Stařec a moře – rozbor knihy

 

   Kniha: Stařec a moře

   Spisovatel(ka): Ernest Hemingway

   Přidal(a): Lucie

 

 

Hlavní myšlenka díla – kniha poukazuje na hrdinství, vůli a vnitřní silu obyčejného člověka při zápase s nepřející přírodou

 

Téma – starý chudý rybář odvážně bojuje s rybou, na kterou by si sám na takové lodi nikdo jiný netroufl, kniha zobrazuje všední život chudých rybářů, pro které je důležitější čestný zápas s rybou a následný úlovek jako cíl nežli bohatství a peníze

 

Časoprostor – Golfský proud (kde rybář loví), vesnice (kde se příběh odehrává) není blíže určena, nejspíš vesnička kdesi na Kubě poblíž Havany, děj se odehrává převážně v chatrči starce a v loďce na moři

 

Hlavní postavy:

Rybář Santiago – samotářský, odvážný a s pevnou vůlí, pracovitý a prostý, vidí hlavní smysl života v rybaření, je silný ve svém přesvědčení a velmi vytrvalý, má rád chlapce, který mu pomáhá s rybařením

Chlapec – má velmi rád starého rybáře, je laskavý a pomáhá mu, stará se o něj, jezdí s ním rybařit

 

Obsah:

Starý rybář Santiago už nic nechytil 84 dní, a tak se rodiče chlapce, který jezdil lovit s ním, rozhodnou, že už s ním jezdit na moře nebude, a přikáží mu, aby vypomáhal jinému úspěšnějšímu rybáři. Chlapec je velmi hodný a starého Santiaga má rád. Nosí mu jídlo a dělá mu kávu, jelikož rybář je velmi chudý. Jednoho dne se Santiago vydává na lov a podaří se mu ulovit velkého marlína, kterému trvá několik dní, než se unaví a rybář s ním tak může bojovat, aby ho dokázal zabít. To se po několika dnech naprostého vyčerpání, kdy se rybář živí syrovými rybami (chybí mu limetka a sůl), podaří. Jelikož se mu tak obrovská ryba nevejde do loďky, přiváže ji k boku a pluje zpátky ke břehu. Protože musel marlína umlátit, proudí z něj do moře krev, což po pár hodinách přiláká prvního žraloka, jež si ukousne dobrou jednu třetinu úlovku, Santiago neúnavně bojuje se žralokem, přichází o všechny rybářské nástroje (harpuna, hák s bodcem a další). V dalších hodinách připlouvají další a další žraloci a úlovek mu okusují. Na konci příběhu se rybář vrací pouze s okousanou kostrou a padne vyčerpáním ve své chatrči, kam mu chlapec připraví jeho oblíbené noviny s basebollovými výsledky, kávu a jídlo a stará se o něj. Slíbí mi, že teď už bude jezdit na lov zase s ním. Celá vesnice rybáře obdivuje a uznává, že sám s minimálním a primitivním vybavením dokázal takto velkou rybu ulovit.

„Žraloci dorazili zbytečně. Když uviděl, jak ten blíž k němu otevírá čelisti a zarývá marlínovi zuby do stříbřitého boku, zdvihl žerď vysoko nad hlavu a vší silou ho praštil do široké lebky. Jeho ruce z nárazu vycítily, jak nepovolná je gumovitá kůže překrývající pevnou kost, ale galano se marlína přece jen pustil, a tak ho ještě vzal přes rypec. Druhý žralok otevřel tlamu dokořán a zaútočil. Stařec viděl, jak do marlína vráží a tiskne k sobě čelisti, ze kterých mu odpadávají cáry masa. Rychle po něm švihl, ale rána se po hlavě jen svezla, žralok mu věnoval letmý pohled a maso vytrhl. Stařec se ohnal znovu, ale žralok už od marlína odpadl, aby sousto spolkl, a žerď ho tedy moc tvrdě nezasáhla.“

 

Jazykové prostředky – spisovný jazyk, zdrobněliny, odborné názvy (bríza – pravidelný vítr, jež vzniká díky teplotě vzduchu ve dne a v noci), rybářský slang, španělská slovíčka (galano )

 

Kompozice a vypravěč – chronologie a er-forma

 

Literárně historický kontextsvětová literatura mezi válkami, autor patřil do tzv. Ztracené generace (generace lidí, která byla negativně ovlivněna válkou)

 

Informace k autorovi:

– americký spisovatel a novinář

– pocházel z rodiny lékaře

– za 1. světové války bojoval jako dobrovolník na italské frontě

– válečné zážitky, zálibu v nebezpečí a v extrémních sportech ovlivňovaly jeho tvorbu

– získal Nobelovu cenu za literaturu

– miloval ruské spisovatel, ženy, lov, whisky a doutníky (poslední roky strávil na Kubě)

– jiné dílo: „Komu zvoní hrana“


Podobné rozbory děl: