👤Pierre de Ronsard
Život ❤️
Byl klíčovou postavou Pléiady, skupiny básníků usilujících o obohacení francouzštiny ⯀ Jeho dílo se vyznačuje elegantním stylem a melodickou krásou ⯀ Převažují alexandrinské verše s bohatou obrazností ⯀ Jeho sonety, ódy a další básně se staly vzorem pro generace ⯀ Věnoval se tématům od lásky a přírody k národnímu hrdinství a filozofii ⯀ Jeho práce je dodnes ceněna pro uměleckou hodnotu ⯀ Výrazně ovlivnil vývoj francouzské poezie ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Ódy ⯀ Sonety pro Helenu ⯀ Lásky
Současníci 👥
Michel de Montaigne (Eseje), Joachim du Bellay (L’Olive), Jean-Antoine de Baïf (Anacreontiques)
📖 Sonety pro Helenu (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Sonety pro Helenu jsou lyrickoepická báseň psaná ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
V Sonetech pro Helenu se Ronsard snaží získat lásku starší a nedostupné ženy Heleny de Surgères, což je hlavní téma, prolínající se s motivy neopětované lásky, pomíjivosti mládí a krásy, touhy po nesmrtelnosti skrze poezii, kde námět spočívá v autorově zamilovanosti do Heleny, kterou se snaží uchvátit svými verši, vyjadřuje svou bolest z odmítnutí, ale zároveň i naději, že jeho poezie Helenu přesvědčí a ona jeho lásku opětuje, přičemž oslavuje její krásu a zároveň si uvědomuje její pomíjivost.
Zařazení díla 🕑
Plejáda, francouzský renesanční směr, do kterého Ronsard patřil, je patrná v jeho Sonety pro Helenu, které vznikly v období vrcholné renesance.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Sonetech pro Helenu není explicitně určen, odehrává se spíše v rovině citového prožívání mluvčího, v abstraktním světě lásky, touhy a poezie, nicméně lze předpokládat, že inspirací byly Ronsardovy osobní prožitky a prostředí francouzského dvora.
Kompozice 📝
Sonety pro Helenu se skládají ze tří částí, z nichž první dvě obsahují po dvaceti sonetech, třetí část se skládá z dvaceti jedna sonetů, celkem tedy šedesát jedna sonetů, přičemž každý sonet má čtrnáct veršů s pravidelným rytmem a rýmovým schématem abba abba ccd eed nebo abba abba ccd ede.
Charakteristika díla 📜
Sonety pro Helenu jsou lyrickoepická báseň psaná ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Lyrický subjekt, tedy sám Ronsard, promlouvá v první osobě a sdílí své nejniternější pocity a myšlenky, vyjadřuje se v ich-formě, čímž vytváří dojem autentické zpovědi.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Hlavní postavou Sonetů pro Helenu je idealizovaná Helena de Surgères, prezentovaná jako krásná, ale chladná a nedostupná žena, která odmítá básníkovy city; sama Helena se v sonetech přímo neobjevuje, je spíše objektem básníkova citu a inspirace, další postavou je lyrický subjekt, tedy sám Pierre de Ronsard, který se v sonetech představuje jako zamilovaný a trpící básník, jehož city nejsou opětovány, přičemž skrze poezii se snaží Helenu získat a zároveň si zajistit nesmrtelnost.
Jazyk a styl ✍️
Ronsard píše Sonety pro Helenu spisovnou francouzštinou své doby, avšak s užitím archaismů a klasických aluzí, které dodávají veršům vznešenost a eleganci; básník mistrně využívá bohatou škálu básnických prostředků, jako jsou metafory, přirovnání, personifikace, apostrofy, hyperboly a antiteze, které umocňují emocionální dopad jeho veršů a vytvářejí živé obrazy Heleniny krásy i básníkova vnitřního rozpoložení, zároveň se v sonetech objevuje i přímá řeč, ať už v podobě básníkových proseb k Heleně, nebo v podobě imaginárních Heleniných odpovědí.
Stručný obsah 🏷
Sonety pro Helenu vyjadřují Ronsardovu neopětovanou lásku ke krásné a chladné Heleně de Surgères, oslavují její krásu, mládí a ctnost, zároveň však vyjadřují básníkův smutek, zoufalství a hořkost z odmítnutí, prolínají se zde motivy pomíjivosti času, krásy a života, touhy po lásce a nesmrtelnosti skrze poezii.
Podrobný obsah díla 🗒
V Sonety pro Helenu se básník zamiluje do mnohem mladší Heleny de Surgères, kterou vášnivě obdivuje a oslavuje její krásu a půvab, srovnává ji s antickými bohyněmi a nymfami, opěvuje její zlaté vlasy, sněhobílou pleť, rudé rty a nebesky modré oči, zároveň si však uvědomuje svůj pokročilý věk a obává se, že Helena jeho lásku neopětuje, v sonetech se prolíná naděje se zoufalstvím, radost s hořkostí, básník Heleně slibuje nesmrtelnost skrze své verše, věří, že jeho poezie uchová její krásu pro další generace, a vyzývá ji, aby si užívala mládí a krásy, dokud je čas, zároveň jí však vyčítá její chladnost a lhostejnost, trápí se odmítnutím a prožívá hlubokou bolest, v některých sonetech se obrací k mytologickým postavám, jako je Amor či Venuše, a prosí je o pomoc, jindy se utěšuje myšlenkou, že alespoň v poezii může svou lásku k Heleně svobodně vyjádřit, motiv pomíjivosti času a krásy je v sonetech všudypřítomný, Ronsard si uvědomuje, že mládí i krása jsou pomíjivé, a nabádá Helenu, aby se nebránila lásce, dokud je mladá, zároveň však ví, že jeho vlastní čas se krátí, a smířuje se s myšlenkou, že jeho láska zůstane neopětovaná, přesto však nepřestává Helenu milovat a oslavovat její krásu, ačkoliv se s jejím odmítnutím nikdy plně nesmíří, nachází útěchu v poezii, která se stává jeho jediným útočištěm a prostředkem, jak se vyrovnat s bolestí a zklamáním, Sonety pro Helenu tak představují komplexní a hluboký portrét neopětované lásky, v němž se prolíná obdiv, touha, zoufalství, hořkost a smíření, zároveň jsou oslavou krásy, mládí a poezie, která dokáže překonat i čas a smrt.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.