Julius Zeyer | život, tvorba, díla a současníci

SpisovateléGenerace Národního divadla, Lumírovci

👤Biografické shrnutí

Julius Zeyer byl významný český spisovatel, básník, překladatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších představitelů české romantické a symbolické literatury

 

📝Život

Narodil se v rodině úředníka v Praze a studoval na gymnáziu a poté na pražské univerzitě, kde studoval práva. Po ukončení studia se však nepustil do právnické kariéry, ale začal se věnovat literatuře a novinářství. Působil jako redaktor několika periodik a časopisů a začal publikovat své básně a povídky. V jeho tvorbě se odráží vliv romantismu, symbolistických tendencí a také staroslověnštiny. Napsal celou řadu literárních žánrů, od epických básní přes povídky a romány až po divadelní hry. Jeho nejznámější díla zahrnují například romány „Radúz a Mahulena“ a „Věra a její milenci“, historický román „Jan Hus“ či povídkové sbírky. Zeyer byl literátem širokého záběru a jeho tvorba je protkána mytologií, legendami a historickými událostmi. Často se vracel k motivům z české historie a mytologie. Jeho poezie je plná obraznosti a symbolů, jeho próza bohatá na detailní popisy a epické rozměry. Kromě beletrie se Zeyer věnoval i překladům z němčiny a angličtiny. Jeho literární dílo se vyznačuje pečlivým jazykovým stylem a snahou o umělecký a stylový přístup k textu. Během svého života prošel různými literárními proudy a v jeho tvorbě se prolínají romantické, realistické a symbolické prvky. Také se věnoval i překladům z jiných jazyků, čímž obohatil českou literaturu. Jeho díla jsou dodnes oceňována pro jejich literární kvalitu a estetickou hodnotu. Zeyer je významnou osobností českých literárních dějin a jeho tvorba má stále svůj význam a relevanci

 

✍️Charakteristika a styl tvorby

Zeyerův literární styl se vyznačuje bohatou obrazností, symbolikou a hlubokým lyrismem. Jeho jazyk je náročný, plný archaismů, poetismu a neologismů. V jeho próze nalezneme detailní popisy, které podkreslují atmosféru a náladu. Jeho epické básně vynikají rozsáhlými panoramatickými obrazy a bohatou metaforikou. V povídkách se projevuje jeho talent pro psychologické sondy a propracované charaktery. Jeho historické romány se vyznačují důrazem na historickou věrnost a detailní rekonstrukci minulosti. V jeho tvorbě se mísí romantické a realistické tendence s prvky symbolismu. Jeho jazyk je barvitý a složitý, používá archaismy a neologismy, s cílem dosáhnout výjimečné umělecké expressivity. Snažil se o dosažení stylizace a umělecké dokonalosti a dovedl propojovat romantický ideál s pozorováním reality

 

📖 Příklady děl

Jan Maria Plojhar, Tři legendy o krucifixu, Dům U Tonoucí hvězdy

 

🕰️ Zařazení

Generace Národního divadla ⯀ Lumírovci ⯀ ⯀

 

👥Současníci

Božena Němcová (Babička), Karel Jaromír Erben (Kytice), Aloïs Jirásek (F. L. Věk), Svatopluk Čech (Zlatá Praha)

 

Jiná verze životopisu   Rozbory děl autora