👤Jiří Wolker
Život ❤️
Byl klíčovou postavou české avantgardy ⯀ Jeho dílo je silně lyrické a expresivní ⯀ Zaměřoval se na sociální problémy a osudy obyčejných lidí ⯀ Spojoval modernistické experimenty s angažovaným obsahem ⯀ Jeho poezie a próza dodnes rezonují s čtenáři ⯀ Patřil k významným levicovým intelektuálům meziválečného období ⯀ Zaujímá trvalé místo v dějinách české literatury ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Host do domu ⯀ Těžká hodina ⯀ Proletářské umění
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky), František Halas (Torzo), Jaroslav Seifert (Město), Viktor Dyk (Epilog), Nezval (Edison), Apollinaire (Alkohol), Rimbaud (Oslava Já)
📖 Umírající (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Umírající patří k epice, konkrétně se jedná o novelu s lyrickými prvky, psanou prózou.
Téma a motiv 💡
Téma novely Umírající je smrtelná nemoc a její vliv na lidskou psychiku, hlavní myšlenkou je ukázat proměnu vnímání života a světa v tváří blížící se smrti, motivy zahrnují nemoc, smrt, strach, osamění, smíření, lásku k životu a přírodě, námětem je příběh mladého muže, který se dozvídá o své nevyléčitelné nemoci a postupně se smiřuje se svým osudem.
Zařazení díla 🕑
Wolker tvořil v období proletářské literatury, která spadá do expresionismu.
Časoprostor 🕰️
Děj novely Umírající se odehrává v blíže neurčeném sanatoriu, pravděpodobně v horském prostředí, časově je zasazen do období několika týdnů či měsíců, během nichž hlavní hrdina prožívá své poslední chvíle.
Kompozice 📝
Kompozice Umírajícího je chronologická s retrospektivními pasážemi, které dokreslují minulost a charakter hlavní postavy, novela je členěna do kapitol, které sledují postupný vývoj hrdinova prožívání nemoci a umírání.
Charakteristika díla 📜
Umírající patří k epice, konkrétně se jedná o novelu s lyrickými prvky, psanou prózou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je sám hlavní hrdina, který vypráví v ich-formě, čímž čtenář získává bezprostřední vhled do jeho nitra, myšlenek a pocitů.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami novely Umírající jsou: hlavní hrdina, mladý muž, jehož jméno se nedozvídáme, který se potýká s nevyléčitelnou chorobou a prochází procesem smíření se smrtí, je citlivý, vnímavý a reflektuje svůj stav; lékař, který hrdinovi sděluje diagnózu a snaží se mu poskytnout útěchu, působí racionálně a profesionálně; sestra, která se o hrdinu stará a projevuje mu soucit, představuje lidskost a péči; ostatní pacienti sanatoria, kteří tvoří kulisu hrdinova umírání, symbolizují různé fáze a přístupy k nemoci a smrti; a dívka, vzpomínka na lásku z minulosti, která hrdinovi dodává sílu a motivaci k životu, i když jen ve vzpomínkách.
Jazyk a styl ✍️
Wolker v Umírajícím užívá spisovný český jazyk s prvky poetismu, s hojným využitím metafor, personifikací a epitet, pro vyjádření silných emocí a smyslových vjemů, zároveň se objevují i prvky expresionismu v popisu fyzických a psychických prožitků umírání, pro dokreslení atmosféry a nitra mluvčího používá autor také přímou řeč a řečnické otázky.
Stručný obsah 🏷
Básnická sbírka Umírající líčí prožitky a úvahy mladého muže, jenž se ocitá tváří v tvář blížící se smrti v důsledku tuberkulózy.
Podrobný obsah díla 🗒
Básnická sbírka Umírající zachycuje cestu mladého muže od prvotního šoku z diagnózy a strachu ze smrti, přes smíření se s osudem až k nalezení smyslu v pomíjivosti života; v úvodní části sbírky se lyrický subjekt smiřuje s nevyhnutelností smrti a vzpomíná na krásné chvíle života, které mu nyní s bolestí v srdci unikají, s pocity bezmoci a zoufalství pozoruje, jak se jeho tělo pomalu rozpadá a síly ho opouštějí, prožívá hluboký smutek nad ztrátou milované ženy a přátel, které již nikdy neuvidí; postupně se však jeho postoj mění, začíná vnímat krásu a křehkost života, uvědomuje si hodnotu každého okamžiku a nachází útěchu v přírodě, v pozorování drobných detailů a v lásce k lidem, i když je od nich odloučen; ve střední části sbírky se objevuje motiv hledání smyslu života a smrti, lyrický subjekt se ptá, co ho čeká po smrti a zda existuje něco víc než jen fyzická existence, hledá odpovědi ve víře, filozofii a v umění, zároveň se však bouří proti nespravedlnosti osudu a proti bolesti, kterou prožívá; v závěrečné části sbírky se lyrický subjekt smiřuje se smrtí a nachází v ní klid a osvobození, uvědomuje si, že smrt je součástí života a že každý člověk se s ní jednou musí setkat, přijímá svůj osud s pokorou a vděčností za to, co mu život dal, a zároveň vyjadřuje naději, že jeho smrt nebude koncem, ale začátkem něčeho nového; celou sbírkou prolíná motiv lásky k životu, i přes blížící se smrt si lyrický subjekt uvědomuje krásu a hodnotu každého okamžiku a snaží se najít smysl i v utrpení, jeho láska k životu se projevuje v obdivu k přírodě, v úctě k lidem a v touze po poznání a porozumění světu; básně ve sbírce jsou psány volným veršem a vyznačují se silným emotivním nábojem a metaforickým jazykem, Wolker v nich mistrně zachycuje pocity a myšlenky umírajícího člověka a zároveň se zamýšlí nad univerzálními otázkami života a smrti.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.