👤Biografické shrnutí
Jean Racine byl francouzský dramatik a básník, jeden z největších představitelů klasicismu v literatuře
📝Život
Jean Racine se narodil v rodině nižší šlechty. Jeho otec zemřel, když byl ještě dítě, a jeho výchovu převzala babička a později jezuité. Studoval na jezuitské koleji v Port-Royal, kde se seznámil s jansenismem, náboženským hnutím, které zdůrazňovalo lidskou hříšnost a Boží milosrdenství. Toto ovlivnilo jeho pozdější literární tvorbu, jež se vyznačuje intenzivním psychologickým pronikáním do lidských charakterů a temných aspektů lidské povahy. Po dokončení studia se živil jako učitel a začal psát verše a krátké divadelní hry. Jeho první úspěchy v literatuře přišly s tragédiemi Andromacha a Britanicus, které ho proslavily jako dramatika. Tyto hry, stejně jako jeho další díla, se vyznačují klasickou formou, ale také hlubokým psychologickým vhledem do postav. Racine se stal oblíbeným autorem dvora Ludvíka XIV. a psal hry pro královský dvůr. Na vrcholu své slávy byl spisovatelem, jehož díla byla uznávána a představovala se v královském divadle. Jeho hry se vyznačují silnými emocemi, tragickými osudy, a komplexními postavami. Nicméně, později se Racine odvrátil od psaní dramatických her a věnoval se spíše náboženské poezii. Toto rozhodnutí bylo ovlivněno jeho duchovním vývojem a jeho obavami o nesmrtelnost duše. Toto rozhodnutí bylo velmi překvapivé pro jeho okolí, ale Racine jej obhájil svými náboženskými přesvědčeními. Jeho duchovní zralost se promítla do jeho pozdějších básnických děl, která se vyznačují hloubkou a introspekcí. Racine zemřel v relativním klidu a je dodnes považován za jednoho z největších francouzských dramatiků, jehož dílo ovlivnilo mnoho generací spisovatelů a dramatiků. Jeho život byl plný kontrastů, od světského úspěchu až po hlubokou náboženskou oddanost. Jeho tragédie, i když psané v klasické formě, odráží temné stránky lidské duše a silné emoce, s kterými se potýkal i ve svém vlastním životě.
✍️Charakteristika a styl tvorby
Racineova díla se vyznačují klasickou strukturou a formou, s důrazem na logiku a symetrii. Jeho jazyk je precizní, elegantní a plný figurálních výrazů a metafor, jeho styl je strohý a elegantní, ale plný síly a emotivity. Jeho tragédie se vyznačují hlubokým psychologickým pronikáním do postav, které jsou často rozervány konflikty mezi ctností a vášní, rozumem a emocemi. Často se v jeho dramatech prolínají motivy lásky, moci, žárlivosti a pomsty, které vedou k tragickým koncům. Jeho hry jsou propracované, postavy jsou psychologicky přesvědčivé a jazyk je mistrovsky zvládnutý. Charakteristický je pro něj také důraz na vnitřní konflikt postav a jejich morální dilema. Jeho jazyk je uhlazený, krásný, ale zároveň i přesný a výstižný. Jeho verše jsou plné symetrie a harmonie, což jen umocňuje tragický osud hrdinů.
📖 Příklady děl
Fedra, Andromacha, Britannicus
🕰️ Zařazení
Klasicismus ⯀ Francouzský klasicismus ⯀ ⯀
👥Současníci
Molière (Tartuffe, Mizantrop), Pierre Corneille (Cid, Horace)