Kniha: Utrpení mladého Werthera
Spisovatel(ka): Johann Wolfgang Goethe
Přidal(a): veru 09
Johann Wolfgang Goethe [géte] (1749 – 1837) – umělec, myslitel, přírodovědec, politik
– největší německý básník, vystudoval práva
– většinu života prožil ve Výmaru, cesty do Itálie, vztah k Čechám (Mar.Lázně, Kar.Vary)
Utrpení mladého Werthera (1774) – milostný román v dopisech
– neopětovaná láska citlivého muže k dívce Lottě končí sebevraždou
– líčí bohatý vnitřní svět hrdiny, duševní stavy a jeho vášnivou povahu
– dílo vyvolalo společenskou senzaci
Faust (1. díl 1808, 2. díl 1832) – dvoudílná filosofická tragédie, drama ve verších
– námět ze starší lit. tradice
– dr. Faust je člověk toužící po vědění, hledá smysl života a neváhá se upsat ďáblu
Mefistofelovi, pohybuje se mezi dobrem a zlem
– Mefistofeles mu plní každé přání, Faust okusí vše, co život nabízí, poznává lásku
(Markétka, Helena) a dospívá k poznání, že smyslem života je práce pro druhé => Faust
dochází spasení, jeho duše nepropadá ďáblu
básnická tvorba : Trilogie vášně – soubor tří milostných básní – inspirované láskou 74 letého básníka k 17 leté dívce
Historický kontext : Německo
Sturm und Drang (bouře a vzdor) – literární hnutí —> v poslední 1/3 18. stol. v Německu
– prosazují cit, vášeň, osobní svobodu, odmítání společenských konvencí a předepsaných klasicistních vzorů
– ideál – dokonalý silný jedinec, který se bouří proti okolnímu světu (končí většinou tragicky)
– návrat k lidovým tradicím, volnost přírody
– hlavními žánry jsou drama a poezie (písně a balady)
– další významný autor tohoto období :
Friedrich Schiller [fridrich šiler] (1759 – 1808) – básník, dramatik, Goethův přítel
– vyjadřuje touhu po svobodném, čistém životě, bojuje proti bezpráví
– téma – osobní svoboda jedince a jeho konflikt s mocenskými vrstvami
Loupežníci (1781) – drama
– protest x tyranii vlády nad lidem i x osobnímu bezpráví
– konflikt mezi 2 bratry (Franz a Karel Moorovi), Karel se krutě mstí za křivdy, které na
něm spáchal bratr Franz, Karel je typickým představitelem hnutí Sturm und Drang
Úklady a láska (1784) – tragédie
– láska hudebníkovy dcery a syna šlechtice naráží na odpor a intriky
– mravně čistí hrdinové, ale z různých společenských vrstev, nemohou obstát v pokryteckém světě
Valdštejn (1798) – historické drama z období 30 leté války
Dílo, kompozice, jazykové prostředky :
vydáno v roce 1774
lit druh a žánr : epika, román v dopisech
čas a prostor : 2. polovina 18. století, Wahlheim, fiktivní městečko v Německu
kompozice : 2 části, chronologická
jazykové prostředky : spisovný jazyk, básnické prostředky, archaismy
téma : základní problémy generace, touha po citově bohatém a svobodném životě, po velkých činech, po velké lásce, obtížná možnost společensky se prosadit -> rezignace, sentimentalismus
motivy : příroda, nešťastná láska, smysl života, smrt, touha po lepším životě, nespravedlnost
Obsah díla :
1. část : květen 1771, dopisy příteli. V každém – jak se má, co lidé kolem, jak se k němu chovají. Odejel pryč kvůli lásce – Leonora (zemřela). V dopisech – náhlé myšlenkové pochody, úvahy o životě. Mladý Werther chce být sám po jednom milostném zklamání, a proto opouští své rodiště a přijíždí klidného venkovského městečka Wahlheimu, kde si často nechává vynést z hospody židli a stůl a čte si ve svém oblíbeném Homérovi. Hodně maluje, velmi citlivě vnímá a v dopisech popisuje přírodu i tamější lidi a jejich životní osudy. Jednoho dne potká dívku – Lottu, do které se, přestože ví o tom, že je již zasnoubena, vášnivě zamiluje. Byl unešen její krásou, inteligencí, charakterem. Lottin snoubenec Albert je v cizině, odkud se má však brzo vrátit. Po jeho návratu mají být mladí lidé sezdáni. Ačkoli je mu jasné, že Lotta nikdy nebude jeho, stává se Werther jejím přítelem, denně se s ní schází a pomáhá jí s jejími sourozenci (měla 8 sourozenců). Den ode dne ho však víc a víc ničí pomyšlení, že s ní nikdy nebude moci žít. S Lottou jel např. k nemocné farářce, kde poznal její dceru Bedřišku a jejího snoubence Schmidta. Vedl úvahu o špatné náladě, jak horlivě vyprávěl -> slzy. Lotta mu řekla, že je příliš citlivý a že na to jednou umře. Setkává se s Albertem. Nešťastná láska ho trápí. Přesvědčuje se, že musí pryč. Poslední večer před W.odjezdem seděli v altánku Lotta a Albert, vyprávěla mu o tom, jak zemřela její matka.
2. část : říjen 1771. Odjíždí proto daleko do cizího města na pozvání velvyslance a stává se členem dvora. Oblíben u hraběte C. Seznámil se slečnou B. Pořád přemýšlí o životě a o lidech. Píše Lottě, že se mu stýská. Nesnese se s vylancem. Své místo ale Werther opouští, nesnese společnost, ve které se jenom tlachá. Chvíli cestuje, chce jít na vojnu, hrabě mu to rozmluví. U hraběte mu byla dlouhá chvíle, je smutný, že člověk člověku dává tak málo. Poznává Jindřicha, který se pomátl, asi také z nešťastné lásky. W. spílá Bohu, že ho zavrhl. Chtěl spáchat sebevraždu, ale ne s nerozvážností. (To byl poslední dopis z 20.12.1771). Nakonec se stejně vrací zpět do Wahlheimu k již vdané Lottě . Je zoufalý, nešťastný a nevidí východisko.
Pak už vyprávění (i jeho přátel)
Řekl Lottě, že už ji nenavštíví. Prosila, aby nechodil před Štědrým večerem, pak vešel Albert a mrazivě se pozdravili. W. šel domů a začal psát Lottě dopis na rozloučenou. Píše, že si přál zabít A.,L. i sebe. Šel k Lottě, ona ho plísnila, že nedodržel slib a přišel. Poslala pro přítellkyně, aby tam byl svěděk, ale ony nepřišly. Uvědomila si, že je nevinná, bavila se s ním, on jí četl Ossiana (zpěvy). Oba se rozplakali, cítili stejné osudy, jako byly osudy hrdinů -> nešťastná láska. Začali se líbat, ale ona ho odstrkovala. Vykřikla, že už ji nikdy neuvidí a utekla do vedlejšího pokoje. W. se vrátil domů a ráno dopsal poslední odstavce do Lottina dopisu. Vyznal ji lásku. Nechal si poslat pro pistoli k Albertovi – ten byl vztekem celý pryč. Poslal mu je, Lotta už něco tušila, celá se chvěla. Pak W. vše zařídil a o půlnoci se zastřelil. Ráno ho našel sluha. Lotta byla na mrtvici. Pohřbili ho.
Podobné rozbory děl:
