Molière Archivy - 🎓 RozborKnihy.cz

Tartuffe – rozbor díla (Molière)

admin — Thu, 04 Dec 2025 05:45:57 +0000

Molière

Život

Byl mistrem francouzské komedie ⯀ Jeho hry jsou dodnes světově nejhranější ⯀ Kriticky reflektoval společenské neřesti a lidské slabosti ⯀ Jeho díla se vyznačují vtipnými dialogy a přesnými charakterizacemi postav ⯀ Zdokonalil francouzskou komedii ⯀ Jeho satira se zaměřovala na pokrytectví, lakomství a další lidské chyby ⯀ Jeho odkaz trvale ovlivňuje světovou literaturu a divadlo ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Lakomec ⯀ Tartuffe ⯀ Misantrop

Současníci

Jean de La Fontaine (Bajky), Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Phaedra)

Tartuffe (rozbor)

Základní charakteristika

Tartuffe je dramatický literární druh, konkrétně komedie, s veršovanou výrazovou formou.

Téma a motiv

Tartuffe se zaměřuje na pokrytectví a náboženský fanatismus v rodině Orgona, kde se lstivý Tartuffe vydává za zbožného muže, aby získal Orgonovo bohatství a moc, s hlavní myšlenkou odhalit a zesměšnit falešnou zbožnost a manipulaci ve jménu víry; motivy zahrnují pokrytectví, náboženský fanatismus, slepotu víry, důvěřivost, rodinný konflikt a lásku, s námětem založeným na střetu mezi pokryteckým Tartuffem a rodinou Orgona, která se snaží odhalit jeho pravou tvář.

Zařazení díla

Tartuffe, napsaný Molièrem, spadá do klasicismu, literárního směru 17. století, který se vyznačuje důrazem na rozum, řád a harmonii, a odráží dobové společenské a kulturní normy.

Časoprostor

Děj Tartuffa se odehrává v Orgonovo domě v Paříži během neurčeného časového období, pravděpodobně v 17. století, kdy se odehrává společenská satira reflektující dobové poměry.

Kompozice

Tartuffe je pětiaktová veršovaná komedie s jasnou kompoziční strukturou, která graduje odhalením Tartuffovy pravé povahy, s formálním členěním do scén a aktů, které sledují vývoj dramatického konfliktu a přispívají k rytmu a tempu hry.

Charakteristika díla

Tartuffe je dramatický literární druh, konkrétně komedie, s veršovanou výrazovou formou.

Vypravěč

Vypravěč v Tartuffovi není explicitně přítomen, hra je psána formou dialogů a monologů postav, které samy odhalují děj a své charaktery, a tudíž se jedná o dramatický text bez přímého autorského vyprávění.

Hlavní postavy

Orgona charakterizuje zaslepenost vírou v Tartuffa a neschopnost vidět jeho pravou tvář, Elmíru, Orgonovu ženu, prozíravost a snaha odhalit Tartuffovo pokrytectví, Damis, Orgonův syn, impulzivnost a hněv vůči Tartuffovi, Mariane, Orgonovu dceru, poslušnost a podřízenost otcově vůli, Valère, Marianin snoubenec, lásku a oddanost, Cléante, Elmířin bratr, rozumnost a snahu o smír, Dorine, služebná, bystrost a kritický pohled na situaci, Madame Pernelle, Orgonowa matka, fanatická víra v Tartuffa a nekritická podpora jeho jednání, a Tartuffe, pokrytecký náboženský fanatik, který manipuluje s Orgonovo důvěrou pro svůj prospěch a touží po majetku a moci.

Jazyk a styl

Tartuffe je psán francouzským klasicistním veršem, alexandrínem, ve spisovném jazyce, s využitím přímé řeči pro vykreslení charakterů postav, dialogů a dramatických situací, přičemž Molière mistrně využívá ironii, satiru a komiku, a to prostřednictvím hyperbol, metafor, komických přirovnání a slovních hříček, aby odhalil pokrytectví a absurditu Tartuffova chování a zároveň kritizoval společenské nešvary.

Stručný obsah

Tartuffe, pokrytecký náboženský fanatik, se vetře do domu Orgona, zbožného měšťana, a získá si jeho naprostou důvěru, zatímco manipuluje celou rodinou a snaží se získat Orgonovo jmění, dceru i manželku.

Podrobný obsah díla

Orgon, zaslepený obdivem k Tartuffovi, odmítá vidět jeho pravou tvář a věří každému jeho slovu, a to i přes varování své rodiny, která Tartuffa prohlédla, včetně jeho matky Madame Pernelle, jeho bratra Cléanta, jeho syna Damise a služebné Doriny, a Orgon jde tak daleko, že se rozhodne oženit svou dceru Mariane s Tartuffem, přestože je zasnoubená s Valèrem, a dokonce přepíše na Tartuffa veškerý svůj majetek; Damis se snaží odhalit Tartuffovo dvoření Orgonově ženě Elmiře, ale Orgon mu nevěří a místo toho ho vyžene z domu a vydědí; Elmira se rozhodne uspořádat past, ve které Tartuffe prozradí své skutečné úmysly Orgonovi, který se konečně přesvědčí o Tartuffově zradě, když se skryje pod stolem a slyší, jak se Tartuffe dvoří jeho ženě; Tartuffe, v domnění, že má Orgona plně ve své moci, se pokusí rodinu vystěhovat z domu na základě darovací smlouvy, ale v poslední chvíli zasáhne důstojník krále, který Tartuffa zatkne za jeho minulé zločiny a Orgonu vrátí jeho majetek; hra končí šťastným shledáním rodiny, zrušením sňatku Mariane s Tartuffem a obnovou zasnoubení s Valèrem, a to vše díky odhalení Tartuffova pokrytectví a vítězství spravedlnosti, které je zároveň triumfem rozumu a zdravého úsudku nad fanatismem a zaslepeností.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Tartuffe – rozbor díla (Molière) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Zdravý nemocný – rozbor díla (Molière)

admin — Thu, 18 Sep 2025 02:26:24 +0000

Molière

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Lakomec ⯀ Tartuffe ⯀ Misantrop

Současníci

Jean de La Fontaine (Bajky), Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Phaedra)

Zdravý nemocný (rozbor)

Základní charakteristika

Zdravý nemocný je dramatický literární druh, konkrétně komedie, napsaná ve veršované formě.

Téma a motiv

Hlavním tématem Zdravého nemocného je Arganova hypochondrie a jeho posedlost lékaři a léčbou, přičemž Molière kritizuje dobovou lékařskou praxi, chamtivost a nekompetentnost některých lékařů, motivy zahrnují pokrytectví, intriky, lásku a rodinný konflikt, a námět vychází z autorovy osobní zkušenosti s lékaři a jeho kritického pohledu na tehdejší medicínu.

Zařazení díla

Klasicismus, období, ve kterém Molière tvořil, se vyznačuje důrazem na rozum, řád a harmonii, což se odráží i ve struktuře a stylu Zdravého nemocného.

Časoprostor

Děj Zdravého nemocného se odehrává v Arganově domě v Paříži, v neurčitém časovém období, které však evokuje dobové zvyklosti a společenské normy.

Kompozice

Kompozice Zdravého nemocného je chronologická, s jasně oddělenými akty a scénami, formálně se jedná o divadelní hru, rozdělenou do tří dějství.

Charakteristika díla

Zdravý nemocný je dramatický literární druh, konkrétně komedie, napsaná ve veršované formě.

Vypravěč

Vypravěč ve Zdravém nemocném není explicitně přítomen, vyprávěcí forma je dramatická, děj se odvíjí skrze dialogy a jednání postav.

Hlavní postavy

Argan, hlavní postava, je bohatý hypochondr, posedlý svou domnělou nemocí a manipulovaný lékaři, Béline, Arganova druhá manželka, je lstivá a zištná, touží po Arganově majetku, Angélique, Arganova dcera, je zamilovaná do Cléanta, ale otec jí chce provdat za Thomase Diafoiruse, syna lékaře, Toinette, Arganova služebná, je chytrá a prozíravá, snaží se Argonovi otevřít oči a pomoci Angélique, Cléante, milenec Angélique, je upřímný a vynalézavý, snaží se získat Arganův souhlas k sňatku, pan Purgon, Arganův lékař, je autoritativní a nekompromisní, předepisuje Argonovi drastické a zbytečné léčebné procedury, Béralde, Arganův bratr, je rozumný a skeptický k lékařům, snaží se Argona přesvědčit o jeho hypochondrii, pan Diafoirus, otec Thomase a lékař, je směšný a nekompetentní, vidí v Arganovi pouze zdroj příjmů, Thomas Diafoirus, syn pana Diafoiruse a snoubenec Angélique, je nemotorný a hloupý, nehodí se k Angélique, pan Bonnefoi, notář, je Arganův přítel a pomocník, pomáhá mu s právními záležitostmi.

Jazyk a styl

Jazyk hry je spisovný, s využitím přímé řeči pro zobrazení dialogů mezi postavami, a Molière mistrně využívá komiku plynoucí ze slovních hříček, ironie, hyperboly a satirického zobrazení postav, zejména v Arganových hypochondrických promluvách a Toinettiných sarkastických poznámkách, s občasným užitím archaismů pro zdůraznění určitých charakterových rysů.

Stručný obsah

Hypochondr Argan, posedlý svou domnělou nemocí a ovládaný chamtivým lékařem Purgonem, se snaží provdat svou dceru Angeliku za lékařova synovce, aby si zajistil stálou lékařskou péči, ačkoli ona miluje Cléanta; Arganova druhá žena Béline se snaží jen o jeho majetek a intrikuje proti Angelice, zatímco chytrá služebná Toinette se svými lstivými plány snaží pomoci Angelice a odhalit pravou tvář Béliny i chamtivost doktorů.

Podrobný obsah díla

Lakomý a hypochondrický Argan, přesvědčený o své blížící se smrti a obklopený zástupem doktorů, kteří ho spíše využívají než léčí, se rozhodne provdat svou dceru Angeliku za lékařova synovce Thomase Diafoiruse, aby si zajistil neustálou lékařskou péči přímo v domě; Angelica však miluje Cléanta a odmítá otcovo rozhodnutí, což vede k řadě komických situací a intrik; Arganova druhá žena Béline se tváří starostlivě, ve skutečnosti však čeká na jeho smrt, aby zdědila jeho majetek, a tajně intrikuje proti Angelice, zatímco služebná Toinette, vědoma si Bélininých lstivých plánů i Arganovy zaslepenosti, se snaží pomoci Angelice a odhalit pravou tvář Béliny i chamtivost doktorů; Toinette vymyslí plán, jak Argana přesvědčit o Bélininých pravých úmyslech: předstírá Arganovu smrt a sleduje, jak Béline s radostí a bezcitností reaguje na tuto zprávu, čímž Arganovi odhalí její faleš; současně Toinette pomáhá Cléantovi získat Angeličinu ruku tím, že ho přestrojí za lékaře a Argan, okouzlen jeho domnělými znalostmi, souhlasí se sňatkem Angeliky s tímto „lékařem“, aniž by tušil, že se jedná o Cléanta; hra vrcholí scénou, kdy se Argan nechává „léčit“ šarlatánskými metodami falešného lékaře, ve skutečnosti Cléanta, a s nadšením přijímá jeho absurdní rady, čímž Molière zesměšňuje nejen hypochondrii, ale i slepou důvěru v autority a chamtivost lékařského stavu; nakonec je Bélinina lest odhalena, Angelica se může provdat za Cléanta a Argan, ačkoliv stále posedlý svou „nemocí“, se alespoň zbaví chamtivé manželky a získá zetě, kterého, byť nevědomky, sám vybral.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Zdravý nemocný – rozbor díla (Molière) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Misantrop – rozbor díla (Molière)

admin — Thu, 14 Aug 2025 01:11:19 +0000

Molière

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Lakomec ⯀ Tartuffe ⯀ Misantrop

Současníci

Jean de La Fontaine (Bajky), Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Phaedra)

Misantrop (rozbor)

Základní charakteristika

Misantrop je literárním druhem drama, literárním žánrem komedie s prvky satiry a výrazovou formou divadelní hra určená k jevištnímu provedení.

Téma a motiv

Hlavním tématem Misantropa je kritika pokrytectví a přetvářky v tehdejší společnosti, konkrétně v salonech francouzské šlechty, hlavní myšlenkou je konflikt mezi upřímností a společenskými konvencemi, motivy zahrnují pokrytectví, intriky, lásku, nenávist, upřímnost a osamělost, námětem je Alcestův odpor k falešnosti společnosti a jeho láska k Celiméně, která je ztělesněním této falešnosti.

Zařazení díla

Literární směr Misantropa je klasicismus, období autora, Molièra, je francouzský klasicismus.

Časoprostor

Časoprostor Misantropa je neurčitý, odehrává se v Paříži v salonech šlechty, časově je zasazen do současnosti autora, bez bližší specifikace.

Kompozice

Kompozice Misantropa je chronologická, formálně je členěn do pěti dějství, která se dále dělí na výstupy, děj plyne v dialogu mezi postavami.

Charakteristika díla

Misantrop je literárním druhem drama, literárním žánrem komedie s prvky satiry a výrazovou formou divadelní hra určená k jevištnímu provedení.

Vypravěč

V Misantropovi není vyprávěč v tradičním slova smyslu, jedná se o drama, kde děj plyne skrze dialogy postav, vyprávěcí forma je dialogická.

Hlavní postavy

Postavami v Misantropovi jsou Alceste, hlavní postava, idealista a misantrop, který nesnáší pokrytectví společnosti, Celiména, milostný objekt Alcesta, koketní a společenská žena, která si užívá pozornost mužů a sama je pokrytecká, Philinte, Alcestův přítel, racionální a umírněný, zastupuje hlas rozumu a společenských konvencí, Oronte, domýšlivý básník, který hledá uznání pro svou tvorbu, Eliante, Celiménina sestřenice, rozumná a upřímná žena, Arsinoé, pokrytecká a zákeřná žena, která se snaží Alcesta získat pro sebe, Acaste a Clitandre, dva markýzové, kteří se ucházejí o Celiméninu přízeň, a Dubois, Alcestův sluha.

Jazyk a styl

Jazyk Misantropa je spisovný, s využitím veršované formy, alexandrínů, a bohatý na dialogy a přímou řeč, která odhaluje charaktery postav, přičemž Molière mistrně využívá ironii, satiru a humor k zesměšnění pokrytectví a společenských nešvarů, a to prostřednictvím metafor, přirovnání a dalších rétorických figur, které dodávají textu živost a vtip.

Stručný obsah

Alceste, upřímný a zásadový muž, opovrhuje pokrytectvím a falešností pařížské smetánky, a proto se dostává do konfliktu s okolím, odmítá se přizpůsobit společenským konvencím a lpí na absolutní upřímnosti, což ho vede k odmítnutí lásky koketní Celimeny, kterou obviňuje z povrchnosti a přetvářky, a nakonec se rozhodne odejít do ústraní a žít v izolaci od pokryteckého světa.

Podrobný obsah díla

V komedii Misantrop sledujeme Alcesta, muže s neústupnou touhou po upřímnosti a pravdivosti, který se ocitá v prostředí plném lží, lichotek a přetvářky pařížské smetánky, a jeho nekompromisní postoj ho staví do opozice vůči ostatním postavám, zejména vůči Celimeně, ženě, kterou miluje, ale zároveň jí vyčítá její koketní chování a povrchnost, Alceste odmítá hrát společenské hry a říkat lidem to, co chtějí slyšet, a jeho upřímnost, i když často zraňující, je v kontrastu s pokrytectvím ostatních postav, jako je Oronte, domýšlivý básník, jehož tvorbu Alceste bez obalu kritizuje, a Arsinoé, pokrytecká moralistka, která se snaží Alcesta získat pro sebe, intriky a milostné pletky na pařížském dvoře tvoří kulisu Alcestova boje za pravdu a autenticitu, avšak jeho neústupnost ho vede k izolaci a odmítnutí ze strany společnosti, Celimena, ačkoliv k Alcestovi chová city, není ochotna se vzdát svého koketního způsobu života a upřímnosti, kterou od ní Alceste vyžaduje, nakonec Alceste, zklamaný a rozčarovaný z lidské přetvářky, se rozhodne opustit společnost a odejít do ústraní, kde bude moci žít v souladu se svými zásadami, ačkoliv ho jeho přátelé Philinte a Éliante se snaží přesvědčit, aby zůstal, Alceste je neoblomný a volí raději samotu než kompromis se světem, který považuje za falešný a prohnilý, jeho odchod symbolizuje prohru idealismu a upřímnosti v konfrontaci s pokrytectvím a konvencemi společnosti, a zároveň vyvolává otázku, zda je absolutní upřímnost v lidském světě vůbec možná, a zda je nutné se přizpůsobit, abychom mohli být součástí společnosti, Misantrop je tak nadčasovou komedií o střetu ideálů s realitou a o kompromisech, které musíme v životě dělat, zároveň je to satira na lidské slabosti a pokrytectví, která i po staletích zůstává aktuální a podnětná.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Misantrop – rozbor díla (Molière) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Don Juan – rozbor díla (Molière)

admin — Thu, 26 Jun 2025 19:20:24 +0000

Molière

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Lakomec ⯀ Tartuffe ⯀ Misantrop

Současníci

Jean de La Fontaine (Bajky), Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Phaedra)

Don Juan (rozbor)

Základní charakteristika

Don Juan je dramatické dílo, konkrétně komedie, psané ve veršované formě.

Téma a motiv

Hlavním tématem hry je kritika pokrytectví a morálního úpadku šlechty, ztělesněného v postavě Dona Juana, jehož bezohledné dobývání žen, odmítání tradičních hodnot a vzdor vůči božím i lidským zákonům vede k jeho konečnému pádu; motivy hry zahrnují lásku, svůdnost, pokrytectví, vzpouru proti autoritám, společenské konvence a boží trest, přičemž námětem je příběh proslulého svůdce Dona Juana, který se nezastaví před ničím, aby dosáhl svých cílů, a jeho cesta za rozkoší a vzpourou proti morálce nakonec vede k jeho zkáze.

Zařazení díla

Don Juan spadá do klasicismu, období, v němž Molière tvořil.

Časoprostor

Don Juan se odehrává v 17. století ve městech Sicílie.

Kompozice

Kompozice hry je chronologická, s jasně oddělenými dějstvími, která sledují vývoj Don Juanova charakteru a jeho konfrontaci s důsledky svého jednání; formálně se Don Juan dělí na pět dějství, každé obsahující několik scén.

Charakteristika díla

Don Juan je dramatické dílo, konkrétně komedie, psané ve veršované formě.

Vypravěč

Vypravěč je v Donu Juanovi externí a objektivní, s využitím er-formy, nezasahuje do děje a nekomentuje jednání postav, pouze prezentuje dialogy a události.

Hlavní postavy

Postavami Don Juana jsou: Don Juan, cynický a bezskrupulózní svůdce žen, který pohrdá morálkou a náboženstvím; Sganarelle, Don Juanův sluha, komická postava, která se snaží svého pána varovat před jeho jednáním, ale zároveň je na něm závislý; Donna Elvíra, jedna z Don Juanových obětí, která ho milovala a byla jím opuštěna, a která se ho snaží přesvědčit k nápravě; Don Carlos a Don Alonse, Elvířini bratři, kteří se chtějí Don Juanovi pomstít za zneuctění své sestry; Done Luis, Don Juanův otec, který se stydí za chování svého syna a snaží se ho přimět k zodpovědnosti; Gusman, Elvířin panoš, věrný své paní a pohrdající Don Juanem; Pierrot, vesničan, kterého Don Juan oklame a oloupí; Charlotte a Mathurine, dvě vesnické dívky, které Don Juan zároveň svádí a podvádí, a Komtur, duch zavražděného otce Donny Elvíry, který se Donu Juanovi zjevuje a varuje ho před trestem za jeho hříchy; každá z postav reprezentuje určitý aspekt lidské povahy a morálky, od naprosté bezohlednosti a pokrytectví po upřímnou lásku, věrnost a spravedlnost.

Jazyk a styl

Molièreův Don Juan je napsán spisovnou francouzštinou 17. století s prvky tehdejšího hovorového jazyka, využívá živé dialogy s častou přímou řečí, čímž dosahuje dynamiky a realistického zobrazení postav a jejich charakterů, a ačkoli se vyhýbá květnatému baroku, mistrně používá ironii, sarkasmus a humor, často skrze Don Juanovy bonmoty a argumentační obraty, které odhalují jeho pokrytectví a zároveň zesměšňují dobovou morálku a pokrytectví společnosti.

Stručný obsah

Don Juan, šlechtic a svůdce, se prohání životem plným lží, slibů a zrad, opouští ženy, utíká před svými závazky a dluhy, a to vše s cynickým úsměvem a drzostí, která mu umožňuje uniknout trestu, dokud se nestřetne s kamennou sochou zavražděného komtura, která ho nakonec stáhne do pekla.

Podrobný obsah díla

Don Juan, syn Dona Luise, utíká s Donnou Elvírou, kterou předtím svedl a slíbil jí manželství, ale brzy ji opouští, potkává se s rolníky Pierrotem a Charlotte, které se snaží svést, a přitom se mu zjevuje Sganarelle, jeho sluha, který se ho marně snaží přimět k rozumu a varuje ho před následky jeho jednání, načež se Don Juan setkává s Donnou Annou, dcerou Dona Gonsalva, kterou se pokouší svést, ale je přerušen jejím otcem, s nímž se utká v souboji a Dona Gonsalva zabije, načež prchá před spravedlností a setkává se s dvanácti bandity, které obelstí a okrade, a dále se setkává s Dona Carlosem a Dona Alonsem, bratry Donny Elvíry, kteří se mu chtějí pomstít za zradu své sestry, ale Don Juan je lstivě obelstí a unikne, a poté potkává žebraka, kterému dává peníze s podmínkou, že bude rouhat se Bohu, aby tak dokázal svou neúctu k veškerým autoritám, a když se setkává s kamennou sochou Dona Gonsalva, pozve ji na večeři, na což socha kývne hlavou, čímž Don Juana zaskočí a znepokojí, a když se socha skutečně objeví na večeři, Don Juan se ji snaží s cynickým klidem konfrontovat, ale socha mu nabízí poslední šanci k pokání, kterou Don Juan odmítá, a nakonec je stažen do pekelného ohně za své hříchy, zatímco Sganarelle naříká nad ztrátou svého platu a nad osudem svého pána, jehož bezbožnost a cynismus ho nakonec dovedly k záhubě, a hra končí moralistním poučením o nevyhnutelnosti trestu za hříchy a o důležitosti ctnosti a pokory.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Don Juan – rozbor díla (Molière) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Lakomec – rozbor díla (Molière)

admin — Sun, 04 May 2025 20:42:44 +0000

Molière

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Lakomec ⯀ Misantrop ⯀ Tartuffe aneb Podvodník

Současníci

Jean de La Fontaine (Bajky), Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Phaedra)

Lakomec (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o dramatickou literaturu, konkrétně o komedii psanou ve verších

Téma a motiv

Lakomec pojednává o tragikomické posedlosti Harpagona bohatstvím, jehož důsledkem jsou komické situace, rozporuplné vztahy v rodině a společenské odsouzení chamtivosti, přičemž hlavní myšlenka textu poukazuje na morální úpadek plynoucí z nekontrolovatelné vášně pro peníze, hlavními motivy jsou chamtivost, láska a rodina, námětem je pak zneužívání bohatství a destruktivní vliv majetku na mezilidské vztahy

Zařazení díla

Molière je představitelem klasicismu, literárního směru charakteristického střízlivostí, harmoniemi a racionálním uspořádáním, a tvořil v období baroka

Časoprostor

Děj Lakomce se odehrává v domě Harpagona ve městě, kde se v průběhu hry odehrávají nejrůznější scény a události, bez přesného časového určení

Kompozice

Text je tvořen pěti dějstvími, klasickou dramatickou strukturou s expozicí, kolízí, gradací, peripetií, krizi a závěrečným rozuzlením, s bohatě rozpracovanými dialogy a situačními komickými scénami, která dodávají textu dynamičnost a napětí

Charakteristika díla

Jedná se o dramatickou literaturu, konkrétně o komedii psanou ve verších

Vypravěč

Vypravěčem je dramatik, který pomocí postav a jejich dialogů zprostředkovává děj a charakterizuje postavy, využívá přímou řeč a dramatickou formu, aby zprostředkoval příběh divákovi

Hlavní postavy

V Lakomci vystupuje Harpagon, titulní lakomý a chamtivý otec, jeho dcera Élise, zamilovaná do Valéra, jeho syn Kleanth, zamilovaný do Mariany, a všelijaké postavy jako Valér, milenec Élise, Mariana, milenka Kleantha, Anzelm, otec Élise a Kleantha, Frosine, zkušená svůdkyně, Simon, Harpagonův sluha, a La Flèche, Kleanthův sluha, s jejichž pomocí se autor snaží ukázat rozličné stupně a projevy lidské povahy, a to od extrémní chamtivosti po ryzí lásku a morální čestnost, a zároveň prostřednictvím komických situací ukazuje absurdnost Harpagonovy posedlosti majetkem a jeho negativní dopad na lidské vztahy a morální hodnoty

Jazyk a styl

Je napsáno spisovným jazykem s bohatým užitím přímé řeči, která odhaluje charakterové rysy postav a vytváří komický efekt; Molière hojně využívá ironii, satirické narážky, hyperboly a metafory k zesílení komického efektu a k vytvoření kontrastů mezi postavami a jejich úmysly, a také využívá humoru založeného na slovní hře a absurdních situacích.

Stručný obsah

Lakomec je komedie o starém a lakomém Harpagonovi, který se snaží oženit svou dceru Elišku s bohatým, ale starým a protivným Anzelmem, zatímco jeho syn Kleant miluje Marii, dceru svého nepřítele Valéra, a vše se zamotá do komických situací s krádeží jeho pokladů, intrikami a nečekanými zvraty, a nakonec se vše dobře vyřeší, najdou se ztracené poklady, a všichni najdou svou lásku.

Podrobný obsah díla

Harpagon, lakomý stařec, chce oženit svou dceru Elišku s bohatým Anzelmem, ale Eliška miluje Valéra, syna Harpagonova nepřítele, a Kleant, Harpagonův syn, se tajně zamiloval do Marie, dcery Valéra; Harpagon je posedlý svým pokladem, který tajně ukrývá, a když je mu ukraden, začne zuřit a podezřívá všechny kolem sebe, ale zloděj se nakonec ukáže být jeho vlastním sluhou, La Fleche, který peníze ukradl na popud Kleanta, aby pomohl svému otci zaplatit jeho dluhy; mezitím se situace komplikuje intrikami a plány, které vedou k mnoha vtipným scénám a nečekaným zvratům, včetně toho, že se ukáže Anzelm, Eliškina nechtěná svatba a Valérův otec jsou ve skutečnosti bratři a Eliška je Anzelmova dcera; Harpagon se svými obavami o peníze a svou lakotou komicky kontrastuje s romantickými a rodinými zápletkami, a ztráta pokladu slouží jako katalyzátor řetězce komických událostí a odhalení, které v konečném důsledku vedou k uspokojivému vyřešení situace, sjednocení všech zamilovaných párů, odhalení tajemství a v neposlední řadě ukázkou lidské hlouposti a posedlosti majetkem a nakonec i k Harpagonovu nečekanému zpytování svědomí a jeho ponaučení o důležitosti lidských vztahů a lásky nad materiálním bohatstvím, čímž se komedie stává poučnou i zábavnou; hra končí všeobecnou radostí a usmířením, když se všechny zamotané zápletky rozpletou a najde se ztracený poklad.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Lakomec – rozbor díla (Molière) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.