Máj – rozbor knihy

 

   Kniha: Máj

   Spisovatel(ka): Karel Hynek Mácha

   Přidal(a): Simona H.

 

Karel Hynek Mácha (1810-1836)

  • narozen v Praze
  • český básník a prozaik
  • představitel českého romantismu
  • zakladatel moderní české poezie
  • studium práv, ochotník v divadle, krátce advokátní praktikant v Litoměřicích
  • záliba v cestování (inspirace)

 

Díla:

  • Obrazy ze života mého (1834) – cyklus próz (Márinka, Noc na Bezdězu), lyrika
  • Cikáni (1835) – román, nejepičtější, život vyděděnců
  • Máj (1836) – báseň

 

Máj

Rok vydání/nakladatelství: 1960, 5. Vydání/Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU)

Ilustrace: Arnošt Paderlík

Literární druh: lyricko-epické dílo

Žánr: báseň

 

Charakteristika postav:

  • Vilém
  • loupežník, strašný lesů pán
  • omylem zabíjí svého otce
  • odsouzený na smrt, nevěří ve svou vinu
  • zatracuje svůj osud, vinu dává otci, který ho jako malého vyhnal z domu
  • Jarmila
  • milenka Viléma
  • neunese Vilémův osud a spáchá kvůli lásce sebevraždu
  • Poutník
  • objevuje se v posledním zpěvu
  • ztotožnění autora
  • srovnává svůj osud s osudem Viléma
  • mluví o sobě, svém mládí; poznává, že mládí je již ztracené
  • v závěru zvolání: „Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!“

 

Kdy a kde: podrobně popsaná krajina Doks u Máchova jezera, blíže časově neurčeno

 

Jazyková vrstva:

Epiteta – konstans (bělavé páry), ornans (růžový večer, večerní břeh)

Metafory – př.: bledá tvář luny

Personifikace – př.: o lásce šeptal tichý mech

Kontrasty – život x smrt, světlo x tma

Oxymóron – př.: zbortěné harfy tón

Metonymie – př.: hrdliččin zval ku lásce hlas

Gradace – př.: temná noc, temnější mně nastává

Apostrofa – země, př.: „Ach, zemi krásnou, zemi milovanou, …“

Zvukomalba – př.: noční řinčí řetězů hřmot

Rytmus – jambový verš (zač. 1. a 2. Zpěvu) a trochej

 

Kompozice: Chronologický postup, také retrospektivní (ve vzpomínkových pasážích). Kontrast v tematické i jazykové rovině. Paralela poutníka a Viléma.

 

DĚJ:

4 zpěvy, 2 mezihry (intermezza):

  • I. zpěv: Obraz Májové přírody, sebevražda Jarmily skokem do jezera. Motiv lásky a nevěry.
  • II. zpěv: Vilém ve vězení, úvahy o vině. Kontrast v čase – věčnost přírody a omezenost jeho zbývajícího času do popravy. Pocit křivdy a vzdoru.
  • I. intermezzo: Půlnoční popraviště v přípravě na popravu Viléma.
  • III. zpěv: Vrchol, poprava Viléma. Vilémovo vyznání lásky k přírodě a rodné zemi. Obžaloba společnosti.
  • II. intermezzo: Nářek Vilémových druhů.
  • IV. zpěv (epilog): Po čase přichází poutník, autor se ztotožňuje, zamyšlení nad tragikou lidského osudu. Závěr tragický.

 

Ukázka:

Byl pozdní večer – první máj –

Večerní máj – byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas,

Kde borový zaváněl háj.

O lásce šeptal tichý mech;

Květoucí strom lhal lásky žel,

Svou lásku slavík růži pěl,

Růžinu jevil vonný vzdech.

Jezero hladké v křovích stinných

Zvučelo temně tajný bol,

Břeh je objímal kol a kol;

A slunce jasná světů jiných

Bloudila blankytnými pásky,

Planoucí tam co slzy lásky.

 

  • Vložená ukázka je z 1. zpěvu. Vybrala sem si ji proto, že se mi tato část líbila snad nejvíce z celé knihy. J

 

Knihu jsem si vybrala, protože mě zaujala anotace a také byla na seznamu povinné četby. Kniha byla krátká a poměrně dobře se četla, až na pár nudných částí. Také jsem viděla filmové zpracování


Podobné rozbory děl: