Kniha: Spalovač mrtvol
Spisovatel(ka): Ladislav Fuks
Přidal(a): Michaela
1)kulturní a literárně historický kontext
– česká próza 2. pol. 20. století
– válečná próza – židovská tématika
- nejhorší situace byla v 50. letech, kdy komunisté upevňovali svou moc a likvidovali politické nepřátele
- založeny ,,akční výbory“ – vznik zejména ve školách, na úřadech, v továrnách (vylučování studentů, univerzitních profesorů, soudců)
- zatíkání a věznění spisovatelů, zejména katoličtí, skaučtí, surealistů
- vyřazování knih z knihoven
- cenzura- kontrola tisku
- politické procesy- Milada Horákové
- emigrace
- v 60. letech dochází k postupnému uvolňování situace
- rehabilitace odsouzených v politických procesech
- 1967 konal se 4. sjezd spisovatelů- spisovatelé vystoupili proti politickému vedení = tzv. ,,Pražské jaro“
Arnošt Lustig– Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Jan Otčenášek- Romeo, Julie a tma
Josef Škvorecký– Zbabělci
Bohumil Hrabal– Ostře sledované vlaky
2) autor
osoba
Ladislav Fuks (1923, Praha – 1994, Praha)
– syn policejního důstojníka
– český spisovatel, prozaik – autor psychologické prózy se zaměřením na druhou světovou válku a holokaust
– pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze, poté ve Státní památkové péči
– homosexuál
– studia filosofie a psychologie
– během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel
– komunista
– sňatek s Italkou, poté utekl → blázinec
– samotář
rysy díla: prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou
– jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem
Dílo
- Mí černovlasí bratři – osudy 5 gymnazistů během války
- Návrat z žitného pole – o emigraci
- Vévodkyně a kuchařka – silně autobiografický historický román – poslední dílo
- Smrt morčete – sbírka deseti povídek – odlišné prozaické typy jako např. „humoresky“
- Pan Theodor Mundstock- židovská tématika
3) vlastní rozbor (stránka obsahová)
Téma
Celkové téma
Postupný rozvrat osobnosti vlivem nacistického režimu, schizofrenie
Hlavní téma
Protagonistou románu je vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění z podivína psychopata a vraha svých nejbližších
Idea – základní myšlenka díla
Poukázat na vliv nacistů a jejich manipulací s lidmi
Námět
Upozornění na blízkost zla, které je v lidech zakořeněno, stačí málo, aby se ZLO probudilo (fašismus)
Charakteristika prostředí
přírodní:
Praha- byt Kopfrkingla
Krematorium, panoptikum
U Hroznýše (U stříbrného pouzdra)
společenské: prostředí maloměstských rodin
:bohatí X obyčejní X chudí
Charakteristika postav
Karel Kopfrkingl (Roman): fanatický člověk zaměstnaný v krematoriu. Řídí se frází „Z prachu jsme vzešli, v prach se zase obrátíme“. Práci spalovače dělá s nadšením a láskou. Bohužel se nechá unést režimem, hlavně jeho přítelem a spáchá na své rodině nejhorší činy – začne udávat a vraždit. Nekouří, nepije, miluje svoji rodinu.
Willy Reinke: namyšlený, zlý, manipuluje s lidmi, na německé straně, přemlouvá Karla, aby se k nim přidal a Židé jsou nepřátelé
Milivoj (14) a Zina (16) (syn a dcera Kopfrkingla)
Lakmé (Marie)= něžná, božská (manželka Kopfrkingla) – židovka, milující žena, tichá a nevýrazná
Čarokrásná– kočka
Vztahy mezi postavami
Rodinné vztahy
Děj
Děj Spalovače mrtvol se odehrává v předválečné Praze a celý se točí okolo postavy Karla Kopfrkingla, zaměstnance krematoria. Jedná se o mírného, klidného a rozumného člověka, který se s pomocí východní filosofie smířil se svou prací a naučil se ji chápat jako službu lidské duši. Výborně si rozumí se svou ženou Marií, kterou má nadevše rád a nazývá ji přívlastky jako nebeská, čarokrásná atp. S pozvolným prostupováním nacistických myšlenek českou společností se však i tento dobromyslný člověk nechává zviklat, ovlivněn především přítelem Wilhelmem Reinkem a jeho apelováním na Kopfrkinglovu německou krev. Karel tak postupně přebírá rasistické názory ze svého okolí – přeměna osobnosti vyvrcholí ve chvíli, kdy oběsí svou dříve milovanou manželku, neboť se dozví, že je po matce Židovka. Následně zavraždí i svého syna, protože byl neduživý a nevhodný pro armádu. Teprve dcera otcův útok přežije a Kopfrkingl je okamžitě odvezen do ústavu pro duševně choré.
4) stránka formální
Žánr a útvar
Literární druh: epika
Literární žánr:hororová novela
Literární forma: próza (psychologická)
Doba a místo děje: místo: Praha
- čas: 2 roky před válkou – začínající fašismus (1937-1938)
Formální rozdělení
Kniha se člení do 15- ti kapitol
Kompozice- chronologická, lineární (bez vedlejších epizod)
Typ vypravěče- er-forma
Slohový postup- vyprávěcí
Poklidný děj se postupně zrychluje, až přechází na posledních dvaceti stránkách ve vyvrcholení
Podstatnou část knihy tvoří vnitřní monology hlavní postavy, které jsou však často psány v uvozovkách a může tedy jít o samomluvu.
Jazykové postupy
- jazykový útvar
striktně spisovná čeština
- jazykové vrstvy
citově zabarvená slova, vulgarismus, frazeologismi, slovní humor, metafora, odborné výrazy, hovorové výrazy, trpné tvary sloves
- básnické prostředky
epiteton (básnický přívlastek), přirovnání, paralelismus (2 rozdílné jevy postavené vedle sebe), antiteze (přirovnání protikladem), metafora (pojmenování na základě podobnosti), personifikace (oživení neživé věci), metonimie (pojmenování na základě věcné spojitosti), eufenismus (zjemění), hyperbola (nadsázka), oxymoron (kontrast- spojení slov protichůdného významu), ironie (užití slov opačného významu), sarkasmus (zesílená ironie), alegorie (jinotaj- skrytý význam)
Úryvek k rozboru:
„Však jde o život věčný,“ přerušil ho Willi teď už trochu rázně, „o věčný život našeho národa. O věčnou německou říši, povolanou k tomu, aby spasila lidstvo a nastolila nový, šťastný řád. Dnes rozhodujeme o šťastném osudu Evropy a nevím, komu by to mohlo být jedno. Německým otcům a matkám rozhodně ne,“ ohlédl se po Milim, který šel pomalu za nimi s letáčkem v ruce.
„Mili,“ ohlédl se též pan Kopfrkingl a pak s úsměvem řekl:
„Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“
- použité jazykové prostředky
řeč přímá: „Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“
dialog: Willi a Kopfrkingl
oxymóron: věčný život
zdrobnělina: letáček
promluva Williho – apelující, snaží se přesvědčit své posluchače uhlazenými slovy
manipulace – „…nevím, komu by to mohlo být jedno.“
řečnická otázka: „Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“
5) přijetí díla
Filmová adaptace z roku 1968 od Juraje Herzla, hlavní postavu si zahrál pan Hrušínský – režisér se soustředil na detaily z knihy jako gesta, setkání s lidmi, jejich přemýšlení.
Naštěstí je válka, už pár let pryč, tak jsou to jen vzpomínky, ale pořád se může stát, že síla moci dokáže z člověka udělat zrůdu
- pravděpodobný adresát
Spíše starší generace. Ti, kteří zažili válku a komunismus, mladá generace to nezná, zároveň se alespoň dozví, co se dělo
- vysvětlení názvu díla
Ladislav Fuks svým názvem poukazuje na hlavní postavu, Karla, který pracuje v krematoriu, a tudíž spaluje mrtvoly.
Podobné rozbory děl:
