👤Karl Raimund Popper
Život ❤️
Byl autorem teorie falzifikace, klíčové koncepce v epistemologii a metodologii vědy ⯀ Jeho dílo zásadně ovlivnilo filozofii vědy, politickou filozofii a sociální teorii ⯀ Kritizoval historický materialismus a totalitarismus ⯀ Prosazoval otevřenou společnost a kritické myšlení ⯀ Zdůrazňoval důležitost empirického ověřování hypotéz ⯀ Byl zastáncem pluralismu a demokracie ⯀ Jeho vliv na vědeckou metodologii i politické myšlení přetrvává dodnes ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Otevřená společnost a její nepřátelé ⯀ Logika vědeckého bádání ⯀ Bída historicismu
Současníci 👥
Ludwig Wittgenstein (Tractatus Logico-Philosophicus), Bertrand Russell (Principia Mathematica), Alfred Ayer (Jazyk, pravda a logika), Isaiah Berlin (Dvě koncepce svobody)
📖 Věčné hledání (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Kniha Věčné hledání je naučnou literaturou, konkrétně esejem, psaným formou úvahy.
Téma a motiv 💡
Věčné hledání se zabývá tématem lidského poznání, jeho vývoje a limitů, s hlavní myšlenkou, že veškeré poznání je provizorní a podléhá neustálé kritice a revizi; motivy zahrnují hledání pravdy, pochybování, omylnost, vědeckou metodu a kritické myšlení, přičemž námětem je Popperova intelektuální autobiografie, v níž reflektuje vývoj vlastních filosofických názorů a zájem o teorii poznání, od mládí v kontextu politických a intelektuálních událostí jeho doby, až po formulaci jeho klíčových myšlenek o falzifikovatelnosti a otevřené společnosti.
Zařazení díla 🕑
Karl Popper, autor Věčného hledání, patří k filosofickému směru kritického racionalismu a jeho dílo spadá do období 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Věčného hledání není striktně vymezen, kniha se pohybuje napříč Popperovým životem a intelektuálním vývojem, zmiňuje Vídeň jeho mládí, dobu studia i pozdější akademické působení v Anglii, odkazujíc na historické a intelektuální kontext 20. století, bez přesného ukotvení v konkrétním místě a čase.
Kompozice 📝
Kompozice Věčného hledání je esejistická, nelineární, s častými odbočkami a exkurzy, formálně se člení do kapitol a podkapitol, které sledují Popperovu intelektuální cestu a vývoj jeho myšlenek, bez pevné chronologické struktury.
Charakteristika díla 📜
Kniha Věčné hledání je naučnou literaturou, konkrétně esejem, psaným formou úvahy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Věčného hledání je sám autor, Karl Popper, který vypráví v ich-formě a retrospektivně vzpomíná na svůj život, myšlenky a intelektuální vývoj, kombinujíc subjektivní pohled s analytickým a argumentačním stylem.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Seznam postav Věčného hledání zahrnuje především samotného Karla Poppera, který se prezentuje jako filosof a vědec zabývající se epistemologií a politickou filosofií, reflektující svůj život a intelektuální vývoj; dále se objevují postavy z jeho života, jako například učitelé, kolegové a intelektuální oponenti, včetně Alberta Einsteina, Ludwiga Wittgensteina, Bertranda Russella a dalších, kteří jsou zmiňováni v kontextu Popperových filosofických diskusí a formování jeho myšlenek, bez detailního rozpracování jejich charakterů, slouží spíše jako ilustrativní postavy v Popperově intelektuální biografii.
Jazyk a styl ✍️
Kniha je psána spisovným jazykem, srozumitelným a precizním stylem, využívajícím přímou řeč k reprodukci dialogů a diskusí, metafory k ilustraci abstraktních konceptů, a občasné archaismy, které odrážejí dobový kontext, a zároveň se vyhýbá zbytečně složité terminologii, čímž je přístupná i širšímu publiku.
Stručný obsah 🏷
Kniha Věčné hledání, autobiografie Karla Raimunda Poppera, sleduje jeho intelektuální vývoj od mládí ve Vídni, přes zkušenosti s různými ideologiemi a filozofickými směry, až po formulování jeho kritického racionalismu a teorie falsifikace.
Podrobný obsah díla 🗒
Popper ve Věčném hledání podrobně popisuje své dětství a mládí ve Vídni, kde byl ovlivněn intelektuálním prostředím a setkával se s osobnostmi jako Sigmund Freud a Albert Einstein, a zároveň se kriticky vymezuje vůči dobovým ideologiím, zejména marxismu a nacismu, které považoval za pseudovědecké a nebezpečné pro svobodnou společnost, a vysvětluje, jak ho tyto zkušenosti vedly k formulování jeho klíčové filozofické teorie – kritického racionalismu, který zdůrazňuje důležitost kritického myšlení, pochybností a otevřenosti k revizi vlastních názorů, a zároveň odmítá dogmatismus a hledání absolutních pravd, a podrobně rozebírá princip falsifikace, který je ústředním bodem jeho epistemologie a podle kterého vědecká teorie musí být formulována tak, aby mohla být potenciálně vyvrácena empirickými daty, a teorie, která není falzifikovatelná, není vědecká, a tento přístup ho odlišuje od tradičního pojetí vědy založeného na verifikaci, a dále se Popper věnuje problematice otevřené společnosti, kterou chápe jako společnost založenou na principech demokracie, tolerance a svobody projevu, kde je možný kritický dialog a kde se občané mohou aktivně podílet na politickém životě, a kontrastuje ji s totalitními režimy, které potlačují svobodu a kritické myšlení, a varuje před nebezpečím utopických ideologií, které slibují dokonalý svět, ale ve skutečnosti vedou k útlaku a nesvobodě, a kniha také obsahuje Popperovy úvahy o významu historie, filozofie a vědy pro pochopení lidského poznání a rozvoje společnosti, a zdůrazňuje roli individuální odpovědnosti a morálních hodnot v utváření lepší budoucnosti, a nabízí čtenářům hluboký vhled do myšlení jednoho z nejvýznamnějších filozofů 20. století, a zároveň je i inspirativním příběhem o celoživotním hledání pravdy a smyslu.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.