👤Gabriel Chevallier
Život ❤️
Byl francouzský realista ⯀ Zaměřoval se na život francouzské dělnické třídy a venkova ⯀ Jeho díla se vyznačovala živým jazykem a sarkasmem ⯀ Prohluboval pochopení lidské psychologie ⯀ Kriticky zobrazoval francouzský vzdělávací systém ⯀ Jeho romány si zachovávají aktuálnost díky věrnému zobrazení sociálních problémů ⯀ Patří mezi významné autory francouzské literatury 20. století ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Zvonokosy ⯀ Strach ⯀ Obchodní cestující Durand
Současníci 👥
Marcel Proust (Hledání ztraceného času), André Gide (Dům, kde se umírá), François Mauriac (Život je před námi)
📖 Zvonokosy (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Zvonokosy jsou románem, spadajícím do žánru válečného románu s prvky humoru a satiry, s výrazovou formou prózy.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Zvonokosů je absurdita a hrůza první světové války, zobrazená skrze osudy obyčejných francouzských vojáků, s hlavní myšlenkou kritiky války a militarismu, odhalující nesmyslnost válečného konfliktu a jeho dopad na lidské životy, s motivy přátelství, lásky, zrady, smrti, ale i humoru a naděje, kde námětem je život skupiny francouzských vojáků na frontě a v zázemí během první světové války, zachycující jejich každodenní boj o přežití, jejich vztahy a prožitky.
Zařazení díla 🕑
Literární směr Zvonokosů lze charakterizovat jako realismus s prvky naturalismu, přičemž autor tvořil v období první poloviny 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Zvonokosů je zasazen do období první světové války, konkrétně na francouzskou frontu a do jejího zázemí, s důrazem na detailní popisy prostředí, v němž se vojáci pohybují.
Kompozice 📝
Kompozice Zvonokosů je chronologická s retrospektivními pasážemi, formálně se člení do kapitol, které sledují osudy hlavních postav a postupně odkrývají jejich příběhy.
Charakteristika díla 📜
Zvonokosy jsou románem, spadajícím do žánru válečného románu s prvky humoru a satiry, s výrazovou formou prózy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč Zvonokosů je personální, vyprávějící příběh v ich-formě z pohledu jednoho z vojáků, čímž čtenáře vtahuje přímo do centra dění a umožňuje mu prožívat události spolu s postavami.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Mezi postavami Zvonokosů najdeme Jeana Bardinota, citlivého a inteligentního mladíka, který se snaží ve válce zachovat si lidskost a humor; Henriho Lamberta, cynického a pragmatického vojáka, jenž se snaží přežít za každou cenu; Charlese Légerra, idealistického a statečného vojáka, který věří v smysl války; Josepha Vignonneta, staršího a zkušeného vojáka, který se snaží mladším kolegům pomoci; Alexandru Parizota, pobočníka, jehož kariérismus a zbabělost kontrastují s odvahou ostatních vojáků; a mnoho dalších postav, které reprezentují různé lidské charaktery a postoje k válce.
Jazyk a styl ✍️
Román je napsán spisovným jazykem s prvky hovorové řeči, zejména v dialozích, které jsou živé a autentické, a autor využívá širokou škálu jazykových prostředků, včetně přímé řeči pro vykreslení charakterů postav, metafor a personifikací pro oživení popisu prostředí a emocí, ironie a sarkasmu pro komentář společenských poměrů, a také archaismů a lyrismu pro vytvoření specifické atmosféry.
Stručný obsah 🏷
Román Zvonokosy sleduje osudy Jeana Géromina, mladého muže z Lyonu, který se po návratu z první světové války potýká s traumatem, deziluzí a snahou nalézt své místo v poválečné společnosti, přičemž se zaplétá do milostných vztahů, setkává se s různými společenskými vrstvami a hledá smysl života v chaotickém světě.
Podrobný obsah díla 🗒
Jean Géromin, hluboce poznamenaný hrůzami války, se vrací do rodného Lyonu, kde se setkává s nepochopením a lhostejností okolí, které nedokáže pochopit jeho prožitky a traumata; zoufale se snaží najít práci a smysl života v poválečné společnosti, která se mu zdá povrchní a cynická; propadá alkoholu a milostným avantýrám, které mu však nepřinášejí uspokojení, ale spíše prohlubují jeho vnitřní prázdnotu; setkává se s různými lidmi z různých společenských vrstev, od dělníků a prostitutek až po bohémy a intelektuály, a prostřednictvím těchto setkání si uvědomuje absurditu a nespravedlnost světa; navzdory svému zoufalství a deziluzi se však nevzdává a hledá cestu k sebepoznání a smysluplnému životu; začne psát, aby se vyrovnal se svými traumaty a zprostředkoval světu své zkušenosti; v milostném vztahu s křehkou a citlivou ženou jménem Geneviève nachází chvíle štěstí a porozumění, ale jejich vztah je poznamenán jeho vnitřními démony a neschopností se plně odevzdat lásce; postupně si uvědomuje, že skutečné štěstí nespočívá v honbě za požitky a útěchou v náručí žen, ale v nalezení vnitřního klidu a smíření se sebou samým; na konci románu Jean Géromin odchází z Lyonu a vydává se na cestu do neznáma, s nadějí, že nalezne nový začátek a smysl svého života v harmonii s přírodou a v souladu se svými hodnotami, které si během své strastiplné cesty ujasnil; jeho cesta je metaforou hledání smyslu života v poválečném světě plném nejistoty a deziluze, a jeho osud je zároveň symbolem osudu celé generace, která se musela vyrovnat s traumatem války a nalézt si své místo v nové, proměněné společnosti.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.