Homér je jméno připisované autorovi (či autorům) dvou velkých epických básní starověkého Řecka, Iliady a Odysseie.

Život

Život Homéra je zahalen tajemstvím a opředen mnoha legendami. Neexistují žádné spolehlivé historické záznamy o jeho životě, a proto se o něm můžeme dozvědět jen z pozdních tradic a úvah o jeho díle. Jedna z tradic umisťuje jeho narození na ostrov Chios, jiné zdroje ho spojují se Smyrnou nebo s Ithakou. Mnohé legendy se věnují jeho slepotě, která je častým motivem v antických vyprávěních a zdůrazňuje jeho závislost na múzách a jejich inspiraci. Představa Homéra jako slepého pěvce, putujícího od dvora k dvoru a zpívajícího své básně doprovázený aurou moudrosti a tajemna, je silně romantizovaná, ale v mnoha ohledech se jedná o pouhou fikci. Další legendy se zaměřují na jeho účast v trojské válce, a to nejenom jako svědka, ale i jako aktéra. Tyto příběhy se samozřejmě vymykají historické ověřitelnosti. Bez ohledu na skutečné detaily jeho života se všeobecně věří, že Homér nebyl pouhým bájným stvořením, ale že existovala nějaká osoba, nebo skupina lidí, kteří dali vzniknout Iliadě a Odysseii. Byl to zřejmě básník, či skupinka básníků, kteří se věnovali ústnímu předávání epických básní, které se pak postupně formulovaly a upravovaly v průběhu generací. Představa o Homérovi jako o jediném autorovi obou epických děl je dnes spíše výjimkou, a mnohem pravděpodobnější je, že se jedná o sbírku pověstí a tradic sepsaných, či spíše upravených a sepsaných, mnoha autory v průběhu delšího časového období. Homér tak může být spíše symbol pro celou tradici ústní poezie a její přeměny v písemnou formu, než konkrétní autor. Zkoumání Homérových děl tak otevírá okno do vnímání světa, mýtů, hodnot a společenského uspořádání starověkého Řecka, i když zdrojem informací o samotném Homérovi zůstávají především spekulace a interpretace literárních pramenů. Zkoumání rukopisů a jejich lingvistická analýza, dále zkoumání styčných bodů s jinými pracemi a legendami, vedou vědce k dalším otázkám ohledně autorství, ale pevné odpovědi se zřejmě nikdy nedočkáme. Na Homérovu tvorbu se odkazuje mnoho dalších básníků a spisovatelů, a tak i z této perspektivy lze pochopit jeho význam a vliv.

Charakteristika a styl tvorby

Homérovy básně, Iliada a Odysseia, jsou psány v dórském dialektu starořeckého jazyka, a to v hexametru, tj. v šestistopém verši s určitým rytmem a přízvukem. Jeho jazyk je bohatý na metafory, epiteta a personifikace, což napomáhá k vytvoření dramatické atmosféry a k vžití se do děje. Styl je epický, s důrazem na hrdinské činy, božský zásah do lidských osudů a na komplexní popis událostí. Autor se zaměřuje na detailní popis bitvy v Iliadě a na putování Odyssea v Odysseii, a používá rozvíjející se slovní zásobu pro zobrazení aktivity a pohybu. Obě básně jsou příběhem plné emocí, lidských slabostí i ctností, které jsou pro čtenáře snadno uchopitelné. Homérovy básně jsou charakteristické i rozsáhlým používáním tzv. „epických forem“, opakovanými motivy, a ustálenými frázemi, které dávají celku rytmickou konzistenci a melodii.

Příklady děl

Ílias, Odysseia, Homérské hymny

Zařazení

Archaické období ⯀ Antické období ⯀ ⯀

Současníci

Hesiodos (Theogonie, Práce a dny), Alkman (fragmenta), Archilochos (fragmenta)

Jiná verze životopisu   Rozbory děl autora

Článek Homér | život, tvorba, díla a současníci se nejdříve objevil na 🎓 RozborKnihy.cz.