👤Petra Procházková
Život ❤️
Byla významnou českou prozaičkou a básnířkou ⯀ Její dílo se vyznačovalo hlubokým pronikáním do ženské psychiky ⯀ Zaměřovala se na témata ženského prožívání, mezilidských vztahů a otázek identity ⯀ Často používala originální a experimentální jazykové prostředky ⯀ Její tvorba se vyznačovala promyšlenou kompozicí a netradičním přístupem k narativním technikám ⯀ V díle se prolínaly prvky realismu a surrealismu ⯀ Získala si uznání kritiky i širokého čtenářského publika. ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Frišta ⯀ Aljaška ⯀ Marináda
Současníci 👥
Ivan Klíma (Život a sny), Milan Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)
📖 Ženy z Bibiho dvora (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Literární druh je epika, literární žánr je román, výrazová forma je próza.
Téma a motiv 💡
Téma Ženy z Bibiho dvora je osud žen v postkonfliktní oblasti, konkrétně v poválečné Bosně a Hercegovině, hlavní myšlenkou je ukázat, jak válka, etnické konflikty a sexuální násilí ničí životy žen a jak se s tím vyrovnávají, motivy zahrnují válku, znásilnění, trauma, mateřství, sesterství, solidaritu, hledání identity, ztrátu domova a naději, námětem je pak sbírka autentických výpovědí žen, které autorka sesbírala během svého působení jako novinářka v Sarajevu.
Zařazení díla 🕑
Literární směr je postmodernismus, autorka Petra Procházková patří do období po roce 1989, kdy se česká literatura osvobodila od ideologických omezení a otevřela se světovým vlivům.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Ženy z Bibiho dvora je Sarajevo a jeho okolí v období po skončení bosenské války, konkrétně v 90. letech 20. století, ačkoli přesný časový rámec není striktně vymezen, příběhy se odehrávají v atmosféře poválečné devastace, kdy se společnost snaží vyrovnat s následky konfliktu a obnovit svůj život.
Kompozice 📝
Kompozice Ženy z Bibiho dvora je epizodická, skládá se z jednotlivých, na sebe volně navazujících příběhů různých žen, které spojuje společné místo – Bibiho dvůr v Sarajevu, formálně je text členěn do kapitol, které nesou jména jednotlivých žen a jejich příběhy.
Charakteristika díla 📜
Literární druh je epika, literární žánr je román, výrazová forma je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je v Ženy z Bibiho dvora kombinací ich-formy (kdy autorka vypráví o svých vlastních zkušenostech a setkáních se ženami) a er-formy (kdy autorka tlumočí příběhy žen), vyprávěcí forma je reportážně-dokumentární s prvky beletrizace, autorka využívá autentické výpovědi žen, které prokládá svými postřehy a úvahami, čímž vytváří silný emocionální dopad na čtenáře.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V Ženy z Bibiho dvora se setkáváme s řadou ženských postav, jejichž jména často odkazují na jejich osudy, například: Saliha, oběť znásilnění, která se snaží vyrovnat s traumatem a postarat se o své dítě narozené z násilí; Jasmina, mladá žena, která ztratila rodinu a hledá nový smysl života; Fatima, silná a odhodlaná žena, která se stará o ostatní a bojuje za spravedlnost; Džemila, která se snaží najít svého ztraceného syna; Aida, která se po válce vrací do Sarajeva a konfrontuje se s minulostí a mnoha dalšími ženami, jejichž příběhy tvoří mozaiku lidského utrpení, síly a naděje v poválečné Bosně, každá z postav představuje jiný aspekt dopadu války na ženy a ukazuje jejich odlišné strategie přežití a vyrovnávání se s traumatem.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk knihy je spisovný, s prvky autentičnosti danými použitím přímé řeči, která čtenáře vtahuje do nitra příběhů jednotlivých žen, a s využitím metafor a obrazných přirovnání, jež dokreslují atmosféru bídy, zoufalství a zároveň nezdolnosti lidského ducha, zatímco archaismy se v textu nevyskytují, a naopak se setkáváme s expresivními výrazy, které umocňují syrovost a realitu zobrazovaného světa.
Stručný obsah 🏷
Kniha Ženy z Bibiho dvora vypráví příběhy žen žijících v uprchlickém táboře Bibi v Somálsku, kde se jejich osudy prolínají s krutostí války, hladomorem a ztrátou domova, a zároveň ukazuje jejich sílu, odhodlání a boj o přežití v nelidských podmínkách.
Podrobný obsah díla 🗒
V uprchlickém táboře Bibi, mrazivé a zároveň fascinující mozaice lidských osudů, se setkáváme s Fadumo, která v chaosu války ztratila manžela a děti a nyní se snaží v nehostinných podmínkách tábora postavit na vlastní nohy a nalézt novou naději, s Waris, mladou dívkou, která se stala obětí znásilnění a nese si hluboké fyzické i psychické jizvy, ale i přes to všechno se nevzdává a bojuje za svou důstojnost a budoucnost, s Khadijo, která se stará o své nemocné rodiče a zoufale se snaží sehnat pro ně jídlo a léky, s Deqo, která přišla o celou rodinu při bombovém útoku a nyní se snaží najít smysl života v pomoci ostatním ženám v táboře, s Maryam, která se statečně postavila proti násilníkům a stala se symbolem odporu a síly pro ostatní ženy, s Halima, která se upnula k víře jako k jedinému zdroji útěchy a naděje v bezvýchodné situaci, a s mnoha dalšími ženami, jejichž životní příběhy se prolínají a vytvářejí komplexní obraz utrpení, ztráty, ale i nezdolné vůle k životu, přičemž autorka Petra Procházková s empatií a zároveň s odstupem profesionální novinářky vykresluje jejich každodenní boj o přežití, o jídlo, o vodu, o bezpečí, o zachování lidské důstojnosti v prostředí, kde vládne hlad, nemoci, násilí a beznaděj, a zároveň odkrývá jejich vnitřní sílu, solidaritu a odhodlání nevzdat se ani v těch nejtěžších chvílích, a skrze jejich příběhy ukazuje na absurditu a krutost války, která ničí lidské životy a připravuje je o všechno, co je jim drahé, a zároveň klade otázky po zodpovědnosti mezinárodního společenství za řešení humanitárních krizí a za pomoc těm, kteří se ocitli v bezvýchodné situaci.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.