Spalovač mrtvol – rozbor knihy

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

 

   Kniha: Spalovač mrtvol

   Spisovatel(ka): Ladislav Fuks

   Přidal(a): Michaela

 

1)kulturní a literárně historický kontext

– česká próza 2. pol. 20. století

– válečná próza – židovská tématika

  • nejhorší situace byla v 50. letech, kdy komunisté upevňovali svou moc a likvidovali politické nepřátele
  • založeny ,,akční výbory“ – vznik zejména ve školách, na úřadech, v továrnách (vylučování studentů, univerzitních profesorů, soudců)
  • zatíkání a věznění spisovatelů, zejména katoličtí, skaučtí, surealistů
  • vyřazování knih z knihoven
  • cenzura- kontrola tisku
  • politické procesy- Milada Horákové
  • emigrace
  • v 60. letech dochází k postupnému uvolňování situace
  • rehabilitace odsouzených v politických procesech
  • 1967 konal se 4. sjezd spisovatelů- spisovatelé vystoupili proti politickému vedení = tzv. ,,Pražské jaro“

Arnošt Lustig– Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Jan Otčenášek- Romeo, Julie a tma

Josef Škvorecký– Zbabělci

Bohumil Hrabal– Ostře sledované vlaky

 

2) autor

osoba

Ladislav Fuks (1923, Praha – 1994, Praha)

– syn policejního důstojníka

– český spisovatel, prozaik – autor psychologické prózy se zaměřením na druhou světovou válku a holokaust

– pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze, poté ve Státní památkové péči

– homosexuál

– studia filosofie a psychologie

– během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel

– komunista

– sňatek s Italkou, poté utekl → blázinec

– samotář

rysy díla: prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou

– jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem

 

Dílo

  • Mí černovlasí bratři – osudy 5 gymnazistů během války
  • Návrat z žitného pole – o emigraci
  • Vévodkyně a kuchařka – silně autobiografický historický román – poslední dílo
  • Smrt morčete – sbírka deseti povídek – odlišné prozaické typy jako např. „humoresky“
  • Pan Theodor Mundstock- židovská tématika

 

 

3) vlastní rozbor (stránka obsahová)

Téma

Celkové téma

Postupný rozvrat osobnosti vlivem nacistického režimu, schizofrenie

 

Hlavní téma

Protagonistou románu je vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění z podivína psychopata a vraha svých nejbližších

 

Idea – základní myšlenka díla

Poukázat na vliv nacistů a jejich manipulací s lidmi

 

Námět

Upozornění na blízkost zla, které je v lidech zakořeněno, stačí málo, aby se ZLO probudilo (fašismus)

 

Charakteristika prostředí

přírodní:

  • Praha- byt Kopfrkingla
  • Krematorium, panoptikum
  • U Hroznýše (U stříbrného pouzdra)

společenské: prostředí maloměstských rodin

  • :bohatí X obyčejní X chudí

 

Charakteristika postav

Karel Kopfrkingl (Roman): fanatický člověk zaměstnaný v krematoriu. Řídí se frází „Z prachu jsme vzešli, v prach se zase obrátíme“. Práci spalovače dělá s nadšením a láskou. Bohužel se nechá unést režimem, hlavně jeho přítelem a spáchá na své rodině nejhorší činy – začne udávat a vraždit. Nekouří, nepije, miluje svoji rodinu.

Willy Reinke: namyšlený, zlý, manipuluje s lidmi, na německé straně, přemlouvá Karla, aby se k nim přidal a Židé jsou nepřátelé

Milivoj (14) a Zina (16) (syn a dcera Kopfrkingla)

Lakmé (Marie)= něžná, božská (manželka Kopfrkingla) – židovka, milující žena, tichá a nevýrazná

Čarokrásná– kočka

 

Vztahy mezi postavami

Rodinné vztahy

 

Děj

Děj Spalovače mrtvol se odehrává v předválečné Praze a celý se točí okolo postavy Karla Kopfrkingla, zaměstnance krematoria. Jedná se o mírného, klidného a rozumného člověka, který se s pomocí východní filosofie smířil se svou prací a naučil se ji chápat jako službu lidské duši. Výborně si rozumí se svou ženou Marií, kterou má nadevše rád a nazývá ji přívlastky jako nebeská, čarokrásná atp. S pozvolným prostupováním nacistických myšlenek českou společností se však i tento dobromyslný člověk nechává zviklat, ovlivněn především přítelem Wilhelmem Reinkem a jeho apelováním na Kopfrkinglovu německou krev. Karel tak postupně přebírá rasistické názory ze svého okolí – přeměna osobnosti vyvrcholí ve chvíli, kdy oběsí svou dříve milovanou manželku, neboť se dozví, že je po matce Židovka. Následně zavraždí i svého syna, protože byl neduživý a nevhodný pro armádu. Teprve dcera otcův útok přežije a Kopfrkingl je okamžitě odvezen do ústavu pro duševně choré.

 

4) stránka formální

Žánr a útvar

Literární druh: epika

Literární žánr:hororová novela

Literární forma: próza (psychologická)

Doba a místo děje: místo: Praha

  • čas: 2 roky před válkou – začínající fašismus (1937-1938)

 

Formální rozdělení

Kniha se člení do 15- ti kapitol

Kompozice- chronologická, lineární (bez vedlejších epizod)

Typ vypravěče- er-forma

Slohový postup- vyprávěcí

Poklidný děj se postupně zrychluje, až přechází na posledních dvaceti stránkách ve vyvrcholení

Podstatnou část knihy tvoří vnitřní monology hlavní postavy, které jsou však často psány v uvozovkách a může tedy jít o samomluvu.

 

Jazykové postupy

  • jazykový útvar
    • striktně spisovná čeština
  • jazykové vrstvy
  • básnické prostředky
    • epiteton (básnický přívlastek), přirovnání, paralelismus (2 rozdílné jevy postavené vedle sebe)
    • antiteze (přirovnání protikladem), metafora (pojmenování na základě podobnosti), personifikace (oživení neživé věci), metonimie (pojmenování na základě věcné spojitosti)
    • eufenismus (zjemění), hyperbola (nadsázka), oxymoron (kontrast- spojení slov protichůdného významu), ironie (užití slov opačného významu), sarkasmus (zesílená ironie), alegorie (jinotaj- skrytý význam)

 

Úryvek k rozboru:

„Však jde o život věčný,“ přerušil ho Willi teď už trochu rázně, „o věčný život našeho národa. O věčnou německou říši, povolanou k tomu, aby spasila lidstvo a nastolila nový, šťastný řád. Dnes rozhodujeme o šťastném osudu Evropy a nevím, komu by to mohlo být jedno. Německým otcům a matkám rozhodně ne,“ ohlédl se po Milim, který šel pomalu za nimi s letáčkem v ruce.

„Mili,“ ohlédl se též pan Kopfrkingl a pak s úsměvem řekl:

„Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“

 

  • použité jazykové prostředky

řeč přímá:  „Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“

dialog: Willi a Kopfrkingl

oxymóron: věčný život

zdrobnělina: letáček

promluva Williho – apelující, snaží se přesvědčit své posluchače uhlazenými slovy

manipulace – „…nevím, komu by to mohlo být jedno.“

řečnická otázka: „Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“

 

5) přijetí díla

Filmová adaptace z roku 1968 od Juraje Herzla, hlavní postavu si zahrál pan Hrušínský – režisér se soustředil na detaily z knihy jako gesta, setkání s lidmi, jejich přemýšlení.

Naštěstí je válka, už pár let pryč, tak jsou to jen vzpomínky, ale pořád se může stát, že síla moci dokáže z člověka udělat zrůdu

 

  • pravděpodobný adresát

Spíše starší generace. Ti, kteří zažili válku a komunismus, mladá generace to nezná, zároveň se alespoň dozví, co se dělo

 

  • vysvětlení názvu díla

Ladislav Fuks svým názvem poukazuje na hlavní postavu, Karla, který pracuje v krematoriu, a tudíž spaluje mrtvoly.


Podobné rozbory děl: