Soucit a bolest – rozbor díla (Antonín Sova)

👤Antonín Sova


Život ❤️

Byl klíčovým představitelem české symbolické poezie ⯀ Jeho dílo se vyznačuje hlubokým lyrismem a melancholií ⯀ Zaměřoval se především na intimní lyriku s tématy smrti, času a osamělosti ⯀ Významně ovlivnil další generace českých básníků ⯀ Jeho poezie je ceněna pro uměleckou hodnotu a emocionální hloubku ⯀ Patří mezi nejvýznamnější autory české moderny ⯀ Mezi jeho nejznámější sbírky patří „Zpěvy duše“ a „Hřbitovní kvítí“ ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Květy intimních nálad ⯀ Z mého kraje ⯀ Vybouřené smutky

 

Současníci 👥

Karel Hlaváček (Pohádky z vysoké hory), Svatopluk Čech (Na růžích ustláno), Josef Václav Sládek (Básně), Julius Zeyer (Radúz a Mahulena)

 

📖 Soucit a bolest (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Soucit a bolest je lyrickoepická báseň s prvky symboliky a impresionismu, psaná volným veršem.

 

Téma a motiv 💡

Hlavním tématem Soucitu a bolesti je existenciální úzkost a smutek, prolínající se s pocity soucitu s trpícími, přičemž hlavní myšlenkou je poznání, že lidský život je plný bolesti a utrpení, ale i krásy a lásky, a motivy zahrnují samotu, smrt, lásku, přírodu, melancholii a pomíjivost, kde námětem je putování lyrického subjektu krajinou a setkání s různými lidmi, jejichž osudy vyvolávají v něm hluboké emoce.

 

Zařazení díla 🕑

Symbolismus a impresionismus jakožto literární směr a období autora básně Soucit a bolest se projevují v důrazu na smyslové vjemy, sugestivní atmosféru a melancholickou náladu, přičemž se autor zaměřuje na zachycení prchavých okamžiků a vnitřních prožitků.

 

Časoprostor 🕰️

Časoprostor v Soucitu a bolesti není explicitně určen, odehrává se v neurčitém čase a krajině, která je spíše symbolickým prostorem pro vnitřní prožitky lyrického subjektu, ačkoliv je patrný vliv autorovy rodné jihočeské krajiny.

 

Kompozice 📝

Kompozice Soucitu a bolesti je cyklická, báseň je složena z volně řazených básnických obrazů a meditací, bez pevného dějového rámce, formálně je členěna do veršů a strof různé délky.

 

Charakteristika díla 📜

Soucit a bolest je lyrickoepická báseň s prvky symboliky a impresionismu, psaná volným veršem.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem je lyrický subjekt, který se ztotožňuje s autorem, vyprávění je v ich-formě, subjektivní a introspektivní, zaměřené na vnitřní prožitky a pocity.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Postavy v Soucitu a bolesti nejsou tradičně charakterizovány, objevují se spíše jako symboly lidského utrpení, jako například žebrák, nemocný, umírající, a nejvýraznější postavou je samotný lyrický subjekt, který prožívá pocity soucitu a bolesti s trpícími, hledá smysl života a smiřuje se s jeho pomíjivostí.

 

Jazyk a styl ✍️

Sova používá spisovný jazyk s prvky impresionismu a symbolismu, s bohatou metaforikou, personifikací, epitety a užitím zvukomalebnosti, čímž vytváří melancholickou a snovou atmosféru, prokládanou občasnými archaismy a užitím přímé řeči v některých básních, která dokresluje vnitřní monolog autora.

 

Stručný obsah 🏷

Sbírka Soucit a bolest lyricky zachycuje autorovy pocity melancholie, smutku, osamělosti a deziluze z moderního světa, prolínající se s nostalgickými vzpomínkami na dětství a ztracenou lásku, a zároveň vyjadřuje soucit s trpícími a touhu po kráse a harmonii.

 

Podrobný obsah díla 🗒

V první části sbírky, nazvané „Z mého kraje“, autor vzpomíná na své dětství a rodný kraj, idealizuje si minulost a s melancholií sleduje proměny přírody a lidských osudů, přičemž se v básních jako „Na rozcestí“, „Tiché vody“ či „U starého mlýna“ objevuje motiv pomíjivosti a smíření se s osudem; druhá část, „Soucit a bolest“, je věnována autorovým osobním prožitkům a reflexím, kde se prolíná motiv osamělosti, deziluze a hledání smyslu života, a básně jako „Ztracený ráj“, „Píseň o lásce“ a „V šedivém dni“ vyjadřují smutek nad ztracenou láskou a bezútěšnost moderní existence, plné utrpení a bolesti, s nimiž autor soucítí, ať už jde o sociální nespravedlnost nebo osobní tragédie; závěrečná část, „Zpěvy o smrti“, se zamýšlí nad smrtí a věčností, přičemž básně jako „Elegie“, „Tichá noc“ a „Závěrečná píseň“ vyjadřují smíření se smrtí jakožto s nevyhnutelnou součástí života, a zároveň touhu po klidu a harmonii, kterou nachází v přírodě a ve vzpomínkách na minulost, prolínajících se s motivem víry a naděje na posmrtný život, který je však spíše vyjádřen v symbolické rovině než jako explicitní náboženské vyznání; celou sbírkou se prolíná motiv hledání smyslu života a lidského bytí v kontextu pomíjivosti a utrpení, a autor se snaží najít útěchu v kráse a harmonii, ať už v přírodě, v umění nebo ve vzpomínkách na minulost, a zároveň vyjadřuje soucit s trpícími a touhu po lepším světě, projevující se v jeho melancholickém a zároveň humanistickém pohledu na svět.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.