👤William Clark Styron
Život ❤️
Byl mistrem psychologické prózy zkoumající temné stránky lidské existence ⯀ Jeho díla otevírají dialog o traumatu, společenských otázkách a lidské podmínce ⯀ Jeho román „Sobí král“ je komplexním zobrazením otrokářství a povstání otroků ⯀ „Setkání v temnotách“ a „Sophieina volba“ mistrně zachycují lidské utrpení a psychické bouře ⯀ Jeho prozaický styl je precizní a lyrický ⯀ Je považován za jednoho z nejdůležitějších amerických romanopisců 20. století ⯀ Jeho eseje stejně jako romány prokazují jeho hluboké literární mistrovství ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Sophiina volba ⯀ Přiznání Nata Turnera ⯀ Temná komora
Současníci 👥
Truman Capote (Snídaně u Tiffanyho), Ernest Hemingway (Stařec a moře), John Updike (Králík, Králík běží), Flannery O’Connor (Moudrost v krvi)
📖 Viděno temně (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Viděno temně je literárním druhem epika, žánrově se řadí k autobiografickému románu s prvky eseje a výrazovou formou je próza.
Téma a motiv 💡
Téma Viděno temně je autorův osobní zápas s těžkou depresí, blížící se až k sebevražedným myšlenkám, hlavní myšlenkou je snaha o pochopení a demystifikaci duševní nemoci, motivy zahrnují beznaděj, úzkost, ztrátu smyslu života, osamění, ale i snahu o nalezení cesty zpět k životu a uzdravení, námětem pak je Styronova vlastní zkušenost s depresí, kterou zpracoval do podoby niterné zpovědi.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Styronovo dílo spadá, je postmodernismus, a autor tvořil v druhé polovině 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Viděno temně není striktně lineární, autor se pohybuje mezi vzpomínkami na minulost, popisem akutního stavu deprese a úvahami o jejích příčinách a důsledcích, děj se odehrává převážně v autorově mysli, ale zmiňovány jsou i reálná místa, jako je jeho domov či psychiatrická léčebna.
Kompozice 📝
Kompozice Viděno temně je spíše esejistická než románová, text je členěn do kapitol, které na sebe volně navazují a prolínají se v nich úvahy, vzpomínky a popisy autorových prožitků.
Charakteristika díla 📜
Viděno temně je literárním druhem epika, žánrově se řadí k autobiografickému románu s prvky eseje a výrazovou formou je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je sám autor, William Styron, který vypráví v ich-formě a retrospektivně popisuje svůj boj s depresí.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami v Viděno temně jsou především sám autor, trpící těžkou depresí a zoufale hledající cestu ven, dále se objevují jeho blízcí, jako je manželka Rose, která mu poskytuje oporu a snaží se mu porozumět, a přátelé, kteří se s ním snaží komunikovat a pomoci mu, objevují se také lékaři a terapeuti, kteří se snaží autorovi poskytnout odbornou pomoc, a v neposlední řadě se v autorových vzpomínkách a úvahách objevují historické postavy, jako je například Primo Levi, jehož osud a dílo s tematikou holocaustu na autora silně působí.
Jazyk a styl ✍️
Styronův román je napsán spisovným jazykem s prvky hovorovosti, využívá přímou řeč k autentickému ztvárnění postav a jejich dialogů, vnitřní monology pro odhalení Sofiina nitra, retrospektivu k postupnému odkrývání minulosti, metafory a symboly k dokreslení hrůzy holocaustu a emocionálního rozpoložení postav, a střídání časových rovin pro dynamizaci vyprávění a zdůraznění dopadu minulosti na přítomnost.
Stručný obsah 🏷
Kniha Viděno temně vypráví příběh Stingo, mladého spisovatele, který se v Brooklynu spřátelí s polskou emigrantkou Sofií a jejím židovským milencem Nathanem, a postupně odkrývá Sofiinu tragickou minulost v koncentračním táboře Osvětim, kde byla nucena učinit nelidská rozhodnutí.
Podrobný obsah díla 🗒
Stingo, aspirující spisovatel z Jihu, se přistěhuje do Brooklynu, kde se ubytuje v penzionu a seznámí se s bouřlivým párem Sofií Zawistowskou, polskou katoličkou, a Nathanem Landauem, brilantním, ale psychicky labilním židovským intelektuálem; jejich vztah je vášnivý a destruktivní, plný hádek, žárlivosti a Nathanových výbuchů hněvu, které se střídají s obdobími něhy a lásky; Stingo je Sofií fascinován a postupně se stává jejich důvěrníkem, naslouchá Sofiiným zpovědím o jejím životě v Polsku před válkou, o otci, který byl antisemitou, o jejím manželovi, který zahynul, a o hrůzných zážitcích v Osvětimi, kde byla nucena vybrat, které ze svých dvou dětí půjde na smrt, a toto trauma ji pronásleduje a ničí; Sofie se snaží vyrovnat se svou minulostí a s pocitem viny, hledá útěchu v Nathanově lásce, ale zároveň se bojí jeho nevyzpytatelné povahy a jeho posedlosti holocaustem; Nathan trpí paranoiou a bludy, věří, že je pronásledován, a užívá drogy, které zhoršují jeho psychický stav; Sofie a Stingo se sblíží, ale jejich vztah zůstává platonický, Stingo cítí k Sofii hlubokou lásku a soucit, ale zároveň si uvědomuje, že nemůže Sofii zachránit před jejími démony a před destruktivním vlivem Nathana; v závěru románu Nathanův psychický stav se zhoršuje, propadá paranoie a žárlivosti, obviňuje Sofii z nevěry, a nakonec spáchá sebevraždu spolu se Sofií v plynové komoře, kterou si zkonstruoval ve svém bytě; Stingo zůstává sám, zdrcený Sofiinou smrtí a tíhou jejího tragického osudu, a snaží se vyrovnat s hrůzou holocaustu a s poznáním lidské krutosti a utrpení.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.