👤 Rollo Reese May
Americký psycholog a psychoterapeut známý humanistickým pojetím osobnosti.
- Období či směr: Patří k humanistické psychologii a existenciálně orientované terapii.
- Témata a styl: Zabýval se úzkostí, svobodou, tvořivostí, odpovědností a hledáním smyslu.
- Význam: Je důležitý pro moderní psychologii osobnosti a existenciální terapii.
- Hlavní díla (tvorba): Známé jsou knihy Láska a vůle nebo Odvaha tvořit.
➥ Více informací o autorovi Rollo Reese May na Rozbor-dila.cz
📚 Literárně-historický kontext
20. století; humanistická a existenciální psychologie, odborná esejistika o člověku a svobodě.
👥 Související spisovatelé: Carl Rogers, Abraham Maslow, Viktor Frankl, Erich Fromm, Irvin D. Yalom
📖 Volání po mýtu (The Cry for Myth)
📌 Literární druh, žánr a zařazení:
Literární formou se jedná o naučnou knihu, která spadá do žánru psychologie a filozofie, přičemž je svým výrazem převážně esejistická a argumentativní.
🧭 Literární směr:
Rollo Reese May působil v rámci literárního směru existencialismu a jeho dílo vzniklo v období druhé poloviny dvacátého století.
💭 Téma:
Téma této práce spočívá v hluboké analýze a rekonceptualizaci úlohy a významu mýtu v životě jednotlivce i společnosti v moderní, zdánlivě odmyšlené době, hlavní myšlenkou je přesvědčení, že ztráta či oslabení mýtů vede k existenciální prázdnotě, odcizení, neschopnosti nalézt smysl života a orientovat se ve světě, a že obnovení a pochopení živých mýtů je nezbytné pro psychické zdraví, kreativitu a naplnění lidské existence, přičemž se motivy proplétají od kritiky moderního světa a jeho racionalismu, přes studium psychologie a filozofie až po konkrétní příklady mýtů a jejich psychologické funkce, námětem je tak prozkoumat, jak se člověk vyrovnává s absencí archetypálních příběhů a symbolů a jak může znovuobjevit jejich transformační sílu pro navigaci v komplexní realitě.
🕰️ Časoprostor:
Časoprostor tohoto textu je abstraktní a univerzální, jelikož se nejedná o fikční vyprávění s konkrétním dějem zasazeným do specifického místa a času, ale spíše o filozoficko-psychologickou úvahu o lidské psychice a společnosti obecně, která se odehrává napříč historií lidského myšlení a v různých kulturních kontextech.
🧩 Kompozice:
Kompozice tohoto autorského počinu je logicky uspořádaná do ucelených kapitol, které postupně rozvíjejí a prohlubují hlavní argumenty, přičemž formální členění spočívá v teoretické reflexi, interpretaci psychologických a filozofických konceptů, analýze konkrétních mýtů a příkladů z historie a současnosti, a v závěrečných syntézách a doporučeních pro čtenáře.
🗣️ Vypravěč:
Vypravěčem v tomto textu je sám autor, Rollo Reese May, který vystupuje jako erudovaný odborník v oblasti psychologie a filozofie, jehož vyprávěcí forma je převážně subjektivní, přičemž uplatňuje analytický, reflexivní a pedagogický přístup, kdy se obrací přímo k čtenáři s cílem ho poučit, inspirovat a podnítit k hlubšímu zamyšlení nad zkoumanou problematikou.
🧍 Postavy:
V tomto díle nejsou explicitně uvedeny postavy v tradičním slova smyslu, jelikož se nejedná o beletrii, ale spíše o teoretickou práci, avšak lze identifikovat klíčové koncepty a autory, kteří hrají roli v autorově argumentaci a kteří by mohli být analogicky vnímáni jako „postavy“ jeho myšlenkového světa, ačkoli nemají specifické charakteristiky v literárním slova smyslu, můžeme je rozeznat skrze jejich přínos a kontext, v němž se objevují; například Sigmunda Freuda lze vnímat jako postavu, která reprezentuje klasickou psychoanalýzu a její důraz na nevědomí a potlačené touhy, což ovlivnilo Mayovo chápání individuálních mýtů a jejich vlivu na psychiku, ačkoliv nebyl primárně mýtotvůrcem, jeho teorie o archetypech a kolektivním nevědomí je pro Mayovo uvažování klíčová, i když jej přímo nejmenuje, ovlivňuje jeho pohled na struktury mytického myšlení, Carl Gustav Jung je zde nepochybně jednou z nejvýznamnějších „postav“, protože jeho teorie o archetypech, kolektivním nevědomí a psychologické funkci mýtů tvoří základní kámen Mayovy argumentace, Jung představuje postavu, která vnímala mýty nikoli jako zastaralé povídačky, ale jako živé psychologické síly, které formují lidskou duši a poskytují smysl, Joseph Campbell je dalším zásadním myslitelem, jehož práce na monomythu a srovnávací mytologii poskytuje Mayovi konkrétní příklady a rámec pro pochopení univerzálních mýtických struktur a jejich přítomnosti napříč kulturami a časy, Campbellova analýza strukturálních podobností v mytologických příbězích slouží Mayovi jako důkaz všudypřítomné lidské potřeby po mýtu a jeho psychologické naléhavosti, ačkoliv nebudou jmenováni konkrétní moderní jedinci, May často odkazuje na typické postavy a archetypy moderní společnosti, jako je „moderní člověk“, který trpí ztrátou smyslu, odcizením a úzkostí, tyto anonymní, ale všudypřítomné „postavy“ reprezentují oběti sekularizace a odmyšlení, pro které je Mayovo dílo primárně určeno a na které se snaží apelovat s nabídkou psychologického uzdravení skrze obnovení kontaktu s mýtem, dále pak můžeme zmínit implicitní postavy z literárních děl a historie, které May využívá jako ilustrace svých tezí, například postavy z řecké mytologie nebo biblické postavy, které slouží jako archetypální příklady bojů, hledání smyslu a transformace, které May analyzuje a aplikuje na současné lidské prožívání.
📄 Obsah:
Rollo Reese May v knize „Volání po mýtu“ zkoumá hlubokou a univerzální lidskou potřebu nacházet smysl a porozumění v životě skrze příběhy a symboly, které nazývá mýty, a argumentuje, že v moderní společnosti, která často opomíjí tuto fundamentální touhu, dochází k dezorientaci a ztrátě autenticity, přičemž se snaží nalézt cesty, jak tyto zapomenuté mýtické struktury oživit a integrovat do naší psychiky a kultury pro dosažení plnějšího a smysluplnějšího bytí.
✍️ Jazyk:
Kniha je psána ve spisovném jazyce, který je přitom přístupný a srozumitelný, autor se vyhýbá nadměrnému žargonu a namísto toho volí precizní a zároveň poetický jazyk, který často využívá metafor, analogií a přímých řečí v rámci citací jiných autorů či vlastních reflexí, aby ilustroval komplexní psychologické a filozofické koncepty, přičemž se opírá o rozsáhlé množství tropů, jako jsou personifikace, kde často popisuje abstraktní pojmy, jako je „potřeba“ či „touha“, jako by měly lidské vlastnosti, a také o metafory, které slouží k propojení zdánlivě nesouvisejících idejí, například přirovnává lidskou psychiku k zahradě či k bojišti, a hojně využívá také antitéze, která umožňuje zkoumat duality lidské zkušenosti, jako je například řád a chaos, vědomí a nevědomí, nebo smysl a nesmysl, a tímto způsobem buduje bohatou a vrstevnatou argumentaci, která oslovuje jak intelekt, tak emoce čtenáře.
📚 Děj:
V rozsáhlém a podrobném pojednání „Volání po mýtu“ Rollo Reese May systematicky rozkrývá hluboce zakořeněnou lidskou touhu po mýtu, definovaném nikoliv jako pouhá pohádka či pověra, ale jako základní struktura vědomí, která poskytuje rámec pro porozumění světu, sebepoznání a smysluplné jednání, a argumentuje, že moderní, převážně racionálně a vědecky orientovaná společnost, která se odklonila od tradičních mýtických narativů, trpí jakýmsi mýtickým nedostatkem, což vede k pocitům odcizení, úzkosti, ztráty identity a neschopnosti navázat hlubší vztahy, přičemž autor čerpá z bohatého zdroje psychologické, filozofické a literární tradice, aby ilustroval tuto tezi, a mimo jiné se zaměřuje na klíčovou roli mýtů v dětství, kde formují naše první chápání světa a naše místo v něm, ale zároveň zdůrazňuje, že tato potřeba po mýtu přetrvává i v dospělosti a je nezbytná pro plnohodnotný život, vysvětluje, jak mýty poskytují vzory chování, hrdinské archetypy a směr v životních rozhodnutích, a jak absence těchto vzorů může vést k nihilismu a demoralizaci, May dále rozebírá, jak moderní kultura, s jejími masmédii, konzumním způsobem života a důrazem na povrchní úspěch, často nabízí pseudomýty, které sice na chvíli uspokojí touhu po smyslu, ale ve výsledku ji ještě více prohloubí, a poukazuje na nutnost znovuobjevovat a revitalizovat autentické mýtické struktury, které se nacházejí v klasické literatuře, umění, náboženství a v lidových tradicích, přičemž zdůrazňuje, že mýty nejsou jen o minulosti, ale jsou živou silou, která může pomoci řešit současné problémy, jako je ekologická krize, sociální nespravedlnost či osobní krize středního věku, a nakonec kniha navrhuje cesty, jak integrovat mýtické myšlení do našeho každodenního života, a jak skrze ně najít novou naději, smysl a spojení s hlubšími realitami existence, čímž ukazuje, že absence mýtu je symptomem hlubšího problému, a jeho obnovení je klíčem k uzdravení jednotlivce i společnosti.
🔗 Doporučené zdroje s rozbory:
