Život

Byl průkopníkem žánru hororu a detektivky ⯀ Jeho díla se vyznačují temnou atmosférou a psychologickou hloubkou ⯀ Mistrně používal symboliku a inovativní narativní techniky ⯀ Jeho povídky jsou dodnes uznávány pro své mistrovské vypravěčství ⯀ Rozvíjel a popularizoval krátkou povídku jako literární formu ⯀ Ovlivnil generace spisovatelů po celém světě ⯀ Jeho díla byla adaptována do mnoha filmů a dalších médií ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Havran ⯀ Jáma a kyvadlo ⯀ Zlatý brouk

Současníci

Nathaniel Hawthorne (Šarlatová písmena), Herman Melville (Moby Dick), Ralph Waldo Emerson (Eseje), Henry David Thoreau (Walden)

Pád do Maelströmu (rozbor)

Základní charakteristika

Pád do Maelströmu je epika, konkrétně novela s hororovými a dobrodružnými prvky, psaná prózou.

Téma a motiv

Téma Pád do Maelströmu je boj o přežití tváří v tvář drtivé síle přírody, přičemž hlavní myšlenkou je, že i v nejtěžších situacích může chladnokrevnost, pozorovací schopnost a racionální uvažování vést k záchraně, motivy zahrnují strach, hrůzu, naději, boj o přežití, sílu přírody, vědecké pozorování a racionální myšlení, námětem je pak setkání rybářů s obřím mořským vírem a následný boj jednoho z nich o přežití.

Zařazení díla

Romántismus, období autora je charakterizováno důrazem na emoce, individualitu, fantazii a fascinaci nadpřirozenem a tajemnem.

Časoprostor

Děj Pád do Maelströmu se odehrává u pobřeží Norska, konkrétně v oblasti Lofotských ostrovů, v neurčitém čase, pravděpodobně v 19. století, avšak časový rámec vyprávění se zaměřuje na několik hodin hrůzného zážitku.

Kompozice

Kompozice Pád do Maelströmu je chronologická s retrospektivní vsuvkou, kdy starší rybář vypráví svůj příběh, formálně se text člení na úvodní setkání vypravěče se starým rybářem, následné líčení rybářova zážitku s maelströmem a závěrečné rozloučení obou postav.

Charakteristika díla

Pád do Maelströmu je epika, konkrétně novela s hororovými a dobrodružnými prvky, psaná prózou.

Vypravěč

Vypravěčem je ich-forma, která se střídá s er-formou v rámci retrospektivního vyprávění starého rybáře, který se stává v této části ich-vypravěčem a líčí svůj děsivý zážitek v první osobě, zatímco úvodní a závěrečná část je vyprávěna v er-formě z pohledu vnějšího pozorovatele.

Hlavní postavy

Postavy zahrnují bezejmenného vypravěče, který je zvědavým posluchačem starého rybáře a prostředníkem mezi čtenářem a hrůzným příběhem, dále starého rybáře, jehož jméno se nedozvíme, ale který je hlavním protagonistou příběhu a prochází dramatickou proměnou z energického a zkušeného rybáře na zlomeného a traumatizovaného muže po zážitku s maelströmem, který se stane symbolem jeho vnitřního boje a přežití, a konečně dva bratry starého rybáře, kteří představují oběti neúprosné síly přírody a jejichž tragický osud dokresluje hrůzu situace a umocňuje dopad maelströmu na psychiku přeživšího bratra.

Jazyk a styl

Poe používá spisovný jazyk s prvky archaismů a poetismu, s častým využitím metafor, personifikace a obrazného vyjadřování, které umocňují dramatickou atmosféru a hrůzu z neznámého, a přímá řeč starého rybáře, prokládaná jeho úvahami a popisy, vtahuje čtenáře do děje a umožňuje mu prožít jeho hrůzu a zoufalství.

Stručný obsah

Příběh sleduje starého rybáře, který vypráví o svém hrůzném zážitku, kdy se se svým bratrem a lodí dostal do obrovského mořského víru Maelström u norských břehů a přežil.

Podrobný obsah díla

Starý rybář, zpočátku zdánlivě klidný a rozvážný, vypráví o tragické události, která ho navždy poznamenala – o dni, kdy se se svými dvěma bratry vydal na rybářský výlet, a ačkoliv byl varován před hrozícím Maelströmem, nebezpečně se k němu přiblížili, a když se zhoršilo počasí a strhla se bouře, jejich loď byla vtažena do spirálovitého proudu víru, kde se nejprve ocitli v jakési strašlivé prázdnotě obklopené stěnou vody, pozorovali, jak se s nimi točí trosky lodí, kusy nábytku a dokonce i obrovské stromy, a v hrůze sledovali, jak se vír stahuje a hloubí, a zatímco jeden z bratrů propadl panice a skočil do moře, kde se okamžitě utopil, druhý bratr se v hrůze držel lodě a s hrůzou sledoval, jak se blíží nevyhnutelný konec, starý rybář si však všiml, že válcovité předměty se točí pomaleji a klesají méně rychle než předměty hranaté, a s touto znalostí se pevně přivázal k sudu, který byl na palubě, a když se loď konečně rozpadla a potopila se do hlubin, on se na sudu udržel na hladině, ačkoliv byl stále vtahován do víru, pozoroval, jak se vír postupně uklidňuje a jeho síla slábne, a po dlouhé a hrůzné době, kdy se mu zdálo, že čas se zastavil, se mu podařilo dostat se na okraj víru a byl zachráněn projíždějící lodí, zatímco jeho bratři a loď zmizeli v hlubinách Maelströmu, a tato traumatická zkušenost ho navždy změnila, a ačkoliv přežil, nese si s sebou tíhu vzpomínek a vědomí, že byl svědkem hrůzy a smrti svých bratrů.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Pád do Maelströmu – rozbor díla (Edgar Allan Poe) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl průkopníkem žánru hororu a detektivky ⯀ Jeho díla se vyznačují temnou atmosférou a psychologickou hloubkou ⯀ Mistrně používal symboliku a inovativní narativní techniky ⯀ Jeho povídky jsou dodnes uznávány pro své mistrovské vypravěčství ⯀ Rozvíjel a popularizoval krátkou povídku jako literární formu ⯀ Ovlivnil generace spisovatelů po celém světě ⯀ Jeho díla byla adaptována do mnoha filmů a dalších médií ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Havran ⯀ Jáma a kyvadlo ⯀ Zlatý brouk

Současníci

Nathaniel Hawthorne (Šarlatová písmena), Herman Melville (Moby Dick), Ralph Waldo Emerson (Eseje), Henry David Thoreau (Walden)

Maska červené smrti (rozbor)

Základní charakteristika

Maska červené smrti je epika, konkrétně novela s prvky hororu, napsaná v próze.

Téma a motiv

Téma novely se zaměřuje na marnost úniku před smrtí, především v kontextu smrtelné epidemie zvané „červená smrt“, která sužuje zemi; hlavní myšlenkou je nevyhnutelnost smrti, která si nakonec najde každého, bez ohledu na jeho postavení či bohatství; motivy zahrnují strach ze smrti, marnost pokusů o její oddálení, symbolismus barev a prostoru, kontrast mezi životem a smrtí, a alegorický význam moru jako metafory pro lidskou smrtelnost; námět poskytla pravděpodobně epidemie cholery, která zasáhla Evropu a Ameriku.

Zařazení díla

Romantická novela spadá do období amerického romantismu, pro Poeovu tvorbu typického temnými a ponurými motivy.

Časoprostor

Děj Masky červené smrti se odehrává v gotickém, od světa odděleném opatství prince Prospera, kam se uchýlil se svými dvořany, aby unikli moru; časově je příběh zasazen do neurčitého středověku, během řádění „červené smrti“.

Kompozice

Kompozice je chronologická s prvky retrospektivy, kdy se dozvídáme o šíření moru vně opatství; formálně se text člení na relativně krátké odstavce, které přispívají k napínavému a dramatickému vyznění.

Charakteristika díla

Maska červené smrti je epika, konkrétně novela s prvky hororu, napsaná v próze.

Vypravěč

Vypravěč je er-forma, tedy vševědoucí, který sleduje děj z odstupu, ale zároveň má přístup k myšlenkám a pocitům postav, a používá spíše popisný a reflektivní styl vyprávění, čímž dotváří atmosféru strachu a beznaděje.

Hlavní postavy

Postavy zahrnují prince Prospera, arogantního a sobeckého šlechtice, který se snaží smrt obejít, symbolizuje marnost a pýchu; dvořany, kteří představují dekadentní společnost, odtrženou od reality a posedlou vlastní zábavou, jejich osud ilustruje společnou zranitelnost vůči smrti; a samotnou červenou smrt, personifikovanou jako záhadná a děsivá postava, která v závěru proniká do opatství a zabíjí všechny přítomné, symbolizuje nevyhnutelnost osudu a triumf smrti nad životem.

Jazyk a styl

Poeův text se vyznačuje formálním, spisovným jazykem s gotickými prvky, využívá bohatou slovní zásobu, dlouhá souvětí s propracovanou syntaxí, symbolické obrazy a metafory (například sedm barevných sálů reprezentujících fáze života), personifikaci (Červená smrt jako postava), alegorii (uzavřené opatství symbolizující marný pokus o únik před smrtí) a také prvky dramatu a napětí, dialogy jsou sice omezené, ale důraz je kladen na popis prostředí, atmosféry a pocitů postav, čímž se vytváří ponurý a zlověstný tón.

Stručný obsah

Příběh líčí opulentní maskový bál, který princ Prospero pořádá pro tisíc svých přátel ve svém opatství, kam se uchýlili před morovou epidemií zvanou Červená smrt, která sužuje venkovský lid, a jak během noci postupně udeří na bál hodiny s údery zvonu, které vyvolávají strach a úzkost, a nakonec se objeví tajemná postava v masce červené smrti a princ Prospero i jeho hosté podlehnou strašlivé nemoci.

Podrobný obsah díla

Princ Prospero, bohatý a extravagantní šlechtic, se v době, kdy venkov zužuje smrtící epidemie Červené smrti, uchyluje do svého odlehlého, opevněného opatství spolu s tisícovkou svých dvořanů a přátel, aby se před morem uchránili; v opatství pořádají opulentní maskový bál, přičemž sedm sálů opatství je vyzdobeno v různých barvách – modré, fialové, zelené, oranžové, bílé, fialové a černé – a každý sál symbolizuje jiný aspekt života; hosté se oddávají veselí, tanci a pitkám, snaží se zapomenout na hrůzy, které se dějí za zdmi opatství; každou hodinu odbíjí v opatství obří ebenové hodiny, jejichž zvonění vyvolává u hostů znepokojivé ticho a úzkost, jež následně nahrazuje další vlna bujarého veselí; když hodiny odbijí půlnoc, objeví se mezi hosty nová, tajemná postava, oděná v hábitu připomínajícím pohřební rubáš a s maskou zobrazující obličej znetvořený Červenou smrtí; tato postava prochází sálem a vyvolává hrůzu a zmatek mezi hosty; princ Prospero, rozzuřený drzostí neznámého hosta, se ho snaží konfrontovat, pronásleduje ho skrz všech sedm sálů, avšak když se k němu v černém sále konečně přiblíží, princ Prospero padne k zemi mrtev; hosté se vrhnou na tajemnou postavu, aby ji odmaskovali, ale pod maskou a rubášem nenajdou nic; postupně jeden po druhém podléhají Červené smrti; alegorie poukazuje na nevyhnutelnost smrti a marnost pokusů o únik před osudem, i bohatství a moc jsou bezmocné proti síle smrti, která si nakonec najde každého; závěrem Červená smrt zvítězí nad všemi obyvateli opatství, světla zhasnou a nastane temnota a ticho.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Maska červené smrti – rozbor díla (Edgar Allan Poe) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl průkopníkem žánru hororu a detektivky ⯀ Jeho díla se vyznačují temnou atmosférou a psychologickou hloubkou ⯀ Mistrně používal symboliku a inovativní narativní techniky ⯀ Jeho povídky jsou dodnes uznávány pro své mistrovské vypravěčství ⯀ Rozvíjel a popularizoval krátkou povídku jako literární formu ⯀ Ovlivnil generace spisovatelů po celém světě ⯀ Jeho díla byla adaptována do mnoha filmů a dalších médií ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Havran ⯀ Jáma a kyvadlo ⯀ Zlatý brouk

Současníci

Nathaniel Hawthorne (Šarlatová písmena), Herman Melville (Moby Dick), Ralph Waldo Emerson (Eseje), Henry David Thoreau (Walden)

Jáma a kyvadlo (rozbor)

Základní charakteristika

Jáma a kyvadlo je epika, konkrétně hororová povídka, s výrazovou formou prózy.

Téma a motiv

V povídce Jáma a kyvadlo je ústředním tématem strach a utrpení člověka odsouzeného k smrti, s hlavní myšlenkou explorace lidské psychiky tváří v tvář extrémnímu ohrožení a blížící se smrti, motivy zahrnují fyzické i psychické mučení, bezmocnost, strach z neznáma, smyslové vjemy, a očekávání smrti, přičemž námět vychází ze situace vězně v cele smrti, jenž prožívá rafinované mučení a balancuje na hranici mezi životem a smrtí, přičemž celá situace stupňuje jeho duševní muka.

Zařazení díla

Román Jáma a kyvadlo se řadí k temnému romantismu, období, v němž Poe tvořil.

Časoprostor

Časoprostor v Jáma a kyvadlo je neurčitý, odehrává se v temné, vlhké cele španělské inkvizice během neurčeného historického období.

Kompozice

Kompozice Jámy a kyvadla je chronologická s prvky retrospektivy, kdy vypravěč vzpomíná na události, které vedly k jeho uvěznění, formálně se povídka člení na odstavce, které popisují jednotlivé fáze mučení a vypravěčových pocitů.

Charakteristika díla

Jáma a kyvadlo je epika, konkrétně hororová povídka, s výrazovou formou prózy.

Vypravěč

Vypravěčem je odsouzenec, ich-forma, podávající subjektivní a detailní popis svých prožitků a myšlenek v cele smrti, od okamžiku odsouzení až po dramatické osvobození.

Hlavní postavy

Jedinou postavou s rozvinutým charakterem je bezejmenný vypravěč, vězeň odsouzený inkvizicí k smrti, prožívající extrémní fyzické a psychické utrpení v cele smrti, jehož charakter se vyznačuje strachem, bezmocností, ale i silnou vůlí k přežití a snahou o racionální uvažování i v mezních situacích, ostatní postavy, jako jsou inkvizitoři, zůstávají v pozadí a jsou vnímáni spíše jako anonymní síla reprezentující kruté a nelítostné zlo.

Jazyk a styl

Poe používá spisovný, avšak archaický jazyk s prvky gotiky, využívá přímou řeč k vyjádření myšlenek vypravěče, bohatě používá metafory a personifikace k dokreslení atmosféry hrůzy a beznaděje, a opakování a gradace pro zdůraznění stupňujícího se napětí.

Stručný obsah

Během španělské inkvizice je bezejmenný vypravěč odsouzen k smrti a uvězněn v temné kobce, kde čelí fyzickému a psychickému mučení v podobě hluboké jámy uprostřed cely a ostrého kyvadla, které se k němu pomalu spouští.

Podrobný obsah díla

Vypravěč se po vynesení rozsudku ocitá v naprosté tmě a neví, co ho čeká, a po procitnutí z mdlob si uvědomuje, že je spoután na dřevěném lůžku uprostřed čtvercové cely, a pokusí se určit rozměry cely procházením, ale omdlí vyčerpáním a hladem; když se znovu probudí, najde vedle sebe chléb a vodu a zjistí, že v cele je hluboká jáma, do které málem spadne, když se pokouší znovu prozkoumat prostor; po opětovném usnutí se probudí s pocitem, že je připoután k lůžku, a zjistí, že nad ním se na stropě kymácí ostré kyvadlo, které se k němu pomalu ale jistě spouští; v zoufalé situaci se vypravěč pokusí zbavit pout, ale nedaří se mu to, a kyvadlo se stále přibližuje k jeho hrudi; v momentě největšího zoufalství se mu podaří natřít pouta zbytkem masa z večeře, a krysy, přitahované pachem, mu pouta překoušou a osvobodí ho těsně předtím, než by ho kyvadlo rozetlo; stěny cely se začnou rozžhavovat a pohybovat, čímž ho tlačí směrem k jámě; vypravěč si uvědomuje, že se jedná o další rafinované mučení a očekává nevyhnutelnou smrt; v poslední chvíli, kdy se už ocitá na okraji jámy a chystá se skočit do neznáma, ho zachrání francouzský generál Lasalle, který vede vojska osvobozující Toledo.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Jáma a kyvadlo – rozbor díla (Edgar Allan Poe) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Život

Byl průkopníkem žánru hororu a detektivky ⯀ Jeho díla se vyznačují temnou atmosférou a psychologickou hloubkou ⯀ Mistrně používal symboliku a inovativní narativní techniky ⯀ Jeho povídky jsou dodnes uznávány pro své mistrovské vypravěčství ⯀ Rozvíjel a popularizoval krátkou povídku jako literární formu ⯀ Ovlivnil generace spisovatelů po celém světě ⯀ Jeho díla byla adaptována do mnoha filmů a dalších médií ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Havran ⯀ Jáma a kyvadlo ⯀ Zlatý brouk

Současníci

Nathaniel Hawthorne (Šarlatová písmena), Herman Melville (Moby Dick), Ralph Waldo Emerson (Eseje), Henry David Thoreau (Walden)

Zlatý brouk (rozbor)

Základní charakteristika

Zlatý brouk je dílem epiky, konkrétně jde o novelu s detektivními a dobrodružnými prvky, psanou prózou.

Téma a motiv

Zlatý brouk se zaměřuje na téma luštění šifry a hledání pokladů, přičemž hlavní myšlenkou je důležitost logického myšlení, dedukce a pozorovacího talentu při řešení záhad; motivy zahrnují šifru, pirátský poklad, posedlost, záhadu, izolaci a vztah člověka k přírodě; námět příběhu spočívá v objevení tajemného zašifrovaného dokumentu, který vede k nalezení pokladu legendárního piráta kapitána Kidda.

Zařazení díla

Romantický směr s prvky gotiky a fantastiky silně ovlivnil tvorbu Edgara Allana Poea, jenž tvořil v období amerického romantismu.

Časoprostor

Děj Zlatého brouka se odehrává na Sullivanově ostrově u pobřeží Jižní Karolíny, časově je příběh zasazen do neurčité, avšak zřejmě nedávné minulosti vzhledem k době vzniku.

Kompozice

Kompozice Zlatého brouka je chronologická s retrospektivními prvky, kdy vypravěč vzpomíná na události, které vedly k nalezení pokladu; formálně se text člení na kapitoly, které sledují vývoj pátrání.

Charakteristika díla

Zlatý brouk je dílem epiky, konkrétně jde o novelu s detektivními a dobrodružnými prvky, psanou prózou.

Vypravěč

Příběh je vyprávěn v ich-formě, kdy nejmenovaný vypravěč, přítel Williama Legranda, popisuje události z vlastního pohledu a zprostředkovává čtenáři Legrandovy dedukce a postup při luštění šifry.

Hlavní postavy

William Legrand je bývalý bohatý muž, nyní stižen melancholií a posedlý hledáním hmyzu, který se po nálezu zlatého brouka promění v zapáleného kryptografa a hledače pokladů, projevuje inteligenci, excentricitu a sklony k melancholii; vypravěč je Legrandův přítel, skeptický a racionální, který zaznamenává příběh a zpočátku nevěří Legrandově posedlosti, ale postupně se nechává strhnout jeho nadšením; Jupiter je Legrandův oddaný, poněkud pověrčivý černošský sluha, který svého pána doprovází na jeho dobrodružství a přestože zpočátku nechápe Legrandovy záměry, je mu věrný a pomáhá mu s hledáním pokladu.

Jazyk a styl

Poeův příběh je napsán spisovným jazykem, s využitím přímé řeči pro vykreslení dialogů mezi postavami, a autor dále využívá metafory a popisné pasáže pro dokreslení atmosféry tajemna a napětí, čímž čtenáře vtáhne do děje a zároveň mu umožní lépe si představit prostředí a postavy.

Stručný obsah

Příběh Zlatý brouk vypráví o Williamu Legrandovi, který byl po uštknutí zlatým broukem posedlý hledáním pokladu, k čemuž mu dopomůže nalezený zašifrovaný pergamen a jeho následné rozluštění, které ho dovede k pirátskému pokladu kapitána Kidda.

Podrobný obsah díla

William Legrand, kdysi bohatý muž, se po nešťastném uštknutí zlatým broukem uchýlí na odlehlý ostrov poblíž Charlestonu v Jižní Karolíně, kde žije v chudobě se svým věrným sluhou Jupiterem; Legrand, posedlý myšlenkou na nalezení pokladu, tráví dny blouděním po ostrově a hledáním stop, až jednoho dne objeví zvláštního zlatého brouka, kterého si připevní na nit a nosí s sebou, a nedlouho poté nalezne zašifrovaný pergamen, o kterém se domnívá, že obsahuje klíč k pirátskému pokladu; Legrand, fascinován záhadou pergamenu, se s vervou pustí do jeho luštění, přičemž mu s neochotou a obavami pomáhá Jupiter, který se obává o Legrandovo duševní zdraví, a po důkladném zkoumání a sérii pokusů a omylů Legrand konečně rozluští šifru, která se ukáže být složitou sadou indicií vedoucích k pokladu kapitána Kidda; návod na pergamenu je psán formou složitého rébusu s obrázky a symboly a vede hledače pokladu krok za krokem přes různé orientační body na ostrově, od starého stromu s lebkou až po úzkou štěrbinu ve skále; Legrand, Jupiter a vypravěč, Legrandův přítel, se vydají na dobrodružnou cestu, sledujíc instrukce z pergamenu, a po náročném putování terénem plným nástrah a překážek, včetně strmých svahů, hustého porostu a nebezpečných útesů, se konečně dostanou na místo určení; tam, dle pokynů z pergamenu, Legrand spustí zlatého brouka na niti skrz lebku visící na stromě, a místo, kde brouk přistane, označuje přesné místo, kde je poklad zakopán; Jupiter s lopatou začne kopat a po chvíli narazí na dřevěnou truhlu plnou zlatých mincí, drahokamů a dalších cenností, což potvrdí Legrandovu teorii a odhalí pirátský poklad kapitána Kidda; nalezený poklad Legranda a Jupitera obohatí a zajistí jim bezstarostnou budoucnost a Legrandův přítel, vypravěč, je svědkem celého dobrodružství a zaznamenává ho pro budoucí generace, zdůrazňujíc Legrandovu inteligenci, bystrost a schopnost rozluštit složitou šifru, a zároveň popisuje tajemnou atmosféru ostrova a napětí, které provázelo hledání pokladu.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Zlatý brouk – rozbor díla (Edgar Allan Poe) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.

Edgar Allan Poe

Život

Byl průkopníkem žánru hororu a detektivky ⯀ Jeho díla se vyznačují temnou atmosférou a psychologickou hloubkou ⯀ Mistrně používal symboliku a inovativní narativní techniky ⯀ Jeho povídky jsou dodnes uznávány pro své mistrovské vypravěčství ⯀ Rozvíjel a popularizoval krátkou povídku jako literární formu ⯀ Ovlivnil generace spisovatelů po celém světě ⯀ Jeho díla byla adaptována do mnoha filmů a dalších médií ⯀

➥ Více informací

Tvorba (příklady)

Havran ⯀ Jáma a kyvadlo ⯀ Pád do Maelströmu

Současníci

Nathaniel Hawthorne (Šarlatová písmena), Herman Melville (Moby Dick), Ralph Waldo Emerson (Eseje), Henry David Thoreau (Walden)

Havran (rozbor)

Základní charakteristika

Jedná se o lyricko-epickou báseň napsanou veršem, která patří do žánru balady a vyznačuje se melancholickým a tajemným tónem, propleteným symbolickými obrazy a rytmickým veršem s využitím specifických rýmů a strof

Téma a motiv

Téma Havrana se točí kolem hluboké duševní krize a utrpení lyrického subjektu, který se potýká se ztrátou své milované Lenory, a hlavní myšlenka textu spočívá v zobrazení procesu postupného propadání se do zoufalství a šílenství, pod vlivem tajemného havrana, jež symbolizuje smrt, ztrátu a nemožnost úniku před bolestí, a námět textu je založen na setkání truchlícího muže s havranem, jež mu předpovídá věčnou ztrátu a věčné utrpení, a motivy texty zahrnují smrt, ztrátu, naději, zoufalství, šílenství, tajemno, strach a touhu po Lenore

Zařazení díla

Patří do romantismu, literárního směru, který se vyznačuje důrazem na emoce, individualismus, fantazii, iracionalitu a zájem o temnou a tajemnou stránku lidské duše, a je typický pro období Poeovy tvorby

Časoprostor

Časoprostor Havrana je zasazen do temné a pochmurné zimy, v půlnoci, v pokoji osamělého muže, který prožívá hlubokou smrtící duševní bolest a vnímá temnou, chladnou a osamělou atmosféru

Kompozice

Kompozice Havrana je postavena na lineárním sledu událostí, jež probíhají v jedné noci, v chronologickém pořadí, a tvoří celek ve formě jedné dlouhé balady s 18 šestiřádkovými strofami, jež mají specifický rytmický a rýmový systém, s využitím specifických zvukových efektů a opakování

Charakteristika díla

Jedná se o lyricko-epickou báseň napsanou veršem, která patří do žánru balady a vyznačuje se melancholickým a tajemným tónem, propleteným symbolickými obrazy a rytmickým veršem s využitím specifických rýmů a strof

Vypravěč

Vypravěčem Havrana je samotný truchlící muž, jehož prožívání je subjektivně vykreslováno v první osobě singuláru, a text je veden formou lyricko-epického vyprávění, kombinujícího líčení vnitřního světa s popisnými prvky a dramatickou gradací

Hlavní postavy

Postavy v Havranovi zahrnují především truchlícího vypravěče, který je zobrazen jako osamělý, zdeptaný a posedlý vzpomínkami na Lenoru, dále pak Lenora, představující ztracenou lásku a symbolický předmět touhy, a tajemný havran, který ztělesňuje smrt, temnotu a věčné utrpení, a jehož přítomnost postupně zhoršuje vypravěčův stav, zhoršuje jeho psychický stav a nakonec ho dovede k šílenství

Jazyk a styl

Havran je napsán spisovným jazykem, s bohatým používáním metafor, personifikací, zvukomalebných prostředků (zejména aliterací a asonance) a rytmických schémat, využívá přímou řeč havrana a melancholický tón, čímž vytváří gotickou atmosféru a navozuje pocit napětí, strachu a beznaděje.

Stručný obsah

V básni Havran vypráví vypravěč o své touze po zesnulé Lenore a o návštěvě tajemného havrana, který mu předpovídá věčnou ztrátu a utrpení.

Podrobný obsah díla

Báseň začíná ve tmě a chladném večeru, kdy vypravěč sedí sám ve svém pokoji a oplakává ztrátu své milované Lenore, pročítá staré knihy a snaží se zapomenout na smutek, když najednou uslyší podivné ťukání, které ignoruje; ťukání se opakuje a vypravěč, zvědavý a nervózní, otevře dveře, ale nenajde nikoho; potom slyší znovu ťukání, tentokrát na okno, a objeví se havran, který se usadí na soše Pallas Athény nad dveřmi; vypravěč se havrana zeptá na jeho jméno a havran odpoví „Nikdy více“, což u vypravěče vyvolá hrůzu, protože tato slova se vztahují k jeho ztracené Lenore; vypravěč se dále snaží havrana z domu vyhnat a klade mu otázky o budoucnosti, na které havran stále odpovídá „Nikdy více“, čímž jeho strach a bolest rostou; vypravěč začíná ztrácet naději, protože havranova odpověď mu znovu a znovu připomíná jeho nenapravitelnou ztrátu, a sklesá do deprese a zoufalství, vnímá havrana jako ztělesnění věčného smutku a hořkosti, které ho navždy pronásledují, a vědomí, že se nikdy nesmíří s Lenorou smrtí a nebude se nikdy moci dostat ze své bolesti; havran zůstává, a vypravěč se smiřuje s věčným utrpením a truchlením nad svou ztrátou, jeho otázky se stávají čím dál zoufalejšími a odpověď havrana „Nikdy více“ se stává jeho děsivou a temnou mantrou, která proniká skrz jeho bytí, a uvědomuje si, že havran je symbolem jeho věčného utrpení, symbol jeho naděje, která definitivně zemřela spolu s Lenore; havran neodejde, takže utrpení vypravěče bude trvat navěky; havran zůstane s ním i po smrti, a ve tmě a tichu se jeho trápení bude opakovat, zčásti vyvolávané opakováním slova „Nikdy více“ a temnými myšlenkami, které ho navždy pronásledují, jeho duše, ztracená v tichu a tmě pokoje, zůstane s havranem, s jeho strachem a smrtí.

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.

Článek Havran – rozbor díla (Edgar Allan Poe) se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.