👤Charles Baudelaire
Život ❤️
Byl průkopníkem francouzského symbolismu a modernistické poezie ⯀ Jeho „Květy zla“ radikálně zobrazovaly temné stránky lidské existence ⯀ Inovoval jazyk, rytmus a obrazy v poezii, čímž ovlivnil generace následníků ⯀ Jeho eseje a kritické texty o E. A. Poeovi a japonském umění jsou dodnes ceněny ⯀ Prozkoumával témata krásy, zla, dekadence a moderního městského života ⯀ Položil základy pro moderní poetiku ⯀ Je považován za jednoho z nejdůležitějších a nejvlivnějších francouzských spisovatelů ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Květy zla ⯀ Pařížský spleen ⯀ Malé básně v próze
Současníci 👥
Victor Hugo (Bídníci), Gustave Flaubert (Paní Bovary), Théophile Gautier (Mademoiselle de Maupin), George Sand (Indiana)
📖 Vzpoura (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Vzpoura je lyrická báseň, spadající do poezie, s výrazovou formou verše, konkrétně sonetu s pravidelným rytmem a rýmem.
Téma a motiv 💡
V básni Vzpoura se autor dotýká tématu vzpoury proti Bohu a zavedenému řádu, hlavní myšlenkou je marnost lidského boje proti osudu a nevyhnutelnost trestu za vzpouru, motivy zahrnují vzpouru, pýchu, trest, pád a prokletí, námětem je biblický příběh o Satanově vzpouře proti Bohu a jeho následném pádu do pekla.
Zařazení díla 🕑
Baudelaire patří k symbolismu, literárnímu směru konce 19. století, v období dekadence, které se vyznačuje pesimismem, odporem k měšťácké společnosti a únikem do světa snů, fantazie a krásy.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor básně Vzpoura je neurčitý, odehrává se spíše v metafyzické rovině, v jakémsi abstraktním prostoru mimo čas a běžnou realitu, kde se střetávají síly dobra a zla.
Kompozice 📝
Kompozice básně Vzpoura je daná formou sonetu, člení se na dva čtyřverší (kvartety) s rýmovým schématem ABBA a dva tříverší (tercety) s rýmovým schématem CCD EDE, toto členění odráží i významovou strukturu básně, kde kvartety představují popis vzpoury a tercety její důsledky.
Charakteristika díla 📜
Vzpoura je lyrická báseň, spadající do poezie, s výrazovou formou verše, konkrétně sonetu s pravidelným rytmem a rýmem.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem básně Vzpoura je lyrický subjekt, který není přímo identifikovatelný s autorem, vyprávěcí forma je v první osobě jednotného čísla, ale zároveň má obecnou platnost, vyjadřuje pocity a myšlenky vzbouřence.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v básni Vzpoura nejsou přímo jmenovány, ale lze identifikovat dva hlavní protagonisty: vzbouřence, charakterizovaného pýchou, touhou po moci a odporem k autoritě, jeho vzpoura je motivována touhou po svobodě a nezávislosti, ale vede k tragickému pádu, a Boha, představujícího nejvyšší autoritu a řád, jehož vůle je nezpochybnitelná a trest za vzpouru nevyhnutelný.
Jazyk a styl ✍️
Baudelaireova báseň je napsána spisovným jazykem s prvky expresivity a patosu, využívá přímou řeč v pasážích, kde se subjekt obrací na Boha a Satana, a je bohatá na básnické tropy a figury, jako jsou metafory (např. „výsměch nebes“), personifikace (např. „království stínů“), apostrofy (oslovení Boha a Satana), hyperboly (např. „věčná zima“) a oxymorony (např. „zlořečený ráj“), které slouží k vyjádření silných emocí, vzdoru a zoufalství.
Stručný obsah 🏷
V básni Vzpoura od Charlese Baudelaira lyrický subjekt, zosobňující zřejmě samotného básníka, vyjadřuje svůj odpor a vzdor vůči Bohu, stvořiteli, a vyzývá Satana, aby ho přijal za svého společníka a osvoboditel od Boží tyranie.
Podrobný obsah díla 🗒
Báseň začíná popisem stvoření světa, kdy Bůh stvořil člověka k obrazu svému, ale lyrický subjekt se cítí být tímto aktem uvězněn a omezen v touze po svobodě a poznání, a proto se bouří proti Bohu, vnímaného jako tyrana, který mu upírá právo na vlastní vůli a seberealizaci, a vyjadřuje touhu po osvobození z tohoto spoutání a touhu po spojení s Satanem, kterého vnímá jako symbol vzpoury a svobody; v dalších verších subjekt líčí své utrpení a zoufalství způsobené Boží krutostí a lhostejností, kdy je nucen snášet bolest, smutek a nespravedlnost, které vnímá jako důsledek Božího záměru, a proto se obrací na Satana s prosbou o pomoc a ochranu před Boží tyranií, přičemž ho oslovuje s úctou a obdivem, vnímaje ho jako svého osvoboditele a spasitele, který mu může poskytnout útočiště před Boží krutostí; dále subjekt líčí své sny a touhy, které jsou v protikladu s Božími zákony a nařízeními, touží po zakázaném poznání, po prožitcích a zkušenostech, které jsou mu odepřeny, a proto se obrací na Satana s prosbou o naplnění těchto tužeb, které by ho měly vyvést z temnoty a zoufalství, které ho obklopují, a konečně subjekt vyjadřuje svou touhu po pomstě Bohu za způsobené utrpení a nespravedlnost, a slibuje Satanovi věrnost a oddanost výměnou za jeho pomoc a ochranu, přičemž se zavazuje k boji proti Bohu a jeho řádu a k šíření Satanova učení a vlivu ve světě, čímž vyjadřuje svou radikální vzpouru proti stávajícímu řádu a touhu po změně.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.