👤Vítězslav Nezval
Život ❤️
Byl klíčovou postavou české avantgardy a surrealismu ⯀ Jeho dílo silně ovlivnilo českou literaturu ⯀ Je autorem mnoha básnických sbírek, dramatických her a prózy ⯀ Vyznačoval se bohatstvím jazyka a obrazotvornosti ⯀ Originálně propojil poezii se životem a politickou angažovaností ⯀ Jeho tvorba obohatila českou poezii o moderní výrazové prostředky ⯀ Dodnes inspiruje další generace umělců ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Edison ⯀ Manon Lescaut ⯀ Básně noci
Současníci 👥
Karel Teige (Dvě básně), František Halas (Ohlasy), Jaroslav Seifert (Maminka), Josef Hora (Píseň o Viktorce)
📖 Žena v množném čísle (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o literární druh poezie, konkrétně lyrickoepickou báseň s prvky experimentální poezie, psanou ve veršované formě s využitím volného verše.
Téma a motiv 💡
Nezvalova báseň Žena v množném čísle tematizuje fascinaci moderní ženou, jejíž obraz je rozmlžen a zmnožen prizmatem kaleidoskopické obraznosti a imaginace, hlavní myšlenka se soustředí na oslavu ženské krásy, proměnlivosti a tajemství, motivy zahrnují motiv zrcadlení, duality, proměny, města, filmu, cestování a exotiky, přičemž námět básně představuje setkání s neznámou, fascinující ženou, která se stává zdrojem básníkovy inspirace a fantazie, rozplývající se v mnohotvárnosti moderního světa.
Zařazení díla 🕑
Poetismus, avantgardní směr první poloviny 20. století, do kterého spadá i Nezvalova tvorba, se projevuje v básni Žena v množném čísle důrazem na imaginaci, hravost, smyslovost a moderní techniku.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor básně Žena v množném čísle je neurčitý a snový, odehrává se v prostředí velkoměsta, s prvky exotických krajin a s odkazy na různé historické epochy, čímž se stírá hranice mezi realitou a snem.
Kompozice 📝
Kompozice básně je cyklická a fragmentární, skládá se z volně řazených obrazů, asociací a vizí, formálně je báseň členěna do veršů a strof různé délky, bez pravidelného rytmu a rýmu, čímž se posiluje dojem snovosti a imaginativnosti.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o literární druh poezie, konkrétně lyrickoepickou báseň s prvky experimentální poezie, psanou ve veršované formě s využitím volného verše.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, ztotožnitelný s autorem, který se obrací k neznámé ženě, vyprávění probíhá v ich-formě, s častými přechody do apostrofy a dialogu s imaginární partnerkou.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v básni Žena v množném čísle jsou spíše naznačené než detailně vykreslené, dominuje postava bezejmenné ženy, která se neustále proměňuje a ztělesňuje různé ženské archetypy, od femme fatale po éterickou bytost, lyrický subjekt, ztotožnitelný s autorem, je fascinován touto ženou a snaží se ji zachytit v kaleidoskopu obrazů a asociací, další postavy se objevují spíše epizodicky, jako součást snového prostředí básně a představují různé lidské typy a figury, které dokreslují atmosféru moderního světa.
Jazyk a styl ✍️
Báseň je psána spisovným jazykem s prvky poetismu, využívá bohatou škálu básnických prostředků, jako jsou metafory, personifikace, epiteta, volný verš, apostrofy a asonance, čímž vytváří lyrickou a snovou atmosféru.
Stručný obsah 🏷
Sbírka básní Žena v množném čísle sleduje proměny milostného vztahu lyrického subjektu k ženě, od prvotního okouzlení a vášně, přes pocity nejistoty a žárlivosti, až po smíření a přijetí pomíjivosti.
Podrobný obsah díla 🗒
Sbírka básní Žena v množném čísle se otevírá okouzlením lyrického subjektu ženou, kterou vnímá jako ztělesnění krásy, inspirace a tajemství, přičemž toto okouzlení se projevuje v básních plných vášně, obdivu a touhy po splynutí s milovanou bytostí, ale postupně se v lyrickém subjektu začínají objevovat pocity nejistoty, žárlivosti a strachu ze ztráty milované ženy, což vede k vnitřnímu boji a hledání odpovědí na otázky o smyslu lásky a vztahů, přičemž lyrický subjekt se v básních zamýšlí nad pomíjivostí krásy a mládí, nad proměnlivostí citů a nad nevyhnutelností konce každého vztahu, a zároveň se snaží pochopit složitost ženské duše a její mnohotvárnost, která se v názvu sbírky odráží jako „žena v množném čísle“, kde tato mnohotvárnost se projevuje v různých podobách a rolích, které žena v básních zastává – může být milenkou, matkou, múzou, ale také zdrojem bolesti a zklamání, a v průběhu sbírky se lyrický subjekt postupně vyrovnává s realitou pomíjivé lásky a s přijetím faktu, že i krása a vášeň mají svůj konec, přičemž se učí nacházet krásu i v pomíjivosti a v melancholii, která s ní souvisí, a nakonec dochází k smíření s vlastním osudem a s osudem milované ženy, kde v závěrečných básních sbírky se lyrický subjekt obrací k ženě s pokorou a vděčností za sdílené chvíle štěstí a lásky, a uvědomuje si, že i přes bolest a zklamání, které láska přináší, je to právě láska, která dává životu smysl a krásu, a sbírka tak končí smířlivým tónem a přijetím faktu, že život i láska jsou plné proměn a kontrastů, které je třeba přijmout s pokorou a vděčností.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.