Kniha: Strakonický dudák aneb Hody divých žen
Spisovatel(ka): Josef Kajetán Tyl
Přidal(a):Klara
Stručný děj
Švanda je zamilován do Dorotky, ale protože má málo peněz, nechce mu ji dát hajný Trnka. Proto vyrazí Švanda do světa, ale Dorotka mu to rozmlouvá. On Dorotku neposlechne, a tak jde…
Když spí, jeho mamka Rossava mu okouzlí dudy tak, že jakmile na ně hraje, každému je hned veselo, ale pokud je někdy prokleje, jejich kouzelná moc zmizí. Švanda se dostane do neznámých končin, v jednom hostinci se k němu přidá muž Vocilka. Ten mu poté, když přijde stráž, aby Švandu odvedla ke králi, poradí, aby šel. Král má smutnou princeznu Zuliku a chce po Švandovi, aby Zuliku rozveselil. Švandovi se to povede, ale princezna ho nechce pustit domů, a tak ho zavřou do vězení. Z vězení mu pomůže Švandova matka. On se tedy může vrátit za svojí láskou Dorotkou. Ta už si ho může vzít, protože její otec, hajný Trnka, umřel. Nakonec všechno dopadlo dobře a Švanda se dozvěděl, kdo je jeho máma.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Švanda oznamuje, že vyráží do světa
ŠVANDA: Kdo ví! A jen abyste o tom věděl – já jdu do světa.
DOROTKA: Do světa?! Švando, co ti napadá? jakpak bude potom za osm dní svatba? Svět je kdovíjak veliký – toť se do té doby nevrátíš!
ŠVANDA: Tedy musíš trochu čekat; já si dám také srdce na zámek
Téma a motiv
- téma: cena vlastního domova, morálka člověka
- motivy: láska, vlast, bohatství
Časoprostor
- Asi 18.-19. století, Strakonice, Turecko, svět víl
Kompoziční výstavba
- Chronologická, 3 jednání
- Úvod – Švanda jde do světa
- Zápletka – očarování jeho dud
- Rozvoj děje – uvěznění Švandy
- Peripetie – návštěva Rossavy ve vězení
- Závěr – šťastný návrat domů
Literární druh a žánr
- Druh: drama
- Žánr: dramatická báchorka
Vypravěč/Lyrický subjekt
- Vypravěč není
Postava
Hl. Postava:
- Švanda – dobrosrdečný, snadno ovlivnitelný, důvěřivý, je to typický venkovan
Další postavy:
- Dorotka – zamilovaná, obětavá, věrná
- Vocilka: vtíravý, podvodník, výřečný
- Zulika: neohleduplná, povýšená, smutná
- Rossava-ochotná, pomoci schopná
Vyprávěcí způsoby
- Přímá řeč, replika
Typy promluv
- Jsou zde monology i dialogy
Veršovaná výstavba
- Obkročný
- Lesní panny mluví ve verších, které jsou sdružené a někdy střídavé
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
- Outrpnost – nářeční použití slova útrpnost
- Děravý svět – metafora
- Kunštýř – archaismus
- Přiletěla pověst – personifikace
- Pimprlety – archaismus
- Jazyk charakterizuje postavy
- Víly mluví ve verších, Vocilka světácky, Kalafuna, Švadna, Dorotka mluví rčením, úslovím
Tropy, figury a jejich funkce ve výňatku
- Elipsa – já měl v kolíbce
- Apoziopeze – až tedy přijde domů
- Ironie – půjde pro vodu s cedníkem
Kontext autorovy tvorby
- Fidlovačka – drama ze současnosti
- Jan Hus – historické drama
- Paličova dcera – činohra
- Toto dílo vzniklo před revolucí roku 1847 a je řazeno do Tylových dramatických báchorek. Bylo napsáno 9 let před Tylovou smrtí. Tyl je představitelem biedermeirovské prózy. Psal vlastenecké povídky a často se tam objevuje sentimentalita.
Literární/ Obecně kulturní kontext
- Dílo je určeno v době Národního obrození (3. fáze)
- Podobní autoři byli J. Kvapil, A. Jirásek, J. Drda
Další podobné články na webu:
