Nikolaj Vasiljevič Gogol | život, tvorba, díla a současníci

👤Biografické shrnutí

Nikolaj Vasiljevič Gogol byl významný ruský spisovatel a dramatik, jeden z nejvýznamnějších představitelů ruského romantismu a realismu, jehož díla se vyznačují groteskním humorem, satirou a psychologickou hloubkou.

 

📝Život

Gogol se narodil na Ukrajině v rodině středostavovského šlechtice. Jeho dětství bylo ovlivněno ukrajinskou lidovou kulturou a pravoslavnou vírou, které se později výrazně promítly do jeho tvorby. Studoval na univerzitě v Petrohradě, ale studium nedokončil a věnoval se literatuře. Nejprve se pokoušel prosadit jako dramatik, ale jeho hry nebyly příliš úspěšné. V té době se živil jako úředník a učitel, než se definitivně věnoval literární práci. Postupně se mu začalo dařit a jeho povídky, jako například „Večer na farmě u Dikan’ky“ a „Mirgorod“, mu zajistily uznání a popularitu. Tyto sbírky povídek, které byly inspirovány Gogolovými zážitky z dětství a života na Ukrajině, se vyznačují živým jazykem, bohatou fantazií a humorem. Gogol v nich ztvárnil svět ukrajinského lidu s jeho zvyklostmi, pověrami a legendami. V těchto raných dílech je znát vliv romantického přístupu, ale zároveň se zde už objevují Gogolovy charakteristické prvky – groteska, satíra a ironie. Zlom v Gogolově tvorbě nastal s jeho románem „Mrtvé duše“, ve kterém se soustředil na kritiku ruské společnosti. Tento rozsáhlý román, jehož první díl vyšel, ztvárňuje obraz tehdejší Ruska s jeho byrokratickým systémem, morálním úpadkem a sociálními problémy. Gogol v něm vytvořil rozsáhlou galerii postav, od chudých rolníků po bohaté šlechtice, a s typickou satirou a groteskou zkritizoval nešvary ruské společnosti. V tomto díle se také projevuje Gogolův zájem o psychologii postav, snaží se proniknout do jejich vnitřního světa a motivací. Po vydání „Mrtvých duší“ Gogol prožíval období hlubokých existenčních otázek a duchovní krize. Trápily ho pochybnosti o smyslu života a své tvorby. Tento duchovní zápas se projevuje i v jeho pozdějších dílech, jako je například „Vybrané pasáže z korespondence s přáteli“, kde se vypořádává s otázkami víry, morálky a lidské existence. V pozdějších letech Gogol čím dál více směřoval k náboženské mystice. Věnoval se teologické literatuře a vnímal své psaní jako způsob, jak sloužit Bohu. Gogolův život byl plný protikladů, od období veselých povídek plných humoru po hluboké existenční krize a hledání smyslu života. Jeho dílo je dodnes ceněno pro jeho literární hodnotu a hloubku, ale i pro kritickou zprávu o tehdejší ruské společnosti.

 

✍️Charakteristika a styl tvorby

Gogolova tvorba se vyznačuje jedinečnou směsicí romantismu a realismu, grotesky a psychologie. Jeho styl je charakteristický živým a obrazným jazykem, plným metafor, přirovnání a ironie. Jeho próza se vyznačuje precizní charakteristikou postav a živým vyprávěním. Gogol mistrně využívá humor, grotesku a satiru k ztvárnění temných stránek lidské přirozenosti a kritice sociálních poměrů. Jeho jazyk je bohatý a expresivní, plný dialektismu a lidového koloritu, ale zároveň elegantní a precizní. Gogol nezobrazuje pouze vnější realitu, ale proniká do psychologie postav, odkrývá jejich vnitřní konflikty a motivace. Jeho díla jsou plná symbolických motivů a alegorií, které zvětšují jejich hloubku a významovou bohatost. Gogolův styl prolínal romantismus s realistickými tendencemi, používal hyperbolu a grotesku a často sáhl po groteskní satirou.

 

📖 Příklady děl

Mrtvé duše, Revizor, Plášť

 

🕰️ Zařazení

Realismus ⯀ Naturalismus ⯀ Romantismus ⯀

 

👥Současníci

Puškin (Evžen Oněgin), Lermontov (Hrdina naší doby), Turgeněv (Otcové a synové)

 

Jiná verze životopisu   Rozbory děl autora