👤Otokar Březina
Život ❤️
Byl klíčovým představitelem českého symbolismu ⯀ Jeho poezie je charakteristická hlubokou filosofickou reflexí a symbolickým jazykem ⯀ Zaměřoval se na metafyziku, mystérium, smrt, věčnost, duši a vztah člověka k Bohu ⯀ Jeho dílo je náročné na interpretaci, ale vyznačuje se silnou obrazností a hloubkou myšlenek ⯀ Výrazně ovlivnil českou literaturu a řadu dalších autorů ⯀ Jeho dílo je dodnes aktuální a inspirativní díky univerzálním tématům a umělecké originalitě ⯀ Patří k nejvýznamnějším českým básníkům ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Tajemné dálky ⯀ Svítání na západě ⯀ Větry od pólů
Současníci 👥
Karel Toman (Strážce prahu), Josef Hora (Naše cesta), Antonín Sova (Tiché rozhovory), Arnošt Procházka (Zpěvy), Fráňa Šrámek (Splynutí)
📖 Větry od pólů (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Sbírka Větry od pólů patří k lyrickoepickému druhu, konkrétně k žánru básnické sbírky, s volným veršem jako dominantní výrazovou formou.
Téma a motiv 💡
Větry od pólů se zaměřují na téma hledání smyslu lidské existence v kontextu kosmického řádu, hlavní myšlenkou je víra v jednotu všeho bytí a v možnost transcendence, motivy zahrnují tajemství vesmíru, touhu po poznání, osamění, hledání duchovního domova a oslavu jednoty s kosmem, námětem je pak putování lidské duše vesmírem a její hledání smyslu existence v nekonečnu.
Zařazení díla 🕑
Sbírka se řadí k symbolismu, vrcholnému období tvorby autora, Otokara Březiny, které se vyznačuje prohlubováním mystických a spirituálních témat.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Větrů od pólů není konkrétně určen, odehrává se spíše v symbolické rovině, v nadčasovém a nadprostorovém universu, kde se prolíná pozemská realita s duchovními vizemi.
Kompozice 📝
Kompozice Větrů od pólů je cyklická, sbírka je členěna do oddílů, které na sebe tematicky navazují a vytvářejí tak komplexní obraz duchovního putování, formálně se skládá z volných veršů, které zdůrazňují lyrický a meditativní charakter básní.
Charakteristika díla 📜
Sbírka Větry od pólů patří k lyrickoepickému druhu, konkrétně k žánru básnické sbírky, s volným veršem jako dominantní výrazovou formou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, jehož identita splývá s autorovou, vyprávěcí forma je v ich-formě, která umožňuje intimní a osobní sdílení myšlenek a pocitů.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Větry od pólů nemají v tradičním smyslu postavy, lyrický subjekt je zároveň poutníkem vesmírem, hledačem smyslu a nositelem duchovního poznání, který promlouvá k vesmíru, k Bohu i k sobě samému, v symbolické rovině se objevují postavy andělů, duchů a dalších bytostí, které představují různé aspekty duchovního světa a lidského nitra.
Jazyk a styl ✍️
Březinova poezie se vyznačuje spisovným, archaizujícím jazykem s vysokým stylovým rejstříkem, využívajícím bohatou symboliku, metafory, personifikace a alegorie, čímž vytváří sugestivní a monumentální obrazy, jež umocňují dojem tajemna a duchovní hloubky; přímá řeč se v básních neobjevuje.
Stručný obsah 🏷
Sbírka básní Větry od pólů od Otokar Březina zachycuje symbolickou cestu duše, jež prochází bolestným poznáváním světa a sebe sama, směřujíc k nadzemskému ideálu a k mystickému sjednocení s universem.
Podrobný obsah díla 🗒
V básnické sbírce Větry od pólů se lyrický subjekt vydává na cestu poznání, jež je zároveň cestou bolesti a utrpení, procházejíc temnými hlubinami nitra i vnějšího světa, kde se setkává s obrazy chladu, samoty a zoufalství, jež symbolizují lidskou existenci odloučenou od božského zdroje; v první části sbírky, nazvané „Zmrtvýchvstání“, se lyrické já noří do hlubin vlastního nitra, konfrontujíc se s bolestí a temnotou, hledajíc v nich zárodek nového života a naděje, procházejíc procesem očištění a transformace, jenž je nezbytný pro dosažení duchovního vzletu; v druhé části, „Tajemné dálky“, se pohled lyrického subjektu obrací k vnějšímu světu, k vesmíru a k tajemným silám, jež jej ovládají, přičemž básník vnímá vesmír jako živoucí organismus, s nímž je lidská duše spjata neviditelnými pouty, a touží po splynutí s tímto kosmickým řádem, po překročení hranic individuální existence a dosažení mystického sjednocení s Absolutnem; třetí část, „Svítání na západě“, představuje vyvrcholení duchovní cesty, kdy lyrický subjekt prochází jakýmsi mystickým prozřením, v němž se mu odhaluje smysl existence a tajemství vesmíru, nacházejíc klid a harmonii v splynutí s božským principem, jenž prostupuje veškerou existenci; celou sbírkou prostupuje motiv hledání, touhy po transcendenci a po překonání omezenosti lidského bytí, přičemž Březina mistrně využívá symbolický jazyk k vyjádření složitých duchovních a existenciálních témat, vytvářejíc monumentální a sugestivní obrazy, jež oslovují čtenáře na hluboké emocionální a spirituální úrovni, a vedou ho k zamyšlení nad smyslem života, nad vztahem člověka k vesmíru a nad tajemstvím existence; Březinova poezie tak představuje hlubokou meditaci nad lidským údělem a nad možností překročení jeho hranic, směřujíc k nadzemskému ideálu a k mystickému sjednocení s universem, a vyzývá čtenáře k vlastnímu hledání a k objevování skrytých dimenzí reality.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.