Jan Procházka Archivy - 🎓 RozborKnihy.cz

Kočár do Vídně – rozbor díla (Jan Procházka)

admin — Wed, 10 Dec 2025 21:25:55 +0000

Jan Procházka

Život

Patřil k významným českým prozaikům a dramatikům 2. poloviny 20. století ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo realistickým zobrazováním života obyčejných lidí, často z prostředí venkova a malých měst ⯀ Věnoval se tématům morálky, lidské zodpovědnosti a sociálním problémům ⯀ Jeho styl je charakteristický hutným jazykem a psychologickou hloubkou ⯀ K jeho nejznámějším dílům patří román „Křížová cesta“ a „Zlatá brána“ a povídkové sbírky, například „Věci kolem nás“ ⯀ Zanechal rozsáhlé a literárně hodnotné dílo ⯀ Jeho dílo si i dnes zaslouží pozornost ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kočár do Vídně ⯀ Ucho ⯀ Zelené obzory

Současníci

Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Jméno), Milan Kundera (Žert), Josef Škvorecký (Zbabělci)

Kočár do Vídně (rozbor)

Základní charakteristika

Kočár do Vídně patří k epice, konkrétně jde o novelu s válečnou tematikou, napsanou formou prózy.

Téma a motiv

Novela Kočár do Vídně se tematicky zaměřuje na složitost lidského rozhodování v mezních situacích za války, kdy se stírají hranice mezi dobrem a zlem, a hlavní myšlenkou je ukázat, jak válka ničí lidskost a nutí jedince k činům, které by za normálních okolností nikdy neučinili, přičemž motivy zahrnují zradu, vinu, strach, pomstu, odpuštění a naději, a námětem je cesta mladé ženy s německým důstojníkem, kterého je nucena vézt do Vídně, ačkoliv on je zodpovědný za smrt jejího manžela.

Zařazení díla

Literární směr, do kterého Kočár do Vídně spadá, je existencialismus s prvky absurdního dramatu, a Procházka tvořil v období po druhé světové válce.

Časoprostor

Dějem novely je český venkov, pravděpodobně na Moravě, v době krátce po skončení druhé světové války, kdy se fronta přesunula dále na západ.

Kompozice

Kompozice Kočáře do Vídně je chronologická s retrospektivními pasážemi, které dokreslují minulost a motivaci postav, a formálně se text člení na kapitoly, které sledují cestu hlavní hrdinky a jejího nepřítele.

Charakteristika díla

Kočár do Vídně patří k epice, konkrétně jde o novelu s válečnou tematikou, napsanou formou prózy.

Vypravěč

Vypravěčem je anonymní, vševědoucí osoba, která používá er-formu a má přístup do myšlenek a pocitů postav, čímž umožňuje čtenáři hlubší pochopení jejich jednání.

Hlavní postavy

Hlavními postavami jsou mladá vdova, která ztratila manžela kvůli německé okupaci a je nucena vézt německého důstojníka do Vídně, přičemž se v ní mísí strach, nenávist a touha po pomstě, a zároveň prožívá vnitřní konflikt mezi touhou po odplatě a zachováním vlastního lidství, a německý důstojník, zraněný a dezorientovaný voják, který se snaží dostat do Vídně, zastupuje stranu viníků válečných hrůz, a ačkoliv se nechová vyloženě agresivně, jeho pouhá přítomnost evokuje v ženě bolestné vzpomínky a nutí ji čelit traumatu z minulosti, přičemž jeho charakter prochází vývojem, a v průběhu cesty se odhalují i jeho lidské stránky, čímž se komplikuje vnímání dobra a zla v kontextu války.

Jazyk a styl

Jazyk knihy je spisovný, s prvky hovorové češtiny v dialozích postav, využívá přímou řeč k vykreslení dynamiky mezi postavami a vnitřních monologů k odhalení Jiříkových myšlenek a pocitů, a autor pracuje s metaforami a symboly, jako je kočár představující tíhu rozhodnutí a cestu do neznáma, a s kontrastem mezi venkovským prostředím a brutalitou války, aby zdůraznil tragiku situace.

Stručný obsah

Během druhé světové války se mladý český sedlák jménem Jiřík ocitne v situaci, kdy musí převést tři německé vojáky do Vídně, ačkoliv uvnitř se zmítá v konfliktu mezi touhou po pomstě za smrt své ženy a obavami o vlastní život.

Podrobný obsah díla

Jiřík, mladý sedlák, se po návratu domů setkává s tragickou scénou – jeho žena byla zastřelena ustupujícími německými vojáky a on se ocitá tváří v tvář s nesmírnou bolestí a žalem, nicméně osud mu brzy přináší další těžkou zkoušku, když narazí na tři zraněné německé vojáky, kteří se skrývají v lese, a oni ho pod pohrůžkou smrti donutí, aby je odvezl do Vídně ve svém kočáře, a tak začíná Jiříkova nebezpečná cesta, během níž se zmítá v dilematu mezi touhou po pomstě za smrt své ženy a strachem o vlastní život, s každým ujetým kilometrem narůstá jeho vnitřní konflikt, v jeho mysli se promítá obraz mrtvé ženy a touha po odplatě, ale zároveň si uvědomuje, že jakýkoli unáhlený čin by mohl vést k jeho vlastní smrti, během cesty se Jiřík snaží s vojáky komunikovat, zjišťuje o nich drobné informace, jejich jména, odkud pocházejí, a pomalu si uvědomuje, že i oni jsou jenom lidé, oběti války, kteří touží po návratu domů, tento poznatek však nijak neumenšuje jeho bolest a hněv, naopak v něm vyvolává ještě větší zmatek, cesta je plná napětí a nejistoty, Jiřík se neustále ohlíží přes rameno, obává se, že narazí na partyzány nebo na další německé jednotky, zároveň musí čelit i nedůvěře vesničanů, které potkává na cestě, ti se na něj dívají s podezřením, vidí ho s německými vojáky a v jejich očích se zračí obvinění ze zrady, noc tráví v lese, kde se Jiřík ocitá sám se svými myšlenkami, vzpomíná na svou ženu, na jejich společný život, a v tichu noci se jeho touha po pomstě ještě více stupňuje, ráno se vydávají na další cestu, atmosféra v kočáře je stále napjatější, vojáci jsou nervózní, tuší, že se blíží konec války a že jejich situace je beznadějná, Jiřík se snaží zachovat klid, ale v jeho nitru zuří bouře, nakonec se blíží k Vídni a vojáci si uvědomují, že se jim podařilo přežít, jeden z nich se Jiříkovi snaží poděkovat, nabídne mu hodinky, ale Jiřík odmítá, pro něj je jakákoliv odměna bezcenná, nemůže mu vynahradit ztrátu, kterou utrpěl, když se konečně dostanou do Vídně, vojáci Jiříka propustí a zmizí v davu, on zůstává sám, uprostřed zničeného města, s prázdným kočárem a s těžkým břemenem na duši, cesta zpět je pro Jiříka ještě bolestivější, každý krok ho vrací k místu tragédie, k domu, kde přišel o všechno, co miloval, a tak se vrací domů, do prázdného domu, kde na něj čeká jen ticho a vzpomínky na minulost.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Kočár do Vídně – rozbor díla (Jan Procházka) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Ucho – rozbor díla (Jan Procházka)

admin — Wed, 10 Dec 2025 21:23:49 +0000

Jan Procházka

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kočár do Vídně ⯀ Ucho ⯀ Zelené obzory

Současníci

Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Jméno), Milan Kundera (Žert), Josef Škvorecký (Zbabělci)

Ucho (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o drama, konkrétněji o absurdní hru s tragikomickými prvky, psanou formou dialogů.

Téma a motiv

Hra Ucho tematizuje strach z totality, reprezentovaný všudypřítomným odposloucháváním a kontrolou, s hlavní myšlenkou ukazující destruktivní dopad paranoie a nedůvěry na mezilidské vztahy, s motivy strachu, podezření, manipulace a ztráty identity, přičemž námětem je návrat vysokého funkcionáře z večírku, který je konfrontován s možností odposlouchávání a následnou eskalací paranoie a strachu.

Zařazení díla

Absurdní drama, které se řadí do období poválečného, reflektujícího úzkost a paranoiu doby.

Časoprostor

Děj Ucha se odehrává v bytě vysokého funkcionáře Ludvíka během jedné noci, pravděpodobně v 60. letech, v době normalizace, v prostředí, které je prosyceno strachem a nejistotou.

Kompozice

Kompozice Ucha je chronologická s retrospektivními prvky v dialozích, formálně se skládá z jednoho dějství, které je dále členěno na kratší scény, oddělené Ludvíkovými odchody do koupelny.

Charakteristika díla

Jedná se o drama, konkrétněji o absurdní hru s tragikomickými prvky, psanou formou dialogů.

Vypravěč

Vypravěč v Uchu není explicitně přítomen, děj je zprostředkován dialogem postav a scénickými poznámkami, tedy formou přímé řeči.

Hlavní postavy

Postavami Ucha jsou Ludvík, vysoce postavený funkcionář, který je sužován paranoií a strachem ze ztráty moci, projevuje se jako nervózní, nedůvěřivý a manipulativní, jeho žena Anna, která je nejistá, zmatená a snaží se uklidnit jak sebe, tak svého manžela, zároveň se snaží pochopit situaci, ačkoli je sama plná strachu, postava Ředitele, který se fyzicky v Uchu neobjevuje, ale je neustále přítomen skrze telefon a nahrávku, reprezentuje anonymní moc a zdroj Ludvíkova strachu, a imaginární postava „muže s uchem“, symbol všudypřítomného dohledu a kontroly, který se stává zhmotněním Ludvíkovy paranoie.

Jazyk a styl

Jazyk hry je spisovný, s důrazem na realistické dialogy, které využívají přímou řeč k vykreslení napjaté atmosféry mezi manželi, a zároveň se objevují metafory a symboly, například ucho coby symbol všudypřítomného dohledu a kontroly, které umocňují paranoiu a pocit ohrožení.

Stručný obsah

Drama Ucho sleduje osud manželského páru, Ludvíka a Anny, kteří se po návratu z vládní recepce ocitají v atmosféře strachu a nejistoty, kdy Ludvík podezírá, že je jejich byt odposloucháván a že jeho politická kariéra je v ohrožení.

Podrobný obsah díla

Po návratu z vládní recepce nachází Ludvík, vysoce postavený vládní úředník, rozbitou vázu a začíná podezírat, že jejich byt byl prohledán, což v něm vyvolává rostoucí paranoiu a obavy o svou kariéru, a zároveň se snaží uklidnit svou ženu Annu, která je znepokojena jeho chováním a nejistotou ohledně toho, co se skutečně děje, přičemž Ludvík se utápí v domněnkách a spekulacích o tom, kdo by mohl stát za možným odposlechem, zda se jedná o politické rivaly, tajnou policii nebo dokonce o někoho z jeho blízkých spolupracovníků, a jeho strach se stupňuje s každou další indicií, kterou nachází – rozbitou vázou, neznámým autem před domem, podivným telefonátem –, a jeho chování se stává čím dál paranoidnějším a agresivnějším, což vede k neustálým hádkám a konfliktům s Annou, která se snaží zachovat klid a rozum, ale zároveň se sama ocitá v pasti strachu a nejistoty, a v průběhu noci se Ludvíkova paranoia stupňuje do absurdních rozměrů, kdy podezírá Annu z nevěry a ze spolupráce s tajnou policií, a jeho chování se stává nepředvídatelným a nebezpečným, a Anna se snaží bránit a vysvětlovat, ale její slova se ztrácejí v Ludvíkově bludu, a atmosféra v bytě houstne a napětí graduje až k bodu, kdy se Ludvík ocitá na pokraji zhroucení a Anna se obává o jeho i svůj život, a v závěru hry, kdy se zdá, že se situace uklidnila, přichází telefonát, který Ludvíka definitivně zlomí, a divák je ponechán v nejistotě, co se s ním a Annou stane, ale zároveň si uvědomuje všudypřítomnost strachu a kontroly, která deformuje lidské vztahy a ničí životy.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Ucho – rozbor díla (Jan Procházka) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Cesta – rozbor díla (Jan Procházka)

admin — Thu, 23 Oct 2025 00:09:30 +0000

Jan Procházka

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kočár do Vídně ⯀ Ucho ⯀ Zelené obzory

Současníci

Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Jméno), Milan Kundera (Žert), Josef Škvorecký (Zbabělci)

Cesta (rozbor)

Základní charakteristika

Román Cesta od Jana Procházky patří k epice, konkrétně jde o psychologický román s existenciálními prvky, jehož výrazovou formou je próza.

Téma a motiv

V Cestě se Procházka hloubkově zabývá tématem hledání smyslu života v absurdním světě, kde tradiční hodnoty ztratily svou platnost, hlavní myšlenkou je pak uvědomění si vlastní odpovědnosti za utváření svého osudu i v bezvýchodných situacích, motivy zahrnují samotu, úzkost, boj s absurdnem, vztah k Bohu, svobodu a zodpovědnost, a námětem je putování bezejmenného hrdiny krajinou zničenou válkou, které je metaforou pro jeho vnitřní cestu za sebepoznáním.

Zařazení díla

Cesta, napsaná Janem Procházkou, se řadí k existencialismu, spadajícímu do 20. století, a odráží autorovu osobní zkušenost s válkou a okupací.

Časoprostor

Děj Cesty se odehrává v neurčitém, apokalyptickém prostředí, pravděpodobně po nějaké katastrofě, v krajině poznamenané válkou a destrukcí, čas děje není explicitně určen, ale plyne v chronologickém sledu s retrospektivními pasážemi, které odhalují minulost hlavního hrdiny.

Kompozice

Kompozice Cesty je nelineární s prolínáním minulosti a přítomnosti, formálně se text člení do kapitol, které sledují hrdinovu cestu a jeho vnitřní monology.

Charakteristika díla

Román Cesta od Jana Procházky patří k epice, konkrétně jde o psychologický román s existenciálními prvky, jehož výrazovou formou je próza.

Vypravěč

Vypravěčem Cesty je er-forma, která se střídá s ich-formou v hrdinových vnitřních monolozích, vyprávěcí forma je subjektivní, zaměřená na vnitřní prožívání hlavního hrdiny.

Hlavní postavy

V Cestě se setkáváme s několika postavami, především s bezejmenným hlavním hrdinou, mužem poznamenaným válečnými hrůzami, který se vydává na cestu za smyslem života, jeho charakter je definován úzkostí, pochybnostmi a hledáním, dále potkáváme postavu Dívky, symbolizující naději a krásu, která však nakonec umírá, čímž podtrhuje absurditu světa, Gunther představuje cynismus a pragmatismus v reakci na hrůzy války, Starý muž ztělesňuje moudrost a přijetí osudu a postavy vojáků a uprchlíků dokreslují atmosféru chaosu a beznaděje, každá z těchto postav představuje jiný aspekt lidské existence v konfrontaci s absurdní realitou.

Jazyk a styl

Jazyk románu Cesta je spisovný, s prvky poetičnosti a symboliky, Procházka používá bohatou škálu jazykových prostředků, včetně metafor, přirovnání, personifikací, alegorií a symbolů, které dotvářejí atmosféru a prohlubují význam textu, a přímá řeč se objevuje v dialozích mezi postavami, které dokreslují jejich charaktery a motivaci.

Stručný obsah

Román Cesta od Jana Procházky sleduje cestu bezejmenného poutníka, který se vydává na cestu do neznámé země, aby nalezl bájný cíl, a během svého putování prochází různými krajinami, setkává se s rozmanitými lidmi, zažívá nebezpečí i radosti a postupně se proměňuje, učí se a nachází smysl svého života.

Podrobný obsah díla

Poutník, jehož jméno se nikdy nedozvíme, se vydává na cestu do neznámé země, o níž slyšel jen z legend a pověstí, a jeho cílem je bájné místo, které má přinést poznání a smysl života, a na své cestě prochází různými krajinami, od úrodných polí a vinic až po temné lesy a drsné hory, a setkává se s rozmanitými lidmi, od prostých vesničanů a kupců až po mystiky a učence, kteří mu pomáhají nebo ho naopak klamou a svádějí z cesty, a poutník zažívá nebezpečí, jako jsou útoky lupičů, bouře a hladomor, ale také radosti z poznávání nových míst, setkání s přáteli a objevování krás přírody, a postupně se proměňuje, učí se z vlastních zkušeností i moudrosti druhých, a pochybuje o sobě i o smyslu své cesty, ale nakonec nachází vnitřní sílu a odhodlání pokračovat, a během svého putování se poutník setkává s různými symboly a alegoriemi, které odkazují na duchovní a filozofické otázky, jako je smysl života, hledání pravdy, boj dobra a zla a vztah člověka k přírodě a k Bohu, a tyto symboly a alegorie nejsou vždy jednoznačné a otevírají prostor pro různé interpretace, a poutník se musí s těmito otázkami sám vypořádat a najít si vlastní odpovědi, a konec románu je otevřený a ponechává čtenáři prostor pro úvahy o tom, zda poutník dosáhl svého cíle, a co pro něj vlastně tento cíl znamená, a Cesta je tak nejen příběhem o fyzické cestě, ale také o vnitřním putování za poznáním a smyslem života.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Cesta – rozbor díla (Jan Procházka) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Zelené obzory – rozbor díla (Jan Procházka)

admin — Tue, 16 Sep 2025 18:12:03 +0000

Jan Procházka

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kočár do Vídně ⯀ Ucho ⯀ Zelené obzory

Současníci

Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Jméno), Milan Kundera (Žert), Josef Škvorecký (Zbabělci)

Zelené obzory (rozbor)

Základní charakteristika

Román Zelené obzory od Jana Procházky patří k epice, konkrétně jde o román s prvky cestopisu, a je napsán prózou.

Téma a motiv

Zelené obzory se tematicky zaměřují na touhu po poznání a dobrodružství, na střet s odlišnými kulturami a na vnitřní proměnu hlavního hrdiny v konfrontaci s exotickým prostředím; hlavní myšlenkou je ukázat krásu a rozmanitost světa, ale i jeho problémy a stinné stránky, a zároveň zdůraznit důležitost tolerance, porozumění a respektu k jiným kulturám; motivy zahrnují cestování, exotiku, setkání s domorodci, poznávání sebe sama, hledání smyslu života, lásku, přátelství a smrt; námětem je cesta mladého muže do Afriky, kde se setkává s rozmanitými kulturami a prožívá řadu dobrodružství, které ho formují a mění jeho pohled na svět.

Zařazení díla

Jan Procházka, autor Zelených obzorů, patří do období meziválečné literatury, ovlivněné secesí, impresionismem a symbolismem, s prvky realismu.

Časoprostor

Děj Zelených obzorů se odehrává v Africe, konkrétně v oblasti dnešní Keni, Tanzanie a Ugandy, v době, kdy tyto země byly pod koloniální správou, a časově zahrnuje několik měsíců až let, během nichž hlavní hrdina putuje po kontinentu.

Kompozice

Kompozice Zelených obzorů je chronologická s retrospektivními pasážemi, které dokreslují minulost hlavního hrdiny; formálně se text člení na kapitoly a podkapitoly, které sledují jednotlivé etapy hrdinovy cesty.

Charakteristika díla

Román Zelené obzory od Jana Procházky patří k epice, konkrétně jde o román s prvky cestopisu, a je napsán prózou.

Vypravěč

Vypravěčem Zelených obzorů je sám hlavní hrdina, který vypráví v ich-formě, čímž čtenář získává přímý vhled do jeho myšlenek a pocitů.

Hlavní postavy

Hlavní postavou je mladý muž, Jan, inteligentní, citlivý a idealistický, který se vydává do Afriky hledat dobrodružství a poznání, postupně se zbavuje svých romantických představ a učí se chápat a respektovat odlišné kultury; důležitou postavou je i Masajka Nairoba, krásná a silná žena, která se stává Janovou průvodkyní a milenkou a učí ho o zvycích a tradicích svého kmene; dalšími postavami jsou například misionář, který se snaží šířit křesťanství mezi domorodci, ale zároveň se s nimi sžívá a respektuje jejich kulturu, obchodník se slonovinou, který představuje negativní stránku kolonialismu a bezohledné drancování přírodních zdrojů, a různí domorodí náčelníci, kouzelníci a lovci, kteří ztělesňují rozmanitost afrických kultur a tradic.

Jazyk a styl

Jazyk románu je spisovný, s prvky hovorové češtiny, využívající přímou řeč pro vykreslení charakterů postav, s bohatým využitím metafor a personifikací přírody, a s občasným užíváním archaismů, které dokreslují atmosféru venkovského prostředí.

Stručný obsah

Román Zelené obzory vypráví příběh Jana Ratkina, chudého vesnického chlapce, který se díky své píli a nadání dostane na studia do města, kde se setkává s novým prostředím, láskou, zklamáním a nakonec nachází své místo v životě, spojené s návratem k přírodě a venkovskému životu.

Podrobný obsah díla

Jan Ratkin, syn chudých rodičů z malé vesnice, vyniká nadáním a touhou po vzdělání, což ho vede k úsilí o studium ve městě, kam se po mnoha překážkách a odříkání dostává a začíná nový život, plný nových zkušeností, setkání s lidmi z odlišného prostředí a s dívkou Helenou, do které se zamiluje, avšak studentský život ve městě přináší i svá úskalí a Jan se potýká s finančními problémy, osamělostí a pocitem odcizení od svého původního venkovského prostředí, což ho vede k zamyšlení nad smyslem života a svým místem ve světě; po dramatických událostech, včetně zklamání v lásce a ztrátě iluzí o městském životě, se Jan vrací zpět na venkov, kde nachází klid a smíření se svou minulostí, obnovuje vztah s rodinou a s přírodou, která mu vždy byla blízká, a nachází novou lásku v dívce z rodné vesnice, s níž sdílí lásku k půdě a venkovskému životu; Zelené obzory tak ukazují nejen Janovu cestu za vzděláním a poznáním, ale i jeho vnitřní proměnu, hledání identity a smyslu života, a nakonec i smíření s kořeny a nalezení štěstí v jednoduchosti venkovského života, v harmonii s přírodou a s lidmi, kteří sdílejí jeho hodnoty, a zároveň román tematizuje kontrast mezi městským a venkovským prostředím, sociální rozdíly a hledání vlastního místa ve světě, a to vše s důrazem na sílu lidského ducha, lásku k přírodě a důležitost rodinných vazeb, které v konečném důsledku vedou Jana k nalezení štěstí a naplnění.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Zelené obzory – rozbor díla (Jan Procházka) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Atentát – rozbor díla (Jan Procházka)

admin — Thu, 26 Jun 2025 17:50:43 +0000

Jan Procházka

Život

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Kočár do Vídně ⯀ Ucho ⯀ Zelené obzory

Současníci

Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Jméno), Milan Kundera (Žert), Josef Škvorecký (Zbabělci)

Atentát (rozbor)

Základní charakteristika

Román Atentát Jana Procházky patří k epice, konkrétně jde o válečný román s detektivními prvky, jehož výrazovou formou je próza.

Téma a motiv

Atentát se tematicky zaměřuje na problematiku viny, trestu a odpuštění v kontextu válečných zločinů, ústřední myšlenkou je dilema hrdiny, který se musí rozhodnout, zda splnit rozkaz k atentátu na nacistického pohlavára, i když to znamená ohrozit nevinné životy, motivy zahrnují morální dilema, odpovědnost jednotlivce za své činy, konfrontaci s minulostí a hledání smyslu v absurdním světě, námětem je pak příprava a provedení atentátu na vysoce postaveného nacistu v protektorátu.

Zařazení díla

Román Atentát se řadí k literárnímu směru existencialismu s prvky absurdního dramatu, autor tvořil v období po druhé světové válce.

Časoprostor

Příběh Atentátu se odehrává v Praze a jejím okolí během druhé světové války, konkrétně v době protektorátu Čechy a Morava, časové rozpětí děje zahrnuje několik týdnů před plánovaným atentátem i následné události.

Kompozice

Kompozice Atentátu je chronologická s retrospektivními pasážemi, které odhalují minulost hlavního hrdiny a motivaci jeho jednání, formálně se román člení na kapitoly a podkapitoly.

Charakteristika díla

Román Atentát Jana Procházky patří k epice, konkrétně jde o válečný román s detektivními prvky, jehož výrazovou formou je próza.

Vypravěč

Vypravěčem Atentátu je personální vypravěč, který sleduje děj z pohledu hlavního hrdiny a zprostředkovává čtenáři jeho myšlenky a pocity, vyprávěcí forma je er-forma.

Hlavní postavy

Hlavní postavou Atentátu je Jan Kubiš, československý parašutista pověřený atentátem, který je vnitřně rozpolcený a svádí boj s vlastním svědomím, dalšími důležitými postavami jsou Jozef Gabčík, Kubišův spolubojovník, který je pragmatičtější a zaměřený na splnění úkolu, Reinhard Heydrich, nacistický pohlavár a cíl atentátu, který je zobrazen jako chladnokrevný a bezohledný tyran, a dále řada vedlejších postav, které reprezentují různé postoje k okupaci a odboji, jako například stateční a oběcující se členové domácího odboje, kolaboranti, kteří z oportunismu či strachu slouží nacistům, a obyčejní lidé snažící se přežít v těžkých podmínkách protektorátu.

Jazyk a styl

Román je napsán spisovným jazykem s využitím přímé řeči pro vykreslení dialogů mezi postavami, vnitřních monologů pro odhalení jejich myšlenek a pocitů, a s pomocí metafor a přirovnání, které dokreslují atmosféru doby a napětí; autor se nevyhýbá ani archaismům, které dokreslují dobovou atmosféru, a retrospektivním pasážím pro dokreslení motivací postav.

Stručný obsah

V knize Atentát od Jana Procházky sledujeme příběh skupiny odbojářů v protektorátní Praze, kteří se chystají na atentát na zastupujícího říšského protektora, Reinharda Heydricha.

Podrobný obsah díla

Kniha Atentát detailně popisuje přípravy a provedení atentátu na Reinharda Heydricha v Praze za protektorátu, přičemž se zaměřuje na osudy skupiny československých parašutistů vyslaných z Anglie, konkrétně na Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří po dlouhých a náročných přípravách, zahrnujících navázání kontaktů s domácím odbojem, shánění zbraní a sledování Heydrichova pohybu, se konečně odhodlají k provedení atentátu v zatáčce u Bulovky, kde Kubiš hází na Heydrichův vůz bombu, která však selhává, načež Gabčík zasahuje samopalem; po útoku se parašutistům podaří uprchnout a ukrýt se v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici spolu s dalšími spolubojovníky, kde čelí obklíčení nacistickými jednotkami a v následné přestřelce a boji statečně brání své pozice, až nakonec, po hodinách hrdinného odporu, volí raději smrt než zajetí, přičemž někteří z nich se zastřelí vlastními zbraněmi a jiní podlehnou zraněním; román paralelně sleduje i osudy dalších členů odboje, kteří pomáhali s přípravami a poskytovali parašutistům úkryt, a líčí dopady atentátu na obyvatele protektorátu, včetně krutých represálií ze strany nacistů, jako byly vyhlazení Lidic a Ležáků, a zatýkání a popravy stovek nevinných lidí; zároveň kniha vykresluje atmosféru strachu, nejistoty a napětí, která v protektorátu panovala, a zároveň i odhodlání a statečnost těch, kteří se rozhodli vzdorovat nacistické okupaci; Procházka se v knize snaží o co nejvěrnější zachycení historických událostí a vykreslení psychologických profilů jednotlivých postav, přičemž se zaměřuje na jejich motivaci, pochybnosti a osobní oběti, které museli přinést v boji za svobodu.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩

Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Atentát – rozbor díla (Jan Procházka) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.