Ve stínu kvetoucích dívek – rozbor díla (Marcel Proust)

👤Marcel Proust


Život ❤️

Je autorem rozsáhlého a vlivného románového cyklu Hledání ztraceného času ⯀ Jeho dílo je průkopníkem proudu vědomí a hloubkově se zabývá tématy paměti a času ⯀ Prozkoumal složitost lidských vztahů a umění s bezprecedentní citlivostí ⯀ Jeho inovativní styl a detailní popisy výrazně ovlivnily moderní literaturu ⯀ Jeho psychologická hloubka a vhled do lidské psychiky inspirovaly generace spisovatelů ⯀ Zkoumal křehkost lidské existence a složitost lidských emocí ⯀ Jeho dílo je dodnes uznáváno pro svou uměleckou hodnotu a intelektuální hloubku ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Hledání ztraceného času ⯀ Ve stínu kvetoucích dívek ⯀ Sodoma a Gomora

 

Současníci 👥

Guy de Maupassant (Bel Ami), Anatole France (Zločiny z lásky), André Gide (Dům), Paul Valéry (Mrtvé štěstí)

 

📖 Ve stínu kvetoucích dívek (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Román Ve stínu kvetoucích dívek patří k epice, konkrétně se jedná o moderní román s prvky autobiografie, jehož výrazovou formou je próza.

 

Téma a motiv 💡

Ve stínu kvetoucích dívek se Proust zabývá tématem ztraceného času a jeho znovuobjevení skrze smyslové vjemy, zejména chuť a vůni, přičemž hlavní myšlenkou je zkoumání paměti a jejího vlivu na utváření identity a chápání minulosti, motivy zahrnují lásku, žárlivost, smrt, umění a společenské konvence, a námět vychází z autorových vlastních vzpomínek na dětství a mládí, které transformuje do fiktivního příběhu o dospívání a hledání sebe sama.

 

Zařazení díla 🕑

Modernismus, do kterého Prousotvo dílo spadá, se vyznačuje odmítáním tradičních hodnot a forem, experimentováním s jazykem a zaměřením na subjektivní prožívání reality, a Proust tvořil na přelomu 19. a 20. století.

 

Časoprostor 🕰️

Děj románu Ve stínu kvetoucích dívek se odehrává převážně v Combray, imaginárním městečku inspirovaném Illiers-Combray, kde Proust strávil část dětství, a v Paříži, a časově se rozpíná od konce 19. století po začátek 20. století, s častými exkurzemi do minulosti prostřednictvím vypravěčových vzpomínek.

 

Kompozice 📝

Kompozice Ve stínu kvetoucích dívek je složitá a nelineární, s častými retrospektivami a asociativními přeskoky, formálně je román rozdělen do sedmi samostatných částí, které tvoří volný cyklus.

 

Charakteristika díla 📜

Román Ve stínu kvetoucích dívek patří k epice, konkrétně se jedná o moderní román s prvky autobiografie, jehož výrazovou formou je próza.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem je anonymní muž, jenž je alter egem autora, který vypráví v ich-formě a jehož vyprávění je subjektivní, introspektivní a plné úvah a reflexí.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Mezi hlavní postavy románu Ve stínu kvetoucích dívek patří vypravěč, jehož jméno se nedozvíme, citlivý a melancholický chlapec, který se snaží pochopit svět a sebe sama, dále pak jeho babička, laskavá a moudrá žena, která má na vypravěče velký vliv, matka, která je pro vypravěče zdrojem lásky a bezpečí, otec, přísný a autoritativní muž, Albertine Simonet, dívka, do které se vypravěč zamiluje a která se stává objektem jeho žárlivosti a obsedantní lásky, dále pak Gilberta Swann, dívka z vypravěčova dětství, která je jeho první láskou, Charles Swann, elegantní a kultivovaný muž ze společnosti, který se zamiluje do Odetty de Crécy, Odetta de Crécy, kurtizána, která se stane Swannovo milenkou a později i manželkou, vévodkyně de Guermantes, aristokratka, která představuje vrchol pařížské smetánky, Robert de Saint-Loup, markýz a Swannův přítel, který se stane vypravěčovým blízkým přítelem a baron de Charlus, excentrický a kontroverzní aristokrat.

 

Jazyk a styl ✍️

Proustův jazyk je výsozně spisovný, kultivovaný a propracovaný, s dlouhými, složitými větami plnými detailů, asociací a introspekce, využívá přímou řeč k zachycení dialogů a myšlenkových pochodů postav, mistrně pracuje s metaforami, přirovnáními, epitety a dalšími tropy a figurami, které dodávají textu poetický a hluboký rozměr, a zároveň se vyhýbá archaismům, čímž dosahuje nadčasovosti a univerzálnosti.

 

Stručný obsah 🏷

Román Ve stínu kvetoucích dívek, druhá část rozsáhlého Proustova cyklu Hledání ztraceného času, sleduje dospívání vypravěče a jeho milostné vzplanutí k dívkám v Combray a Balbecu, zejména k Gilbertě Swann, dceři Charlese Swanna a Odetty de Crécy, a jeho okouzlení skupinou mladých dívek, „kvetoucími dívkami“, které potkává v Balbecu.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Vypravěč, jehož jméno se v knize nikdy explicitně neuvádí, vzpomíná na své dětství a dospívání, kdy trávil léta v Combray, idylickém venkovském městečku, kde se setkával s fascinujícími postavami jako paní Swann a její dcera Gilberta, která se stává jeho první láskou, ačkoli jejich vztah je poznamenán žárlivostí, nedorozuměními a bolestnými rozchody, a později se vypravěčova rodina stěhuje do Balbecu, přímořského letoviska, kde se setkává se skupinou mladých dívek, které nazývá „kvetoucí dívky“, a je jimi okouzlen pro jejich krásu, eleganci a zdánlivou bezstarostnost, mezi nimi ho nejvíce přitahuje Albertina Simonet, tajemná a svobodomyslná dívka, která se stává předmětem jeho vášnivého zájmu a zdrojem nekonečných úvah o lásce, žárlivosti a pomíjivosti, vypravěč podrobně popisuje své procházky s dívkami po pláži a v okolí Balbecu, sleduje jejich vzájemné vztahy, jejich hry a flirtování, a snaží se rozluštit jejich tajemství a pochopit jejich povahu, jeho pozorování jsou pronikavá a detailní, plná jemných nuancí a psychologických postřehů, a odhalují nejen složitost dívčích charakterů, ale i vypravěčovu vlastní nejistotu a touhu po lásce a přijetí, zároveň se v Balbecu setkává s dalšími zajímavými postavami, jako je markýza de Villeparisis, elegantní a kultivovaná žena ze šlechtického rodu, která ho zasvěcuje do tajů vysoké společnosti, nebo baron de Charlus, excentrický a kontroverzní šlechtic, jehož chování je plné protikladů a vyvolává řadu otázek o sexualitě a společenských konvencích, a prostřednictvím těchto setkání Proust vykresluje komplexní obraz francouzské společnosti na přelomu 19. a 20. století, s jejími předsudky, intrikami a skrytými vášněmi, kniha je protkána filozofickými úvahami o čase, paměti a umění, a vypravěč se neustále vrací ke svým vzpomínkám, které se prolínají s přítomností a vytvářejí kaleidoskopický obraz jeho života a jeho hledání ztraceného času, a právě skrze vzpomínky se vypravěč snaží pochopit smysl své existence a nalézt krásu a smysl i v zdánlivě banálních okamžicích.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.