👤Jean Racine
Život ❤️
Byl jedním z nejvýznamnějších francouzských dramatiků klasicismu ⯀ Jeho tragédie se vyznačují psychologickou hloubkou a silnou emocionální intenzitou ⯀ Píše v alexandrínech, což jsou verše o 12 slabikách ⯀ Jeho díla čerpají z antických mýtů a biblických příběhů ⯀ Prozkoumával morální dilemata a vášně svých hrdinů ⯀ Výrazně ovlivnil vývoj francouzské dramatické literatury ⯀ Jeho precizní styl a mistrovské zobrazení lidských emocí si zachovává respekt dodnes ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Faidra ⯀ Andromacha ⯀ Britannicus
Současníci 👥
Molière (Tartuffe, Mizantrop), Pierre Corneille (Cid, Horace)
📖 Andromacha (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Andromacha je drama, konkrétně tragédie, psaná ve veršované formě, konkrétně alexandrínem.
Téma a motiv 💡
Téma hry Andromacha se soustředí na osudové propletence milostných citů a politických intrik v poválečném prostředí, kde hlavní myšlenkou je destruktivní síla vášně a nemožnost uniknout osudu, přičemž motivy zahrnují neopětovanou lásku, žárlivost, pomstu, povinnost a konflikt mezi osobní touhou a politickými zájmy, a námět vychází z řecké mytologie, konkrétně z příběhu Andromachy, vdovy po Hektorovi, a jejích vztahů s Pyrrhem, Hermionou a Orestem po pádu Tróje.
Zařazení díla 🕑
Drama Andromacha spadá do klasicismu, období, v němž Racine tvořil.
Časoprostor 🕰️
Děj Andromachy se odehrává v Pyrrhově paláci v Buthrotu v Epiru krátce po trojské válce.
Kompozice 📝
Kompozice hry je chronologická s pěti dějstvími, které se dále dělí na scény, přičemž formální členění sleduje klasické schéma tragédie s dodržováním jednoty místa, času a děje.
Charakteristika díla 📜
Andromacha je drama, konkrétně tragédie, psaná ve veršované formě, konkrétně alexandrínem.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Andromachě není explicitně přítomen, děj je zprostředkováván skrze dialogy a monology postav, a vyprávěcí forma je tedy dramatická.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Andromachě zahrnují Andromache, vdovu po Hektorovi, trpící a melancholickou ženu, rozpolcenou mezi láskou k synovi a odporem k Pyrrhovi; Pyrrha, krále Epiru, váhajícího mezi láskou k Andromachě a politickou sňatkovou povinností s Hermionou; Hermionu, dceru Menelaa a Heleny, žárlivou a pyšnou ženu, zamilovanou do Pyrrha a zoufalou z jeho odmítnutí; Oresta, syna Agamemnona, vyslance Řeků, tajně milujícího Hermionu a doufajícího v její návrat do Řecka; a Cefisu, důvěrníci Andromachy, která jí poskytuje rady a podporu v těžkých chvílích; Pylada, přítele Oresta, který ho doprovází a radí mu; a Phoenixe, vychovatele Pyrrha, který se snaží králi poradit v jeho složité situaci.
Jazyk a styl ✍️
Andromacha je psána ve francouzském alexandrinu, což je dvanáctislabičný verš s cézurou uprostřed, spisovným jazykem 17. století s bohatým využitím rétorických figur, jako jsou antiteze, metafory, přirovnání a hyperboly, a dramatickým dialogem, který je protkán monology a promluvami postav, které odhalují jejich vnitřní konflikty a emoce, přičemž Racine mistrně využívá přímou řeč k vyjádření vášní a napětí mezi postavami.
Stručný obsah 🏷
Tragédie Andromacha sleduje osudy titulní postavy, vdovy po Hektorovi, trojském princi, která je po pádu Tróje držena jako válečná zajatkyně řeckým králem Pyrrhem, jenž je do ní zamilován, ona však stále truchlí pro svého mrtvého manžela a syna Astyanakta, kterého se Pyrrhova snoubenka Hermiona snaží zabít.
Podrobný obsah díla 🗒
Po dobytí Tróje se Andromacha, vdova po Hektorovi, ocitá v zajetí Pyrrha, krále Epiru, který je do ní beznadějně zamilován a slibuje jí ochranu jejího syna Astyanakta, pokud se za něj provdá, avšak Andromacha, stále věrná památce svého zesnulého manžela, odmítá Pyrrhovu nabídku, čímž si proti sobě poštve jeho snoubenku Hermionu, dceru Meneláa a Heleny, která Pyrrha vášnivě miluje a trpí žárlivostí na Andromachu, a Oresta, syna Agamemnona, který přichází k Pyrrhovu dvoru s posláním od Řeků, aby jim vydal Astyanakta, kterého považují za hrozbu, tajně však doufá, že Pyrrhova svatba s Andromachou se neuskuteční a Hermiona, kterou Orestes miluje, se k němu vrátí, situace se komplikuje, když Pyrrhos, pod tlakem Hermiony a Řeků, začne váhat, zda má Andromachu a Astyanakta chránit, nebo je vydat, Andromacha, zoufalá a obávající se o život svého syna, se obrací na Pyrrha s prosbou o milost a nabízí mu sňatek pod podmínkou, že Astyanax bude v bezpečí, Pyrrhos, poháněný láskou k Andromachě a snahou dokázat svou velkorysost, souhlasí, čímž si definitivně znepřátelí Hermionu, která v záchvatu žárlivosti a pomstychtivosti požádá Oresta, aby Pyrrha zabil, Orestes, rozpolcený mezi láskou k Hermioně a svým smyslem pro spravedlnost, nakonec podlehne jejím naléháním a Pyrrha zavraždí během svatebního obřadu, Hermiona, zděšená svým činem a sužována výčitkami svědomí, spáchá sebevraždu na Pyrrhově těle, zatímco Andromacha, nyní vdova podruhé, se ujímá vlády v Epiru a přísahá pomstu na Řecích, kteří zabili jejího syna Astyanakta.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.