Berenika – rozbor díla (Jean Racine)

👤Jean Racine


Život ❤️

Byl jedním z nejvýznamnějších francouzských dramatiků klasicismu ⯀ Jeho tragédie se vyznačují psychologickou hloubkou a silnou emocionální intenzitou ⯀ Píše v alexandrínech, což jsou verše o 12 slabikách ⯀ Jeho díla čerpají z antických mýtů a biblických příběhů ⯀ Prozkoumával morální dilemata a vášně svých hrdinů ⯀ Výrazně ovlivnil vývoj francouzské dramatické literatury ⯀ Jeho precizní styl a mistrovské zobrazení lidských emocí si zachovává respekt dodnes ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Faidra ⯀ Andromacha ⯀ Britannicus

 

Současníci 👥

Molière (Tartuffe, Mizantrop), Pierre Corneille (Cid, Horace)

 

📖 Berenika (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Berenika je drama, konkrétně tragédie, psaná ve veršované formě, konkrétně alexandrinem.

 

Téma a motiv 💡

Tragédie Berenika se zaměřuje na milostný trojúhelník mezi římským císařem Titem, judskou královnou Berenikou a Titovým přítelem Antiochem; hlavní myšlenkou je konflikt mezi láskou a povinností, kdy Titus, i přes svou hlubokou lásku k Berenice, se rozhodne ji poslat pryč, aby si splnil svou povinnost vůči Římu a upevnil svou moc, čímž se obětuje osobní štěstí ve prospěch státu; motivy zahrnují lásku, povinnost, oběť, moc, osud a konflikt mezi osobními touhami a veřejnými závazky; námětem je milostný vztah Tita a Bereniky a Titovo rozhodnutí ukončit jej kvůli politickým důvodům.

 

Zařazení díla 🕑

Klasicismus, období, ve kterém Racine tvořil, se vyznačuje důrazem na rozum, řád a harmonii, což se odráží i v jeho Berenice.

 

Časoprostor 🕰️

Děj Bereniky se odehrává v Římě, v Titově paláci, v neurčitém historickém čase po Titově nástupu na trůn.

 

Kompozice 📝

Kompozice Bereniky je chronologická a lineární, děj plyne od Titova rozhodnutí poslat Bereniku pryč až po její odjezd; formálně je rozdělena do pěti dějství.

 

Charakteristika díla 📜

Berenika je drama, konkrétně tragédie, psaná ve veršované formě, konkrétně alexandrinem.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem je v Berenice samotný autor, Jean Racine, který nepřímo, skrze dialogy postav, vypráví příběh; vyprávěcí forma je tedy er-forma, s důrazem na dramatický děj a vnitřní monology postav.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Postavami v Berenice jsou: Titus, římský císař, rozpolcený mezi láskou k Berenice a povinností vůči Římu, charakterizovaný vnitřním bojem a silným smyslem pro odpovědnost; Berenika, judská královna, vášnivě zamilovaná do Tita, zpočátku plná nadějí, ale nakonec nucena čelit bolestné realitě odloučení, charakterizovaná silnými city a hrdostí; Antiochus, Titovův přítel, tajně zamilovaný do Bereniky, ochotný se pro ni obětovat, ale respektující Titovo rozhodnutí, charakterizovaný ušlechtilostí a melancholií; Fenicie, Berenicina důvěrnice, která jí poskytuje podporu a radu; Paulinus, Titovův rádce, jenž mu pomáhá v těžkém rozhodnutí.

 

Jazyk a styl ✍️

Jazyk Bereniky je spisovný, veršovaný, s využitím alexandrínu, typický pro francouzský klasicismus, s častým užíváním přímé řeči k vyjádření vnitřních monologů a dialogů postav, s metaforami a hyperbolami, které umocňují vášnivé city a tragiku situace, a s rétorickými otázkami, které zdůrazňují bezvýchodnost situace protagonistů.

 

Stručný obsah 🏷

Tragédie Berenika líčí milostný trojúhelník mezi římským císařem Titem, židovskou královnou Berenikou a Titovým přítelem Antiochem, kde Titus, ač Bereniku hluboce miluje, ji nakonec z politických důvodů posílá pryč z Říma.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Římský císař Titus, čerstvě po nástupu na trůn, je hluboce zamilován do židovské královny Bereniky a plánuje se s ní oženit, čímž si však znepřátelí římský senát, který se obává vlivu cizinky na císaře; zároveň Titusův přítel Antiochus, král z Kommageny, také Bereniku tajně miluje, a jeho trápení se prohlubuje, když vidí Titovo štěstí; Berenika, netušíc o Antiochusových citech, se oddává lásce k Titovi a věří v jejich společnou budoucnost; avšak Titovi se senátoři důrazně ohradí proti sňatku s cizí královnou, argumentujíc tím, že by to ohrozilo stabilitu římské říše a porušilo tradice; Titus, rozpolcený mezi láskou k Berenice a povinností vůči Římu, se ocitá v těžkém dilematu a svěřuje se Antiochusovi, který se statečně snaží skrýt svou bolest a radí Titovi, aby dal přednost povinnosti před osobním štěstím; Titus se po dlouhém vnitřním boji rozhodne Bereniku opustit, ačkoli ho to hluboce zraňuje, a pověří Antiochuse, aby jí o svém rozhodnutí řekl; Antiochus, s těžkým srdcem, Berenice sděluje Titovo rozhodnutí, což ji zdrcuje a uvrhne do zoufalství; Berenika se cítí zrazena a ponížena, ale nakonec pochopí Titovu situaci a s velkou bolestí se rozhodne Řím opustit; Antiochus, ač stále miluje Bereniku, jí nabízí svou podporu a přátelství, a slibuje, že ji bude navždy ctít a chránit; Titus, zlomený odchodem Bereniky, se smiřuje se svým osudem a věnuje se plnění svých císařských povinností, zatímco Berenika a Antiochus, oba zranění neopětovanou láskou, se loučí s Římem a každý se vydává svou vlastní cestou, nesoucí si v srdci bolest a vzpomínky na ztracenou lásku.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.