Karel Jaromír Erben

Život

Byl autorem Kytice, sbírky balad, která se stala součástí českého národního dědictví ⯀ Zasloužil se o zachování a popularizaci českého folklóru ⯀ Jeho básně se vyznačují lyrickou krásou a hlubokým ponorem do lidské psychiky ⯀ Byl významným sběratelem lidových písní a pohádek ⯀ Působil jako úředník v Praze ⯀ Byl překladatelem ⯀ Jeho dílo ovlivnilo generace dalších autorů ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kytice ⯀ Prostonárodní české písně a říkadla ⯀ Sto prostonárodních pohádek

Současníci

Božena Němcová (Pohádky z jedné chaloupky), Jan Kollár (Slávy dcera), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka), Vítězslav Hálek (Hřbitov)

Kytice (rozbor)

Základní charakteristika

Kytice je epika, konkrétně baladická sbírka, psaná ve verších.

Téma a motiv

Kytice se tematicky zaměřuje na osud člověka, zejména na jeho střet s nadpřirozenými silami, prolínání světa reálného a fantastického, s důrazem na lidové pověsti a mýty, přičemž hlavní myšlenkou je poukázání na důsledky lidského jednání, ať už jde o provinění proti mravním zákonům, nedodržení tradic či selhání v důležitých životních situacích, s motivy viny a trestu, mateřství, lásky, smrti, tajemna a nadpřirozena, přičemž námět Erben čerpal z lidové slovesnosti, pověr a balad.

Zařazení díla

Kytice patří k romantismu, období, ve kterém Erben tvořil.

Časoprostor

Děj Kytice se odehrává v neurčitém čase minulosti, v prostředí českého venkova, v lesích, na polích, u vody a v chalupách, s atmosférou tajemna a blízkosti nadpřirozených sil.

Kompozice

Kytice se skládá z dvanácti balad (Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Poklad, Svatební košile, Kytice), uspořádaných do tematicky a motivicky propojeného cyklu, s rámcovou básní Kytice, která uvozuje a uzavírá sbírku.

Charakteristika díla

Kytice je epika, konkrétně baladická sbírka, psaná ve verších.

Vypravěč

Vypravěč v Kytici je anonymní, er-forma, s objektivním pohledem na děj, s využitím dialogů, popisů a dramatických monologů.

Hlavní postavy

V Kytici vystupuje řada postav, často bezejmenných, typických pro lidové balady, jako například matka v Polednici, stižená šílenstvím a neúmyslně zabíjející své dítě, matka a dcera v Zlatém kolovratu, obětující se pro lásku, macecha v Zlatém kolovratu, zlá a vypočítavá, dívka v Štědrý den, toužící po lásce a setkání se svým milým, dívka v Holoubkovi, truchlící pro ztracenou lásku, Záhoř v Záhořově loži, pykající za svou pýchu, vodník ve Vodníku, ztělesňující nebezpečí vodního živlu, matka ve Vrba, proklínající své děti, dívka v Lilii, oběť tragické lásky, dívka v Dceřina kletbě, proklínající svého milého, muž v Pokladu, posedlý touhou po bohatství, dívka ve Svatební košile, pronásledovaná mrtvým milencem.

Jazyk a styl

Erbenův jazyk je stylizovaný, s prvky archaismů a nářečí, které dodávají baladám atmosféru starobylosti a lidové tradice, a zároveň používá spisovný jazyk, často s užitím metafor, personifikace a dalších básnických prostředků, jako jsou apostrofy a inverze, pro zdůraznění emocí a dramatičnosti, přičemž přímá řeč oživuje postavy a dodává vyprávění dynamiku.

Stručný obsah

Kytice je sbírka dvanácti balad, které vyprávějí o tragických osudech postav, potrestaných za své hříchy, pochybení či neuvážené činy, a to v kontextu lidové víry, pověr a mravních ponaučení.

Podrobný obsah díla

Kytice začíná baladou Kytice, která slouží jako prolog a představuje sbírku jako věnec květin s temnými příběhy, a pokračuje baladou Poklad, kde chamtivý muž je lákán bludičkou k pokladu a utopí se, pak následuje Svatební košile, v níž dívka čeká na návrat milého z války, ale místo něj se vrací jeho mrtvola v podobě upíra, a v Polednici matka v hněvu svolá Polednici, která jí dítě skutečně odnese, zatímco v Zlatém kolovratu macecha se snaží zbavit své nevlastní dcery a nahradit ji vlastní, ale spravedlnost nakonec zvítězí, a v Štědrém dni dívka se touží dozvědět o svém osudu a spatří svého budoucího ženicha, avšak také jeho smrt, dále v Holoubkovi dívka se promění v holubici kvůli matčině kletbě, ale nakonec je vysvobozena, a v Vodníkovi matka zanedbá své dítě a Vodník si ho odnese do svého podvodního království, v Vrba matka, jež zabila své nemanželské dítě, je pronásledována jeho duchem, který se zjevuje v podobě vrby, zatímco v Lilii dívka je unesena do podzemní říše a proměněna v lilii, ale je zachráněna rytířem, a v Dceři matka prokleje svou dceru, která se pak promění v sirénu a musí se modlit za odpuštění, a konečně poslední balada, Záhořovo lože, vypráví o rytíři Záhořovi, který je proklet a odsouzen k věčnému spánku, dokud ho nevysvobodí dívka, která pro něj obětuje svůj život, čímž se uzavírá kruh tragických příběhů plných nadpřirozena, hříchu a trestu, ale i naděje a odpuštění, přičemž Erben mistrně využívá motivy lidové slovesnosti a baladické tradice k zamyšlení nad lidským osudem, morálkou a důsledky našich činů.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Kytice – rozbor díla (Karel Jaromír Erben) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl autorem Kytice, sbírky balad, která se stala součástí českého národního dědictví ⯀ Zasloužil se o zachování a popularizaci českého folklóru ⯀ Jeho básně se vyznačují lyrickou krásou a hlubokým ponorem do lidské psychiky ⯀ Byl významným sběratelem lidových písní a pohádek ⯀ Působil jako úředník v Praze ⯀ Byl překladatelem ⯀ Jeho dílo ovlivnilo generace dalších autorů ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kytice ⯀ Prostonárodní české písně a říkadla ⯀ Sto prostonárodních pohádek

Současníci

Božena Němcová (Pohádky z jedné chaloupky), Jan Kollár (Slávy dcera), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka), Vítězslav Hálek (Hřbitov)

Písně národní v Čechách (rozbor)

Základní charakteristika

Kytice je epika, konkrétně baladický cyklus, s veršovanou výrazovou formou.

Téma a motiv

Kytice se tematicky zaměřuje na osud člověka, konfrontovaného s nadpřirozenými silami a s důsledky porušení mravních zákonů, hlavní myšlenkou je nevyhnutelnost trestu za provinění a důležitost dodržování tradic a mravních zásad, motivy zahrnují vinu a trest, mateřství, smrt, nadpřirozeno a lidové pověry, přičemž námětem jsou české lidové balady a pověsti.

Zařazení díla

Kytice vznikla v období romantismu, kdy Karel Jaromír Erben tvořil.

Časoprostor

Časoprostor Kytice není jasně určen, děj se odehrává v neurčité minulosti, v prostředí českého venkova, v lesích, na polích a v chalupách.

Kompozice

Kytice je cyklicky komponovaná sbírka dvanácti balad (třináct s Kyticí jako úvodní básní), s pevnou formální strukturou založenou na verších, strofách a rýmu.

Charakteristika díla

Kytice je epika, konkrétně baladický cyklus, s veršovanou výrazovou formou.

Vypravěč

Vypravěč v Kytici je anonymní, er-forma, s objektivním postojem, nezúčastňuje se děje a pouze jej tlumočí.

Hlavní postavy

V Kytici vystupuje řada postav, často anonymních, typických pro lidové balady: matka v baladě Poklad, která ze zoufalství nad ztrátou dítěte propadne pokušení a nakonec o dítě definitivně přijde; dívka v baladě Štědrý den, která touží po věštecké moci a setkává se s nadpřirozeným zjevením svého budoucího ženicha; Vodník, zlá nadpřirozená bytost, která trestá nevěrnou ženu v baladě Vodník; matka v baladě Polednice, která v afektu prokleje své dítě a to jí je nadpřirozenou bytostí odebráno; Zlatý kolovrat představuje macechu, jež touží po kráse své nevlastní dcery a zosnuje její smrt, Dornička – krásná dívka a oběť intrik své macechy a královna – nevinná oběť, která se stane nástrojem pomsty; Svatební košile prezentuje dívku čekající na návrat milého, který se však vrací jako upír; v baladě Holoubek se objevuje matka truchlící pro smrt syna, kterému na hrob usedá holoubek; Vrba představuje matku, proměněnou ve vrbu, která chrání své děti před zlým otčímem; Záhořovo lože vypráví o rytíři Záhořovi, který je proklet a jeho postel hoří ohněm; v baladě Lilie se objevuje dívka Lilie, falešně obviněná z vraždy a zázračně zachráněná; a Dceřina kletba vypráví o matce, která prokleje svou dceru za to, že ji opustila.

Jazyk a styl

Erbenův jazyk je umělecky stylizovaný, archaizující a napodobuje jazyk lidových písní, přičemž využívá spisovnou češtinu s prvky hovorovosti a dialektu, s hojným užíváním metafor, přirovnání, symbolů, epitet, archaismů a dalších básnických prostředků, jako je například apostrofa, paralelismus, anafora, opakování veršů a motivů a časté užívání dialogů, které dodávají básním dramatičnost a spád.

Stručný obsah

Sbírka Písně národní v Čechách představuje soubor českých lidových balad a lyrickoepických básní, které zachycují různé aspekty života, lásky, zrady, nadpřirozena a historických událostí, a Erben je umělecky zpracoval a uspořádal do cyklu, který odráží lidské osudy a kolektivní vědomí národa.

Podrobný obsah díla

Kytice, jako první báseň sbírky, symbolicky otevírá sbírku motivem viny a trestu, kde matka v touze po uzdravení svého dítěte utrhne kytici kvítí v zakázané zahradě, což vede k tragickým následkům a smrti dítěte, dále pak Polednice líčí tragický příběh matky, která v záchvatu vzteku přivolá polednici, jež jí nakonec dítě odnese, ve Štědrém dnu se dívka vydává na magickou cestu do lesa, aby se dozvěděla o svém budoucím ženichovi, a setkává se s nadpřirozenými bytostmi, které jí předpovídají tragický osud, Holoubek vypráví o nešťastné lásce a smrti milé dívky, kterou symbolizuje holoubek, Záhořovo lože popisuje strašidelný příběh o rytíři Záhořovi, který je proklet a jeho lože se stává symbolem neštěstí a smrti, Vodník líčí dramatický příběh o vodníkovi, který unáší dívku do svého podvodního království, a o jejím tragickém konci, Zlatý kolovrat vypráví o zlé maceše, která se snaží zbavit své nevlastní dcery a připravit ji o jejího milého, Vrba pojednává o mladé ženě, která se proměnila ve vrbu a trpí kvůli svému nešťastnému osudu, Lilie líčí příběh o zavražděné dívce, která se proměnila v lilii a nakonec se dočká spravedlnosti, Dceřina kletba vypráví o matce, která proklela svou dceru a ta se proměnila v kámen, a nakonec Poklad vypráví o muži, který hledá poklad a setkává se s nadpřirozenými bytostmi, které mu ukazují cestu k bohatství, ale zároveň ho varují před nebezpečím chamtivosti, celkově sbírka Písní národní v Čechách představuje hluboký ponor do lidské psychiky a kolektivního vědomí, zobrazuje témata viny, trestu, lásky, zrady, nadpřirozena a smrti, s využitím symbolů a motivů, které rezonují s lidskými strachy a touhami, a Erbenova sbírka se tak stává důležitým dokumentem české lidové slovesnosti a zároveň uměleckým dílem s nadčasovým poselstvím.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Písně národní v Čechách – rozbor díla (Karel Jaromír Erben) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl autorem Kytice, sbírky balad, která se stala součástí českého národního dědictví ⯀ Zasloužil se o zachování a popularizaci českého folklóru ⯀ Jeho básně se vyznačují lyrickou krásou a hlubokým ponorem do lidské psychiky ⯀ Byl významným sběratelem lidových písní a pohádek ⯀ Působil jako úředník v Praze ⯀ Byl překladatelem ⯀ Jeho dílo ovlivnilo generace dalších autorů ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kytice ⯀ Prostonárodní české písně a říkadla ⯀ Sto prostonárodních pohádek

Současníci

Božena Němcová (Pohádky z jedné chaloupky), Jan Kollár (Slávy dcera), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka), Vítězslav Hálek (Hřbitov)

Prostonárodní české písně a říkadla (rozbor)

Základní charakteristika

Prostonárodní české písně a říkadla patří k lyrickoepickému literárnímu druhu, spadají pod žánr sbírky lidové slovesnosti, vyznačují se veršovanou výrazovou formou.

Téma a motiv

Tématem Prostonárodních českých písní a říkadel je zobrazení lidových tradic, zvyků, obyčejů, pověr a mýtů českého venkova, s hlavní myšlenkou zachování a uchování kulturního dědictví pro další generace, motivy zahrnují lásku, smrt, rodinu, přírodu, práci, nadpřirozeno a víru, námětem je pak bohatství lidové slovesnosti, které Erben sesbíral, uspořádal a vydal.

Zařazení díla

Prostonárodní české písně a říkadla se řadí k romantismu, Erben tvořil v období národního obrození.

Časoprostor

Časoprostor Prostonárodních českých písní a říkadel není pevně daný, zahrnuje neurčitou minulost venkovského prostředí českých zemí, odráží se v nich cyklus lidského života i roční období, odráží se zde tradice a zvyky, které se předávaly po generace.

Kompozice

Kompozice Prostonárodních českých písní a říkadel je cyklická, dílo je rozděleno do pěti knih podle témat (lásky, rodiny, nadpřirozena atd.) a dále členěno do jednotlivých písní a říkadel, které jsou řazeny volně nebo tematicky.

Charakteristika díla

Prostonárodní české písně a říkadla patří k lyrickoepickému literárnímu druhu, spadají pod žánr sbírky lidové slovesnosti, vyznačují se veršovanou výrazovou formou.

Vypravěč

Vypravěč v Prostonárodních českých písních a říkadlech není explicitně přítomen, jedná se o anonymní lidové vypravěče, kteří předávali příběhy a tradice ústně, vyprávěcí forma je tedy spíše narativní, s častým využitím dialogů a přímé řeči postav.

Hlavní postavy

Postavy v Prostonárodních českých písních a říkadlech jsou typové a symbolické, reprezentují různé lidské vlastnosti a role ve společnosti: matka je zobrazena jako starostlivá a ochranářská, otec je autorita a živitel rodiny, dívka je ztělesněním krásy, lásky a nevinnosti, mládenec představuje sílu, odvahu a lásku, dítě je symbolem nevinnosti a zranitelnosti, dále se objevují postavy nadpřirozené, jako jsou víly, rusalky, vodníci, čarodějnice, které představují tajemné síly přírody a lidských osudů, postavy často nemají jména a jejich charakteristika vychází z jejich rolí a jednání v daných příbězích a říkadlech.

Jazyk a styl

Erben ve sbírce používá jazyk blízký lidovému vyjadřování, který se vyznačuje častým užíváním nespisovných tvarů, dialektů, archaismů, a zároveň zachovává charakteristické rysy lidového podání, s typickými opakováními, paralelními strukturami a užitím přímé řeči, která dokresluje autenticitu a živost jednotlivých textů, a s četným uplatněním metafor, personifikací, symbolů a dalších tropů a figur, jež dodávají sbírce poetičnost a hloubku.

Stručný obsah

Karel Jaromír Erben ve svém souboru Prostonárodní české písně a říkadla shromáždil a uspořádal rozsáhlou sbírku lidových textů, zahrnující pohádky, balady, lyrické písně, koledy, říkadla, hádanky, zaříkadla a další útvary lidové slovesnosti, které zachycují bohatství a rozmanitost české lidové tradice.

Podrobný obsah díla

Sbírka Prostonárodní české písně a říkadla, monumentální dílo Karla Jaromíra Erbena, představuje komplexní obraz české lidové slovesnosti, kde se prolínají různé žánry od lyrických písní lásky, radosti a smutku, přes epické balady s dramatickými ději a nadpřirozenými motivy, až po pohádky plné kouzel, zázraků a moudrých ponětí; sbírka zahrnuje širokou škálu témat od každodenního života, přes rodinné a společenské vztahy, lásku, smrt, náboženské a mytologické představy, až po zobrazení historických událostí a legend, a to s důrazem na lidové zvyky, obyčeje a tradice; v baladách se často setkáváme s tragickými osudy hrdinů, konfrontací s nadpřirozenými silami, a s motivy viny a trestu, jako například v baladě „Polednice“, kde matka v návalu hněvu přivolá démonickou bytost, která jí dítě odnese, nebo v baladě „Vodník“, kde mladá dívka podlehne svodům vodníka a skončí tragicky na dně jezera; v pohádkách se naopak setkáváme s kouzelnými bytostmi, zázračnými předměty a šťastnými konci, jako například v pohádce „Tři sestry“, kde nejmladší a nejpokornější dcera získá za svou laskavost a skromnost bohatství a štěstí; Erbenova sbírka zachycuje nejen rozmanitost žánrů a témat, ale také bohatství jazyka a stylistických prostředků lidového podání, od rytmických veršů a melodických refrénů v písních, přes dramatické dialogy v baladách, až po živé a barvité popisy v pohádkách; sbírka je cenným dokumentem lidové kultury a moudrosti, která se předávala po generace ústním podáním, a představuje důležitý zdroj poznání pro studium historie, folkloru a etnografie českého národa; díky Erbenovu pečlivému sběratelskému a edičnímu úsilí se tak zachovalo pro budoucí generace bohatství české lidové slovesnosti v její autentické a nezkreslené podobě, které i dnes dokáže oslovit svou poetikou, moudrostí a nadčasovými tématy; v Erbenových textech nacházíme nejenom odraz minulosti, ale i univerzální lidské zkušenosti, emoce a hodnoty, které rezonují s čtenáři napříč časem a prostorem a zprostředkovávají nám kontakt s kořeny naší kultury a identity.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Prostonárodní české písně a říkadla – rozbor díla (Karel Jaromír Erben) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl autorem Kytice, sbírky balad, která se stala součástí českého národního dědictví ⯀ Zasloužil se o zachování a popularizaci českého folklóru ⯀ Jeho básně se vyznačují lyrickou krásou a hlubokým ponorem do lidské psychiky ⯀ Byl významným sběratelem lidových písní a pohádek ⯀ Působil jako úředník v Praze ⯀ Byl překladatelem ⯀ Jeho dílo ovlivnilo generace dalších autorů ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kytice ⯀ Prostonárodní české písně a říkadla ⯀ Sto prostonárodních pohádek

Současníci

Božena Němcová (Pohádky z jedné chaloupky), Jan Kollár (Slávy dcera), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka), Vítězslav Hálek (Hřbitov)

České pohádky (rozbor)

Základní charakteristika

České pohádky patří k literárnímu druhu epika, žánrově se jedná o soubor lidových pohádek, které Karel Jaromír Erben umělecky zpracoval a jehož výrazovou formou je próza.

Téma a motiv

České pohádky se tematicky zaměřují na tradiční pohádkové motivy jako je boj dobra se zlem, odměna za statečnost a poctivost, trest za chamtivost a závist, s důrazem na mravní ponaučení; hlavní myšlenkou je oslava tradičních hodnot, spravedlnosti a vítězství dobra nad zlem, motivy zahrnují například zkoušky hrdinů, magické předměty, nadpřirozené bytosti, proměny, zakleté princezny a motivy viny a trestu; námětem jsou lidové pohádky s prvky mytologie a folklóru, které Erben sbíral a literárně upravil.

Zařazení díla

České pohádky Karla Jaromíra Erbena se řadí k romantismu, autor tvořil v období národního obrození.

Časoprostor

Časoprostor Českých pohádek není přesně určen, odehrávají se v neurčité minulosti, v pohádkovém světě, kde existují království, lesy, chalupy a další pohádková místa, čas plyne pohádkovým způsobem – „za devatero horami a devatero řekami“.

Kompozice

Kompozice Českých pohádek je cyklická, tvoří ji soubor samostatných pohádek s uceleným dějem a pointou, formálně se dělí na jednotlivé pohádky s typickou pohádkovou strukturou – expozice, kolize, krize, peripetie a rozuzlení.

Charakteristika díla

České pohádky patří k literárnímu druhu epika, žánrově se jedná o soubor lidových pohádek, které Karel Jaromír Erben umělecky zpracoval a jehož výrazovou formou je próza.

Vypravěč

Vypravěčem Českých pohádek je er-forma, tedy vševědoucí vypravěč, který má nadhled nad dějem a postavami, používá spisovný jazyk s prvky archaismů a stylizuje se do lidového vypravěče.

Hlavní postavy

V Českých pohádkách se vyskytuje celá řada postav s typickými pohádkovými charakteristikami: například stateční a dobrosrdeční hrdinové jako Honza, Jiřík, Svatojánek, kteří překonávají překážky a dosahují svého cíle, moudré a laskavé postavy jako královny, matky, starci, kteří radí a pomáhají hlavním hrdinům, záporné postavy jako macechy, čarodějnice, draci, kteří představují zlo a snaží se hrdinům uškodit, a další pohádkové bytosti jako víly, rusalky, vodní muži, kteří ovlivňují děj a často mají magické schopnosti, postavy se vyznačují schematičností a polarizací na dobro a zlo.

Jazyk a styl

Jazyk Českých pohádek je stylizovaný do archaické podoby češtiny, která evokuje atmosféru lidového vyprávění, využívá se spisovných i nespisovných prvků, bohaté zásoby synonym a expresivních výrazů, časté je užití přímé řeči, která dodává postavám na živosti a autentičnosti, autor mistrně zachází s tropy a figurami, jako jsou personifikace, metafory, přirovnání, epiteta a archaismy, které text obohacují a dodávají mu poetický ráz.

Stručný obsah

Sbírka České pohádky od Karla Jaromíra Erbena zachycuje dvanáct příběhů z českého folklóru, v nichž se prolínají osudy obyčejných lidí s nadpřirozenými bytostmi a kouzelnými předměty, hrdinové čelí nejrůznějším zkouškám a nástrahám, od zlých čarodějnic a draků, přes podvodné kněze a chamtivé sousedy, až po vlastní slabosti a pokušení, a nakonec, po překonání všech překážek, zpravidla dosahují zaslouženého štěstí a odměny.

Podrobný obsah díla

Kniha začíná pohádkou Otesánek, o nenasytném dítěti, které se promění v obrovské monstrum a sežere celou rodinu i vesnici, poté se setkáme s chytrou dívkou, která přelstí vodníka v pohádce Zlatý kolovrat, statečný Jiřík bojuje se sedmihlavým drakem a osvobozuje princeznu v Šípkové Růžence, dále se setkáváme s podivuhodnými osudy Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého, kteří svými neobyčejnými schopnostmi pomáhají králi, ale i s lstivým hloupým Honzou, který se díky své prostotě a štěstí stává králem v pohádce Tři zlaté vlasy děda Vševěda, pak se ponoříme do příběhu o Sněhurce, které se ujmou sedm trpaslíků, a její maceše, jež se snaží dívku zničit, v pohádce Zlatovláska se statečný princ vydává na nebezpečnou cestu za svou milovanou, která je vězněna v tajemném zámku, v příběhu O kohoutkovi a slepičce sledujeme, jak se kohoutek udáví kostí a slepička se snaží zachránit mu život, putuje pro vodu, pro máslo a pro kořenářku, a nakonec se mu podaří kost vyndat, pohádka Obuchu, hřebenu s jehlou pojednává o ztracených dětech, které se promění v předměty a hledají cestu zpět k rodičům, pohádka Pták Ohnivák vypráví o princi, který se vydá na nebezpečnou cestu za kouzelným ptákem, jehož peří přináší štěstí, v pohádce Dvanáct měsíčků pomáhají laskaví měsíčkové dívce v nouzi, a konečně v pohádce Sůl nad zlato zdůrazňuje Erben důležitost vděčnosti a skromnosti, když Marušku, která si váží soli více než zlata, vyžene otec z domu, ale nakonec se s ním usmíří a zjistí, že pravé hodnoty jsou důležitější než bohatství.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek České pohádky – rozbor díla (Karel Jaromír Erben) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl autorem Kytice, sbírky balad, která se stala součástí českého národního dědictví ⯀ Zasloužil se o zachování a popularizaci českého folklóru ⯀ Jeho básně se vyznačují lyrickou krásou a hlubokým ponorem do lidské psychiky ⯀ Byl významným sběratelem lidových písní a pohádek ⯀ Působil jako úředník v Praze ⯀ Byl překladatelem ⯀ Jeho dílo ovlivnilo generace dalších autorů ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kytice ⯀ Prostonárodní české písně a říkadla ⯀ Sto prostonárodních pohádek

Současníci

Božena Němcová (Pohádky z jedné chaloupky), Jan Kollár (Slávy dcera), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka), Vítězslav Hálek (Hřbitov)

Sto prostonárodních pohádek (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o epiku, konkrétně sbírku pohádek, s výrazovou formou prózy.

Téma a motiv

Sto prostonárodních pohádek se tematicky zaměřuje na lidovou slovesnost, s hlavní myšlenkou zachování a představení tradičních českých příběhů a mravních ponaučení, motivy zahrnují lásku, dobro a zlo, spravedlnost, odvahu, moudrost, hloupost, nadpřirozené bytosti, kouzla a proměny, s námětem čerpaným z ústního podání lidu, které Erben sbíral, upravoval a literárně stylizoval.

Zařazení díla

Národní obrození, období romantismu.

Časoprostor

Časoprostor Sto prostonárodních pohádek je neuritovaný, odehrává se v pohádkovém světě, často v českém prostředí, v lesích, na hradech, vesnicích, bez konkrétních historických souvislostí, s časem plynoucím pohádkovým způsobem, kde se minulost prolíná s přítomností.

Kompozice

Kompozice Sto prostonárodních pohádek je cyklická, sestává ze sta pohádek řazených za sebou, formálně se člení na jednotlivé pohádky s typickou pohádkovou strukturou – expozice, kolize, krize, peripetie a rozuzlení.

Charakteristika díla

Jedná se o epiku, konkrétně sbírku pohádek, s výrazovou formou prózy.

Vypravěč

Vypravěč je anonymní, vševědoucí, er-forma, s vyprávěcím způsobem objektivním, s užíváním přímé řeči pro oživení postav.

Hlavní postavy

Postavy jsou pohádkové typy, zahrnující kladné hrdiny, jako například statečné prince, chudé, ale šikovné dívky, moudré starce, a záporné postavy, jako zlé macechy, čarodějnice, draky, dále se zde objevují nadpřirozené bytosti, jako vodníci, bludičky, hejkalové, rusalky, a zvířata s lidskými vlastnostmi, přičemž charakteristika postav je často schématická, zjednodušená, s důrazem na typické vlastnosti, reprezentující dobro, zlo, moudrost, hloupost, odvahu, lstivost a další.

Jazyk a styl

Jazyk pohádek je stylizovaný do archaické podoby češtiny, napodobující jazyk lidových vypravěčů, s častým užíváním přímé řeči, která oživuje vyprávění a dodává mu autentičnost, dále se vyznačuje používáním básnických prostředků, jako jsou metafory, personifikace, epiteta, přirovnání, a opakování motivů, a také archaismů, dialektismů a inverzí, které dotvářejí dojem starobylého vyprávění.

Stručný obsah

Sto prostonárodních pohádek Karla Jaromíra Erbena je sbírkou lidových příběhů s rozmanitými motivy, od pohádkových bytostí a kouzelných předmětů, přes příběhy o statečných hrdinech, lstivých postavách a nadpřirozených jevech, až po morálně poučné příběhy s realistickými prvky, které zachycují lidovou moudrost a tradice.

Podrobný obsah díla

Kniha Sto prostonárodních pohádek zahrnuje širokou škálu lidových vyprávění, od magických a fantastických, jako je pohádka o Zlatovlásce, princezně uvězněné v zakletém zámku, s jejíž pomocí statečný Jiřík překoná nástrahy a získá její ruku, přes humorné a satirické, jako příběh o Ševci Matějovi, který se díky své chytrosti a lstivosti stane králem, až po ty s morálním poselstvím, například o Třech zlatých vlasech děda Vševěda, kde chudý, ale odvážný chlapec splní zdánlivě nemožné úkoly a nakonec získá štěstí a bohatství, a mezi dalšími příběhy nalezneme i pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém, kteří svými jedinečnými schopnostmi pomohou princi najít ztracenou princeznu, dále Sůl nad zlato, která poukazuje na skutečnou hodnotu věcí a vztahů, a pak také Otesánek, který varuje před nenasytností a chamtivostí, a nechybí ani pohádka o Popelce, která i přes nespravedlivé zacházení nevzdává naději a nakonec se dočká zaslouženého štěstí, a mnoho dalších, které se dotýkají témat lásky, odvahy, spravedlnosti, dobra a zla, a zobrazují pestrou paletu lidských charakterů a osudů, od chudých sedláků a chytrých ševců po krále, princezny a nadpřirozené bytosti, a skrze tyto příběhy se čtenář seznamuje s lidovou moudrostí, tradicemi a morálními hodnotami, které se předávaly z generace na generaci, a zároveň se nechává unést do světa fantazie a kouzel, kde dobro vítězí nad zlem a spravedlnost nakonec vždycky zvítězí, a to vše je podáno s humorem, poetikou a hloubkou, která oslovuje čtenáře všech věkových kategorií.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Sto prostonárodních pohádek – rozbor díla (Karel Jaromír Erben) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Karel Jaromír Erben

Život

Byl autorem Kytice, sbírky balad, která se stala součástí českého národního dědictví ⯀ Zasloužil se o zachování a popularizaci českého folklóru ⯀ Jeho básně se vyznačují lyrickou krásou a hlubokým ponorem do lidské psychiky ⯀ Byl významným sběratelem lidových písní a pohádek ⯀ Působil jako úředník v Praze ⯀ Byl překladatelem ⯀ Jeho dílo ovlivnilo generace dalších autorů ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kytice z pověstí národních ⯀ Prostonárodní české písně a říkadla ⯀ Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních

Současníci

Božena Němcová (Pohádky z jedné chaloupky), Jan Kollár (Slávy dcera), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka), Vítězslav Hálek (Hřbitov)

Kytice z pověstí národních (rozbor)

Základní charakteristika

Kytice je souborem lyricko-epických básní, které jsou psány v baladické formě a vyznačují se bohatou obrazností a melodickým jazykem.

Téma a motiv

Kytice pojednává o lidských osudech a jejich tragických koncích, které jsou většinou podmíněny nadpřirozenými silami, nešťastnou láskou, nenaplněnými sny a touhami, či společenskými poměry, a zároveň je proniknutá silnou symbolikou a alegoričností, s hlavní myšlenkou upozorňující na křehkost lidského života, sílu osudu a tragické důsledky lidské pýchy, chamtivosti a hříchů, s motivy smrti, zrady, pomsty, nadpřirozena, lásky a ztráty, přičemž námětem jsou lidové pověsti, které autor literárně zpracoval a propojil do tematického celku.

Zařazení díla

Patří do období romantismu, a to konkrétně do jeho vrcholu, v němž se projevuje autorův zájem o národní dějiny a lidovou slovesnost, a v Kytici se silně projevuje vliv folklóru a národních pověstí.

Časoprostor

Časoprostor v Kytici je proměnlivý, protože každá báseň se odehrává v jiném čase a na jiném místě, převážně v českém venkovském prostředí, zprostředkovávající atmosféru minulosti.

Kompozice

Kompozice Kytice je cyklická, tvořená samostatnými baladami s volnou tematickou návazností, propojenými pouze motivy smrti a lidské tragédie, s formálním členěním na jednotlivé samostatné básně, které jsou uspořádány do cyklu.

Charakteristika díla

Kytice je souborem lyricko-epických básní, které jsou psány v baladické formě a vyznačují se bohatou obrazností a melodickým jazykem.

Vypravěč

Vypravěčem Kytice je vševědoucí vypravěč, který se nachází mimo děj a sleduje osudy postav z pozice nestranného pozorovatele, a jeho vyprávění je er-formální.

Hlavní postavy

Postavy v Kytici jsou různorodé a tvoří komplexní obraz venkovského lidu: v Štědrý den se objevuje chudá dívka, která z čisté lásky daruje poslední majetek, v Polednici je ztvárněna matka, která touží po záchraně dítěte a podlehne pokušení, v Dceři je zobrazen motiv nešťastné lásky, který vede k tragickému konci, v Svatební košili se potkáváme s nevěstou zneuctěnou a zavražděnou svým milencem, v Tři přání je popsána věčná touha po bohatství a moci, v Kytici zaznívá tragický příběh panny, která je zrazena milencem a její osud je svázán s nadpřirozenými silami, v Vodníkovi se projevují moci přírody a nadpřirozených bytostí, v Záhořově domě jde o osudový spory a msty, v Pověřené se zrcadlí pomsta, a nakonec v Radúz a Mahulena vidíme boj dobra a zla, lásky a nenávisti a tragický osud statečné ženy.

Jazyk a styl

Kytice je napsána spisovnou češtinou s bohatým využitím lyrických a baladických prvků, s důrazem na rytmus a rým, s častým užitím archaismů, metafor, personifikací, epitet, přívlastků a přímé řeči, která dodává autentičnost a emotivní náboj vyprávění, čímž vytváří silný a sugestivní umělecký efekt.

Stručný obsah

Kytice obsahuje dvanáct baladických povídek inspirovaných českými lidovými pověstmi, které pojednávají o tragických osudech zamilovaných párů, zradách, pomstě a nadpřirozených jevech, často s motivy smrti a prokletí.

Podrobný obsah díla

Kytice se skládá z dvanácti pověstí, které se tematicky i stylisticky odlišují, ale propojuje je melancholická atmosféra a tragický konec; první povídka „Poklad“ vypráví příběh chudého mládence, který najde poklad, ale ztratí ho kvůli své chamtivosti; „Svatební košile“ líčí osud nevěsty, která čeká na mrtvého snoubence; „Záhořovo lože“ je příběh o ženě, která se kvůli pomstě otráví; „Štědrý den“ líčí osud ženy, která se zamiluje do čerta; „Polednice“ vypráví příběh matky, která zanedbává své dítě a je potrestána; „Vodník“ se odehrává u řeky, kde vodník zabije mladého muže; „Dceřina kletba“ vypráví příběh matky, která proklíná svou dceru; „Lípa“ líčí příběh dívky, která je zavražděna; „Vrba“ popisuje osud ženy, která je opuštěna; „Radúz a Mahulena“ je příběh o věrné lásce, která překoná i smrt; „Zlatý kolovrat“ líčí osud dívky, která je zabita kvůli své kráse a „Tři čarovné kytičky“ zobrazuje lásku, ztrátu a cestu za štěstím; všechny povídky spojuje silné citové napětí, dramatická zápletka, symbolický význam rostlin a přírodních jevů a rozpor mezi láskou a smrtí, mezi životem a tajemstvím posmrtného života, které podtrhuje celkový pesimistický a tragický tón knihy, ve které se prolíná reálný svět s nadpřirozenem, s motivem osudu a kletby a prolínají se lidské city jako láska, nenávist, žárlivost a touha po pomstě, s motivy zrady, smrti a tragického osudu, které jsou ztvárněny ve velmi sugestivních obrazných vyjádřeních, které zanechávají silný dojem na čtenáře.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Kytice z pověstí národních – rozbor díla (Karel Jaromír Erben) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.