Žert – rozbor knihy

 

   Kniha: Žert

   Spisovatel(ka): Milan Kundera

   Přidal(a): Al

 

Výrazová forma: epika, próza
Literární žánr: protirežimní román
Rozvržení díla: 4 dílčí příběhy, které se prolínají
Zařazení díla do literárního kontextu/doby:

Vytvořeno r. 1965 (poprvé vydáno 1967) – rané období autorovy tvorby (jde o jeho první román); česká poválečná próza

Politická situace (mocenské konflikty, aj.):

tzv. studená válka – napjatý stav mezi socialistickými a demokratickými mocnostmi (1947-1991); komunistický převrat v Československu – tzv. Vítězný únor (1948); Izrael vyhlásil nezávislost – začátek první arabsko-izraelské války (1948); Německo se rozděluje na komunistickou (NDR) a demokratickou

část (SRN) (1949); v Československu popravena Milada Horáková (1950); smrt J.V. Stalina – vůdce SSSR (1953); zemřel československý komunistický prezident Klement Gottwald (1953); vznik Varšavské smlouvy – vojenský pakt socialistických zemí (1955); potlačeno Maďarské povstání (1956); vzniklo EHS (Evropské hospodářské společenství), předchůdce Evropské unie (1957); zahájení stavby Berlínské zdi (1961)
po r. 1948 začínající nesvoboda projevu a potlačování politických odpůrců komunistickým režimem
_______________________________________________
Poznámky o autorovi:

Je světově nejúspěšnějším a nejpřekládanějším autorem českého původu.
Milan Kundera se narodil v Brně v rodině hudebního pedagoga Ludvíka Kundery. Po maturitě na gymnáziu a dvou semestrech na FF UK vystudoval FAMU v Praze, kde také po ukončení studia vyučoval světovou literaturu.

V Kunderových dílech se postupně mění styl vypravěče, téma a více se objevují žertovné úryvky plné ironie a skrytých významů.

Soudobí spisovatelé: viz. Směšné lásky
Další díla: tvořil zejména prózu a různé eseje; méně také divadelní hry a poezii; ROMÁNY; Směšné
lásky (1970); Nesmrtelnost (1987-88); Nesnesitelná lehkost bytí; POEZIE: Monology;
DRAMA: Majitelé klíčů; Ptákovina
_______________________________________________

Místo děje: Československo, Praha, Morava, Brno, …
Doba děje: 40., 50. a 60. léta 20. Století (1948 – 1965)

Hlavní postavy + charakteristika:

Ludvík – Ústřední postava románu, Ludvík Jahn, je intelektuál, pracuje jako vědec a kolegové ho
nazývají „filozofem ústavu“, protože se oddává radosti z přemýšlení, ale proto je pro
tehdejší režim podezřelý. Jeho druhou radostí jsou ženy – rád si s nimi zahrává a v životě
jich potkal už mnoho.

Helena – Helena lpí na komunismu. Láska a věrnost komunistické straně však způsobují odcizení lidí z
jejího okolí. Pro Helenu je ale strana se svou ideologií to jediné, co jí v životě zbylo. Nemá
pro co jiného žít, manžel si našel mladší ženu a práce v rozhlase se pro ni stala stereotypní.
Jen kvůli vzpomínkám na radostné mládí se snaží zachránit upadající manželství.

Jaroslav – Jaroslav je snílek, který stále lpí na lidových tradicích jeho domova – Slovácka. Hraje
v souboru, který mu skýtá poslední radost. Je to Ludvíkův přítel z mládí.

Kostka – Doktor Kostka je Ludvíkovým přítelem, ale přesto nesdílejí stejné názory. Je věřící a to mu
v komunistické době přináší potíže v jeho práci, ze které musí nakonec odejít. Pomocí
náboženství se snaží pomoci i Lucii.

Lucie – Lucie je dívka plná tajemství. Dozvídáme se o ní pouze z vyprávění Ludvíka a Kostky, kteří se
s ní v různých momentech jejího života setkali, ale každý zná jiný konec vyprávění z jejího
života. Lucie byla Ludvíkovou jedinou a skutečnou láskou.

Zemánek – Ludvíkův úhlavní nepřítel, Pavel Zemánek stál za jeho vyloučením ze strany a ze studia.
Pro Úspěch v komunistické straně je ochotný udělat cokoliv. Miluje obdiv ostatních, jeho
postavení je pro něho to jediné, na čem mu záleží.

 

_______________________________________________

Charakteristika:  V Žertu dochází ke střídání vypravěčských pásem a prolíná se v něm i více časů,
nejvíce retrospektivní a závěru knihy se časy protínají, dojde k jejich splynutí.

Žert je docela pesimistické dílo, postavy se snaží najít nový smysl života v těžké době a hlavně
po hořkých životních zkušenostech.

Román se svým ironickým námětem žertu připomíná až grotesku – celou dobu se hlavní
hrdina snaží o pomstu, která se nakonec obrátí proti němu.

Kunderův styl je střízlivý, ale přesto barvitý a dobře vystihuje nálady postav.

 

Jazyk:
                Jazyk je spisovný. Vyjadřování je pestré a barvité. Kniha je vyprávěna v ich-formě, kapitoly
jsou monology.
Román je dílo mezi groteskou a drsnou fraškou a jeho děj bývá proložen úvahami postav,
úvahami nad vznikem lidových písní i úryvky z písní.

 

Jazykové prostředky:
Milan Kundera ve svém díle hojně používá vojenský slang a slovácké nářečí.

Vyskytují se i různé metafory, především při zdůraznění mezních situací lidské existence.


Hlavní téma:
absurdita doby komunismu v ČSR a její dopad a vliv na okolí
Postihnut úděl intelektuála v totalitní společnosti.
Vedlejší téma:
Osudy zbylých vypravěčů.
Motiv:
žert, který se proměňuje, symbol pomsty, rituálů – Jízda králů, …
Hlavní myšlenka:
rozpad (krach) iluzí při kontaktu s tvrdou realitou; kritika komunistického režimu

 

_______________________________________________

Autorův postoj:
V knize žert dával Kundera znát svůj postoj k tehdejší době, ale když volil uvedené formulace,
věděl, co dělá a co sleduje. Tímto románem se chtěl zásadně distancovat od komunistického
režimu. Žert je pro něj dílo prozření – ze začátku byl socialistický básník a dramatik. Už
tomuto románu dal Kundera dosti přesné charakterové rysy hrdinovi svých pozdějších
románů: muž, který vyhledává společnost žen, ale jde mu jen o erotické potěšení.

Žert je jeden z nejvýznamnějších českých společenských románů konce 60. let, který získal
uznání i na Západě, zejména ve Francii. Také byl zdařile zfilmován. Román se vyrovnává se
složitým obdobím komunismu 50. let.

Milan Kundera se snaží vystihnou chování lidí v době změny režimů, jestli změní názor
společně s ideologii, nebo si za ním budou stát i nadále.


Podobné rozbory děl: