👤Marie Pujmanová
Život ❤️
Patřila k významným představitelkám české meziválečné prózy ⯀ Věnovala se realistickému zobrazování života prostých lidí a jejich každodenních problémů, zejména žen z nižších vrstev ⯀ Zaměřovala se na témata chudoby, sociální nespravedlnosti a ženské emancipace ⯀ Psala romány, povídky a dramatické hry ⯀ Její díla se vyznačují psychologickou hloubkou a citlivým vykreslením postav ⯀ Mezi její nejznámější díla patří „Srdce na dlani“ a „Věra“ ⯀ Její přínos spočívá v autentickém zachycení tehdejší doby a osudu žen v nelehkých životních podmínkách ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Lidé na křižovatce ⯀ Předtucha ⯀ Hra s ohněm
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R.), Jaroslav Seifert (Maminka), Božena Němcová (Babička), Fráňa Šrámek (Stříbrný vítr)
📖 Život proti smrti (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o epiku, konkrétně román, s výrazovou formou prózy.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Života proti smrti je konflikt mezi osobním štěstím a společenskou odpovědností, přičemž hlavní myšlenka zdůrazňuje důležitost obětování se pro vyšší ideály socialismu a budování nové společnosti, motivy zahrnují lásku, mateřství, práci, válku, smrt, ztrátu, odvahu a sebeobětování, a námět vychází z poválečného úsilí o obnovu země a budování socialismu, zaměřuje se na osudy žen, které se aktivně zapojují do tohoto procesu.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Život proti smrti spadá, je socialistický realismus, a autorka tvořila v období 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Života proti smrti je zasazen do Československa v období po druhé světové válce, konkrétněji do vesnice a později i do Prahy.
Kompozice 📝
Kompozice Života proti smrti je chronologická s retrospektivními pasážemi, formálně je román členěn do kapitol a ty dále do menších oddílů.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o epiku, konkrétně román, s výrazovou formou prózy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je v Životě proti smrti vševědoucí, er-forma, a má přístup k myšlenkám a pocitům postav, čímž umožňuje čtenáři komplexní vhled do jejich vnitřního světa a motivací.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Mezi postavami v Životě proti smrti najdeme Kristinu, silnou a obětavou ženu, která se po válce věnuje obnově vesnice a později pracuje v Praze, dále jejího manžela Jana, válečného hrdinu, který se potýká s traumaty z války, jejich dceru Jitku, představitelku nové generace, která vyrůstá v socialistickém Československu, také Alžbětu, Kristininu matku, ztělesňující tradiční hodnoty, a Oldřicha, Kristininého kolegu z práce, který zastupje ideologický aspekt socialismu a snaží se Kristinu přesvědčit o důležitosti společenské angažovanosti.
Jazyk a styl ✍️
Román je psán spisovným jazykem s prvky hovorové češtiny, s využitím přímé řeči pro autentické zachycení dialogů postav, s metaforami a personifikacemi pro dokreslení atmosféry a emocí, a s občasným užitím archaismů pro vykreslení prostředí a charakterů postav.
Stručný obsah 🏷
Román Život proti smrti vypráví příběh o osudech obyvatel horské vesničky Bystřice, zejména pak o rodině Komárkových, která se potýká s těžkými životními podmínkami, sociálním útlakem a následky první světové války, přičemž se zaměřuje na silné ženy, které se vzepřou tradičním rolím a bojují za lepší budoucnost.
Podrobný obsah díla 🗒
V horské vesničce Bystřice, sužované bídou a následky první světové války, se odehrávají osudy rodiny Komárkových, v jejímž čele stojí statečná matka, která se snaží udržet rodinu pohromadě navzdory těžkým životním podmínkám; její syn Toník, zmrzačený válkou, se vrací domů s hořkostí a deziluzí, zatímco jeho žena Růžena touží po lepším životě a odmítá se smířit s údělem chudé venkovské ženy; mezi obyvateli vesnice se prolíná beznaděj, touha po změně a boj o přežití, přičemž do jejich životů zasahují i vnější události, jako je příchod nových obyvatel a rozvoj industrializace; Růžena, nespokojená se svým životem po boku zmrzačeného Toníka, se sblíží s lesníkem Vrbou, který představuje pro ni symbol svobody a naděje na únik z bezvýchodné situace; postupně se v ní rodí vzdor proti tradičním hodnotám a společenským konvencím, který ji vede k hledání vlastní cesty k seberealizaci; zároveň se však potýká s výčitkami svědomí a tlakem okolí, které ji odsuzuje za její nekonvenční chování; v kontrastu s Růženiným bojem za svobodu stojí osud její švagrové Lízy, která se obětuje pro rodinu a snáší s pokorou těžký úděl venkovské ženy; Lízin příběh ukazuje tradiční roli ženy v tehdejší společnosti a kontrastuje s Růženinou touhou po emancipaci; děj románu se odehrává na pozadí proměnlivé doby, kdy se tradiční venkovský život střetává s moderními myšlenkami a s rozvojem průmyslu; obyvatelé Bystřice se musí vyrovnávat s novými výzvami a hledat své místo v měnícím se světě; prostřednictvím osudů jednotlivých postav autorka vykresluje komplexní obraz společnosti a zkoumá témata jako je sociální nespravedlnost, boj o přežití, role ženy ve společnosti a hledání smyslu života v těžkých časech; závěr románu nabízí naději na lepší budoucnost, ale zároveň ukazuje, že cesta k ní je dlouhá a trnitá, a že vyžaduje odvahu, vytrvalost a ochotu bojovat za své sny.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.