Kniha: Spalovač mrtvol
Spisovatel(ka): Ladislav Fuks
Přidal(a): Michaela
1)kulturní a literárně historický kontext
– česká próza 2. pol. 20. století
– válečná próza – židovská tématika
- nejhorší situace byla v 50. letech, kdy komunisté upevňovali svou moc a likvidovali politické nepřátele
- založeny ,,akční výbory“ – vznik zejména ve školách, na úřadech, v továrnách (vylučování studentů, univerzitních profesorů, soudců)
- zatíkání a věznění spisovatelů, zejména katoličtí, skaučtí, surealistů
- vyřazování knih z knihoven
- cenzura- kontrola tisku
- politické procesy- Milada Horákové
- emigrace
- v 60. letech dochází k postupnému uvolňování situace
- rehabilitace odsouzených v politických procesech
- 1967 konal se 4. sjezd spisovatelů- spisovatelé vystoupili proti politickému vedení = tzv. ,,Pražské jaro“
Arnošt Lustig– Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Jan Otčenášek- Romeo, Julie a tma
Josef Škvorecký– Zbabělci
Bohumil Hrabal– Ostře sledované vlaky
2) autor
osoba
Ladislav Fuks (1923, Praha – 1994, Praha)
– syn policejního důstojníka
– český spisovatel, prozaik – autor psychologické prózy se zaměřením na druhou světovou válku a holokaust
– pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze, poté ve Státní památkové péči
– homosexuál
– studia filosofie a psychologie
– během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel
– komunista
– sňatek s Italkou, poté utekl → blázinec
– samotář
rysy díla: prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou
– jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem
Dílo
- Mí černovlasí bratři – osudy 5 gymnazistů během války
- Návrat z žitného pole – o emigraci
- Vévodkyně a kuchařka – silně autobiografický historický román – poslední dílo
- Smrt morčete – sbírka deseti povídek – odlišné prozaické typy jako např. „humoresky“
- Pan Theodor Mundstock- židovská tématika
3) vlastní rozbor (stránka obsahová)
Téma
Celkové téma
Postupný rozvrat osobnosti vlivem nacistického režimu, schizofrenie
Hlavní téma
Protagonistou románu je vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění z podivína psychopata a vraha svých nejbližších
Idea – základní myšlenka díla
Poukázat na vliv nacistů a jejich manipulací s lidmi
Námět
Upozornění na blízkost zla, které je v lidech zakořeněno, stačí málo, aby se ZLO probudilo (fašismus)
Charakteristika prostředí
přírodní:
- Praha- byt Kopfrkingla
- Krematorium, panoptikum
- U Hroznýše (U stříbrného pouzdra)
společenské: prostředí maloměstských rodin
- :bohatí X obyčejní X chudí
Charakteristika postav
Karel Kopfrkingl (Roman): fanatický člověk zaměstnaný v krematoriu. Řídí se frází „Z prachu jsme vzešli, v prach se zase obrátíme“. Práci spalovače dělá s nadšením a láskou. Bohužel se nechá unést režimem, hlavně jeho přítelem a spáchá na své rodině nejhorší činy – začne udávat a vraždit. Nekouří, nepije, miluje svoji rodinu.
Willy Reinke: namyšlený, zlý, manipuluje s lidmi, na německé straně, přemlouvá Karla, aby se k nim přidal a Židé jsou nepřátelé
Milivoj (14) a Zina (16) (syn a dcera Kopfrkingla)
Lakmé (Marie)= něžná, božská (manželka Kopfrkingla) – židovka, milující žena, tichá a nevýrazná
Čarokrásná– kočka
Vztahy mezi postavami
Rodinné vztahy
Děj
Děj Spalovače mrtvol se odehrává v předválečné Praze a celý se točí okolo postavy Karla Kopfrkingla, zaměstnance krematoria. Jedná se o mírného, klidného a rozumného člověka, který se s pomocí východní filosofie smířil se svou prací a naučil se ji chápat jako službu lidské duši. Výborně si rozumí se svou ženou Marií, kterou má nadevše rád a nazývá ji přívlastky jako nebeská, čarokrásná atp. S pozvolným prostupováním nacistických myšlenek českou společností se však i tento dobromyslný člověk nechává zviklat, ovlivněn především přítelem Wilhelmem Reinkem a jeho apelováním na Kopfrkinglovu německou krev. Karel tak postupně přebírá rasistické názory ze svého okolí – přeměna osobnosti vyvrcholí ve chvíli, kdy oběsí svou dříve milovanou manželku, neboť se dozví, že je po matce Židovka. Následně zavraždí i svého syna, protože byl neduživý a nevhodný pro armádu. Teprve dcera otcův útok přežije a Kopfrkingl je okamžitě odvezen do ústavu pro duševně choré.
4) stránka formální
Žánr a útvar
Literární druh: epika
Literární žánr:hororová novela
Literární forma: próza (psychologická)
Doba a místo děje: místo: Praha
- čas: 2 roky před válkou – začínající fašismus (1937-1938)
Formální rozdělení
Kniha se člení do 15- ti kapitol
Kompozice- chronologická, lineární (bez vedlejších epizod)
Typ vypravěče- er-forma
Slohový postup- vyprávěcí
Poklidný děj se postupně zrychluje, až přechází na posledních dvaceti stránkách ve vyvrcholení
Podstatnou část knihy tvoří vnitřní monology hlavní postavy, které jsou však často psány v uvozovkách a může tedy jít o samomluvu.
Jazykové postupy
- jazykový útvar
- striktně spisovná čeština
- jazykové vrstvy
- citově zabarvená slova, vulgarismus, frazeologismi, slovní humor, metafora, odborné výrazy, hovorové výrazy, trpné tvary sloves
- básnické prostředky
- epiteton (básnický přívlastek), přirovnání, paralelismus (2 rozdílné jevy postavené vedle sebe)
- antiteze (přirovnání protikladem), metafora (pojmenování na základě podobnosti), personifikace (oživení neživé věci), metonimie (pojmenování na základě věcné spojitosti)
- eufenismus (zjemění), hyperbola (nadsázka), oxymoron (kontrast- spojení slov protichůdného významu), ironie (užití slov opačného významu), sarkasmus (zesílená ironie), alegorie (jinotaj- skrytý význam)
Úryvek k rozboru:
„Však jde o život věčný,“ přerušil ho Willi teď už trochu rázně, „o věčný život našeho národa. O věčnou německou říši, povolanou k tomu, aby spasila lidstvo a nastolila nový, šťastný řád. Dnes rozhodujeme o šťastném osudu Evropy a nevím, komu by to mohlo být jedno. Německým otcům a matkám rozhodně ne,“ ohlédl se po Milim, který šel pomalu za nimi s letáčkem v ruce.
„Mili,“ ohlédl se též pan Kopfrkingl a pak s úsměvem řekl:
„Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“
- použité jazykové prostředky
řeč přímá: „Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“
dialog: Willi a Kopfrkingl
oxymóron: věčný život
zdrobnělina: letáček
promluva Williho – apelující, snaží se přesvědčit své posluchače uhlazenými slovy
manipulace – „…nevím, komu by to mohlo být jedno.“
řečnická otázka: „Rozhodujeme o šťastném osudu Evropy?“
5) přijetí díla
Filmová adaptace z roku 1968 od Juraje Herzla, hlavní postavu si zahrál pan Hrušínský – režisér se soustředil na detaily z knihy jako gesta, setkání s lidmi, jejich přemýšlení.
Naštěstí je válka, už pár let pryč, tak jsou to jen vzpomínky, ale pořád se může stát, že síla moci dokáže z člověka udělat zrůdu
- pravděpodobný adresát
Spíše starší generace. Ti, kteří zažili válku a komunismus, mladá generace to nezná, zároveň se alespoň dozví, co se dělo
- vysvětlení názvu díla
Ladislav Fuks svým názvem poukazuje na hlavní postavu, Karla, který pracuje v krematoriu, a tudíž spaluje mrtvoly.
Podobné rozbory děl:
