Tvář války – rozbor díla (Pierre Boulle)

👤Pierre Boulle


Život ❤️

Byl francouzským spisovatelem ⯀ Jeho díla se vyznačují filozofickými a politickými podtexty ⯀ Často zkoumá témata moci, lidské přirozenosti a kulturních střetů ⯀ Napsal romány „Most přes řeku Kwai“ a „Planeta opic“, které byly zfilmovány a získaly celosvětové uznání ⯀ Jeho přínos spočívá v propojení napínavých příběhů s hlubokými myšlenkami ⯀ Jeho knihy nutí čtenáře k zamyšlení nad lidskou existencí a společností ⯀ Proslul svými sci-fi a dobrodružnými romány ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Most přes řeku Kwai ⯀ Planeta opic ⯀ Tvář války

 

Současníci 👥

Albert Camus (Mor, Doba pohrdání), Jean-Paul Sartre (Nevolnost, Být a nic), Simone de Beauvoir (Druhé pohlaví), Samuel Beckett (Godot čeká)

 

📖 Tvář války (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Tvář války je epika, konkrétněji válečný román s prvky psychologické prózy, napsaný v próze.

 

Téma a motiv 💡

Tvář války zkoumá téma ztráty identity, dehumanizace a absurdity války skrze příběh muže, který se v důsledku zranění probouzí v nemocnici bez tváře a bez vzpomínek, přičemž postupně odhaluje hrůzy války a její dopad na lidskou psychiku; hlavní myšlenkou je ukázat destruktivní sílu války, jak fyzickou, tak psychickou, a její schopnost zbavit člověka jeho individuality a lidskosti; motivy zahrnují ztrátu identity, paměti, utrpení, hledání smyslu existence, odcizení a dehumanizaci; námětem je proces rekonstrukce identity válečného veterána zasaženého znetvořením a amnézií.

 

Zařazení díla 🕑

Pierre Boulle patří do literárního směru existencialismu a tvořil v období po druhé světové válce.

 

Časoprostor 🕰️

Děj Tváře války se odehrává v nemocnici pravděpodobně ve Francii po skončení bližší neurčené války.

 

Kompozice 📝

Kompozice Tváře války je chronologická s retrospektivními pasážemi, které odhalují minulost hlavního hrdiny, a formálně se dělí na kapitoly.

 

Charakteristika díla 📜

Tvář války je epika, konkrétněji válečný román s prvky psychologické prózy, napsaný v próze.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem Tváře války je anonymní er-forma, která poskytuje pohled do vnitřního světa hlavního hrdiny, ale zároveň udržuje odstup, čímž zdůrazňuje jeho izolaci a odcizení.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Hlavní postavou je bezejmenný muž, válečný veterán, který utrpěl těžké zranění obličeje a ztrátu paměti, a v průběhu příběhu se snaží rekonstruovat svou identitu a vyrovnat se s traumatem války; dalšími postavami jsou lékaři a sestry, kteří se o něj starají, pacient ve vedlejší posteli, který s ním sdílí osud ztráty tváře, a rodina, která se ho nakonec ujme, ačkoli si není jistý, zda jsou to skutečně jeho blízcí, což umocňuje jeho pocity nejistoty a odcizení.

 

Jazyk a styl ✍️

Kniha je napsána spisovným jazykem s prvky hovorové řeči, především v dialozích, a autor využívá rozmanité jazykové prostředky, včetně přímé řeči pro vykreslení postav a jejich vnitřních monologů, metafor k prohloubení emočního dopadu a symboliky, ironie k poukázání na absurditu situací, a retrospektivy k odhalování minulosti hlavního hrdiny a kontextu událostí, čímž vytváří napětí a psychologickou hloubku.

 

Stručný obsah 🏷

Román Tvář války sleduje osudy znetvořeného pilota Jacquesa de Rostanda, který se po havárii svého letadla během druhé světové války ocitá v zajetí nacistického Německa a po sérii nešťastných událostí a nedorozumění je nakonec omylem prohlášen za hrdinu odboje, aniž by o to usiloval či si to přál.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Jacques de Rostand, francouzský aristokrat a pilot, je během druhé světové války sestřelen nad Německem a při havárii utrpí těžká zranění obličeje, která ho znetvoří k nepoznání; po zajetí se ocitá v zajateckém táboře, kde prožívá fyzické i psychické utrpení, a jeho jedinou touhou je návrat domů za svou milovanou manželkou; náhodou se setkává s nacistickým důstojníkem, který ho mylně považuje za hrdinu francouzského odboje, na základě deformované tváře, kterou si důstojník interpretuje jako důsledek mučení ze strany Němců; Rostand, zmatený a zoufalý, se rozhodne této chyby využít k útěku a přijímá identitu hrdiny odboje, ačkoliv o odboji nic neví a s jeho aktivitami nesouhlasí; při svém útěku se setkává s různými lidmi, kteří ho obdivují a oslavují jeho „hrdinství“, což v něm vyvolává pocity viny a zmatku; postupně se ale do své role vžívá a začíná si užívat obdiv a respekt, které mu jeho falešná identita přináší; po návratu do Francie je oslavován jako národní hrdina a stává se symbolem odporu proti nacistům; jeho manželka ho však nepoznává a odmítá ho; Rostand, uvězněný ve své lži, se snaží najít cestu zpět ke své skutečné identitě, ale okolnosti mu to znemožňují; je nucen žít dvojitý život, trpí výčitkami svědomí a strachem z odhalení; nakonec se rozhodne pro radikální krok a veřejně přizná svou pravou totožnost, čímž se vystavuje riziku ztráty všeho, co získal; jeho přiznání však vyvolá rozporuplné reakce – někteří ho odsoudí jako podvodníka, jiní mu odpustí a obdivují jeho upřímnost; Rostand se tak ocitá na prahu nové etapy svého života, s nejistou budoucností, ale s nadějí na nalezení smíření se sebou samým a s okolním světem; kniha končí otevřeným koncem, který ponechává čtenáři prostor pro úvahy o morálních dilematech, identitě a ceně slávy.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.