Ladislav Smoljak Archivy - 🎓 RozborKnihy.cz

Vražda v salonním coupé – rozbor díla (Ladislav Smoljak)

admin — Wed, 10 Dec 2025 21:31:09 +0000

Ladislav Smoljak

Život

Ladislav Smoljak se narodil 9. prosince 1931 v Praze ⯀ Byl českým filmovým, televizním a divadelním režisérem, scenáristou a hercem ⯀ Narodil se do pražské dělnické rodiny, jeho otec byl krejčí a matka dělnice ⯀ Vystudoval matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické ⯀ Působil jako učitel matematiky a fyziky a redaktor ⯀ V roce 1966 založil Divadlo Járy Cimrmana ⯀ Po sametové revoluci odešel do svobodného povolání ⯀ Zemřel 6. června 2010 v Kladně

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Cimrman, ležící, spící ⯀ Vyšetřování ztráty třídní knihy ⯀ Hospoda na mýtince

Současníci

Ivan Klíma (uvedené texty), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Václav Havel (Largo Desolato)

Vražda v salonním coupé (rozbor)

Základní charakteristika

Vražda v salonním coupé spadá pod literární druh drama, konkrétně se jedná o divadelní hru, komedii, s výrazovou formou dialogů a scénických poznámek.

Téma a motiv

Hlavním tématem Vraždy v salonním coupé je vyšetřování vraždy, k níž došlo v salonním kupé vlaku, přičemž hlavní myšlenkou je zesměšnění detektivních klišé a absurdity vyšetřovacího procesu, motivy zahrnují podezřívání, lži, intriky a humor, a námětem je samotná vražda v uzavřeném prostoru vlaku a následné pátrání po vrahovi, které se spíše zamotává, než aby se blížilo k rozuzlení.

Zařazení díla

Vražda v salonním coupé patří do období normalizace, kdy působil Ladislav Smoljak, a řadí se k absurdnímu divadlu, které se vyznačuje humorem a groteskními prvky.

Časoprostor

Děj Vraždy v salonním coupé se odehrává v salonním kupé vlaku jedoucího z Prahy do Bratislavy, časově je děj omezen na dobu jízdy vlaku.

Kompozice

Kompozice Vraždy v salonním coupé je chronologická s retrospektivními prvky v dialozích postav, formálně se skládá z jednotlivých scén oddělených scénickými poznámkami, které popisují prostředí a jednání postav.

Charakteristika díla

Vražda v salonním coupé spadá pod literární druh drama, konkrétně se jedná o divadelní hru, komedii, s výrazovou formou dialogů a scénických poznámek.

Vypravěč

Vypravěč ve Vraždě v salonním coupé není explicitně přítomen, jedná se o dramatický text, kde děj je zprostředkován skrze dialogy a jednání postav, vyprávěcí forma je tedy dialogická.

Hlavní postavy

Postavy ve Vraždě v salonním coupé zahrnují inspektora Trachtu, cynického a zkušeného detektiva sarkastického humoru, který vede vyšetřování, dále paní Drábovou, hysterickou a podezřívavou ženu, která neustále mění své výpovědi, doktora Grünsteina, tajemného a podezřelého muže s minulostí, slečnu Bláhovou, naivní a romantickou dívku, která se zaplete do vyšetřování, a průvodčího, který se snaží udržet pořádek v chaotické situaci a zároveň je vtažen do hry podezření. Každá z postav má své tajnosti a motivy, které postupně odhaluje během absurdního vyšetřování, čímž se stupňuje komický efekt.

Jazyk a styl

Hra je psána hovorovým jazykem s prvky divadelní terminologie, využívá přímou řeč, situační komiku, slovní hříčky, absurdity, parodie detektivního žánru, a časté narážky na díla Agathy Christie a další známé detektivky, přičemž se mísí spisovný jazyk s nespisovnými výrazy, archaismy a vulgarismy pro dosažení komického efektu.

Stručný obsah

Ve hře Vražda v salonním coupé se soubor Jára Cimrman English Theatre chystá na premiéru hry Vražda v Orient expresu, ale během zkoušky v salonním coupé vlaku se odehraje skutečná vražda, kterou se herci snaží vyřešit a zároveň pokračovat ve zkoušce, což vede k řadě humorných situací a záměn reality s fikcí.

Podrobný obsah díla

Hra začíná zkouškou hry Vražda v Orient expresu v salonním coupé vlaku, kde se herci pod vedením režiséra snaží nastudovat scénu s vraždou, ale během zkoušky je skutečně zavražděn jeden z herců, čímž se zkouška mění v reálné pátrání po vrahovi; soubor se snaží zjistit, kdo je vrah, přičemž každý z herců má motiv a podezření padá na každého z nich, včetně režiséra, inspicienta a náhodného cestujícího, a zároveň se snaží pokračovat ve zkoušce a nenarušit premiéru, což vede k řadě komických situací, kdy se realita prolíná s fikcí a herci si pletou role s realitou; během pátrání se objevují falešné stopy, nečekané zvraty a komické dialogy, které parodují typické prvky detektivního žánru, a herci se snaží napodobit slavné detektivy, jako je Hercule Poirot, ale s nevalným úspěchem, přičemž se v průběhu hry odhalují různá tajemství a vztahy mezi herci, například milostné aféry, profesní rivalita a skryté intriky; situaci komplikuje fakt, že vlak se blíží k cílové stanici a herci se obávají, že vrah unikne, pokud ho neodhalí včas, a zároveň se snaží udržet zdání normality a pokračovat ve zkoušce, aby premiéra nebyla ohrožena; pátrání vede k řadě humorných scén, kdy herci používají různé detektivní metody, od analýzy otisků prstů až po psychologické profily, ale bez valného úspěchu, a zároveň se dostávají do absurdních situací, kdy například zkoušejí scénu s vraždou s reálnou mrtvolou; nakonec se ukáže, že vrah je nečekaný a motiv vraždy je překvapivý, a pointou hry je odhalení vraha a jeho motivu, který je často absurdní a humorný, a zároveň zamyšlení nad povahou divadla a hranicemi mezi realitou a fikcí, přičemž se hra vyznačuje typickým cimrmanovským humorem, který je založen na absurdních situacích, slovních hříčkách, parodii a nadsázce, a zároveň obsahuje i prvky satiry a kritiky společnosti.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Vražda v salonním coupé – rozbor díla (Ladislav Smoljak) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Dobytí severního pólu – rozbor díla (Ladislav Smoljak)

admin — Wed, 10 Dec 2025 21:24:05 +0000

Ladislav Smoljak

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Cimrman, ležící, spící ⯀ Vyšetřování ztráty třídní knihy ⯀ Hospoda na mýtince

Současníci

Ivan Klíma (uvedené texty), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Václav Havel (Largo Desolato)

Dobytí severního pólu (rozbor)

Základní charakteristika

Dobytí severního pólu spadá pod literární druh drama, konkrétně jde o absurdní hru s prvky grotesky a klauniády, s výraznou performativní složkou určenou pro jevištní realizaci.

Téma a motiv

Téma hry Dobytí severního pólu se zaměřuje na absurditu lidského snažení a existenci v bezsmyslném světě, přičemž hlavní myšlenkou je humoristické ztvárnění kontrastu mezi vznešeným cílem (dobytí severního pólu) a banální realitou všedního života postav, motivy zahrnují nesmyslnou komunikaci, stereotypy, absurdní humor, touhu po dobrodružství a zároveň strach z něj, frustraci z nenaplněných snů a neschopnost komunikace, námětem je pak samotný „výstup“ na severní pól, který se odehrává v malém bytě a je parodií na hrdinské výpravy.

Zařazení díla

Hra se řadí do literárního směru absurdní drama, přičemž autor Ladislav Smoljak tvořil v období druhé poloviny 20. století, které bylo ovlivněno existencialismem a postmodernismem.

Časoprostor

Časoprostor hry Dobytí severního pólu je ambivalentní: děj se odehrává v současnosti autora, v klaustrofobickém prostředí malého bytu, který kontrastuje s rozlehlostí arktické krajiny, a zároveň se v dialozích postav objevují narážky na minulost a sny o budoucnosti, čímž se časoprostor rozšiřuje a stává se neuchopitelným.

Kompozice

Kompozice hry je epizodická, sestává z řady drobných scén a gagů, které se volně řadí za sebou a vytvářejí dojem absurdity a chaosu, formálně je hra členěna do dvou dějství, která se dále dělí na kratší scény s rychlými střihy a dynamickými dialogy.

Charakteristika díla

Dobytí severního pólu spadá pod literární druh drama, konkrétně jde o absurdní hru s prvky grotesky a klauniády, s výraznou performativní složkou určenou pro jevištní realizaci.

Vypravěč

Vypravěč v Dobytí severního pólu není explicitně přítomen, hra využívá formu dialogů a monologů postav, vyprávěcí forma je tedy dramatická, založená na přímé řeči postav, divák je tak přímo konfrontován s jejich absurdním světem a myšlením.

Hlavní postavy

Postavami hry jsou: major Prajzner, pedantický a autoritativní vůdce výpravy, který se striktně drží svého plánu, i když je absurdní; otec Prajznerův, senilní a zmatený stařík, který se neustále plete do výpravy a vnáší do děje další chaos; náčelník Lůťa, ustrašený a neschopný pomocník, který se bojí všeho a neustále si stěžuje; železničář Viki, pragmatický a skeptický pozorovatel, který se snaží výpravě domluvit, ale marně; doktorka, racionální postava, která se snaží vnést do situace řád a logiku, ale naráží na nepochopení ostatních; zdravotní sestra, naivní a poslušná, která plní majorovy rozkazy bez rozmyslu a lední medvěd, absurdní postava, která představuje nebezpečí i komický prvek, přičemž jeho role se omezuje na krátká, ale efektní, zjevení se.

Jazyk a styl

Jazyk hry je hovorový, s častým užitím pražského argotu a nespisovných výrazů, postavy mezi sebou komunikují především přímou řečí, prokládanou ironickými a sarkastickými poznámkami, autor využívá humor založený na absurdních situacích, slovních hříčkách a hyperbolách, a také pracuje s kontrastem mezi hrdinskými ambicemi postav a jejich skutečnou neschopností a nepřipraveností.

Stručný obsah

Divadelní hra Dobytí severního pólu líčí humorný a absurdní příběh o skupině nadšenců z pražské hospody U Medvidku, kteří se rozhodnou dobýt severní pól za pomoci improvizovaných prostředků a s minimálními znalostmi o polárních expedicích.

Podrobný obsah díla

Hra začíná v hospodě U Medvidku, kde se parta štamgastů, vedená Václavem, nechá strhnout romantickou představou o dobytí severního pólu a v návalu nadšení se rozhodne pro tento ambiciózní projekt, aniž by kdokoli z nich měl s polárními expedicemi jakékoli zkušenosti; k výpravě se postupně přidávají další bizarní postavy, jako například bývalý legionář s dřevěnou nohou, který se prohlašuje za zkušeného polárníka, nebo hypochondrický úředník, neustále si stěžující na nejrůznější neduhy; přípravy na expedici jsou stejně chaotické a improvizované jako celá jejich idea, a tak si hrdinové vyrábějí saně z prkýnek a starých židlí, polární oblečení z dek a koberců, a proviant jim tvoří především pivo a tlačenka; po sérii komických peripetií se výprava konečně vydává na cestu, přičemž překonává imaginární ledovce, potýká se s umělými medvědy a tučňáky a čelí neustálým hádkám a neshodám mezi členy výpravy; během cesty se ukáže, že mapu severního pólu si zapomněli v hospodě, takže se bezcílně potulují po zasněženém poli kdesi na okraji Prahy; situaci ještě zhorší fakt, že si s sebou vzali kompas, který ukazuje směr do australského Sydney, kam se nakonec také omylem vydají; v průběhu cesty zažívají celou řadu absurdních situací, například když se snaží lovit ryby v zamrzlé kaluži, nebo když se jeden z členů výpravy převlékne za ledního medvěda a snaží se vyděsit své kolegy; po mnoha strastech a útrapách se výprava nakonec dostane k hospodě, kde celá jejich cesta začala, a aniž by si uvědomili, že vlastně severní pól nedobyli, oslavují svůj „úspěch“ s nadšením a pivem; hra končí optimistickým, byť zcela nezaslouženým, tónem a zanechává diváka s úsměvem na tváři a s úvahou o lidské touze po dobrodružství a slávě, ať už je sebevíc absurdní a naivní.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Dobytí severního pólu – rozbor díla (Ladislav Smoljak) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Hospoda na mýtince – rozbor díla (Ladislav Smoljak)

admin — Wed, 10 Dec 2025 21:17:13 +0000

Ladislav Smoljak

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Cimrman, ležící, spící ⯀ Vyšetřování ztráty třídní knihy ⯀ Hospoda na mýtince

Současníci

Ivan Klíma (uvedené texty), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Václav Havel (Largo Desolato)

Hospoda na mýtince (rozbor)

Základní charakteristika

Hospoda na mýtince od Ladislava Smoljaka je literárním druhem drama, konkrétně divadelní hrou, spadající do žánru absurdního dramatu s prvky grotesky a satiry, přičemž výrazovou formou je dialogická próza s občasnými monology a písňovými vložkami.

Téma a motiv

Hlavním tématem hry Hospoda na mýtince je absurdita lidské existence a marnost snažení v chaotickém a nesmyslném světě, přičemž hlavní myšlenkou je upozornění na stereotypy, fráze a banality, kterými se lidé často utěšují a skrývají svou existenciální úzkost, motivy pak zahrnují osamělost, komunikaci, smysl života a hledání identity, námětem pak situace, kdy se v zapadlé hospodě na mýtince setkávají různé postavy s odlišnými osudy a názory na svět, které se marně snaží navázat smysluplný kontakt a najít smysl ve svém konání.

Zařazení díla

Hospoda na mýtince se řadí do absurdního dramatu, které je součástí moderního divadla a tvorba Ladislava Smoljaka spadá do období druhé poloviny 20. století.

Časoprostor

Časoprostor hry Hospoda na mýtince je neurčitý a symbolický, děj se odehrává v zapadlé hospodě na mýtince, která se nachází mimo čas a prostor, což umocňuje pocit bezčasí a izolace od okolního světa.

Kompozice

Kompozice hry je cyklická, děj se neustále opakuje a vrací k původní situaci, formálně je hra členěna do jednání a obrazů, které se plynule střídají bez zřetelných přechodů.

Charakteristika díla

Vypravěč

Vypravěč v Hospodě na mýtince absentuje, děj je zprostředkováván výhradně dialogem a monology postav, vyprávěcí forma je tedy dramatická.

Hlavní postavy

Postavy v Hospodě na mýtince jsou typizované a symbolizují různé lidské vlastnosti a postoje: Hostinský je pragmatický a cynický pozorovatel dění v hospodě, který se snaží udržet pořádek a dbá na dodržování pravidel; Poutník je věčný hledač pravdy a smyslu života, který bloudí světem a hledá odpovědi na existenciální otázky; Filozof neustále hlásá své teorie a moudra, ale v praxi je bezradný a zmatený; Pocestný je skeptický a ironický komentátor dění v hospodě, který se snaží odhalit absurditu lidského konání; Štamgast je ztělesněním pasivity a rezignovanosti, jen pasivně přihlíží dění v hospodě a utápí se v alkoholu; Žena je tajemná a symbolická postava, která představuje touhu a fantazii.

Jazyk a styl

Jazyk hry je hovorový, s prvky venkovského nářečí, využívá se přímá řeč pro autentické zobrazení dialogů postav, humor plyne z komických situací, slovních hříček, hyperbol a ironie, autor využívá také opakování a kontrast pro zdůraznění charakterů postav a komičnost situací.

Stručný obsah

Hra Hospoda na mýtince sleduje osudy štamgastů a personálu venkovské hospody, kde se setkáváme s hostinským, jeho ženou, štamgasty Trachtou, Hynkem, Pepanem a filozofujícím Docentem, kteří řeší všední i existenciální problémy, prožívají lásky, zklamání a humor v prostředí zapadlé hospody.

Podrobný obsah díla

Hra začíná v hospodě na mýtince, kde se scházejí štamgasti Trachta, Hynek a Pepan, a probírají každodenní starosti, brzy se k nim přidává Docent, který svými filozofickými úvahami a poznámkami dodává ději intelektuální rozměr, hostinský a jeho žena se starají o chod hospody a s humorem komentují dění kolem sebe, do hospody zavítá i mladá dívka Jaruška, která se zamiluje do Hynka, a jejich vztah se stává dalším tématem hovorů a spekulací, Docent se snaží Hynkovi poradit v lásce, ale jeho rady jsou často nepraktické a komplikované, postavy řeší i existenciální otázky, smysl života, lásku, smrt, a jejich rozhovory jsou plné humoru, ironie a životní moudrosti, v průběhu hry se vztahy mezi postavami vyvíjejí, dochází k nedorozuměním, konfliktům, ale i k momentům solidarity a přátelství, atmosféra v hospodě je uvolněná a přátelská, i přes občasné hádky a neshody, štamgasti se navzájem respektují a tvoří komunitu, která jim poskytuje útočiště před světem venku, hra končí optimisticky, Hynek a Jaruška se dají dohromady, a štamgasti se těší na další setkání v hospodě, kde můžou sdílet své radosti i starosti, a kde vždycky najdou porozumění a dobrou společnost, hra Hospoda na mýtince je humorným a zároveň dojemným obrazem života na venkově, a ukazuje, jak důležité je mít místo, kde se člověk cítí doma a kde může být sám sebou.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Hospoda na mýtince – rozbor díla (Ladislav Smoljak) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Cimrman, ležící, spící – rozbor díla (Ladislav Smoljak)

admin — Tue, 28 Oct 2025 00:31:20 +0000

Ladislav Smoljak

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Cimrman, ležící, spící ⯀ Vyšetřování ztráty třídní knihy ⯀ Hospoda na mýtince

Současníci

Ivan Klíma (uvedené texty), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Václav Havel (Largo Desolato)

Cimrman, ležící, spící (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o drama, konkrétně o divadelní hru absurdního charakteru, s prvky komedie a parodie, psanou formou dialogů a jevištních poznámek, určenou k realizaci na jevišti.

Téma a motiv

Hlavním tématem hry Cimrman ležící, spící je „objevování“ a „interpretace“ fiktivního českého génia Járy Cimrmana, jehož údajný spánek a následné probuzení se stává zdrojem absurdních situací a humorných nedorozumění; hlavní myšlenkou je zesměšnění vědecké a umělecké pretencióznosti, respektive zpochybnění autorit a dogmat; motivy zahrnují spánek, genialitu, národní obrození, (pseudo)vědecký výzkum, mytologii a interpretaci uměleckých děl; námětem je pak nález spícího muže, o kterém se skupina badatelů domnívá, že je to Jára Cimrman, a snaží se ho probudit a analyzovat jeho „dílo“.

Zařazení díla

Divadelní hra Cimrman ležící, spící se řadí k absurdnímu dramatu, a Ladislav Smoljak, coby její autor, tvořil v druhé polovině 20. století.

Časoprostor

Hra Cimrman ležící, spící se odehrává v neurčitém čase, pravděpodobně v 19. nebo 20. století, v prostředí improvizované laboratoře či badatelny, kde se nachází spící postava, obklopená vědeckými přístroji a rekvizitami, evokujícími dojem vědeckého bádání.

Kompozice

Kompozice hry je epizodická, sestávající z řady krátkých scén a dialogů, které se volně řadí za sebou; formálně je členěna do dvou dějství s několika obrazy, prokládanými hudebními vstupy a písněmi, které komentují a parodují děj.

Charakteristika díla

Jedná se o drama, konkrétně o divadelní hru absurdního charakteru, s prvky komedie a parodie, psanou formou dialogů a jevištních poznámek, určenou k realizaci na jevišti.

Vypravěč

Vypravěč v tradičním slova smyslu v divadelní hře Cimrman ležící, spící chybí; děj je zprostředkován divákovi přímo skrze dialogy a jednání postav na jevišti; vyprávěcí forma je tedy dramatická, založená na interakci postav a jejich promluvách.

Hlavní postavy

Postavy v Cimrman ležící, spící zahrnují především skupinu nadšených, avšak poněkud nekompetentních badatelů, kteří se snaží probudit a analyzovat spícího muže, o němž se domnívají, že je to Jára Cimrman; mezi nimi vyniká postava nadšeného a poněkud naivního vedoucího expedice, skeptického a racionálně uvažujícího asistenta, a dále pak několik dalších členů expedice s různými povahovými rysy, kteří reprezentují různé přístupy k vědeckému bádání; samotný spící muž, o jehož identitě se po celou dobu hry spekuluje, se stává objektem bádání a zdrojem absurdních interpretací a dohadů; postavy jsou záměrně karikovány a jejich chování je zdrojem humoru a satiry.

Jazyk a styl

Hra je napsána spisovnou češtinou, ovšem s častým využitím komických prvků, jako jsou slovní hříčky, humorné dialogy s prvky absurdního humoru, anekdoty, záměny slov, a také přímá řeč, která dotváří charakter postav a situací, přičemž autoři využívají hyperboly k zdůraznění komičnosti některých scén a nadsázky k zesměšnění dobových konvencí a stereotypů.

Stručný obsah

Hra Cimrman ležící, spící, jedna z nejznámějších her Divadla Járy Cimrmana, se odehrává v salónu rodiny Trachlových, kde se schází společnost hostů, aby oslavili 75. narozeniny slečny Hermíny Trachlové, avšak oslava se brzy promění v sérii komických nedorozumění a absurdních situací, které vyvrcholí příchodem údajného spícího J. G. Cimrmana v rakvi, o jehož skutečné identitě však panují pochybnosti.

Podrobný obsah díla

V salónu rodiny Trachlových se shromažďují hosté na oslavu 75. narozenin slečny Hermíny, mezi nimiž nechybí ani profesor Čeněk, nadšený cimrmanolog, který s sebou přiváží rakev s údajným spícím J. G. Cimrmanem, nalezeným v Liptákově, avšak hned zpočátku se objevují pochybnosti o pravosti Cimrmanových ostatků, neboť profesor Čeněk ztratil brýle a nemohl si nález ověřit, a pan domácí Trachl se obává skandálu, jelikož pozval na oslavu i policejního inspektora Trachtů, který by mohl mít k přítomnosti mrtvoly v obývacím pokoji námitky, a tak se společnost snaží co nejdiskrétněji zjistit, zda je v rakvi skutečně Cimrman, aniž by vzbudili inspektorovu pozornost, což se jim ovšem nedaří, jelikož inspektor Trachta se o rakvi dozví a začne vyšetřování, které komplikují neustálé přerušování ze strany hostů, kteří se snaží oslavovat Hermíniny narozeniny a zároveň skrývat tajemství rakve, a do toho všeho vstupuje i profesor Čeněk se svými cimrmanologickými výklady, které sice nikoho nezajímají, ale přesto se stávají zdrojem dalších komických situací, kdy například profesor Čeněk prezentuje Cimrmanův vynález – horkovzdušný balon poháněný lidským dechem, který je ovšem spíše k smíchu než k užitku, a situaci ještě více zamotává příjezd dalšího hosta, slečny Kropáčkové, která se do profesora Čeňka zamiluje a je ochotna pro něj udělat cokoli, včetně hlídání rakve, což vede k dalším nedorozuměním, a tak se oslava Hermíniných narozenin mění v chaotickou a absurdní podívanou, kde se mísí smích s napětím, a nikdo si už není jistý, co je skutečnost a co jen hra, až nakonec inspektor Trachta zjistí, že v rakvi neleží Cimrman, ale spící opilec, kterého profesor Čeněk omylem naložil do rakve místo Cimrmana, čímž se celá záležitost vysvětlí, ovšem nikoliv ke spokojenosti všech zúčastněných, zejména slečny Hermíny, která se cítí podvedena a okradena o svou oslavu, ale nakonec se i ona přidá k všeobecnému veselí, když se ukáže, že opilec v rakvi je ve skutečnosti její dávno ztracený bratr.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Cimrman, ležící, spící – rozbor díla (Ladislav Smoljak) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Vyšetřování ztráty třídní knihy – rozbor díla (Ladislav Smoljak)

admin — Sat, 13 Sep 2025 03:27:41 +0000

Ladislav Smoljak

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Cimrman, ležící, spící ⯀ Vyšetřování ztráty třídní knihy ⯀ Hospoda na mýtince

Současníci

Ivan Klíma (uvedené texty), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Václav Havel (Largo Desolato)

Vyšetřování ztráty třídní knihy (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o literární druh drama, konkrétně o absurdní divadelní hru s výraznou komickou a satirickou formou, psanou formou dialogů s občasnými scénickými poznámkami.

Téma a motiv

Hlavním tématem Vyšetřování ztráty třídní knihy je zdánlivě banální událost – ztráta třídní knihy, která se však stává spouštěčem absurdního a komického vyšetřování, odhalujícího byrokratické postupy, zneužívání moci, alibismus a absurditu společenských mechanismů; hlavní myšlenkou je kritika byrokracie, konformismu a absurdity moci, motivy zahrnují ztrátu identity, manipulaci, lhostejnost a strach z autority; námětem je pak samotné vyšetřování, které se postupně zamotává do absurdních situací a dialogů, odhalujících lidské slabosti a pokrytectví.

Zařazení díla

Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy se řadí k absurdnímu dramatu, které vznikalo v kontextu československé divadelní scény druhé poloviny 20. století.

Časoprostor

Časoprostor Vyšetřování ztráty třídní knihy není explicitně určen, odehrává se v neurčitém úřednickém prostředí, pravděpodobně v nějaké instituci, škole či úřadě, v atmosféře dusna a absurdity, bez přesného časového ukotvení, což umocňuje nadčasovost kritiky byrokracie.

Kompozice

Kompozice Vyšetřování ztráty třídní knihy je lineární, s postupným gradováním absurdních situací, formálně se dělí na jednotlivé scénické obrazy, které tvoří dialogy postav s minimem scénických poznámek, s důrazem na rychlý spád a komický efekt.

Charakteristika díla

Jedná se o literární druh drama, konkrétně o absurdní divadelní hru s výraznou komickou a satirickou formou, psanou formou dialogů s občasnými scénickými poznámkami.

Vypravěč

Vypravěč ve Vyšetřování ztráty třídní knihy není přítomen, jedná se o dramatický text, kde se děj odvíjí skrze dialogy postav, vyprávěcí forma je tedy dialogická s prvky scénických poznámek, které dokreslují atmosféru a jednání postav.

Hlavní postavy

Postavami ve Vyšetřování ztráty třídní knihy jsou: Předseda vyšetřovací komise, který řídí vyšetřování s byrokratickou důsledností a absurditou, snaží se udržet zdání pořádku, ale sám se stává součástí chaosu; Zapisovatel, který zaznamenává průběh vyšetřování s mechanickou přesností, bez vlastního názoru a iniciativy, symbolizuje byrokratický aparát; Školník, který je podezřelým ze ztráty třídní knihy, snaží se bránit absurdním obviněním, ale jeho argumenty jsou ignorovány; Učitel, který ztrátu třídní knihy nahlásil, ale jeho role je spíše pasivní, stává se svědkem absurdního vyšetřování; Ředitel, který reprezentuje vyšší autoritu, jeho rozhodnutí jsou nelogická a absurdní, umocňují bezmocnost ostatních postav; Žáci, kteří jsou voláni k výslechu, ale jejich výpovědi jsou zmatené a nepodstatné, ilustrují absurditu celého procesu; Inspektor, který představuje vnější kontrolu, ale jeho zájem o vyšetřování je spíše formální, jeho přítomnost nic neřeší, spíše chaos prohlubuje.

Jazyk a styl

Hra je napsána hovorovým, místy až vulgárním jazykem, s častým užíváním přímé řeči, která dodává textu dynamiku a autenticitu, a autor pracuje s humornými prvky, jako jsou hyperboly, ironie, sarkasmus a komické situace, které umocňují absurditu zobrazovaného světa.

Stručný obsah

Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy humoristicky líčí absurdní situaci, kdy se na schůzi rodičů žáků jedné třídy řeší závažný problém – zmizení třídní knihy, což vede k sérii výslechů, obvinění a komických nedorozumění, přičemž se postupně odhalují charaktery jednotlivých rodičů i učitelů a absurdita celé situace graduje.

Podrobný obsah díla

Na schůzi rodičů, svolané třídní učitelkou, paní Týfovou, se řeší závažný problém – zmizení třídní knihy, která obsahuje nejenom známky, ale i poznámky a důležité informace o žácích; rodiče jsou postupně zpovídáni ředitelem školy, přísným a autoritativním mužem, který se snaží najít viníka a zároveň si udržet zdání pořádku a kontroly, ale jeho snaha naráží na neochotu rodičů spolupracovat a na jejich vzájemné osočování; mezi rodiči panuje napětí a nedůvěra, někteří se snaží svalit vinu na druhé, jiní se snaží zatajit své vlastní prohřešky a tajemství; postupně se odhalují charaktery jednotlivých rodičů – ambiciózní matka, která se snaží za každou cenu prosadit svého syna, otec, který se bojí o svou pověst, lhostejný rodič, který se nezajímá o vzdělání svého dítěte, a další; během výslechů dochází k mnoha komickým situacím a nedorozuměním, které vyplývají z nedostatku komunikace, z předsudků a z absurdních obvinění; ředitel se snaží udržet situaci pod kontrolou, ale marně, chaos a zmatek narůstají; vyšetřování se zamotává do absurdních detailů, jako je například podezření na krádež třídní knihy kvůli receptu na buchtu, který byl do knihy zapsán; do vyšetřování se zapojuje i školník, který má své vlastní teorie o zmizení knihy, a jeho svědectví jenom zvyšuje zmatek; nakonec se ukáže, že třídní knihu nikdo neukradl, ale že se pouze zatoulala, a celá aféra se rozplyne jako pára nad hrncem; rodiče odcházejí domů s pocitem úlevy, ale zároveň s vědomím, že se na schůzi odhalila jejich pravá tvář a že jejich vztahy jsou narušené; celá hra je satirou na školství, na rodičovskou zodpovědnost a na lidské charaktery, a zároveň je to humoristický pohled na absurditu každodenního života.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Vyšetřování ztráty třídní knihy – rozbor díla (Ladislav Smoljak) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Jáchyme hoď ho do stroje – rozbor díla (Ladislav Smoljak)

admin — Sat, 29 Mar 2025 02:35:37 +0000

Ladislav Smoljak

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Jáchyme, hoď ho do stroje ⯀ Na samotě u lesa ⯀ Marečku, podejte mi pero

Současníci

Ivan Klíma (uvedené texty), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Václav Havel (Largo Desolato)

Jáchyme hoď ho do stroje (rozbor)

Základní charakteristika

Jde o literárně-dramatické dílo, konkrétně o hru pro scénu, která je psána v dialogické formě s využitím situační a slovní komiky a s nápaditou hrou s jazykem a absurdním humorem, s důrazem na dialogy a komické situace

Téma a motiv

Hlavním tématem je absurdní a groteskní situace, v níž se ocitnou hlavní postavy, snažící se vyřešit banální problém, který se postupně stupňuje do absurdních rozměrů, hlavní myšlenka poukazuje na marnost lidského snažení a zbytečnost mnoha lidských činností, motivy zahrnují opakovaný motiv stroje, který je zdrojem absurdních situací a nepochopitelných událostí, motiv absurdního humoru a slovních hříček, motiv rodinné situace a mezilidských vztahů, námětem je pak samotná snaha vyřešit problém s nefunkčním strojem, který se stává metaforou pro složitost života a vztahů, a to v kontextu humorně-satirické satiry na reálné jevy a praktiky

Zařazení díla

Jedná se o české absurdní drama, které spadá do období pozdní moderny, s prvky postmoderního přístupu k absurdním situacím, s typickými znaky českého humoru, reflektujícími tehdejší společenskou situaci v Československu a s důrazem na satirické a groteskní prvky, projevující se i v charakterech postav a jejich vztazích v Jáchyme, hoď ho do stroje

Časoprostor

Časoprostor hry se odehrává v domácím prostředí, v domě s tajemným strojem v nejasně definovaném časovém období, ale v kontextu, který je všeobecně pochopitelný i bez přesného zařazení do specifického období, a to vše v rámci Jáchyme, hoď ho do stroje

Kompozice

Kompozice hry je lineární, s jasně definovanými dějovými liniemi, je členěna do tří dějství s několika scénami, s postupným gradujícím napětím, které vyvrcholí absurdním rozuzlením, a s důrazem na komické situace a dialogy, které tvoří jádro celého příběhu

Charakteristika díla

Vypravěč

Vypravěč je dramatikem, tudíž je to vypravěč neviditelný a nepřítomný, a vyprávěcí forma je dramatická, s dialogy a monology postav, s využitím jazykových prostředků ke zdůraznění absurdního humoru

Hlavní postavy

Postavy hry zahrnují Jáchyma, prostoduchého a naivního muže, jenž je ztělesněním obyčejného člověka uvězněného v absurdní situaci, jeho ženu, která je pragmatičtější, ale taktéž se ocitá v absurdní situaci, a pak technicky zdatného syna, který je inteligentní ale trochu ztracený, a v neposlední řadě i postavy sousedů, které doplňují absurdní atmosféru hry, a to ve formě epizodických rolí, s důrazem na komické a situační prvky, vše s propojením charakteru a děje, které vyústí v celkový absurdní závěr, které jsou součástí struktury hry Jáchyme, hoď ho do stroje

Jazyk a styl

Jazyk je hovorový a nespisovný, plný nářečních výrazů, slangových slov a přímé řeči, která tvoří dominantní část textu; autor hojně využívá ironii, sarkasmus, groteskní nadsázku a slovní hříčky, čímž vytváří komický a absurdní efekt, přičemž se objevují i dialogy, které jsou plné regionálních nářečí a dialektů s výraznými prvky obecné češtiny a humorných odboček, v textech se používá mnoho metafor, personifikací a hyperbol, aby se podtrhla absurdita situací a charakterů, vytvářejí se tak humorné a komické situace s mnoha situačními vtipy a slovními hříčkami a vtipnými dialogy.

Stručný obsah

Příběh sleduje absurdní peripetie skupiny lidí, kteří se ocitnou v situaci, kdy se snaží vyřešit problém s nefunkčním strojem, který má prý řešit všechny problémy lidstva, přičemž jejich snahy vedou k ještě větším absurdním situacím a komickým nedorozuměním.

Podrobný obsah díla

Příběh se točí kolem tajuplného stroje, jehož účel je nejasný, a skupinky lidí, kteří se snaží ho opravit a uvést do chodu; mezi nimi je Jáchym, prostoduchý, ale dobrosrdečný muž, který se snaží pomoci s opravováním stroje, a je neustále terčem posměchu a nedorozumění, jeho manželka, která se snaží o udržení rodiny a pořádku v chaosu, ale je často rozčarovaná a zklamaná Jáchymovým chováním, a další postavy, jako je úředník, který se vyznačuje byrokracií a neschopností, vynálezce, který stroj stvořil a je zároveň poněkud zmateným a nepraktickým člověkem, a mnoho dalších postav, které se střídají a komplikují situaci, jejich snahy o zprovoznění stroje vedou k řadě absurdních situací, nečekaných zvratů a komických nedorozumění, Jáchym a jeho okolí se ocitají v sérii komických a absurdních situací, které vyvolává jak samotný stroj, tak i jejich vlastní neschopnost a povahové rysy, příběh je plný dialogů a popisů komických situací, které ilustrují absurditu lidských snah o řešení problémů a slepou víru v technologický pokrok, postavy se potýkají s řadou problémů, které se navzájem proplétají a vytvářejí tak složitý a komický příběh, zpočátku se snaží strojem vyřešit různé problémy, ale jejich pokusy vždy skončí neúspěchem a komickými situacemi, které vnáší do příběhu prvky grotesky a absurdity, postavy se dostávají do paradoxních situací, které zdůrazňují lidskou neschopnost a pošetilost, příběh kulminuje v situaci, kdy se stroj zdánlivě zprovozní, ale jeho účinek je opět absurdní a nečekaný, závěr příběhu je otevřený a ponechává čtenáři prostor k vlastní interpretaci, celý příběh je protkán humorem, satirou a kritikou lidské povahy a společnosti, absurdní situace a komické dialogy tvoří základní kostru příběhu, který se odehrává v jedinečném světě plném nečekaných zvratů a humorných nedorozumění, díky nečekaným zvratům a komickým situacím je příběh napínavý a zábavný a čtenář se i po letech rád vrací k jeho přečtení.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Jáchyme hoď ho do stroje – rozbor díla (Ladislav Smoljak) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.