👤Max Frisch
Život ❤️
Jeho dílo zahrnuje romány, hry a eseje ⯀ Kriticky se zabýval tématy identity, odpovědnosti a manipulace ⯀ Prozkoumával vztah člověka k společnosti a technologii ⯀ Jeho romány „Homo Faber“ a „Stiller“ jsou klasickými příklady moderní prózy ⯀ Jeho hry, jako „Lord B“ a „Andorra“, provokují k zamyšlení nad morálními dilematy a politickými souvislostmi ⯀ Hluboce pronikal do psychologie postav ⯀ Jeho vliv na německy psanou literaturu a divadlo je nesporný a jeho dílo si zachovává aktuálnost. ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Homo Faber ⯀ Stiller ⯀ Andorra
Současníci 👥
Robert Musil (Muž bez vlastností), Thomas Mann (Doktor Faustus), Hermann Hesse (Siddhartha)
📖 Stiller (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Stiller je epika, konkrétně román s prvky existencialismu a psychologické prózy, využívající ich-formu vyprávění.
Téma a motiv 💡
Román Stiller se zabývá otázkou identity a hledáním vlastního já, přičemž hlavní myšlenkou je, že člověk se nemůže zbavit své minulosti a utéct před sebou samým; motivy zahrnují identitu, vinu, odpovědnost, vztah k umění a roli umělce ve společnosti, partnerské vztahy a hledání smyslu života; námětem je příběh muže, který se po letech vrací do Švýcarska s novou identitou a snaží se přesvědčit své okolí i sebe sama, že není tím, za koho ho považují.
Zařazení díla 🕑
Stiller patří k moderní literatuře, respektive k existencialismu, a Frisch tvořil ve 20. století.
Časoprostor 🕰️
Děj Stillera se odehrává převážně v Curychu a jeho okolí, v prostředí vězení a ateliéru, přičemž časový rámec je nelineární, s retrospektivami do minulosti hlavního hrdiny.
Kompozice 📝
Kompozice Stillera je složitá, s prolínáním časových rovin, střídáním dialogů, monologů, deníkových záznamů a úvah, a formálně je text členěn do kapitol a podkapitol, které tvoří jakýsi fragmentární obraz života hlavní postavy.
Charakteristika díla 📜
Stiller je epika, konkrétně román s prvky existencialismu a psychologické prózy, využívající ich-formu vyprávění.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Stillera je sám hlavní hrdina, vystupující pod jménem „Bílý“, který vypráví v ich-formě, a jeho vyprávění je subjektivní, nespolehlivé a plné introspekce, čímž čtenář získává vhled do jeho složitého vnitřního světa.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Stilleru zahrnují: „Bílého“ alias Anatola Ludwiga Stillera, sochaře, který se potýká s krizí identity a odmítá svou minulost, Juliku Stillerovou, jeho manželku, trpělivě čekající na jeho návrat a snažící se pochopit jeho proměnu, Rolf, právník a Julianin přítel, zastupující racionální a realistický pohled na svět, Publicita, novinářka, která se o Stillerův případ zajímá a snaží se odhalit pravdu, a Knobloch, spoluvězeň „Bílého“, který představuje zrcadlo Stillerovy duše a konfrontuje ho s jeho činy. Každá postava přispívá k pochopení Stillerova složitého charakteru a jeho vnitřního konfliktu.
Jazyk a styl ✍️
Román je psán spisovným jazykem, avšak s dynamickými prvky, jako je časté užívání přímé řeči, vnitřních monologů a proud vědomí, které odrážejí Stillerovu/Whiteovu rozpolcenou osobnost a neustálé kolísání mezi přijetím a odmítáním vlastní identity; Frisch mistrně využívá metafor, symbolů a alegorií, například Stillerova sochařská tvorba symbolizuje jeho snahu o sebevyjádření a nalezení vlastní identity, zatímco jeho neustálé fotografování okolí představuje jeho odstup od reality a snahu zachytit pouze povrch věcí, a dále pracuje s ironií a humorem, které kontrastují s vážností tématu identity a existencialismu.
Stručný obsah 🏷
Román Stiller vypráví příběh muže, který se po sedmi letech vrací do Švýcarska s americkým pasem na jméno James White, ale odmítá svou minulost a tvrdí, že není Anatol Stiller, sochař, kterého všichni v jeho okolí poznávají.
Podrobný obsah díla 🗒
Příběh začíná příjezdem muže s americkým pasem na jméno James White do Švýcarska, kde je zadržen na hranicích a následně uvězněn, protože odmítá prokázat svou totožnost, a během výslechů a pobytu ve vazbě se setkává s veřejným žalobcem Rolfem, který se snaží odhalit jeho pravou identitu, a s Julií, ženou, která Whitea/Stillera poznává jako svého bývalého manžela Anatola Stillera, sochaře, který před sedmi lety zmizel; White setrvává ve své lži a odmítá být Stillerem, i přes rostoucí důkazy a svědectví, které ho usvědčují, a snaží se vybudovat si novou identitu, ačkoli minulost ho neustále pronásleduje ve formě vzpomínek, snů a konfrontací s lidmi, kteří ho znali; postupně se odkrývají fragmenty Stillerova předchozího života, jeho komplikovaný vztah s Julií, jeho umělecké ambice a jeho vnitřní boj s vlastní identitou, a skrze dialogy, vnitřní monology a retrospektivy se čtenář dozvídá o Stillerových pochybnostech, selháních a touze po změně, a o jeho neschopnosti vyrovnat se s očekáváními společnosti a s vlastními nedostatky; Whiteův/Stillerův pobyt ve vězení se stává metaforou jeho vnitřního vězení, ve kterém je uvězněn mezi minulostí a přítomností, pravdou a lží, a jeho odmítání identity je zároveň pokusem o osvobození od tíhy minulosti a nalezení nové cesty; v průběhu vyprávění se prolíná realita s fikcí, Whiteova verze událostí s verzemi ostatních postav, a čtenář je nucen neustále zpochybňovat, co je pravda a co lež, a co je skutečná identita hlavního hrdiny; závěr románu zůstává otevřený, White je propuštěn z vězení, ale jeho identita zůstává nejednoznačná, a ačkoliv se zdá, že se smířil se svou minulostí a přijal identitu Anatola Stillera, stále existuje možnost, že se jedná o další z jeho masek, a že jeho skutečná identita zůstane navždy tajemstvím; román tak klade otázky o podstatě identity, o možnosti změny a o vztahu mezi minulostí a přítomností, a nutí čtenáře k zamyšlení nad vlastní identitou a nad tím, co nás definuje.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.