📖 Úvod
Literární směr, respektive kategorie, Young Adult fantasy, v českém kontextu často označovaná jako Fantastika pro mladé dospělé nebo zkráceně YA fantasy, se primárně rozvíjí od konce 20. století, s nejvýraznějším nárůstem popularity a produkce v 21. století. Přestože kořeny lze vystopovat i dříve, jako plnohodnotná kategorie se etablovala v 80. a 90. letech 20. století a od roku 2000 prožívá globální rozkvět. Historicky se začala formovat převážně v anglosaských zemích, především ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Kanadě a Austrálii, odkud se následně rozšířila do celého světa, ovlivňujíc literaturu a čtenářské návyky napříč kontinenty.
🌍 Kontext vzniku
Historické, společenské a filozofické pozadí vzniku Young Adult fantasy je komplexní a je pevně spjato s evolucí konceptu „mladého dospělého“ jako samostatné demografické a kulturní skupiny. Původní termíny jako „juvenile fiction“ nebo „teenage fiction“ začaly být nedostatečné pro rostoucí potřebu literatury, která by adresovala specifické výzvy a prožitky dospívajících ve věku přibližně 12-18 let. Tato potřeba se objevila s postupným uznáním dospívání jako plnohodnotné životní fáze, nikoli pouhého přechodu mezi dětstvím a dospělostí. Společenské změny po druhé světové válce, jako je vzestup mládežnické kultury, rostoucí individualismus a rozvoj masových médií cílených na mladé, připravily půdu pro vznik této kategorie. Filozoficky se YA fantasy opírá o témata hledání identity, autonomie, prvních lásek, přátelství, rebélie proti autoritám, smyslu života a místa ve světě. Fantasy žánr se ukázal jako ideální metaforický rámec pro zkoumání těchto hlubokých existenciálních otázek v přístupné a poutavé formě. U vzniku, ačkoliv nelze jmenovat jednoho „zakladatele“, stáli autoři, kteří psali díla s přesahem do této kategorie, jako například Ursula K. Le Guin se sérií Zeměmoří (první díl 1968), Susan Cooper a její cyklus The Dark Is Rising (první díl 1965) nebo Madeleine L’Engle s A Wrinkle in Time (1962). Tyto knihy položily základy pro komplexní světy a hrdiny, kteří čelili morálním dilematům. Moderní YA fantasy, která ji definovala do dnešní podoby a masivně popularizovala, je neodmyslitelně spjata s autory jako J. K. Rowling (Harry Potter, 1997), Stephenie Meyer (Stmívání, 2005) a Suzanne Collins (Hunger Games, 2008). Politická situace sice nemá přímý vliv na YA fantasy jako „směr“, ale společenské nálady a obavy se promítají do jejích subžánrů. Například vzestup dystopické YA fantasy reflektoval obavy z autoritářských režimů, environmentálních katastrof, sociální nerovnosti a ztráty osobních svobod (např. po teroristických útocích z 11. září 2001, ekonomických krizích). Společenské změny jako rostoucí důraz na diverzitu, inkluzi a reprezentaci (LGBTQ+ postavy, etnická a rasová rozmanitost, neurodiverzita) a vliv feministického hnutí vedly k častému výskytu silných, komplexních ženských protagonistek a k posunu od striktně moralizující literatury k realističtějšímu zobrazování komplexních témat (sex, drogy, duševní zdraví, násilí), byť ve fantasy kontextu. YA fantasy se vymezuje proti tradiční dětské literatuře, která je často vnímána jako příliš naivní nebo moralizující, a zároveň se odlišuje od dospělé fantasy, jež bývá komplexnější, s pomalejším tempem a dospělými problémy, které by pro mladé čtenáře mohly být méně relevantní nebo přístupné. Zároveň poskytuje únik z reality a metaforické zkoumání problémů, což ji odlišuje od některých striktně realistických YA románů. Navazuje na klasickou fantasy (díla J.R.R. Tolkiena, C.S. Lewise) v budování světa, epických prvcích a archetypálních bojích dobra a zla, na dětskou literaturu v prvcích magie, dobrodružství a objevu, a na moderní YA literaturu v silném zaměření na protagonistu a jeho vnitřní prožívání.
✨ Známé znaky
Hlavními znaky a poetikou Young Adult fantasy je její silné zaměření na protagonistu ve věku dospívání (typicky 12-18 let) a na jeho cestu k dospělosti. Typická témata a motivy zahrnují hledání identity, dospívání, první lásku a vztahy, přátelství a loajalitu, rodinné konflikty (často s problematickými rodiči nebo adoptivními rodinami), objevování skrytých schopností, naplnění osudu, boj dobra a zla, morální dilemata, vzpouru proti systému nebo autoritám, sociální spravedlnost, ekologické otázky (zejména v dystopiích), oběť, odvahu a hrdinství. Časté jsou rovněž motivy magie, proroctví, mýtů a legend, které slouží jako katalyzátor pro osobní růst hrdiny. Obraz typického hrdiny je často nejistý, s pochybnostmi o sobě samém, často je outsiderem, „vyvoleným“ nebo někým, kdo se cítí nepochopený. Postupně prochází proměnou, učí se zodpovědnosti, objevuje svou sílu a potenciál. Hrdina má silné morální přesvědčení a čtenář se s ním snadno identifikuje. Velmi častá je ženská protagonistka, což reflektuje trend silných ženských hrdinek, které se stávají vzory. Obvyklé prostředí je široké: od plně vymyšlených fantastických světů (high fantasy) přes naše moderní prostředí s přítomností magických prvků (urban fantasy) až po dystopické společnosti nebo postapokalyptické světy. Často dochází ke kombinaci známého (škola, rodina, město) s neznámým (magie, jiný rozměr, skryté společnosti), což vytváří pocit, že se dobrodružství může odehrávat „hned vedle“. Konflikty jsou jak vnitřní (hledání sebe sama, boj s vlastními démony, strachy, pochybnostmi), tak meziosobní (láska, přátelství, zrada, rodinné neshody) a vnější (boj proti hlavnímu antagonistovi – temný pán, utlačovatelský režim, záchrana světa, přežití). Jazyk a styl jsou typicky přístupné, dynamické a přímočaré, s moderní slovní zásobou, často s prvky hovorové řeči dospívajících, aby se zvýšila autenticita a identifikace. Popisy jsou dostatečně detailní pro imaginaci, ale nejsou přehnaně rozvleklé, udržují rychlé tempo s důrazem na akci a dialogy. Kompozice se často projevuje v podobě sérií nebo trilogií, umožňujících sledovat růst postavy v delším časovém horizontu a budovat komplexnější svět. Vyprávění je obvykle chronologické, někdy s prolínáním minulosti a přítomnosti. Často se využívá archetyp „cesty hrdiny“, kdy protagonista opouští známé prostředí, prožívá dobrodružství, učí se, poznává se a vrací se proměněný. Vyprávěcí postupy zahrnují přímé vyprávění z pohledu první osoby (silná identifikace s hrdinou) nebo třetí osoby s omezeným vševědoucím vypravěčem, soustředěným na prožívání jedné postavy. Časté je využití deníků, dopisů nebo zpráv pro budování světa a dodávání perspektiv. Silný důraz je kladen na vnitřní monolog a prožívání postavy. Nejčastějšími literárními žánry či podžánry v rámci YA fantasy jsou high fantasy, urban fantasy, dystopie, paranormální romance (s upíry, vlkodlaky, čarodějnicemi), sci-fi fantasy a magický realismus. Do této kategorie se také často řadí isekai (přenos postavy do jiného světa), populární především v asijské produkci, ale s rostoucím vlivem i na západní literaturu pro mladé dospělé.
👥 Zastupci
Young adult fantasy je dynamický a celosvětově oblíbený literární žánr zaměřený na dospívající čtenáře, který kombinuje prvky fantasy s tématy dospívání, hledání identity, přátelství a boje proti zlu. Mezi nejvýznamnější světové autory patří J.K. Rowlingová s její ikonickou sérií “Harry Potter“ (např. “Harry Potter a Kámen mudrců“, “Harry Potter a Vězeň z Azkabanu“), která mistrně ilustruje vývoj mladého hrdiny objevujícího svůj magický svět a bojujícího se zlem, přičemž rezonuje s univerzálními tématy přátelství, ztráty a odvahy. Suzanne Collins se proslavila dystopickou sérií “Hunger Games“ (např. “Aréna smrti“, “Vražedná pomsta“), jež skvěle ukazuje, jak se mladá hrdinka Katniss Everdeenová stává symbolem revoluce v brutálním světě plném sociální nespravedlnosti a boje o přežití. Rick Riordan okouzlil čtenáře sérií “Percy Jackson a Olympané“ (např. “Zloděj blesku“, “Moře nestvůr“), která hravě kombinuje antickou mytologii s moderním světem a sleduje dospívající polobohy na výpravách plných nebezpečí a sebezjištění. Cassandra Clare získala popularitu sérií “Nástroje smrti“ (např. “Město z kostí“, “Město z popela“), jež zasazuje skrytý svět lovců démonů a nadpřirozených bytostí do současného New Yorku, zkoumá témata tajemství, lásky a příslušnosti. Leigh Bardugo vytvořila propracovaný svět Grishaverse v sériích jako “Šest vran“ a “Světlo a stíny“, kde se mladí protagonisté s nadpřirozenými schopnostmi pohybují v politicky komplexním prostředí, řeší morální dilemata a formují nečekané vazby. Philip Pullman s trilogií “Jeho temné esence“ (např. “Zlatý kompas“, “Jedinečný nůž“) nabízí hlubokou a filozoficky bohatou fantasy, která sleduje děti putující paralelními světy a zkoumající otázky teologie a svobodné vůle. Sarah J. Maas si získala miliony čtenářů svými sériemi “Dvůr trnů a růží“ a “Skleněný trůn“, v nichž představuje silné ženské hrdinky v bohatě vystavěných fantasy světech, jež proplétají dobrodružství s intenzivní romantikou a politickými intrikami. Co se týče českých autorů v oblasti young adult fantasy, scéna není tak výrazně segmentovaná jako v anglofonním světě, ačkoli fantasy pro mladé čtenáře má svou tradici. Mnoho dospívajících českých čtenářů se spíše obrací k překladům světových bestsellerů, které dominují trhu. Specifické, výrazné české autory, kteří by byli mezinárodně rozpoznatelní výhradně v žánru YA fantasy, je obtížnější jednoznačně jmenovat v takovém rozsahu, neboť mnoho českých autorů fantasy píše spíše pro dospělé nebo širší spektrum mladých čtenářů bez tak přesného žánrového vymezení. Nicméně, čeští čtenáři YA fantasy přijali s nadšením překladové tituly, které formovaly jejich čtenářské preference.
📈 Vývoj
Young adult fantasy se vyvinula z kořenů tradiční dětské fantasy a dobrodružné literatury, přičemž její vznik lze datovat do druhé poloviny 20. století, kdy se začaly objevovat knihy s dospívajícími protagonisty a tématy, které přesahovaly rámec čistě dětské literatury. Ranou fází lze označit díla jako „Čaroděj ze Zeměmoří“ (1968) Ursuly K. Le Guin, která zavedla komplexní svět a psychologicky hlubokou postavu mladého čaroděje. Postupný vývoj pokračoval v 80. a 90. letech, kdy autoři jako Tamora Pierce začali vytvářet fantasy světy s výraznými ženskými hrdinkami, které byly pro dospívající čtenáře velmi relevantní. Období vrcholu nastalo na přelomu tisíciletí a v první dekádě 21. století, zejména díky fenoménu “Harryho Pottera“ J.K. Rowlingové, který redefinoval žánr a ukázal jeho masivní komerční potenciál a kulturní dopad. Následoval boom dystopických YA fantasy (např. “Hunger Games“) a urban fantasy/paranormální romance (např. “Stmívání“, ačkoliv to je primárně romance s fantasy prvky), které dominovaly bestsellerovým žebříčkům a filmovým plátnům v letech 2008–2015. Po tomto masivním vrcholu žánr neustoupil, ale spíše se proměnil a diverzifikoval. Současná fáze je charakterizována stále rostoucí rozmanitostí témat, postav a prostředí. Autoři se čím dál více zaměřují na inkluzivitu, reprezentaci různých kultur, etnik, sexuálních orientací a identit. Objevuje se také trend k “new adult„ (NA) fantasy, která cílí na mladé dospělé (18-25 let) a často obsahuje explicitnější romantické linky nebo temnější témata, čímž představuje přirozený přechod z YA. Žánrové varianty se rozšířily z tradiční vysoké fantasy na městskou fantasy, dystopickou fantasy, dark fantasy, a především na “romantasy“ (fantasy s výraznými romantickými prvky), která je v současnosti extrémně populární. Regionální varianty jsou méně výrazné, neboť anglofonní trh (USA a Velká Británie) určuje globální trendy a většina světové YA fantasy je buď přímo v angličtině, nebo rychle překládána. Nicméně, autoři z jiných zemí přinášejí do žánru prvky místní mytologie a kultury, čímž obohacují celkovou nabídku.
💫 Vliv
Vliv young adult fantasy na pozdější literaturu a umění je obrovský a mnohostranný. Žánr demonstroval, že komplexní světy a psychologicky hluboké postavy mohou rezonovat s mladými čtenáři a zároveň oslovit i dospělé publikum, čímž efektivně rozostřil hranice mezi „dětskou“ a „dospělou“ literaturou. Přímo ovlivnil vznik a rozvoj žánru New Adult (NA), který navazuje na YA, ale cílí na o něco starší čtenáře s vyzrálejšími tématy a často intenzivnějšími romantickými a dospělými prvky. Mnozí současní fantasy autoři pro dospělé si z YA vypůjčují tempo vyprávění, důraz na charakterovou hloubku a schopnost budovat poutavé série. Young adult fantasy také otevřela dveře pro větší rozmanitost hlasů a témat v celé fantasy literatuře, ukazujíc vydavatelům i čtenářům potenciál knih s minoritními protagonisty a netradičními zápletkami. V době svého vzniku, zejména s nástupem „Harryho Pottera“, byl žánr přijímán s nevídaným nadšením a chválen za svou schopnost inspirovat lásku ke čtení u celých generací a vytvořit globální kulturní fenomén. Zároveň se však setkal i s kritikou a zákazy. “Harry Potter“ byl například často kritizován konzervativními náboženskými skupinami za propagaci čarodějnictví a okultismu, což vedlo k pokusům o cenzuru a zákazy ve školních knihovnách. Dystopické série jako “Hunger Games“ čelily kritice za zobrazování násilí a drsné reality pro mladé čtenáře. “Stmívání“ zase vyvolalo debaty o zdravých a nezdravých romantických vztazích. Nicméně, tyto kontroverze často přispěly k diskusi a zvýšily povědomí o žánru. Dnes je young adult fantasy vnímána jako legitimní a významná součást literárního světa. Už dávno není považována za pouhou “dětskou“ literaturu, ale za žánr schopný zkoumat složité sociální, politické a osobní otázky. Je ceněna pro svou schopnost oslovit mladé lidi v kritickém období jejich života a poskytnout jim příběhy, které rezonují s jejich vlastními zkušenostmi s hledáním identity, přátelstvím, láskou a překonáváním překážek. Obrovský vliv má žánr i na ostatní umělecké formy, především na film a televizi. Téměř každá úspěšná YA fantasy série byla nebo je adaptována. Filmové série jako “Harry Potter“, “Hunger Games“, “Divergence“ nebo “Labyrint“ se staly kasovními trháky, které definovaly celé dekády filmového průmyslu. V posledních letech se pak rozmohl trend televizních seriálových adaptací na streamovacích platformách, například “Percy Jackson a Olympané“ (Disney+), “Shadow and Bone“ (Netflix) nebo připravované adaptace jako “Dvůr trnů a růží“. Tyto adaptace nejen přinášejí příběhy novému publiku, ale také ovlivňují vizuální estetiku a narativní postupy v moderní kinematografii a televizní tvorbě, čímž upevňují pozici young adult fantasy jako klíčového kulturního fenoménu.
🔗 Mohlo by vás zajímat
Související s tématem Young adult fantasy na Rozbor-dila.cz →