👤Jean Racine
Život ❤️
Byl jedním z nejvýznamnějších francouzských dramatiků klasicismu ⯀ Jeho tragédie se vyznačují psychologickou hloubkou a silnou emocionální intenzitou ⯀ Píše v alexandrínech, což jsou verše o 12 slabikách ⯀ Jeho díla čerpají z antických mýtů a biblických příběhů ⯀ Prozkoumával morální dilemata a vášně svých hrdinů ⯀ Výrazně ovlivnil vývoj francouzské dramatické literatury ⯀ Jeho precizní styl a mistrovské zobrazení lidských emocí si zachovává respekt dodnes ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Fedra ⯀ Andromacha ⯀ Britannicus
Současníci 👥
Molière (Tartuffe, Mizantrop), Pierre Corneille (Cid, Horace)
📖 Fedra (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o tragédii, patřící do dramatického žánru a je psána ve verších.
Téma a motiv 💡
Tématem textu je tragický milostný příběh Fedry, která se zamiluje do svého nevlastního syna Hippolyta, což vede k řetězci tragických událostí, hlavní myšlenkou je pak nevyhnutelnost osudu a síla vášní, které se vymykají lidské kontrole, motivy zahrnují zakázanou lásku, žárlivost, pomstu, vinu a hanbu, námětem je pak antický mýtus o Fedře, jehož motivy Racine rozvíjí a interpretuje ve světle klasicistních estetických principů.
Zařazení díla 🕑
Patří do klasicismu, literárního směru charakteristického pro francouzskou literaturu daného autora.
Časoprostor 🕰️
Děj se odehrává v Aténách v době starověku, jak je typické pro antické tragédie, v Racinových Athénách se odehrává příběh Fedry.
Kompozice 📝
Kompozice je klasicky dramatická, s pěti akty, s klasickým tříjednotkovým dějem, s lineárním dějovým spádem, s důrazem na rozvoj dramatického konfliktu a postupně narůstající napětí, se střídáním dialogů a monologů, s důsledným dodržováním dramaturgických konvencí.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o tragédii, patřící do dramatického žánru a je psána ve verších.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je dramatický, jeho přítomnost je zprostředkovaná prostřednictvím dialogů a monologů postav, využívá se vypravěčská forma sdělení postav, a tím zprostředkuje děj čtenáři.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Hlavní postavy zahrnují Fedru, která je trpící a vášnivou ženou, sužovanou zakázanou láskou, která je v konfliktu se svým svědomím a společenskými normami, následkem čehož tragicky končí; Hippolyta, Fedřina nevlastního syna, který je ctnostný, ale stává se obětí spiknutí a matčiny vášně; Thesea, který je hrdinským vládcem, ale také je zranitelný a náchylný k pomstě, jehož neopatrnost a chyby rozvíjí dramatický konflikt; Enonu, vznešenou a moudrou chův, která je věrnou společnicí Fedry, a která se snaží pomoci své paní, ale nakonec bezvýsledně; a Ariciu, nevinnou a nešťastnou princeznu, která je obětí okolností a tragického osudu; dále potom i Theramena, který je Theseovým důvěrníkem a jehož slova a činy dále rozvíjí dějovou linku a prohlubují dramatický konflikt; a nakonec i Pána, který má zanedbatelnou roli, která slouží jako zpráva o Theseově návratu.
Jazyk a styl ✍️
Kniha je napsána ve spisovném jazyce s hojným užíváním přímé řeči, charakteristickým pro klasickou francouzskou tragédii, s dominantním užíváním metafor, alegorií a personifikací, které umocňují emocionální náboj a dramatický prožitek čtenáře, s důrazem na rytmus a zvukomalebnost, s hojným používáním inverzí a dalších stylistických prostředků, jako jsou kontrasty, antiteze a paralelismus, které dotvářejí specifický dramatický ráz a vytvářejí tak typický barokní styl.
Stručný obsah 🏷
Fedra, dcera Minóa a manželka Thesea, se vášnivě zamiluje do svého nevlastního syna Hippolyta, což vede k tragickým následkům, včetně smrti Hippolyta a Fedřiny sebevraždy.
Podrobný obsah díla 🗒
Fedra, sestra Ariadny a manželka Thesea, se po návratu z podsvětí, kde zabil Minotaura, zamiluje do svého nevlastního syna Hippolyta, který však miluje Aricie, vnučku Palladiova, a tuto lásku si odmítá uvědomit, z čehož plyne smrtelná rozpolcenost, která utváří charakter Fedry jako trpící postavy, jejíž vášeň a morální rozpolcenost ji nakonec přivedou k tragickému konci: jejím tajemstvím se stává nekontrolovatelná touha po Hippolytovi, kterou je neschopna potlačit a skrývat, a to ani před Théseusom, jejím manželem, kterému po smrti své manželky Ariadny slibuje věrnost, což vede k řetězci lží a klamů, které ji ničí zevnitř; Fedra se svěřuje své důvěrné služebné Oenoně, která ji nabádá k tomu, aby se svěřila Theseovi, což ale vede k vyzrazení Fedřiny nenávisti vůči Hippolytovi a to způsobí, že Theseus proklíná svého syna a požehná jeho smrti, což způsobí tragický zvrat v ději: Hippolyta potká smrt ve vodách, ale jeho smrt je následkem pomsty boha Poseidóna, kterého vyprovokoval rozhněvaný Theseus, a smrt Hippolyta se stává vyvrcholením tragédie. Fedra, sužovaná výčitkami svědomí a smrtí svého syna, je ochromená výčitkami a čelem k neřešitelnému dilematu, která vede k její sebevraždě a tak se tragický kruh uzavírá, a zanechává za sebou rozbořený svět zkorumpovaný vášní a pomstou a otvírá otázky viny, trestu a morálky.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.