👤Václav Hrabě
Život ❤️
Byl významným českým spisovatelem 20. století ⯀ Jeho dílo kriticky reflektuje totalitní režimy a lidskou existenci ⯀ V jeho tvorbě se prolínají surrealismus a realistické zobrazování společnosti ⯀ Psal poezii, prózu i dramatickou literaturu ⯀ Angažoval se v disentu a jeho dílo bylo cenzurováno ⯀ Jeho tvorba je protkána hlubokým humanismem a ironií ⯀ Patří mezi nejdůležitější české autory druhé poloviny 20. století ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Blues pro bláznivou holku ⯀ Stop-time ⯀ Korunovační blues
Současníci 👥
Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Milan Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), Ivan Klíma (Jména), Josef Škvorecký (Zbabělci)
📖 Horečka (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Horečka spadá do literárního druhu próza, žánrově se řadí k psychologické próze a expresionistické novele s prvky absurdního dramatu, přičemž výrazovou formou je psaný text.
Téma a motiv 💡
V Horečce se Hrabě hloubkově noří do existenciální krize a absurdity lidské existence, kde hlavní myšlenkou je zobrazení zoufalství, osamělosti a ztráty smyslu života v moderním světě, projevující se v motivech nemoci, halucinací, strachu ze smrti a hledání identity, přičemž námětem je horečnatý stav bezejmenného hrdiny, který blouzní a prožívá sérii bizarních a snových obrazů odrážejících jeho vnitřní rozklad a deziluzi ze světa.
Zařazení díla 🕑
Horečka se řadí k literárnímu směru expresionismu a existencialismu, přičemž autor Václav Hrabě tvořil v období druhé poloviny 20. století.
Časoprostor 🕰️
Děj Horečky se odehrává v neurčitém, klaustrofobickém prostoru, pravděpodobně v bytě či pokoji nemocného, kde se stírá hranice mezi realitou a snem, a čas je zde subjektivní, deformovaný horečkou a halucinacemi, bez jasných časových ukotvení.
Kompozice 📝
Kompozice Horečky je roztříštěná a nelineární, s prolínáním snu a reality, vzpomínek a halucinací, přičemž formálně se text člení na krátké, úsečné kapitoly a odstavce, často bez tradiční interpunkce, což umocňuje dojem chaosu a absurdity.
Charakteristika díla 📜
Horečka spadá do literárního druhu próza, žánrově se řadí k psychologické próze a expresionistické novele s prvky absurdního dramatu, přičemž výrazovou formou je psaný text.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Horečky je anonymní ich-forma, tedy vnitřní monolog hlavního hrdiny, jehož prožívání je deformováno horečkou, a vyprávěcí forma je tak stream of consciousness, proud vědomí, zachycující bezprostřední myšlenky, pocity a vjemy v chaotickém sledu.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Horečce jsou spíše fragmentární a nezřetelné, odrážející rozpad osobnosti hlavního hrdiny: bezejmenný protagonista, trpící horečkou a existenciální úzkostí, prochází vnitřním peklem a ztrácí kontakt s realitou; Marie, zřejmě milenka nebo manželka, se objevuje v útržkovitých vzpomínkách a halucinacích, symbolizuje ztracenou lásku a nenaplněný vztah; lékař představuje racionální svět, ale jeho snaha o pomoc je marná, hrdina se mu vymyká; další postavy, jako sousedka, domovník či postavy z hrdinových blouznění, jsou spíše symboly a projekcemi jeho vnitřního stavu, než plnohodnotnými charaktery, které dokreslují absurditu a osamělost hrdinova světa.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Horečky je básnicky a obrazně laděný, s častým užíváním metafor, personifikací a epitet, přičemž se prolíná spisovná čeština s prvky hovorového jazyka, využívá se vnitřní monolog, přímá řeč a retrospektivní vyprávění, čímž se vytváří dynamika a hloubka textu, přičemž autor pracuje s rytmem a melodičností vět a využívá opakování motivů a symbolů pro zdůraznění emocí a myšlenek.
Stručný obsah 🏷
Kniha Horečka vypráví příběh mladého muže, který se vrací do rodného města po letech strávených v zahraničí a ponoří se do vzpomínek na dětství a dospívání, prolínaných s reflexí současnosti a úvahami o smyslu života, lásce, ztrátě a pomíjivosti, přičemž se setkává s postavami z minulosti i současnosti, které formují jeho vnímání sebe sama a světa.
Podrobný obsah díla 🗒
Po návratu do rodného města se protagonista knihy Horečka, jehož jméno se nedozvídáme, ocitá v melancholické atmosféře vzpomínek, kde se prolíná minulost a současnost, setkává se s postavami, které formovaly jeho život, jako je například Marie, jeho dětská láska, která představuje symbol ztracené nevinnosti a touhy po nenaplnitelném, a zároveň se konfrontuje s realitou současného života, s pocitem odcizení a hledáním smyslu existence, přičemž bloudí ulicemi města, které se stává metaforou jeho vnitřního světa, plného ztrát, zklamání a nenaplněných snů, a zároveň se v něm probouzejí vzpomínky na dětství, na hry s kamarády, na první lásky a na bezstarostnost, která je nenávratně pryč, a v tomto kontrastu mezi minulostí a přítomností se protagonista snaží najít sám sebe, smířit se s bolestí a ztrátou a nalézt smysl v pomíjivé kráse existence, přičemž se setkává i s dalšími postavami, které reprezentují různé aspekty jeho života, jako je například otec, který symbolizuje autoritu a tradici, a zároveň ztělesňuje generační propast a nepochopení, a matka, která představuje lásku a ochranu, ale i bolest z odloučení a ztrátu, a v tomto kaleidoskopu vzpomínek, setkání a úvah se protagonista postupně noří do hloubky svého nitra, konfrontuje se s vlastními démony a snaží se porozumět smyslu života a smrti, lásky a nenávisti, radosti a smutku, a v tomto procesu hledání a sebepoznání se mu otevírá nový pohled na svět, na sebe sama a na vztahy s ostatními, přičemž Horečka není jen příběhem o návratu do rodného města, ale i metaforou lidské existence, plné kontrastů, paradoxů a hledání smyslu v pomíjivé kráse bytí.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.