Zdeněk Svěrák Archivy - 🎓 RozborKnihy.cz

Po strništi bos – rozbor díla (Zdeněk Svěrák)

admin — Wed, 10 Dec 2025 21:21:41 +0000

Zdeněk Svěrák

Život

Je autorem mnoha úspěšných divadelních her ⯀ Jeho filmové scénáře patří k nejznámějším v české kinematografii ⯀ Je oceňovaným spisovatelem knih pro děti i dospělé ⯀ Jeho díla se vyznačují hlubokým pochopením lidských charakterů a nenásilným humorem ⯀ Své příběhy prolíná vtipem a důrazem na mezilidské vztahy ⯀ Získal obrovskou popularitu v České republice i v zahraničí ⯀ Jeho díla obohatila českou kulturu o nadčasové příběhy ⯀ Jeho přínos spočívá v trvalé stopě, kterou jeho díla zanechávají v české společnosti

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kolja ⯀ Tatínek není k zahození ⯀ Po strništi bos

Současníci

Jiří Suchý (Kytice), Pavel Kohout (August August, Obyčejný den), Ivan Klíma (Lovec snů), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)

Po strništi bos (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o epiku, konkrétně o autobiografický román, vyprávěný ich-formou.

Téma a motiv

Tématem Po strništi bos je dětství prožité na venkově za druhé světové války, s hlavní myšlenkou poukázat na krásu a bezstarostnost dětského světa i uprostřed válečných událostí, přičemž motivy zahrnují rodinu, přátelství, školu, hry, objevování okolního světa a první lásky, a námětem je pak autorův vlastní prožitek dětství stráveného ve vesnici Kopidlno, kam se rodina uchýlila před bombardováním Prahy.

Zařazení díla

Literární směr, do kterého spadá Po strništi bos, je spíše obtížně definovatelný, neboť Svěrákovo dílo se vymyká zařazení do striktních kategorií, avšak s přihlédnutím k době vzniku a autorovu zaměření lze hovořit o prvcích poetismu a humoristické prózy, přičemž autorovo tvůrčí období spadá převážně do druhé poloviny 20. století a počátku 21. století.

Časoprostor

Časoprostor v Po strništi bos je vymezen obdobím druhé světové války, konkrétně léty, které malý Eda tráví u babičky a dědečka v Kopidlně, s dějem odehrávajícím se primárně ve venkovském prostředí s jeho charakteristickou atmosférou, ale i v Praze během krátkých návštěv.

Kompozice

Kompozice Po strništi bos je chronologická, s retrospektivními prvky, kdy vypravěč vzpomíná na události svého dětství, přičemž formálně je kniha členěna do kapitol, které na sebe volně navazují, tvoříce mozaiku vzpomínek.

Charakteristika díla

Jedná se o epiku, konkrétně o autobiografický román, vyprávěný ich-formou.

Vypravěč

Vypravěčem je malý Eda, tedy sám autor Zdeněk Svěrák v dětském věku, který vypráví v ich-formě, čímž čtenáři zprostředkovává bezprostřední vnímání světa dětskýma očima.

Hlavní postavy

Postavami v Po strništi bos jsou především Eda, zvídavý a hraví chlapec, který s nadšením prozkoumává svět kolem sebe; babička, laskavá a moudrá žena, která Edovi poskytuje bezpečné zázemí; dědeček, přísný, ale spravedlivý muž, který Edovi vštěpuje morální hodnoty; maminka, starostlivá a milující matka, která se snaží Edovi i přes válečné útrapy zajistit co nejlepší dětství; tatínek, vzdělaný muž, který Edovi předává své znalosti a záliby; strýc Pepin, svérázná postava s uměleckými sklony; teta, dobrosrdečná žena, která se stará o rodinu; a dále pak kamarádi z vesnice, učitelé a další obyvatelé Kopidlna, kteří dotvářejí kolorit venkovského prostředí a Edova dětství.

Jazyk a styl

Jazyk knihy Po strništi bos je spisovný, avšak s četnými prvky hovorové češtiny, které dodávají textu autenticitu a blízkost k dětskému vnímání světa, s hojným užitím přímé řeči, která oživuje dialogy a umožňuje nahlédnout do myšlení postav, a s využitím metafor, přirovnání a personifikací, které dokreslují Edův pohled na svět a jeho fantazii, přičemž autor se nevyhýbá ani humoru a ironii, které prolínají celé vyprávění.

Stručný obsah

Příběh vypráví o chlapci Edovi Součkovi, který prožívá konec druhé světové války a osvobození Československa, a sleduje jeho dobrodružství a vnímání světa, od stěhování z Prahy na venkov k babičce a dědečkovi, přes objevování nového prostředí, navazování přátelství s místními dětmi a zažívání každodenních radostí a starostí, až po návrat do Prahy.

Podrobný obsah díla

Eda Souček s rodinou se kvůli bombardování Prahy stěhuje na venkov k babičce a dědečkovi, kde prožívá nezapomenutelné chvíle plné her a dobrodružství v přírodě, objevuje krásy venkovského života, učí se novým věcem a navazuje přátelství s místními dětmi, s nimiž prožívá různé lumpárny, jako je například tajné koupání v řece, stavění bunkrů v lese, kradení jablek ze sousedovy zahrady a pozorování noční oblohy, přičemž jeho dětská perspektiva mu umožňuje vnímat svět s úžasem a nadšením, ale zároveň se setkává i s prvními zkušenostmi s lidskou krutostí a nespravedlností, ať už jde o šikanu od starších chlapců, nebo o ztrátu milovaného psa, a s postupujícím osvobozováním Československa se do vesnice dostávají i válečné události, které Eda vnímá s dětskou naivitou a nepochopením, ale zároveň se setkává s projevy statečnosti a odvahy, například když pomáhá ukrývat zraněného partyzána a prožívá radost z konce války, a po návratu do Prahy se Eda vrací do známého prostředí, ale s novými zkušenostmi a vzpomínkami na krásné chvíle strávené na venkově, které ho navždy poznamenaly a ovlivnily jeho vnímání světa a mezilidských vztahů, přičemž autor s nostalgií a humorem líčí Edův svět, plný dětských her, objevování a poznávání, a zároveň se dotýká i vážnějších témat, jako je válka, smrt a lidská krutost, a ukazuje, jak tyto události ovlivňují dětskou psychiku a formují jeho charakter, a s lehkostí a vtipem vykresluje atmosféru venkova a doby, ve které se příběh odehrává, a přibližuje čtenářům svět dětství plný fantazie, dobrodružství a bezstarostnosti, a zároveň jim připomíná důležitost lidských hodnot, jako je láska, přátelství a odvaha.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Po strništi bos – rozbor díla (Zdeněk Svěrák) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Kolja – rozbor díla (Zdeněk Svěrák)

admin — Wed, 10 Dec 2025 21:14:36 +0000

Zdeněk Svěrák

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kolja ⯀ Tatínek není k zahození ⯀ Po strništi bos

Současníci

Jiří Suchý (Kytice), Pavel Kohout (August August, Obyčejný den), Ivan Klíma (Lovec snů), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)

Kolja (rozbor)

Základní charakteristika

Film Kolja patří k literárnímu druhu drama, žánrově se řadí k tragikomedii a výrazovou formou je filmové zpracování literárního scénáře.

Téma a motiv

Tématem filmu Kolja je nečekaný vztah mezi stárnoucím, svobodným a poněkud sobeckým violoncellistou Františkem Loukou a malým ruským chlapcem Koljou, kteří se k sobě musí neplánovaně nastěhovat, přičemž hlavní myšlenkou je proměna sobeckého muže v zodpovědného a milujícího otce, s motivy jako nečekané rodičovství, generační a kulturní rozdíly, hledání smyslu života, láska, přátelství a smiřování se s minulostí, přičemž námět vychází ze situace, kdy se hlavní hrdina fiktivně ožení s ruskou ženou, aby získal peníze a ta následně emigruje, zanechávajíc mu na krku svého syna.

Zařazení díla

Film Kolja, natočený podle scénáře Zdeňka Svěráka, spadá do období po sametové revoluci, s prvky humanistického a existencialistického směřování, reflektujícího nově nabytou svobodu a zároveň nejistoty s ní spojené.

Časoprostor

Děj filmu Kolja se odehrává v Praze a v malém ruském městečku krátce po sametové revoluci, v období společenských a politických změn.

Kompozice

Kompozice filmu je chronologická s občasnými retrospektivami, které dokreslují minulost Františka Louky, formálně je členěn na jednotlivé scény, které plynule navazují a vytvářejí ucelený příběh s gradací vztahu mezi hlavními postavami.

Charakteristika díla

Film Kolja patří k literárnímu druhu drama, žánrově se řadí k tragikomedii a výrazovou formou je filmové zpracování literárního scénáře.

Vypravěč

Vypravěčem je sám hlavní hrdina František Louka, který příběh vypráví v ich-formě s retrospektivním pohledem, čímž divák získává vhled do jeho myšlenek a pocitů.

Hlavní postavy

Hlavními postavami jsou František Louka, stárnoucí violoncellista, samotářský, zaměřený na sebe, který se vlivem nečekaného otcovství mění v zodpovědného a milujícího člověka, dále Kolja, pětiletý ruský chlapec, který se musí vyrovnat s odloučením od matky a životem v cizí zemi, a nakonec matka Kolji, Naděžda, mladá ruská žena, která touží po lepším životě na Západě a proto nechá syna na starost Františkovi. Mezi vedlejšími postavami najdeme například Hříbka, Loukova kamaráda, který mu pomáhá s Koljou, a také další postavy z Loukova okolí, jako je jeho matka nebo bývalá manželka, které dokreslují jeho osobnost a minulost.

Jazyk a styl

Film je natočen v češtině a používá spisovný jazyk s prvky hovorové češtiny, dialogy jsou psány s důrazem na autentičnost a přirozenost, využívá se přímé řeči k vykreslení charakterů postav a jejich vzájemných vztahů, humor je dosahován situační komičností, slovními hříčkami a vtipnými dialogy, zároveň se objevují i momenty dojemné a sentimentální, autor využívá metafory a personifikace pro zdůraznění emocí a atmosféry.

Stručný obsah

Film Kolja vypráví příběh Františka Louky, svobodného, padesátiletého violoncellisty, který si kvůli finanční tísni v Praze za socialismu přivydělává hraním na pohřbech a restaurováním starých hudebních nástrojů, a který si pro peníze vezme fiktivně ruskou ženu, která však krátce po svatbě emigruje do Západního Německa, a nechá mu na krku jejího pětiletého syna Kolju, kterého se musí postarat.

Podrobný obsah díla

František Louka, talentovaný violoncellista, ale zároveň bohém a sukničkář, žije v Praze v době socialismu, a aby si přilepšil k hubenému platu z hraní na pohřbech a restaurování starých hudebních nástrojů, souhlasí s fiktivním sňatkem s ruskou ženou, která se chce dostat na Západ, nicméně krátce po svatbě žena emigruje a Loukovi zanechává svého pětiletého syna Kolju, chlapce, který neumí ani slovo česky, a Louka, zvyklý na svobodný život bez závazků, se tak ocitá v nečekané a pro něj velmi komplikované situaci; zpočátku se snaží Kolju zbavit a umístit ho do dětského domova, ale úřady mu to neumožní a on je nucen se o chlapce postarat, což pro něj představuje velkou výzvu, neboť je sobecký, pohodlný a nezodpovědný, postupně si však k malému Koljovi, který mu zpočátku vůbec nerozumí a pláče po matce, nachází cestu, učí ho česky, hraje si s ním a stará se o něj, a Kolja zase Louku učí rusky a otevírá mu nový pohled na svět, jejich vztah se prohlubuje a Louka se začíná měnit, stává se zodpovědnějším a vnímavějším k potřebám druhých, Kolja mu vyplňuje prázdnotu v jeho životě a stává se pro něj skutečným synem, ačkoli zpočátku šlo jen o obchod, Louka si uvědomí, že Kolja je pro něj důležitější než cokoli jiného, když se Koljova matka po pádu železné opony vrací z Německa, aby si syna vzala zpět, Louka se s ním jen těžko loučí, ale nakonec ho matce přenechá, protože si uvědomuje, že Kolja k ní patří, na letišti se však s Koljou dojemně rozloučí a slibují si, že se brzy uvidí, Louka se tak stává lepším člověkem díky nečekané a neplánované otcovské roli, která mu změnila život a naplnila ho láskou a smyslem.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Kolja – rozbor díla (Zdeněk Svěrák) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Tatínek není k zahození – rozbor díla (Zdeněk Svěrák)

admin — Mon, 03 Nov 2025 09:53:19 +0000

Zdeněk Svěrák

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kolja ⯀ Tatínek není k zahození ⯀ Po strništi bos

Současníci

Jiří Suchý (Kytice), Pavel Kohout (August August, Obyčejný den), Ivan Klíma (Lovec snů), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)

Tatínek není k zahození (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o dramatický literární druh, konkrétně o komediální divadelní hru, která je napsána ve formě dialogů a scénických poznámek.

Téma a motiv

Hlavním tématem hry Tatínek není k zahození je generační střet mezi rodiči a dětmi, konkrétně konflikt otce, který se snaží udržet si svou pozici hlavy rodiny, a jeho dospulých dětí, které usilují o samostatnost a nezávislost, přičemž hlavní myšlenkou je uvědomění si důležitosti vzájemné tolerance, pochopení a lásky v rodině, a motivy zahrnují hledání vlastní identity, generační rozdíly v pohledu na svět, touhu po svobodě a nezávislosti, ale i strach ze samoty a stáří, zatímco námětem je situace, kdy se otec snaží všemožně zabránit sňatku své dcery, protože se bojí, že ho opustí a on zůstane sám.

Zařazení díla

Literární směr, do kterého spadá tvorba Zdeňka Svěráka, lze charakterizovat jako moderní českou komedii s prvky absurdního humoru a poetiky všedního dne, přičemž autor tvořil v druhé polovině 20. století a na počátku 21. století.

Časoprostor

Časoprostor hry Tatínek není k zahození není explicitně určen, odehrává se v současnosti autora v bytě hlavního hrdiny, pravděpodobně v městském prostředí.

Kompozice

Kompozice hry je chronologická s několika retrospektivními pasážemi, které dokreslují vztahy mezi postavami, formálně je členěna do dvou dějství s několika scénami.

Charakteristika díla

Jedná se o dramatický literární druh, konkrétně o komediální divadelní hru, která je napsána ve formě dialogů a scénických poznámek.

Vypravěč

Vypravěč v divadelní hře Tatínek není k zahození není přítomen, děj je zprostředkován skrze dialogy a jednání postav, vyprávěcí forma je tedy dramatická.

Hlavní postavy

Postavy v hře Tatínek není k zahození zahrnují především otce, Františka, starostlivého, ale zároveň panovačného a manipulativního muže, který se bojí samoty a ztráty své role v rodině, dále dceru, Zuzanu, mladou ženu, která touží po samostatnosti a lásce, ale zároveň cítí zodpovědnost za svého otce, snoubence Zuzany, Karla, rozumného a trpělivého muže, který se snaží najít společnou řeč s Františkem, a matku, Marii, která se snaží urovnávat konflikty mezi otcem a dcerou a udržet v rodině harmonii, přičemž každá postava má své specifické vlastnosti, které přispívají k dynamice a humoru hry.

Jazyk a styl

Jazyk knihy je spisovný, s častým využitím hovorových prvků a přímé řeči, která dodává příběhu autenticitu a dynamiku, a Svěrák v textu mistrně využívá humor, ironii, a občas se objeví i metafory a personifikace, které dokreslují charakter postav a jejich vnímání světa.

Stručný obsah

Tatínek není k zahození vypráví příběh Františka, obyčejného muže středního věku, který se po rozvodu ocitne v situaci, kdy se musí vyrovnat se ztrátou zaměstnání, péčí o dospívající dceru a zároveň se snaží najít nový smysl života, přičemž se nečekaně zamiluje do mladší kolegyně a potýká se s komickými i dojemnými situacemi, které mu život přináší.

Podrobný obsah díla

František, hlavní hrdina knihy, se po rozvodu s manželkou ocitá v nelehké životní situaci – ztrácí práci ekonoma a musí se vyrovnat s péčí o svou dospívající dceru Kláru, která prochází bouřlivým obdobím puberty, a zatímco se snaží zorientovat v novém životě a najít si nové zaměstnání, naráží na řadu překážek a komických situací, například když se neúspěšně snaží prosadit jako prodejce vysavačů či jako herec v reklamě, a jeho finanční situace se stává stále tíživější, a Klára, která je zvyklá na pohodlný život, mu jeho snahy o zajištění rodiny často ztěžuje svým chováním a nepochopením, a František se však nevzdává a s humorem a optimismem se snaží čelit všem problémům, které mu život přináší, a v tomto složitém období se nečekaně zamiluje do mladší kolegyně z úřadu práce, Jany, která mu dodává novou energii a chuť do života, a jejich vztah se však komplikuje kvůli rozdílným povahám a životním stylům, a František se musí naučit vyrovnat se s Janinou nezávislostí a svobodomyslností, zatímco Jana se snaží pochopit Františkovy staromódní názory a jeho snahu o tradiční rodinné hodnoty, a Klára, která zpočátku Janu nepřijímá, postupně nachází v nové partnerce svého otce spřízněnou duši a začíná si s ní budovat vztah, a František se tak ocitá v roli prostředníka mezi dvěma ženami, které miluje, a snaží se najít rovnováhu mezi svými vlastními potřebami a potřebami své dcery a partnerky, a během tohoto procesu se František mění a vyvíjí, učí se chápat a akceptovat odlišnosti druhých, a z obyčejného muže, který se zdál být k zahození, se stává silnější a moudřejší člověk, který nachází smysl života v lásce, rodině a v přijetí vlastních nedostatků, a nakonec se mu podaří překonat všechny překážky a najít štěstí a harmonii ve svém životě, ačkoli cesta k tomuto cíli je plná komických i dojemných momentů, které odrážejí složitost lidských vztahů a neustálou snahu o nalezení sebe sama v proměnlivém světě.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Tatínek není k zahození – rozbor díla (Zdeněk Svěrák) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Tři bratři – rozbor díla (Zdeněk Svěrák)

admin — Thu, 03 Jul 2025 23:20:56 +0000

Zdeněk Svěrák

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kolja ⯀ Tatínek není k zahození ⯀ Po strništi bos

Současníci

Jiří Suchý (Kytice), Pavel Kohout (August August, Obyčejný den), Ivan Klíma (Lovec snů), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)

Tři bratři (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o literární druh drama, žánr pohádková hra s prvky komedie a muzikálu, s výrazovou formou scénického textu určeného k divadelnímu provedení.

Téma a motiv

Téma Tří bratrů je hledání štěstí a naplnění v životě, hlavní myšlenkou je, že štěstí není dáno osudem, ale je výsledkem vlastního úsilí, odvahy a laskavosti, motivy zahrnují lásku, odvahu, sourozeneckou sounáležitost, boj dobra se zlem, hledání smyslu života a pravé hodnoty, a námětem je příběh tří bratrů, kteří se vydávají do světa, aby si splnili své sny a našli štěstí.

Zařazení díla

Literární směr není u Tří bratrů jednoznačně vymezen, neboť Svěrákova tvorba se vyznačuje osobitým stylem, kombinujícím prvky lidové slovesnosti, moderního dramatu a humoru, a autor tvořil v období druhé poloviny 20. století a na začátku 21. století.

Časoprostor

Časoprostor Tří bratrů není striktně určen, děj se odehrává v neurčité pohádkové minulosti na různých místech – v domově bratrů, v lese, na zámku, v podzemí a v nebi.

Kompozice

Kompozice Tří bratrů je epizodická, děj se skládá z jednotlivých scén a písní, které na sebe volně navazují, formální členění je dáno dějstvím, jež jsou dále členěna na scény.

Charakteristika díla

Jedná se o literární druh drama, žánr pohádková hra s prvky komedie a muzikálu, s výrazovou formou scénického textu určeného k divadelnímu provedení.

Vypravěč

Vypravěč v Tří bratrech není explicitně přítomen, vyprávění je zprostředkováno dialogem a monology postav, s využitím er-formy pro popis scénických pokynek.

Hlavní postavy

Postavy v Tří bratrech zahrnují tři bratry – Jan, nejstarší a rozvážný, toužící po bohatství, Tomáš, prostřední a odvážný, hledající slávu, a Matěj, nejmladší a laskavý, prahnoucí po lásce, dále se v příběhu objevují princezna Zlatovláska, krásná a moudrá dívka, uvězněná v podzemí, král, Zlatovlásčin otec, chamtivý vládce, vodník, lstivá bytost s touhou po lidské duši, čarodějnice, zlá a mocná postava, bránící bratrům v cestě za štěstím, a další vedlejší postavy jako lesní živočichové, dvořané a sluhové, kteří dokreslují pohádkový svět.

Jazyk a styl

Jazyk knihy je spisovný, s občasným využitím nespisovných prvků pro dokreslení charakteru postav, využívá přímou řeč pro dialogy mezi postavami, a autor pracuje s poetickými jazykovými prostředky, jako jsou metafory (např. „slunce jako zlatý dukát“), personifikace (např. „vítr si pohrával s listy stromů“) a opakování pro zdůraznění a rytmizaci textu, čímž vytváří pohádkovou atmosféru.

Stručný obsah

Tři bratři, Jan, Matěj a Pepa, se vydávají do světa hledat štěstí, přičemž Jan zachrání princeznu ze spárů draka, Matěj se zamiluje do princezny se zlatou hvězdou na čele a Pepa objeví království ukryté v oblacích, kde se zamiluje do princezny.

Podrobný obsah díla

Jan, nejstarší z bratrů, se vydává do světa a slyší volání o pomoc, které ho dovede k dračí sluji, kde je uvězněna princezna, kterou drak hlídá, a Jan se s drakem statečně utká a v boji ho přemůže, čímž princeznu osvobodí a získá její ruku i království; Matěj, prostřední bratr, putuje lesem a narazí na studánku, u které uslyší zpívat krásnou princeznu se zlatou hvězdou na čele, a Matěj se do ní okamžitě zamiluje, ale princezna mu sdělí, že si ho vezme jen tehdy, když pro ni získá zlatý klíč od Měsíce, a tak se Matěj vydává na nebezpečnou cestu na Měsíc, kde se utká s měsíčním mužem a získá od něj zlatý klíč, kterým princeznu vysvobodí z jejího prokletí a ožení se s ní; Pepa, nejmladší z bratrů, se vydává do světa a najde čarovný strom, který ho vynese až do oblak, kde objeví skryté království a setká se s princeznou, která je smutná, protože ztratila svůj smích, a Pepa se rozhodne, že jí smích vrátí, a tak se vydává na cestu plnou dobrodružství, na které potkává různé bytosti a plní nejrůznější úkoly, až nakonec najde princeznin ztracený smích v podobě kouzelného květu, který jí vrátí radost, a Pepa se s ní ožení a stane se králem oblačné říše, přičemž všichni tři bratři, Jan, Matěj i Pepa, žijí šťastně se svými princeznami a svými královstvími, a když se jednou sejdou, vyprávějí si o svých dobrodružstvích a radují se ze svého štěstí.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Tři bratři – rozbor díla (Zdeněk Svěrák) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Obecná škola – rozbor díla (Zdeněk Svěrák)

admin — Sun, 16 Mar 2025 00:04:07 +0000

Zdeněk Svěrák

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Obecná škola ⯀ Vratné lahve ⯀ Tři veteráni

Současníci

Jiří Suchý (Kytice), Pavel Kohout (August August, Obyčejný den), Ivan Klíma (Lovec snů), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)

Obecná škola (rozbor)

Základní charakteristika

Obecná škola je literárně-dramatické dílo, jež náleží do žánru komedie a je napsáno v próze

Téma a motiv

Hlavní téma knihy Obecná škola je nostalgické vzpomínání na školní léta, které je propojeno s obecnějším tématem dospívání a formování osobnosti, přičemž hlavní myšlenka textu se zaměřuje na zobrazení lidských vztahů, důležitost přátelství a vliv prostředí na charakter jednotlivce, přičemž motivy spíše než jedné hlavní linie motivů, je přítomnost mnoha malých motivů jako například vztah učitel-žák, vztah mezi vrstevníky, význam autority, důležitost rodiny a vliv prostředí na rozvoj osobnosti, a námětem je retrospektivní vyprávění o školních letech a vztazích mezi žáky a učiteli

Zařazení díla

Patří do české prózy a je součástí tvorby autora, jehož dílo je charakteristické pro pozdní modernu a současnou českou literaturu

Časoprostor

Kniha Obecná škola se odehrává v malém městečku v Československu a čas děje je zasazen do období mezi světovými válkami

Kompozice

Kompozice knihy Obecná škola je retrospektivní a chronologická, s častým používáním flashbacků a tematických okruhů, kniha je rozčleněna do kapitol, které se zaměřují na jednotlivé události a situace z autorovy školní docházky

Charakteristika díla

Obecná škola je literárně-dramatické dílo, jež náleží do žánru komedie a je napsáno v próze

Vypravěč

Vypravěčem knihy Obecná škola je vševědoucí vypravěč, který vypráví v ich-formě, a jeho vyprávění je subjektivní, založené na autorových vzpomínkách a emocích

Hlavní postavy

Kniha Obecná škola obsahuje množství postav, mezi nejdůležitější patří autor sám, v jehož očích se děj odehrává a jehož osobní vzpomínky a prožitky tvoří základ celého vyprávění, dále pak jeho rodiče, kteří mu poskytli stabilní zázemí a ovlivnili jeho osobnost, jeho sourozenci, s nimiž sdílel dětství a prožíval společné zážitky, učitelé, kteří ztělesňovali autoritu a ovlivňovali jeho vzdělávání, a v neposlední řadě jeho spolužáci, kteří mu dali možnost poznat přátelství i soupeření a vytvářeli s ním vztahy plné radosti i zklamání, někteří z nich mu byli blízcí a stali se jeho přáteli, jiní zase ztělesňovali odlišnosti a výzvy, s nimiž se musel vyrovnat, společně s nimi se autor zapojil do mnoha her, a vlastní příběhy, prožitky a vzpomínky, jež vytvořily základ knihy Obecná škola.

Jazyk a styl

Kniha je napsána nenásilným, hovorovým jazykem s bohatým využitím přímé řeči, která věrně zachycuje specifický dialekt a mluvu venkovského prostředí; autor hojně používá ironii, humor, nadsázku a sarkasmus, s cílem realisticky zobrazit dětské vnímání světa a současně poukázat na absurdní situace i lidské vlastnosti, prolínají se zde příběhy vtipné i dojemné, a využívá také řadu metafor a dalších literárních prostředků k obohacení vyprávění a zvýraznění pocitů a emocí.

Stručný obsah

Kniha sleduje retrospektivní vyprávění vypravěče o jeho zážitcích z obecné školy, které zahrnují vztahy s učiteli, spolužáky, a jeho vlastní vývoj a formování osobnosti v náročném, ale zároveň humorném a poučném prostředí venkovské školy.

Podrobný obsah díla

Kniha je vyprávěním vzpomínek vypravěče na jeho školní léta na venkovské škole, která se zabývá vztahem s přísnou paní učitelkou, která svým jednáním a metodami výrazně ovlivňovala životy dětí, s nezapomenutelným řidičem autobusu, který plní roli mentora, a s kamarády, jejichž individuální vlastnosti a povahy se odrážejí v zábavných i dojemných situacích a konfliktech v dětském kolektivu, podrobně popisuje různé školní aktivity, jako jsou výlety do přírody, školní besídky, a zážitky z individuálních setkání s učiteli a vrstevníky, přičemž se zároveň zaměřuje na rozvoj charakteru hlavního hrdiny, jeho učení se o životě, přátelství, a hledání vlastního místa v kolektivu, vyprávění se soustředí na události z běžného školního života, ale i na hlubší témata spojená s dětstvím, zkušenostmi a vztahy, které formují osobnost; prolíná se zde humor s nostalgií, veselí s dojemnými momenty, a celkový příběh je protkán nostalgií a melancholií za bezstarostným dětstvím a zároveň kritikou školního systému a jeho nedostatků, přičemž se nezapomíná na důležité momenty z lidského života, jako je například smrt, bolest, ztráta a smíření se s ní, popisuje autor dále jak se mění vztahy mezi dětmi a jak se jejich vnímání světa vyvíjí v průběhu let, včetně momentů klidu, štěstí a bezstarostného dětství, popisuje situace z výletů, her i společenského života dětí, a v neposlední řadě v knize dochází i k momentům poznávání samých sebe, osobního rozvoje a hledání vlastního místa ve světě, přičemž se neustále odkazuje na specifické detaily a prožívání hrdiny a atmosféru venkovského života, projevují se zde momenty humoru a napětí, a zároveň i citlivé popisy a vnímání lidského života a okolí, celá kniha je tak komplexním obrazem dětství a formativních let hlavní postavy.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Obecná škola – rozbor díla (Zdeněk Svěrák) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.