Harold Pinter byl britský dramatik, režisér, herec a scenárista, jeden z nejvýznamnějších autorů druhé poloviny dvacátého století, nositelem Nobelovy ceny za literaturu

Život

Narodil se v Londýně v rodině židovského krejčího a jeho manželky. Jeho dětství bylo poznamenáno chudobou a životním stylem typickým pro dělnickou třídu. V mládí navštěvoval základní školu a poté se učil na obchodní akademii. Pinter se však brzy začal zajímat o divadlo a literaturu. V šedesátých letech dvacátého století začal psát hry, které mu zajistily mezinárodní uznání. V mládí se živil různými pracemi, mimo jiné jako řidič kamionu, číšník a herec. Působil také jako pomocník truhláře a prováděl různé další manuální práce. Tyto zkušenosti mu později pomohly při tvorbě jeho dramat, která se vyznačují realistickým zobrazením života běžných lidí. Brzy ale zanechal všechna zaměstnání a věnoval se psaní. Během své spisovatelské kariéry napsal více než třicet divadelních her, které se vyznačují originálním stylem, využívajícím techniky absurdního dramatu a grotesky. Jeho hry se zabývají tématy moci, komunikace, manipulace a ticha. Pinter se stal jednou z nejvýznamnějších postav britského divadla a jeho hry se překládají a hrají po celém světě. Byl aktivním kritikem vládní politiky a otevřeně se angažoval v politických debatách. Věnoval se též politickému aktivismu, kritizoval americkou invazi do Iráku, a silně se vymezoval proti izraelské politice.Jeho hry jsou dodnes studovány na univerzitách po celém světě a inspirovaly mnoho dalších dramatiků. Byl známý svým sarkasmem, černým humorem a silnou schopností budit u diváků úzkost a napětí. Pinter se proslavil svými minimalistickými inscenacemi, které se vyznačovaly strohými dekoracemi a důrazem na slovní a neverbální komunikaci mezi postavami. Jeho hry se staly klasickými díly světové dramatické literatury a jeho práce pokračuje v ovlivňování současných dramatiků. Během své kariéry režíroval mnoho svých her a také hry jiných autorů. Působil jako herec v mnoha divadelních inscenacích a filmech. Později se stal také uznávaným scenáristou. Jeho scenáristická tvorba je stejně komplexní jako jeho dramatická díla, využívající stejné metody a stylistické prvky, které definují jeho práci na jevišti. Jeho osobní život byl stejně ambivalentní a záhadný jako jeho postavy. O svém životě a práci mluvil poměrně zřídka, a raději nechal hovořit svou práci. Pro Pintera byla klíčová komunikace a ticho, neboť právě to, co se nemluví, vypovídá to nejvíce. To je hlavní charakteristika jeho dramatických děl.

Charakteristika a styl tvorby

Pinterův styl je charakterizován minimalismem, využíváním ticha jako silného dramaturgického nástroje (tzv. „Pinterovo ticho“), a nepřímočarou a znepokojivou komunikací mezi postavami. Jeho hry se často odehrávají v uzavřených prostorách, s omezeným počtem postav, a s důrazem na psychologický konflikt. Jazyk Pintera je specifický, jeho dialogy jsou často nejasné, plné dvojsmyslů, a zdánlivě nesouvislých replik, čímž se zrcadlí narušená a nefunkční komunikace. Používá krátké, výstižné věty a fráze, a často opakuje slova a výrazy, které nabývají nového významu v kontextu. Jeho hry jsou prosyceny napětím a úzkostí, s neočekávanými zvraty a znepokojivými momenty. Typická je pro něj hra s pravdou a lží, s manipulacemi a mocí.

Příklady děl

Narozeniny, Sluha, Zrada

Zařazení

Harold Pinter se řadí k absurdnímu dramatu ⯀ k hnutí Angry Young Men ⯀ ⯀

Současníci

Samuel Beckett (Čekající na Godota), Eugène Ionesco (Plešatá zpěvačka), Arthur Miller (Smrt obchodního cestujícího), Edward Albee (Kdo se bojí Virginie Woolfové?), Tom Stoppard (Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi)

Jiná verze životopisu   Rozbory děl autora

Článek Harold Pinter | život, tvorba, díla a současníci se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.