Život

Byl významným českým lékařem ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo silným humanismem a existenciálními otázkami ⯀ Kriticky reflektoval společnost a prohluboval psychologii lidských charakterů a jejich morálních dilemat ⯀ Napsal mnoho románů, povídek a her, z nichž některé se staly klasickými díly české literatury ⯀ Jeho prožitek z Osvětimi je silně zdokumentován a dodnes aktuální ⯀ Jeho odkaz spočívá v pronikavém vhledu do lidské duše ⯀ Statečně se stavěl proti nespravedlnosti ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Periferie ⯀ Velbloud uchem jehly ⯀ Jízdní hlídka

Současníci

Karel Čapek (Povídky z jedné kapsy), Jaroslav Seifert (Maminka), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník), Vladislav Vančura (Rozmarné léto)

Velbloud uchem jehly (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o drama, konkrétně komedii, s výrazovou formou divadelní hry.

Téma a motiv

Velbloud uchem jehly se tematicky zaměřuje na střet dvou odlišných světů – světa bohatých a světa chudých, přičemž hlavní myšlenkou je ukázat, že i přes propastné rozdíly v sociálním postavení mohou lidé najít společnou řeč a porozumění; motivy zahrnují sociální nerovnost, lásku, přátelství, pokrytectví, touhu po lepším životě a hledání štěstí; námětem je nečekaný vztah mezi bohatou továrníkovou dcerou a chudým básníkem, který v důsledku nehody skončí v jejím domě a převrátí tak životy celé rodiny naruby.

Zařazení díla

Literární směr, do kterého spadá tvorba Františka Langera, je česká moderna, a autor tvořil v období první poloviny 20. století.

Časoprostor

Časoprostor hry Velbloud uchem jehly není explicitně určen, ale odehrává se pravděpodobně v tehdejší současnosti, tedy v první polovině 20. století, v prostředí luxusní vily bohaté rodiny a v kontrastu s ní i v prostředí chudinských čtvrtí.

Kompozice

Kompozice Velblouda uchem jehly je chronologická s retrospektivními prvky, kdy se divák dozvídá o minulosti postav prostřednictvím dialogů, a formálně je hra členěna do tří dějství.

Charakteristika díla

Jedná se o drama, konkrétně komedii, s výrazovou formou divadelní hry.

Vypravěč

Vypravěč v divadelní hře Velbloud uchem jehly není přítomen, vyprávění probíhá prostřednictvím dialogů a akcí postav, tedy jde o dramatický způsob vyprávění.

Hlavní postavy

Postavy ve Velbloudu uchem jehly zahrnují Zuzanu Landovou, idealistickou a naivní dceru z bohaté rodiny, která touží po opravdovém životě a lásce; Josefa Tkadlece, chudého básníka a dělníka, který se nečekaně ocitá v bohatém prostředí a svým nekonvenčním chováním a myšlením otřásá zaběhnutými zvyklostmi rodiny Landových; Bedřicha Landu, bohatého továrníka, pragmatického a konzervativního muže, který se snaží udržet si svůj status a kontrolu nad rodinou; Emilii Landovou, Bedřichovu manželku, ženu z vyšší společnosti, která se podřizuje svému manželovi a lpí na společenských konvencích; JUDr. Václava Žaludka, rodinného přítele Landových, oportunistu a kariéristu, který se snaží využít situace ve svůj prospěch; Janu, služebnou v domě Landových, která s pochopením sleduje dění a vnáší do hry lidový humor a nadhled; a konečně Strážníka, který do děje vstupuje v souvislosti s nehodou Josefa Tkadlece, a představuje tak zástupce autority a řádu.

Jazyk a styl

Jazyk hry je spisovný, s občasnými prvky hovorového jazyka, zejména v dialozích postav z nižších společenských vrstev, využívá se přímá řeč pro vykreslení charakterů postav a dynamizaci děje, autor pracuje s humorem a satirou, srovnává idealismus a realitu, používá metafory, hyperboly a ironii k zesílení komického efektu a kritice společenských poměrů.

Stručný obsah

Hra Velbloud uchem jehly sleduje osudy rodiny statkáře Bočka, jehož dcera, idealistická socialistka Lída, se zamiluje do statkářova adoptivního syna, Jana, o kterém se ukáže, že je ve skutečnosti synem zámožného továrníka a socialistou pouze předstírá, což vede k řadě komických i dramatických situací, kdy se střetávají různé společenské vrstvy a jejich ideologické postoje.

Podrobný obsah díla

Statkář Boček, přesvědčený socialista a idealista, adoptoval sirotka Jana, kterého vychovával v duchu svých socialistických ideálů, a má dceru Lídu, která sdílí jeho nadšení pro socialismus a zamiluje se do Jana, aniž by tušila, že je ve skutečnosti synem zámožného továrníka Žebráka, který tajně financuje Bočkův statek a doufá, že si Jan vezme Lídu a zajistí mu tak kontrolu nad majetkem, zatímco Jan, i když se mu Lída líbí, předstírá socialistické přesvědčení jen proto, aby se zalíbil Bočkovi a získal jeho dceru i majetek, nicméně pravda vyjde najevo, když Boček objeví Žebrákův dopis, ve kterém se odhaluje Janova pravá identita a záměry, což vede k dramatické konfrontaci mezi Janem a Lídou, která je zdrcena jeho přetvářkou a zradou socialistických ideálů, zároveň se však ukazuje, že Jan k Lídě skutečně cítí náklonnost a jeho socialistické názory se postupem času staly upřímnými, situaci dále komplikuje příchod skutečného Janova otce, továrníka Žebráka, který se snaží napravit vztahy se synem a usmířit ho s Lídou i Bočkem, a zároveň prosazuje své kapitalistické zájmy, Boček se cítí zrazen a podveden, Lída je rozpolcená mezi láskou k Janovi a zklamáním z jeho lží, nakonec se však rozhodne dát Janovi druhou šanci, uvědomujíc si, že i přes jeho počáteční přetvářku se změnil a upřímně přijal socialistické ideály, hra vrcholí usmířením všech zúčastněných, Boček se smiřuje s Janem a Žebrákem, Lída a Jan se usmiřují a jejich vztah dostává novou naději, zároveň se ukazuje, že i přes rozdílné společenské postavení a ideologické názory je možné nalézt společnou řeč a porozumění a překonat předsudky a rozdíly, hra tak končí optimisticky a s nadějí na lepší budoucnost.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Velbloud uchem jehly – rozbor díla (František Langer) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl významným českým lékařem ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo silným humanismem a existenciálními otázkami ⯀ Kriticky reflektoval společnost a prohluboval psychologii lidských charakterů a jejich morálních dilemat ⯀ Napsal mnoho románů, povídek a her, z nichž některé se staly klasickými díly české literatury ⯀ Jeho prožitek z Osvětimi je silně zdokumentován a dodnes aktuální ⯀ Jeho odkaz spočívá v pronikavém vhledu do lidské duše ⯀ Statečně se stavěl proti nespravedlnosti ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Periferie ⯀ Velbloud uchem jehly ⯀ Jízdní hlídka

Současníci

Karel Čapek (Povídky z jedné kapsy), Jaroslav Seifert (Maminka), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník), Vladislav Vančura (Rozmarné léto)

Dvaasedmdesátka (rozbor)

Základní charakteristika

Dvaasedmdesátka od Františka Langra je drama, konkrétně divadelní hra s tragikomickými prvky, napsaná ve formě dialogů s občasnými didaskáliemi.

Téma a motiv

Tématem Dvaasedmdesátky je chaos, zmatek a absurdita války, která dehumanizuje jedince a ničí lidské hodnoty, přičemž hlavní myšlenkou je ukázat, jak válka proměňuje lidi v pouhá čísla a zbavuje je individuality i důstojnosti, s motivy ztráty identity, byrokracie, absurdity války, osamělosti a odcizení, s námětem tragikomického příběhu vojáka, který ztratil paměť a snaží se uprostřed válečného chaosu zjistit, kdo je.

Zařazení díla

Literární směr, ke kterému se Langer řadí, je expresionismus s prvky absurdního divadla, a tvořil v období meziválečné literatury.

Časoprostor

Časoprostor Dvaasedmdesátky je nespecifikované bojiště první světové války, pravděpodobně někde na východní frontě, v blízkosti polní nemocnice, v neurčitém časovém úseku během válečných let.

Kompozice

Kompozice Dvaasedmdesátky je chronologická, s několika retrospektivními pasážemi, a formálně je hra členěna do tří dějství, která se dále dělí na kratší scény.

Charakteristika díla

Dvaasedmdesátka od Františka Langra je drama, konkrétně divadelní hra s tragikomickými prvky, napsaná ve formě dialogů s občasnými didaskáliemi.

Vypravěč

Vypravěč v Dvaasedmdesátce není explicitně přítomen, vyprávění probíhá prostřednictvím dialogů postav a didaskálií, které doplňují informace o ději a charakterizují postavy.

Hlavní postavy

Postavami Dvaasedmdesátky jsou: Vojín Šesták – zmatený a dezorientovaný voják, který ztratil paměť a snaží se zjistit svou identitu; Doktor – pragmatický a cynický lékař, který se snaží udržet pořádek v chaotickém prostředí polní nemocnice; Kaprál – přísný a byrokratický voják, lpící na pravidlech a předpisech; Důstojník – autoritativní a chladný představitel armády; Sestra – soucitná a laskavá postava, která se snaží Šestákovi pomoci; Vojín Vrzal – Šestákův spolubojovník, který ho poznává, ale Šesták si ho nepamatuje; a řada dalších vojáků, raněných a personálu nemocnice, kteří představují anonymní masu zasaženou válkou a dotvářejí atmosféru chaosu a absurdity.

Jazyk a styl

Jazyk hry je spisovný, s občasnými prvky hovorové češtiny a vojenského slangu, využívá přímou řeč k vykreslení charakterů postav a jejich vzájemných vztahů, dialogy jsou dynamické a realistické, s častým užitím ironie a sarkasmu, které odrážejí bezútěšnou situaci, v níž se legionáři nacházejí, a autor využívá metafor a přirovnání k umocnění expresivity vyjadřování a zdůraznění tíhy a absurdity válečné reality.

Stručný obsah

Drama Dvaasedmdesátka líčí příběh skupiny československých legionářů uvězněných v ruském zajateckém táboře za první světové války, kteří se v důsledku vypuknutí bolševické revoluce ocitají v chaotické situaci a musí čelit nejen hladu, nemocem a brutalitě, ale i složitým morálním dilematům, když se rozhodují, zda se připojit k rudé armádě, zůstat věrni Československé legii, či hledat jinou cestu k přežití.

Podrobný obsah díla

Hra začíná v zajateckém táboře, kde se čeští legionáři potýkají s nedostatkem jídla, oblečení a léků a kde panuje všeobecná nejistota a zoufalství, situace se dále komplikuje vypuknutím bolševické revoluce, která vnese do tábora chaos a zmatek, někteří legionáři se rozhodnou připojit k bolševikům s vidinou lepšího života a rychlého návratu domů, jiní zůstávají věrni československému odboji a doufají v osvobození a návrat do vlasti, mezi legionáři dochází k názorovým střetům a konfliktům, které odrážejí rozpolcenost společnosti v době revoluce, hlavní postava hry, poručík Halíř, je ztělesněním morální integrity a odvahy, odmítá kolaboraci s bolševiky a snaží se udržet disciplínu a naději mezi svými muži i přes tíživé podmínky, Halíř čelí nepochopení a kritice ze strany některých legionářů, kteří ho obviňují z tvrdohlavosti a neschopnosti přizpůsobit se nové situaci, v průběhu hry sledujeme Halířův vnitřní boj mezi loajalitou k vlasti a soucitem s trpícími spolubojovníky, jeho morální dilema vrcholí v okamžiku, kdy se musí rozhodnout, zda se připojit k útoku na bolševické pozice, nebo zůstat v táboře a chránit nemocné a raněné, Halířovo rozhodnutí ovlivní osudy mnoha lidí a symbolizuje složitost a nejednoznačnost morálních voleb v extrémních situacích, hra končí otevřeným závěrem, který ponechává diváka v napětí a nutí ho k zamyšlení nad otázkami viny, odpovědnosti a lidskosti v kontextu války a revoluce, děj Dvaasedmdesátky je plný dramatických zvratů, napětí a emocí, postavy jsou komplexní a realisticky vykreslené, s jejich silnými i slabými stránkami, autor se zaměřuje na psychologii postav a zkoumá dopad války a revoluce na lidskou psychiku a morálku, hra je zároveň obrazem doby, ve které se odehrává, zachycuje atmosféru chaosu, nejistoty a beznaděje, která panovala v Rusku po vypuknutí bolševické revoluce, Dvaasedmdesátka je silným a působivým dramatem, které se i po letech od svého vzniku dotýká aktuálních témat, jako jsou válka, revoluce, morální dilemata a lidská důstojnost, hra je svědectvím o síle lidského ducha a odvahy v tváří tvář nepřízni osudu a zároveň výzvou k zamyšlení nad smyslem a cenou lidského života.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Dvaasedmdesátka – rozbor díla (František Langer) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl významným českým lékařem ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo silným humanismem a existenciálními otázkami ⯀ Kriticky reflektoval společnost a prohluboval psychologii lidských charakterů a jejich morálních dilemat ⯀ Napsal mnoho románů, povídek a her, z nichž některé se staly klasickými díly české literatury ⯀ Jeho prožitek z Osvětimi je silně zdokumentován a dodnes aktuální ⯀ Jeho odkaz spočívá v pronikavém vhledu do lidské duše ⯀ Statečně se stavěl proti nespravedlnosti ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Periferie ⯀ Velbloud uchem jehly ⯀ Jízdní hlídka

Současníci

Karel Čapek (Povídky z jedné kapsy), Jaroslav Seifert (Maminka), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník), Vladislav Vančura (Rozmarné léto)

Jízdní hlídka (rozbor)

Základní charakteristika

Jízdní hlídka spadá pod epiku, konkrétně se jedná o drama s prvky tragikomedie, napsané ve formě divadelní hry.

Téma a motiv

Téma Jízdní hlídky se zaměřuje na absurditu války a její dopad na lidskou psychiku, kde hlavní myšlenkou je ukázat, jak válečná situace deformuje mezilidské vztahy a vede k paradoxním situacím, motivy zahrnují absurditu, osamělost, strach ze smrti, přátelství, zrada, láska, nenávist, nuda a stereotyp, přičemž námět vychází z autorových vlastních zkušeností lékaře na ruské frontě za první světové války, kdy byl svědkem tragikomických situací uprostřed válečného chaosu.

Zařazení díla

Jízdní hlídka byla napsána v období meziválečné avantgardy, kam spadá i autor František Langer, a vykazuje prvky expresionismu.

Časoprostor

Dějový časoprostor Jízdní hlídky je zasazen do první světové války na ruské frontě v opuštěném statku, který slouží jako polní nemocnice a zároveň ubytovna pro vojáky.

Kompozice

Kompozice Jízdní hlídky je chronologická s retrospektivními prvky, formálně je členěna do tří dějství, která se dále dělí na scény.

Charakteristika díla

Jízdní hlídka spadá pod epiku, konkrétně se jedná o drama s prvky tragikomedie, napsané ve formě divadelní hry.

Vypravěč

Vypravěč v Jízdní hlídce není explicitně přítomen, jedná se o drama, kde se děj odvíjí prostřednictvím dialogů a monologů postav, takže vyprávěcí forma je scénická.

Hlavní postavy

Postavy v Jízdní hlídce zahrnují: Rotmistra Václava Mejzlíka, velitele hlídky, který je pragmatický, cynický a zároveň melancholický, toužící po návratu domů; Desátníka Emila Švandu, mladého a idealistického vojáka, který se postupně stává otupělým vůči hrůzám války; Vojína Josefa Kroupu, prostoduchého a dobrosrdečného vojáka, jenž nachází útěchu v jídle a spánku; Zdravotníka Marcela Fuchse, intelektuála a pacifistu, který se snaží udržet si lidskost v nelidských podmínkách; Ruského zajatce Fedotějeva, zpočátku nedůvěřivého a bojácnýho, ale postupně si nacházejícího společné rysy s rakousko-uherskými vojáky; Nadporučíka Pištěláka, kariéristického a arogantního důstojníka, představujícího byrokratický aparát armády; a Sestřičku, postavu spíše symbolickou, představující naději a lidskost v nelidském prostředí.

Jazyk a styl

Jazyk Jízdní hlídky je spisovný, s občasnými prvky hovorové češtiny, které dokreslují autentičnost vojenského prostředí, přičemž autor využívá přímou řeč pro vykreslení charakterů a jejich vzájemných vztahů, a dále používá metafory, sarkasmus a ironii k vyjádření absurdity války a lidského údělu v ní, čímž dodává textu hloubku a emoční náboj.

Stručný obsah

Jízdní hlídka vypráví příběh skupiny československých vojáků sloužících v ruské legii během první světové války, kteří se v zákopech na východní frontě potýkají s nudou, strachem, absurditou války a zároveň hledají útěchu v kamarádství a humoru, přičemž se ocitají v situacích, které prověřují jejich lidskost i odhodlání.

Podrobný obsah díla

Hra začíná scénou v deštivém dni na ruské frontě, kde se setkáváme s rotmistrem Hýbnerem, svobodníkem Vojtěchem Musilem, desátníkem Petrem Šlajsem a vojínem Janem Ratkou, kteří tráví čas v zákopech, utápějíc se v nudě a strachu z blížícího se útoku, přičemž jejich rozhovory jsou plné sarkasmu a černého humoru, kterým se snaží vyrovnat s hrůzami války a blížící se smrtí, a poté se setkávají s ruským zběhem, kterého se rozhodnou ukrýt a pomoci mu uprchnout, i když vědí, že riskují trest, a situace se dále komplikuje příchodem Rakušana, zajatého vojáka, který jim vypráví o svém životě a utrpení na frontě, a vzbuzuje v nich soucit a pochopení pro nepřítele, čímž zpochybňují smysl války a zabíjení, a během noci se napětí stupňuje, neboť očekávají útok nepřítele, a vojáci se utápějí ve svých myšlenkách a obavách, vzpomínají na své domovy a blízké, které možná už nikdy neuvidí, a ráno se skutečně rozpoutá bitva, která je plná zmatku, strachu a smrti, přičemž vojáci bojují o holý život a snaží se přežít, a uprostřed bitevní vřavy se setkávají s raněným ruským vojákem, kterého se rozhodnou zachránit, i když to znamená ohrozit vlastní životy, a v závěrečné scéně se dozvídáme, že se válka blíží ke konci, a vojáci se těší na návrat domů, i když si uvědomují, že se navždy změnili a že hrůzy války si ponesou s sebou po celý život, avšak přesto si zachovávají naději na lepší budoucnost a víru v lidskost, která přetrvává i v těch nejtemnějších chvílích.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Jízdní hlídka – rozbor díla (František Langer) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl významným českým lékařem ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo silným humanismem a existenciálními otázkami ⯀ Kriticky reflektoval společnost a prohluboval psychologii lidských charakterů a jejich morálních dilemat ⯀ Napsal mnoho románů, povídek a her, z nichž některé se staly klasickými díly české literatury ⯀ Jeho prožitek z Osvětimi je silně zdokumentován a dodnes aktuální ⯀ Jeho odkaz spočívá v pronikavém vhledu do lidské duše ⯀ Statečně se stavěl proti nespravedlnosti ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Periferie ⯀ Velbloud uchem jehly ⯀ Jízdní hlídka

Současníci

Karel Čapek (Povídky z jedné kapsy), Jaroslav Seifert (Maminka), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník), Vladislav Vančura (Rozmarné léto)

Obrácení Ferdyše Pištory (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o drama, konkrétně komedii, s výrazovou formou divadelní hry.

Téma a motiv

Hlavním tématem Obrácení Ferdyše Pištory je proměna sobeckého a zhýralého mladíka v zodpovědného a cítícího člověka, přičemž hlavní myšlenkou je ukázat, že i zdánlivě ztracený člověk se může změnit k lepšímu, a to díky vnějším okolnostem a setkání s lidmi, kteří v něm probudí skrytý potenciál k dobru; motivy zahrnují lásku, přátelství, zodpovědnost, sebeobětování, generační konflikt a společenskou kritiku; námětem je pak příběh mladého muže, který promarnil zděděné jmění a ocitl se na dně, ale díky lásce k ženě a nečekanému dědictví po strýci dostane druhou šanci a rozhodne se změnit svůj život.

Zařazení díla

Literární směr, do kterého Obrácení Ferdyše Pištory spadá, je psychologický realismus s prvky expresionismu, a autor tvořil v období meziválečné literatury.

Časoprostor

Děj Obrácení Ferdyše Pištory se odehrává v neurčeném českém městě, pravděpodobně v Praze, v prostředí měšťanské společnosti, a časově je zasazen do období po první světové válce.

Kompozice

Kompozice hry je chronologická s retrospektivními prvky, které odhalují Pištorovu minulost, a formálně je členěna do tří dějství, která se dále dělí na jednotlivé scény.

Charakteristika díla

Jedná se o drama, konkrétně komedii, s výrazovou formou divadelní hry.

Vypravěč

Vypravěč není v Obrácení Ferdyše Pištory explicitně přítomen, jedná se o drama s dialogy a monology postav, vyprávěcí forma je tedy scénická.

Hlavní postavy

Postavy zahrnují Ferdinanda Pištoru, protagonistu, zpočátku sobeckého a nezodpovědného mladíka, který se v průběhu hry proměňuje v uvědomělého a starostlivého člověka; Emílii, Pištorovu milovanou, laskavou a trpělivou ženu, která v něj věří a pomáhá mu na cestě k nápravě; Tomáše, Pištorova přítele, racionálního a pragmatického člověka, který mu poskytuje oporu a rady; tetu Hermínu, Pištorovu zámožnou tetu, která ztělesňuje tradiční morální hodnoty; strýce Aloise, Pištorova strýce, jehož smrt a následné dědictví představují pro Pištoru zlomový bod v životě; a dále pak vedlejší postavy jako hostinského, sluhu a další osoby z měšťanského prostředí, kteří dokreslují atmosféru a společenské pozadí příběhu.

Jazyk a styl

Jazyk knihy je spisovný, s občasnými prvky hovorové češtiny, dialogy jsou psány formou přímé řeči, autor využívá různé jazykové prostředky, jako jsou metafory, přirovnání, ironie a humor, které dodávají textu živost a dynamiku, a zároveň vytváří kontrast mezi povrchním světem smetánky a vážností války.

Stručný obsah

Příběh Obrácení Ferdyše Pištory sleduje osudy mladého, lehkomyslného a zhýralého šlechtice Ferdyše Pištory, který promarňuje rodinný majetek a žije bezstarostným životem plným večírků, hazardu a milostných afér, dokud ho nečekaný zvrat v podobě válečné mobilizace a následného zajetí nepřinutí k přehodnocení svých životních hodnot a k nalezení smyslu existence v pomoci druhým a v lásce k prosté dívce.

Podrobný obsah díla

Mladý šlechtic Ferdyš Pištora si užívá bezstarostný život plný zábavy, hazardu a milostných avantýr, nebere nic vážně a promarňuje rodinný majetek, aniž by se staral o následky, dokud ho nenadálá mobilizace do války nevytrhne z jeho pohodlného světa a nevrhne do kruté reality fronty, kde je brzy zajat a ocitá se v zajateckém táboře, konfrontován s utrpením, hladem a smrtí, což ho hluboce zasáhne a donutí ho přehodnotit dosavadní životní styl, v zajetí se setkává s lidmi z různých společenských vrstev, kteří mu otevírají oči a ukazují mu skutečné hodnoty života, jako je přátelství, solidarita a obětavost, Pištora se postupně zbavuje své naivity a povrchnosti a začíná si uvědomovat odpovědnost za své činy i za osudy druhých, v táboře se také seznamuje s prostou, ale laskavou dívkou, která v něm probouzí skutečnou lásku a dává mu sílu překonávat těžkosti, Pištora se stává oporou pro své spoluvězně, pomáhá jim, stará se o nemocné a snaží se jim ulehčit jejich úděl, prochází postupnou proměnou, ztrácí svou aroganci a sobectví a nachází smysl života v pomoci druhým, válečné útrapy a zkušenost se zajetím ho formují a mění jeho pohled na svět, učí se vážit si obyčejných věcí a nachází štěstí v lásce a v lidské sounáležitosti, po propuštění ze zajetí se Ferdyš Pištora vrací domů jako jiný člověk, zbavený iluzí a povrchnosti, s novými hodnotami a s odhodláním žít smysluplný život, ačkoliv se musí vyrovnat s následky svého dřívějšího chování a s chudobou, nachází uspokojení v práci a v lásce k dívce, kterou poznal v zajetí, a stává se zodpovědným a laskavým člověkem, který si váží života a snaží se konat dobro.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Obrácení Ferdyše Pištory – rozbor díla (František Langer) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl významným českým lékařem ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo silným humanismem a existenciálními otázkami ⯀ Kriticky reflektoval společnost a prohluboval psychologii lidských charakterů a jejich morálních dilemat ⯀ Napsal mnoho románů, povídek a her, z nichž některé se staly klasickými díly české literatury ⯀ Jeho prožitek z Osvětimi je silně zdokumentován a dodnes aktuální ⯀ Jeho odkaz spočívá v pronikavém vhledu do lidské duše ⯀ Statečně se stavěl proti nespravedlnosti ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Periferie ⯀ Velbloud uchem jehly ⯀ Jízdní hlídka

Současníci

Karel Čapek (Povídky z jedné kapsy), Jaroslav Seifert (Maminka), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník), Vladislav Vančura (Rozmarné léto)

Periferie (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o dramatickou literární tvorbu, konkrétně o hru, která je psána ve formě dialogů a popisů scény.

Téma a motiv

Téma textu je zobrazení úpadku lidské morálky a beznaděje v maloměstském prostředí, přičemž hlavní myšlenka je kritika společenských poměrů a morálních hodnot, motivy jsou vyjádřené prostřednictvím zmaru, násilí, chudoby a osamělosti, námětem je příběh o životě na periférii společnosti, zobrazený skrz osudy jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů.

Zařazení díla

Patří do literárního směru expresionismu, charakteristického pro meziválečné období.

Časoprostor

Časoprostor příběhu je zasazen do nejasně definovaného maloměsta, atmosféra je ponurá a sugestivní, ve hře Periferie je čas relativní a spíše se zaměřuje na vnitřní prožívání postav a na vykreslení jejich vzájemných vztahů, které odráží charakteristické znaky prostředí.

Kompozice

Kompozice je lineární, s chronologickým dějem, děj je rozdělen do tří aktů, formálně je text členěn do dialogů, scénických poznámek a popisů.

Charakteristika díla

Jedná se o dramatickou literární tvorbu, konkrétně o hru, která je psána ve formě dialogů a popisů scény.

Vypravěč

Vypravěč je dramatický, je zde přítomna omniscientní vyprávěcí forma s detailním popisem psychiky postav a prostředí.

Hlavní postavy

Postavy jako například Anna, která představuje oběť systému, je utiskovaná a bezmocná, snaží se o nalezení smyslu v chaotické realitě; dále Karel, který je charakterizován jako cynický a morálně zkažený člověk, reprezentuje typické charaktery zkažené společnosti, jehož chování je ovlivněno prostředím; pak je tu i paní učitelka, která je zobrazována jako jediná postava, která se snaží o zachování morálky a snaží se o zlepšení poměrů, je však bezmocná; dále pak Tomáš, reprezentující idealistu, který se snaží zlepšit svět, ale jeho pokusy selhávají; nakonec i další postavy symbolizují aspekty morálního rozkladu a sociální deprivace, například opilci, žebráci, nebo nešťastní jedinci, vytvářejí komplexní obraz periferie a jejího temného prostředí.

Jazyk a styl

Kniha je psána spisovným jazykem s bohatým využitím lyrických pasáží, dialogů a detailních popisů přírody, v němž autor mistrně kombinuje jednoduchou, srozumitelnou slovní zásobu s expresivní obrazností a metaforami, vnášející do textu hloubku a emotivní sílu, využívaje přímou řeč k oživení dialogů a k zdůraznění charakterů postav, přičemž se autor neštítí používat symbolických vyjádření a obrazných přirovnání pro zvýšení výrazové síly textu a pro dotvoření atmosféry, které jsou protkány subtilními odkazy na obecné lidské zkušenosti, a to vše se snoubí s melancholickým tónem vyprávění, podtrhujícím tíživost situace hlavního hrdiny a jeho neschopnost plně se vyrovnat s následky válečného konfliktu a s traumaty, jež si odnesl z bitevního pole a které se mu vracejí v nočních můrách a ve dnech prožívaných v tísnivé atmosféře post-válečné společnosti, která se vyznačuje ztrátou ideálů a morální dezintegrací, a kde panuje pocit zmaru a prázdnoty, jež je podtržen melancholickými popisy přírody odrážející se ve vnitřním rozpoložení protagonisty, jenž nachází útěchu v ústraní a v harmonii s okolním světem, a v tomto smyslu se příroda stává jedním z hlavních motivů vyprávění, symbolizujícím klid a únik před bolestí a traumaty minulosti, a jenž nalezl uplatnění v intimním prostředí rodinného kruhu, kde se mu dostává podpory a pochopení a kde nalezne útočiště před tlakem a rozpadem společnosti, jež je zasažena existencionální krizí a morální degradací, a kde hlavního hrdinu poznamená válečný konflikt a jeho zkušenosti z fronty a kde se stává osamoceným pozorovatelem společnosti a dění okolo sebe, ale přesto se snaží nalézt smysl v životě a vyrovnat se se svými traumaty a s problémy, s kterými se potýká, a v ději nalezneme úspěšné a neúspěšné pokusy o integraci do společnosti, s důrazem na vnitřní procesy protagonisty a na jeho snahu o seberealizaci, která je ztěžována traumaty z války, a se snahou hledat smysl života v post-válečném světě.

Stručný obsah

Periferie líčí osudy mladého muže, který se po návratu z války snaží začlenit do společnosti, ale potýká se s traumaty a deziluzí, nacházeje útěchu pouze v intimitě rodiny a v přírodě.

Podrobný obsah díla

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Periferie – rozbor díla (František Langer) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.