RozborKnihy.cz
Biografické shrnutí
Vladislav Vančura byl český spisovatel, novinář a překladatel.
Život
Vladislav Vančura se narodil v rodině učitele a prožil dětství na různých místech Moravy, čímž se inspirovala jeho pozdější tvorba. Jeho mládí bylo poznamenáno smrtí otce a rodinnými problémy. Studoval gymnázium v Olomouci a poté medicínu v Praze. Jeho studium však nedokončil, více ho lákala literární a publicistická činnost. Začal publikovat v různých časopisech a novinách a postupně se etabloval jako významný novinář a publicista. Během první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě, což silně ovlivnilo jeho názory a později i jeho literární dílo. Po válce se aktivně zapojoval do politického dění, byl členem různých politických stran a hnutí, vyjadřoval se k aktuálním společenským problémům. Stal se jedním z výrazných představitelů meziválečné avantgardní literatury. Jeho názory byly levicově orientované a sympatizoval s komunistickým hnutím, i když nikdy nebyl členem Komunistické strany Československa. V meziválečném období publikoval řadu povídek, románů a esejů, které se vyznačovaly originálním stylem a kritickým pohledem na společnost. Jeho díla se vyznačují živým jazykem, barvitými popisy a hlubokou znalostí lidových tradic a moravského prostředí. Během okupace se aktivně zapojil do odboje proti nacistické vládě. Jeho protinacistické postoje a jeho kritika fašismu, v jeho dílech a jeho novinářské práci, se staly osudnými. Byl zatčen gestapem a popraven. Jeho smrt symbolizuje tragický osud mnoha českých intelektuálů, kteří padli za oběť nacistické brutalitě. Vančurovo dílo i jeho osud z něj udělaly jednu z klíčových osobností české literatury. Jeho literární odkaz žije dodnes a jeho knihy jsou dodnes čteny a překládány do mnoha jazyků. Jeho smrt předznamenala tragické události dalších let a připomíná nám hrůzy války a boj proti fašismu. Po válce byl rehabilitován a stal se jednou z ikon českého literárního boje proti totalitě.
Charakteristika a styl tvorby
Vančura byl mistrem vypravěčství, jeho styl se vyznačoval barevnou obrazností, hravým a někdy až groteskním humorem, bohatostí jazyka, spoustou nářečních výrazů a propracovanou kompozicí. Jeho jazyk byl živý, expresívní a plný energie, často využíval nářečí a hovorové výrazy, čímž dosahoval autentického zobrazení mluvy postav a prostředí. V jeho dílech se prolínají realistické prvky s lyrickými a humornými pasážemi. Pro jeho literární tvorbu je typický dynamický děj, často s dramatickou a překvapivou pointou. V jeho dílech se odráží hluboké poznání lidového života a moravské krajiny, kterou detailně a s láskou popisuje. Jeho díla, zvláště romány, často pojednávají o otázkách dobra a zla, o lidském osudu a morálních dilematech v turbulentním období dějin.
Příklady děl
Markéta Lazarová, Rozmarné léto, Konec starých časů
Zařazení
Česká meziválečná avantgarda ⯀ Imaginativní realismus ⯀ ⯀
Současníci
Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky), Fráňa Šrámek (Splav, Stříbrný věk), Josef Škvorecký (Zbabělci, Tankový prapor), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále)