👤Ernest Hemingway
Život ❤️
Jeho charakteristický styl se vyznačuje stručností a sugestivním jazykem ⯀ Realistitické zobrazování válečných zkušeností ⯀ Prozkoumávání mužské identity a lidské psychologie ⯀ Důraz na smrt, ztrátu a hledání smyslu života ⯀ Ovlivnil generace spisovatelů ⯀ Jeho díla patří k nejpřekládanějším a nejčtenějším ⯀ Inovativní přístup k próze a trvalý vliv na literární styl a chápání lidské existence ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Stařec a moře ⯀ Sbohem, armádo ⯀ Komu zvoní hrana
Současníci 👥
F. Scott Fitzgerald (Velký Gatsby), William Faulkner (Hluk a zuřivost), Gertrude Stein (Tři životy), Ezra Pound (Cantos)
📖 Zelené pahorky africké (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Zelené pahorky africké od Ernesta Hemingwaye patří k literárnímu druhu epika, žánrově se řadí mezi autobiografický román s prvky cestopisu a loveckého příběhu, jehož výrazová forma je próza.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Zelených pahorků afrických je autorův lovecký výlet do Afriky, kde se prolíná vášeň pro lov s úvahami o smyslu života, psaní a vztahu člověka k přírodě, přičemž hlavní myšlenkou je konfrontace moderního člověka s nespoutanou divočinou a hledání autentického zážitku v kontextu ztrát a deziluze po první světové válce, motivy zahrnují lov, přátelství, vztah k přírodě, konfrontaci s divočinou, hledání smyslu života, únik od civilizace a reflexi války, námětem je pak samotný Hemingwayův safari výlet do Afriky.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Zelené pahorky africké spadají, je ztracená generace, která charakterizuje autorovu tvorbu v meziválečném období.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Zelených pahorcích afrických je zasazen do Afriky, konkrétně do oblasti dnešní Tanzanie a Keni, v období po první světové válce, kdy se Hemingway vydal na safari.
Kompozice 📝
Kompozice Zelených pahorků afrických je chronologická s prvky retrospektivy a úvahových pasáží, formálně je text členěn do kapitol, které se věnují jednotlivým etapám safari a autorovým zkušenostem.
Charakteristika díla 📜
Zelené pahorky africké od Ernesta Hemingwaye patří k literárnímu druhu epika, žánrově se řadí mezi autobiografický román s prvky cestopisu a loveckého příběhu, jehož výrazová forma je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je sám autor Ernest Hemingway, který vypráví v ich-formě a používá autobiografický styl, čímž dodává textu autentičnost a bezprostřednost.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami v Zelených pahorcích afrických jsou jednak sám autor Ernest Hemingway, který se prezentuje jako vášnivý lovec, dobrodruh a zároveň zamyšlený pozorovatel, dále jeho manželka Pauline Pfeiffer, která ho na safari doprovází a s níž autor sdílí své zážitky, P.A.M., Hemingwayův přítel a lovecký společník, který s ním sdílí vášeň pro lov a africkou divočinu, a nakonec různé postavy domorodých průvodců, nosičů a dalších osob, které Hemingway na své cestě potkává a které dokreslují kolorit afrického prostředí, přičemž tyto postavy často zůstávají v pozadí a slouží spíše jako prostředek k vykreslení autorova prožitku a prostředí.
Jazyk a styl ✍️
Hemingway používá ve Zelených pahorcích afrických spisovný, ale zároveň syrový a úsporný jazyk, typický pro jeho minimalistický styl, s častým využitím přímé řeči k zachycení dialogů s průvodci a přáteli, přičemž se nevyhýbá ani odborným loveckým termínům a zároveň používá metafory a personifikace pro oživení popisu africké přírody a lovu.
Stručný obsah 🏷
Zelené pahorky africké popisují Hemingwayovu loveckou výpravu do Afriky se svou ženou Pauline, kde se věnuje lovu zvěře, odráží se nad smyslem života, lovu a psaní, a zároveň popisuje krásu africké krajiny a setkání s domorodými obyvateli.
Podrobný obsah díla 🗒
Kniha začíná popisem Hemingwayova příjezdu do Afriky se svou ženou Pauline, kde se usazují v táboře a začínají s loveckými výpravami, přičemž Hemingway detailně popisuje přípravy na lov, stopování zvěře, samotný akt střelby a následné zpracování úlovků, jako jsou kudu, gazely, buvoli a lvi, a zároveň se zamýšlí nad etikou lovu a respektem k přírodě a zároveň se dělí o své postřehy a úvahy o psaní, literatuře a životě, popisuje africkou krajinu, její faunu a flóru, s obdivem hovoří o majestátnosti lvů, eleganci gazel a divokosti buvolů, a také se setkává s domorodými obyvateli, Masaji, jejichž kulturu a zvyky s respektem pozoruje a popisuje, a během svého pobytu prožívá jak euforii z úspěšného lovu, tak i zklamání z neúspěchů, potýká se s únavou, horkem a nemocemi, ale zároveň si užívá klidu a samoty africké divočiny, a postupně si uvědomuje, že lov pro něj není jen sportem, ale i způsobem, jak se propojit s přírodou a poznat sám sebe, a ke konci knihy se vrací zpět do civilizace, obohacen o nové zážitky a zkušenosti, které mu pomohly lépe pochopit sebe sama i svět kolem sebe, a zároveň se zamýšlí nad budoucností a nad tím, co mu život ještě přinese, a kniha končí nostalgickým ohlédnutím za africkým dobrodružstvím, které pro Hemingwaye představovalo důležitou etapu v jeho životě.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.