📖 Úvod
Young adult literatura, původně známá jako Young Adult literature (často zkracovaná na YA), je žánr určený pro čtenáře ve věku přibližně 12 až 18 let, přičemž cílová skupina se v posledních letech posouvá i k mladým dospělým do 25 let a získává popularitu napříč generacemi. Její rozvoj začal v polovině 20. století, s výrazným nárůstem popularity v 70. a 80. letech, a masivního globálního rozšíření se dočkala na přelomu 20. a 21. století, přičemž dodnes si udržuje enormní oblibu a představuje jeden z největších segmentů knižního trhu. Svůj původ má primárně ve Spojených státech amerických, odkud se postupně rozšířila do celého světa, zejména do anglofonních zemí jako Spojené království, Kanada a Austrálie, a následně i do dalších regionů včetně Evropy a Asie, kde se stala důležitou součástí národních literatur. Jedná se tedy o literaturu 20. a 21. století, která se neustále vyvíjí a adaptuje na nové generace čtenářů.
🌍 Kontext vzniku
Historické a společenské pozadí vzniku Young adult literatury je pevně spjato s poválečným obdobím 20. století, kdy došlo k zásadní proměně vnímání dospívání a vzniku samostatné sociální skupiny „teenagerů„. V 50. a 60. letech se s rozvojem masmédií, hudby a módy začala formovat unikátní identita mladých lidí, kteří již nebyli považováni za děti, ale ještě ani za dospělé. Tato generace začala mít své specifické problémy, ambice a kulturní reference, které se lišily od tradičního dětství i světa dospělých. Společenské změny 60. a 70. let, jako hnutí za občanská práva, feminismus, anti-válečné protesty a nárůst rozvodovosti a složitějších rodinných struktur, dále akcelerovaly potřebu literatury, která by reflektovala složitější a rozmanitější realitu dospívajících, jež čelili novým sociálním tlakům a hledali své místo v rychle se měnícím světě. Vzrostl zájem o psychologii dospívání a o témata identity, autonomie, hledání smyslu a formování morálních hodnot. Ačkoliv neexistuje jediný zakladatel YA literatury v pravém slova smyslu, jde spíše o evoluci žánru, za průkopnická díla jsou často považovány knihy jako “Seventeenth Summer“ (1942) od Maureen Daly, která se zaměřila na dospívající romantiku s autentickým vhledem do ženského prožívání, a především “Kdo chytá v žitě“ (The Catcher in the Rye, 1951) od J.D. Salingera, jež sice nebyla primárně cílená na mládež, ale svým zobrazením odcizení, frustrace a vnitřního boje dospívajícího protagonisty Holdena Caulfielda silně rezonovala s mladou generací a stala se kultovním dílem. Klíčovým milníkem pro formování moderní YA s jejím vlastním hlasem se stalo dílo “Outsiders“ (1967) od S.E. Hinton, jež otevřeně a realisticky pojednávalo o tématech jako gangy, třídní rozdíly, chudoba, násilí a ztráta z pohledu samotných teenagerů, čímž Hintonová nastavila nový standard pro autentičnost, hloubku a nekompromisnost v literatuře pro mladé dospělé. Filozofické pozadí bylo nepřímo ovlivněno myšlenkami existencialismu, zdůrazňujícího individualitu, svobodu volby a odpovědnost za vlastní činy, což jsou témata silně rezonující s dospíváním, a humanismu, zaměřeného na lidské prožívání, růst a potenciál. Později se přidaly i prvky postmoderny s její pluralitou pohledů, zpochybňováním velkých narativů a intertextualitou, což umožnilo větší žánrovou rozmanitost a experimentování. Politická situace studené války a následné obavy z globálních konfliktů, ekologických katastrof nebo sociálního útlaku se často promítaly do dystopických narativů, které se staly ikonickým podžánrem YA. YA se vymezuje proti idealizované, často moralizující a zjednodušené dětské literatuře, která zlehčovala nebo ignorovala komplexnost dospívání, a zároveň proti “dospělé“ literatuře, která často opomíjela specifické výzvy dospívání nebo je zobrazovala z odlišné, dospělé perspektivy. Usiluje o prolomení tabu týkajících se témat jako sex, drogy, duševní zdraví, šikana, identita, násilí a smrt, o nichž se v tradiční literatuře pro mládež dříve mlčelo nebo se k nim přistupovalo opatrně. Naopak navazuje na tradici německého “Bildungsromanu“ (výchovného románu), tedy příběhů o dospívání a formování osobnosti, přičemž do sebe integruje prvky dobrodružné literatury, fantasy a sci-fi, a také realistické beletrie, čímž vytváří hybridní, adaptabilní a dynamický žánr, schopný reagovat na aktuální společenské a kulturní trendy.
✨ Známé znaky
Hlavními znaky a poetikou Young adult literatury je primárně soustředění na perspektivu dospívajícího protagonisty, což umožňuje čtenářům maximální identifikaci s jeho prožitky, vnitřním světem a problémy. Typická témata se točí kolem hledání identity a vlastního místa ve světě, navazování prvních milostných a přátelských vztahů (často s komplikovanými milostnými trojúhelníky nebo neopětovanými láskami), řešení rodinných konfliktů (rozvody, náhradní rodiny, generační propasti), vyrovnávání se se sociálními tlaky ve škole (šikana, postavení ve skupině, akademický tlak) a přechodem z dětství do dospělosti s novými zodpovědnostmi a očekáváními. Velký důraz je kladen na duševní zdraví, jako jsou deprese, úzkosti, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, úmrtí blízkých, trauma a jiné citlivé problémy, které jsou často explicitně a otevřeně zpracovávány. Významné jsou také témata sociální spravedlnosti, inkluze a aktivismu, reflektující aktuální dění ve společnosti, jako jsou rasismus, sexismus, homofobie, LGBT+ práva a environmentální otázky. Hrdina je obvykle ve věku 14 až 18 let, často je vykreslen jako outsider, nepochopený jedinec, který se snaží najít své místo, prožívá intenzivní vnitřní proměnu a vývoj, a je aktivní v řešení problémů, i když je zároveň zranitelný a plný pochyb. Klíčové je, že příběh je téměř vždy vyprávěn z jeho pohledu, nejčastěji v první osobě, což posiluje autenticitu a intimitu vyprávění a umožňuje čtenáři hluboký vhled do myšlenek a emocí protagonisty. Alternativou je omezená třetí osoba, která si udržuje fokus na hlavní postavě. Obvyklým prostředím je střední škola (ikonické prostředí pro YA), rodinné zázemí, ale také fiktivní světy ve fantasy a sci-fi, nebo digitální prostor sociálních médií a online komunikace, které jsou nedílnou součástí života současných dospívajících. Konflikty jsou jak vnitřní (hledání identity, překonávání strachu a nejistoty, budování sebevědomí), meziosobní (s rodiči, sourozenci, přáteli, učiteli, šikanujícími) tak i společenské (s nespravedlností, předsudky, autoritami, celým systémem – často v dystopiích). Jazyk a styl jsou typicky přístupné, přímé a emotivní, často reflektující hovorovou mluvu dospívajících, avšak bez snahy o násilné napodobování slangu, který by rychle zastaral. Důraz je kladen na autenticitu hlasu postavy. Tempo vyprávění je často svižné a dynamické, aby udrželo pozornost čtenáře, což je typické zejména pro moderní YA. Kompozice je většinou lineární, s jasným vývojem děje a častými dějovými zvraty, a využívá vyprávěcí postupy jako jsou cliffhangery na konci kapitol pro budování napětí, zejména v sériích. Motiv cesty, ať už fyzické (dobrodružství) nebo vnitřní (sebeobjevování), je častým strukturním prvkem. Mezi nejčastější literární žánry a podžánry patří realistická beletrie (často označovaná jako contemporary YA), která se zaměřuje na každodenní problémy a prožitky; dále fantasy (epická, městská, portálová fantasy, často s magickými školami nebo hrdiny s výjimečnými schopnostmi); dystopie (velmi populární, často s tématy útlaku, rebelie a hledání pravdy); sci-fi (postapokalyptické příběhy, cestování časem, vesmírné opery); romantika (romantické komedie i dramata, paranormální romance s upíry, vlkodlaky apod.); mysteriózní příběhy a thrillery (krimi pro mladé, psychologické thrillery); a v menší míře horor nebo historická fikce. Vznikají také hybridní žánry a formy jako například romány ve verších (vers romány) nebo romány psané formou deníku či e-mailů. YA je žánrově velmi flexibilní a neustále se vyvíjí, reagujíc na nové společenské trendy, technologický pokrok a měnící se potřeby a zájmy mladé generace.
👥 Zastupci
Young adult literatura, často zkracovaná jako YA, je dynamický a vlivný literární žánr zaměřený na čtenáře ve věku přibližně 12 až 18 let, přičemž se často dotýká témat dospívání, identity, prvních lásek, přátelství, sociálních problémů a hledání místa ve světě. Mezi nejdůležitější světové autory patří J.K. Rowlingová s ikonickou sérií Harry Potter, která redefinovala moderní fantasy YA a s nesmírnou imaginací a hlubokými tématy přátelství, odvahy a boje dobra proti zlu oslovila miliony čtenářů po celém světě. Suzanne Collins, autorka trilogie Hunger Games (Hladové hry), zpopularizovala dystopický subžánr YA, kde skrze příběh o přežití a revoluci kritizuje sociální nerovnost a manipulaci. Stephenie Meyerová se proslavila sérií Stmívání (Twilight), která rozdmýchala vlnu paranormální romance v YA, zkoumající zakázanou lásku a téma identity skrze nadpřirozené prvky. John Green je klíčovou postavou současné realistické YA literatury, jehož díla jako Hvězdy nám nepřály (The Fault in Our Stars) nebo Hledání Aljašky (Looking for Alaska) s citlivostí a humorem zpracovávají závažná témata jako nemoc, ztráta a dospívání, čímž oslovuje čtenáře hledající hluboké emocionální prožitky. Veronica Rothová navázala na dystopický boom se sérií Divergence (Divergent), která zkoumá témata volby, konformity a osobní identity v rozdělené společnosti. Rick Riordan oživil mytologickou dobrodružnou YA sérií Percy Jackson a Olympané, představující klasickou řeckou mytologii v moderním kontextu, čímž oslovuje mladé čtenáře s láskou k dobrodružství a fantazii. V české literatuře je žánr YA méně striktně vymezen, ale někteří autoři a jejich díla oslovují tuto věkovou skupinu podobnými tématy. Miloš Kratochvíl svými příběhy jako Puntíkáři či Kouzelné dálky s humorem a lehkostí zpracovává každodenní problémy a dobrodružství dětí a mladých teenagerů, čímž rezonuje s mladšími čtenáři YA. Iva Procházková se svými knihami jako Uzly a pomeranče či Myši patří do nebe s citlivostí a poetikou zpracovává vážná témata jako ztráta, přátelství a objevování sebe sama z pohledu dětských a mladých dospívajících hrdinů, což ji činí relevantní pro čtenáře hledající hloubku a emoce. Petra Soukupová ve svém díle Klubko s otevřeností a bez příkras zkoumá složité rodinné vztahy a vnitřní svět dospívající dívky, což je téma klíčové pro YA literaturu. Tyto díla a autoři ukazují rozmanitost a hloubku, s jakou YA literatura přistupuje k univerzálním tématům dospívání a hledání vlastní cesty.
📈 Vývoj
Vývoj young adult literatury je fascinující cestou od okrajového žánru k dominantní síle na knižním trhu. Její kořeny sahají hlouběji než samotný termín, s díly jako Kdo chytá v žitě (The Catcher in the Rye) od J.D. Salingera nebo Jako zabít ptáčka (To Kill a Mockingbird) od Harper Lee, které ačkoliv nebyly původně označovány jako YA, retrospektivně obsahují mnoho charakteristických prvků pro dospívající čtenáře. Skutečný vznik moderní YA literatury se datuje do 60. a 70. let 20. století, kdy se začaly objevovat knihy cíleně pro teenagery, které se nebály řešit jejich specifické problémy a emoce. Za klíčový mezník je považováno dílo S.E. Hintonové Outsideři (The Outsiders) z roku 1967, které se zaměřilo na realismus, sociální témata a dospívání z pohledu mladých mužů, čímž vytvořilo základ pro ranou fázi žánru. Období vrcholu nastalo na přelomu tisíciletí a v prvních dvou dekádách 21. století, kdy žánr zažil explozi popularity s příchodem mega-franšíz. Konec 90. let odstartoval fantasy boom s Harrym Potterem, po němž následovaly vlny paranormální romance s Twilight ságou a dystopických příběhů s Hladovými hrami a Divergencí. V této době se YA literatura stala dominantní silou, charakterizovanou silnými ženskými protagonistkami, komplexními morálními dilematy, propracovaným světem a tématy jako první láska, rebélie, sebeobjevování a přežití. Po vrcholu dystopického žánru se YA literatura postupně proměnila a diverzifikovala. Nešlo o ústup, ale spíše o zrání a rozšíření. Objevila se silná poptávka po rozmanitých hlasech, příbězích s LGBTQ+ tématy, důrazem na duševní zdraví a hnutí #OwnVoices, které podpořilo autory, aby psali o svých vlastních kulturních a osobních zkušenostech. Žánr se stal inkluzivnějším a reprezentativnějším. Raná fáze se vyznačovala spíše realistickými příběhy řešícími sociální problémy a dospívání, zatímco pozdní fáze je výrazně žánrově orientovaná (fantasy, sci-fi, dystopie, romance) s větším důrazem na diverzitu a explicitnější zpracování sexuality a sociální spravedlnosti. Mezi národní a regionální varianty patří dominantní role anglofonního světa (USA, Velká Británie), kde se YA literatura nejvíce rozvinula a definovala. Nicméně vliv se šíří globálně, s adaptacemi a překlady, které formují lokální scény. V české republice je vymezení YA literatury méně ostré; často se prolíná s dětskou literaturou pro starší čtenáře nebo s literaturou pro dospělé, která je čtena i mladými. Specifické žánrové varianty YA zahrnují fantasy YA, dystopickou YA, současnou realistickou YA, paranormální romanci YA, historickou YA a science-fiction YA, z nichž každá nabízí jedinečné úhly pohledu na dospívání a svět. Žánr se neustále vyvíjí, reaguje na společenské změny a potřeby mladých čtenářů, čímž si udržuje svou relevanci a dynamiku.
💫 Vliv
Vliv young adult literatury na pozdější literaturu a umění je nezpochybnitelný a mnohostranný. Jedním z nejvýraznějších přímých odvětví je vznik žánru New Adult (NA), který přímo navazuje na YA, ale zaměřuje se na protagonisty ve věku kolem dvaceti let, řešící vysokoškolská studia, první zaměstnání a složitější milostné a sexuální vztahy, čímž vyplňuje mezeru mezi YA a tradiční dospělou literaturou. Úspěch YA také zpřesnil vymezení a posílil rozvoj žánru Middle Grade (MG), cíleného na čtenáře ve věku 8-12 let. YA literatura rovněž ovlivnila literaturu pro dospělé, kde se objevují „crossover“ díla oslovující obě skupiny, a témata jako fantasy a dystopie se stala mainstreamovými i v dospělém žánru. YA posunula hranice reprezentace a inkluze, normalizovala různorodost postav a příběhů (LGBTQ+, etnická, zdravotní) a inspirovala ostatní žánry k podobné otevřenosti. Její narativní struktury, často plné rychlého spádu, cliffhangerů a důrazu na sériové vyprávění, ovlivnily i jiné formy beletrie. V době svého vzniku, zejména v rané fázi v 60. a 70. letech, byla YA literatura přijímána s dvojznačností. Autoři jako S.E. Hintonová byli chváleni za odvahu řešit realistické problémy teenagerů a dávat jim hlas, avšak díla byla zároveň terčem kritiky a často se setkávala se zákazy a cenzurou ve školách a knihovnách kvůli údajné nevhodnosti témat jako sex, násilí, drogy nebo konflikty. Moderní YA, obzvláště od konce 90. let s příchodem Harryho Pottera, byla zpočátku přijímána s obrovským komerčním úspěchem a nadšením fanoušků. Byla chválena za to, že dokáže nadchnout i neochotné čtenáře, podporuje gramotnost a odvážně se pouští do složitých morálních a společenských otázek. Současně se však setkávala s kritikou ze strany některých literárních establishmentů, kteří ji vnímali jako „nízkou literaturu“ bez skutečné literární hodnoty, s formulářovými zápletkami nebo idealizací problematických vztahů. Často byla bagatelizována jako „pouhé čtivo pro děti“. I v této fázi se objevily pokusy o cenzuru, například Harry Potter kvůli okultním tématům nebo Hunger Games kvůli násilí. Dnes je YA literatura vnímána podstatně pozitivněji a je obecněji přijímána jako legitimní a významný literární žánr. Je uznávána pro svou rozmanitost, ochotu zabývat se obtížnými tématy a klíčovou roli při formování mladých čtenářů. Přestože se občas stále objevuje určitý snobismus, celková kvalita a široký záběr žánru tento postoj oslabily. Její dopad na umění je nejvíce patrný v adaptacích. Film a televize byly zaplaveny úspěšnými adaptacemi YA románů, které se často staly kasovními trháky a velkými franšízami. Příkladem jsou filmové série Harry Potter, Twilight, Hunger Games, Divergence, Labyrint: Útěk, nebo snímky jako Hvězdy nám nepřály. Televizní seriály jako Riverdale, The 100, Shadowhunters nebo Heartstopper rovněž vycházejí z YA předloh a dokazují schopnost žánru oslovit široké publikum i na obrazovkách. Existují i divadelní adaptace, jako je hra Harry Potter a Prokleté dítě, a YA graphic novels se staly samostatným, silně rostoucím subžánrem. Tyto adaptace nejen zvýšily viditelnost YA literatury, ale také ukázaly její silnou narativní sílu a schopnost rezonovat s kulturou v nejrůznějších uměleckých formách, čímž upevnily její místo v moderní popkultuře.
🔗 Mohlo by vás zajímat
Související s tématem Young adult literatura na Rozbor-dila.cz →