👤James Joyce
Život ❤️
Jeho díla radikálně změnila literární techniky a ovlivnily moderní prózu ⯀ Používal experimentální styl a inovativní techniky, jako je proud vědomí ⯀ Jeho romány, např. „Ulysses“ a „Portrét umělce v mládí“, jsou komplexní a hluboce zkoumají lidskou psychiku ⯀ Jeho jazyk je bohatý a inovativní, plný neologismů a slovních hříček ⯀ Prozkoumával témata irské identity a národní příslušnosti ⯀ Jeho díla jsou charakteristická komplexní strukturou a narativními experimenty ⯀ Jeho vliv na světovou literaturu je dodnes značný a inspirativní ⯀ Jeho díla provokují a nutí k zamyšlení nad lidskou existencí
Tvorba (příklady) ✒️
Odysseus ⯀ Dublinští povídkáři ⯀ Portrét umělce v jinošských letech
Současníci 👥
Marcel Proust (Hledání ztraceného času), Virginia Woolf (Paní Dalloway), Thomas Mann (Buddenbrookovi), Franz Kafka (Proměna), Rainer Maria Rilke (Elegie Duineské)
📖 Vyhnanci (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Próza, konkrétně povídka, využívá jako výrazovou formu narativní text.
Téma a motiv 💡
V Vyhnancích se Joyce hloubkově zabídá tématem paralýzy a deziluze irské společnosti, reprezentované pocity odcizení, ztráty identity a neschopnosti uskutečnit své sny, s hlavní myšlenkou zdůrazňující existenční krizi a nutnost konfrontace s vlastní minulostí a iluzemi, přičemž se prolínají motivy zrady, úniku, irského nacionalismu, nesplněné lásky, vztahu otce a syna, dětství a dospívání, náboženství a umění, s námětem příběhu o mladém muži Evelynovi, který se ocitá na prahu rozhodnutí mezi útěkem s milovanou ženou do Argentiny a setrváním v Dublinu, spoutaný slibem daným umírající matce.
Zařazení díla 🕑
Modernismus, spadající do období autora označovaného jako počátek 20. století.
Časoprostor 🕰️
Děj Vyhnanců se odehrává v Dublinu na počátku 20. století, v atmosféře dusného irského léta, konkrétně v prostředí chudinské čtvrti, v domě rodiny protagonistů, na nábřeží a na palubě lodi směřující do Buenos Aires.
Kompozice 📝
Joyce v Vyhnancích využívá chronologickou kompozici s retrospektivními pasážemi, které prohlubují pochopení Evelynova vnitřního světa a motivací jeho jednání, formálně je text členěn do kompaktního celku bez kapitol.
Charakteristika díla 📜
Próza, konkrétně povídka, využívá jako výrazovou formu narativní text.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je v Vyhnancích er-forma, střídající se s omezenou ich-formou, kdy se čtenář dostává do Evelynových myšlenek a prožitků, čímž se vytváří silný dojem intimity a vcítění do jeho složité situace, a to prostřednictvím vnitřního monologu a proudu vědomí.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami příběhu jsou Evelyn, mladá žena toužící po úniku z tísnivé reality dublinského života a hledající štěstí v lásce s Frankem, představujícím pro ni symbol svobody a nového začátku; Frank, námořník, Evelyin milenec, romantická postava slibující dobrodružství a únik z Dublinu; otec, autoritativní a pijící figura, s nímž má Evelyn komplikovaný vztah, zatížený vzpomínkami na domácí násilí a slibem daným matce; matka, zesnulá postava, jejíž památka a slib daný Evelynou hrají klíčovou roli v jejím rozhodování; a bratři, kteří dotvářejí obraz rodinného prostředí a Evelyniho závazků.
Jazyk a styl ✍️
Joyce v povídce Vyhnanci využívá spisovný jazyk s prvky irské angličtiny, s obratným využitím přímé i nepřímé řeči k vykreslení charakterů postav a jejich vnitřních monologů, s bohatým užitím metafor, symbolů (sníh, tanec), epitet, aluzí na irskou kulturu a historii, a s jemnou ironií a realistickým popisem prostředí a atmosféry.
Stručný obsah 🏷
Povídka Vyhnanci vypráví o Gabrielu Conroyovi, intelektuálně založeném dublinském učiteli, který se účastní každoročního epifanského večírku pořádaného jeho tetami Kate a Julií Morkan a jejich neteří Mary Jane, kde se setkává s různými známými a příbuznými, zažívá rozpačité konverzace, vzpomíná na minulost, a nakonec se konfrontuje s odhalením o dávné lásce své manželky Grety, která ho přivede k existenciální krizi a uvědomění si vlastní omezenosti a prchavosti života.
Podrobný obsah díla 🗒
Gabriel Conroy, intelektuálně založený dublinský učitel a literární kritik, doprovází svou ženu Gretu na každoroční epifanský večírek pořádaný jeho tetami Kate a Julií Morkan a jejich neteří Mary Jane, kde se setkávají s pestrou společností dublinské smetánky, včetně nadšené, ale poněkud dotěrné paní Ivors, starého pána Browneho, který se pokouší o vtipkování, a dalších příbuzných a známých, s nimiž Gabriel vede rozpačité a povrchní konverzace, které odhalují jeho nejistotu a odtažitost od ostatních; během večera vzpomíná na minulost, na své studentské časy a literární ambice, a snaží se zapůsobit na přítomné svými znalostmi a intelektuální nadřazeností, zatímco Greta se zdá být zamyšlená a melancholická, což Gabriela znepokojuje, a po večírku, když se vrací do hotelu, Greta se rozpláče poté, co uslyší píseň „The Lass of Aughrim“, která jí připomene jejího dávného milence Michaela Fureyho, mladého chlapce, který zemřel pro ni z lásky, když čekal na ni v mrazivé noci pod jejím oknem; toto odhalení Grety hluboce zasáhne Gabriela, který si uvědomuje, že jeho vlastní láska k Gretě bledne ve srovnání s vášní a obětví Michaela Fureyho, a začíná přehodnocovat svůj život a své vztahy s ostatními, uvědomujíc si svou vlastní malichernost a prázdnotu svého intelektuálního světa, zatímco sníh padá na celou zemi, symbolizující smrt a pomíjivost, a Gabriel si uvědomuje, že stejně jako sníh taje a mizí, tak i život plyne a vzpomínky blednou, a že i on se jednou stane jen stínem minulosti, zapomenutým stejně jako ti, kteří již odešli.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.