👤Laurent Binet
Život ❤️
Je autorem originálních historických románů proplétajících fikci s faktem ⯀ Jeho díla se vyznačují intelektuální hravostí a erudovaností ⯀ Mistrně kombinuje historické reálie s fiktivními prvky ⯀ Vytváří poutavé a poučné příběhy, nutící k zamyšlení nad minulostí ⯀ Jeho romány jsou přístupné širokému publiku, aniž by se vzdávaly intelektuální hloubky ⯀ Získal Cenu Goncourtů za román HHhH ⯀ Obohatil francouzskou a světovou literaturu originální formou historického románu ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
HHhH ⯀ Sedmá funkce jazyka ⯀ Civilizace
Současníci 👥
Michel Houellebecq (Podvolení), Emmanuel Carrère (Limonov), Fred Vargas (Mrtvý na ulici)
📖 Sedmá funkce jazyka (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Sedmá funkce jazyka je postmoderní detektivní román s prvky thrilleru, konspirační teorie a satiry, napsaný ve formě prózy.
Téma a motiv 💡
Román Sedmá funkce jazyka se zaměřuje na fiktivní vyšetřování smrti Rolanda Barthese, francouzského filozofa a sémiologa, přičemž hlavní myšlenkou je teorie o existenci sedmé, skryté funkce jazyka, která umožňuje ovládat mysl a manipulovat s realitou; motivy zahrnují moc jazyka, konspirační teorie, literární a filozofické debaty, akademickou rivalitu a politické intriky; námětem je pak záhadná smrt Rolanda Barthese a následné pátrání po pravdě, které odhaluje spiknutí sahající do nejvyšších politických a akademických kruhů.
Zařazení díla 🕑
Postmodernismus, spadající do období pozdního 20. století a dále, charakterizuje Binetovu tvorbu, pro niž je typické prolínání žánrů, ironie, intertextualita a zpochybňování tradičních narativních struktur.
Časoprostor 🕰️
Příběh Sedmé funkce jazyka se odehrává převážně v Paříži a jejím okolí, s přesahy do Itálie a Japonska, v časovém rámci zhruba několika měsíců po Barthesově smrti.
Kompozice 📝
Kompozice románu je nelineární, s častými retrospektivami a střídáním perspektiv, formálně je text členěn do kapitol s názvy odkazujícími na lingvistické a literární pojmy.
Charakteristika díla 📜
Sedmá funkce jazyka je postmoderní detektivní román s prvky thrilleru, konspirační teorie a satiry, napsaný ve formě prózy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je vševědoucí a heterodiegetický, využívá er-formu a s ironickým odstupem komentuje dění, přičemž se neomezuje pouze na popis událostí, ale proniká i do myšlenek postav.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Mezi postavami románu najdeme reálné historické osobnosti, jako jsou Roland Barthes, Michel Foucault, Umberto Eco, Jacques Derrida a François Mitterrand, jejichž fiktivní verze interagují s vymyšlenými postavami, například s detektivem Bayard, ambiciózním akademikem Simonem Herzogotem, japonským sémiologem Yukio Murayamou a tajemnou agentkou Sovětského svazu; Roland Barthes je představen jako uznávaný intelektuál, jehož smrt se stává ústředním bodem vyšetřování; Michel Foucault je vykreslen jako Barthesův přítel a kolega, který se zapojuje do pátrání po pravdě; Umberto Eco se objevuje jako expert na sémiotiku a konspirační teorie; Jacques Derrida je v románu zpodobněn jako Barthesův rival; François Mitterrand je líčen jako prezident s tajnými zájmy o sedmou funkci jazyka; detektiv Bayard je pragmatický a skeptický vyšetřovatel, který se postupně noří do světa akademických a politických intrik; Simon Herzog je mladý akademik, který se stává Bayardovým pomocníkem a postupně odkrývá tajemství sedmé funkce jazyka; Yukio Murayama je japonský sémiolog, jenž se snaží ovládnout sedmou funkci jazyka pro své vlastní cíle; sovětská agentka představuje zástupkyni mocenských zájmů, které se snaží zmocnit se sedmé funkce jazyka.
Jazyk a styl ✍️
Román je psán spisovným jazykem s prvky hovorové řeči, využívá přímou řeč k vykreslení dialogů mezi postavami, pracuje s ironií a humorem, sarkasmem a nadsázkou, často se odkazuje na reálné historické události a postavy, s nimiž zachází s notnou dávkou fabulace a konspirace, používá metafory, alegorie, metonymie a další literární tropy a figury k vytvoření komplexního a mnohovrstevnatého textu, který čtenáře nutí k zamyšlení nad mocí jazyka a jeho vlivem na společnost.
Stručný obsah 🏷
Román Sedmá funkce jazyka sleduje fiktivní vyšetřování smrti Rolanda Barthese, slavného literárního teoretika, jehož smrt v roce 1980 je v knize spojena s tajemstvím sedmé, dosud neobjevené funkce jazyka, která údajně umožňuje absolutní moc nad lidmi a o kterou se zajímají tajné služby, teroristé i akademici.
Podrobný obsah díla 🗒
Příběh začíná smrtí Rolanda Barthese po srážce s dodávkou, která je zpočátku považována za nehodu, ale brzy se ukáže, že se jednalo o plánovaný atentát, a mladý ambiciózní univerzitní asistent Simon Herzog se ocitne v centru vyšetřování, když ho Barthesův japonský přítel pověří dešifrováním posledních Barthesových slov, která by mohla vést k odhalení sedmé funkce jazyka; Herzog se spojí s policejním inspektorem Jacquesem Bayardou, který je skeptický k teorii o spiknutí, ale souhlasí se spoluprací, a společně se vydávají po stopách, které je zavedou do akademických kruhů, k tajným společnostem, teroristickým organizacím a do nejvyšších politických sfér, přičemž se setkávají s celou řadou postav, od Michela Foucaulta a Umberta Eca až po Julia Kristevu a Philippa Sollersa, a postupně odhalují složitou síť intrik a machinací, v níž se proplétají akademické spory, politické ambice a boj o moc, která je spojena s ovládnutím sedmé funkce jazyka; Herzog a Bayard cestují po světě, od Paříže a Boloně až po Japonsko a USA, a v každém místě se setkávají s novými indiciemi a postavami, které jim pomáhají nebo naopak brání v jejich pátrání, zatímco se zároveň snaží vyhnout útokům tajemných agentů, kteří se snaží zmocnit se tajemství sedmé funkce jazyka a umlčet všechny, kdo se k němu přiblíží; v průběhu vyšetřování se Herzog postupně proměňuje z naivního akademika v cynického a pragmatického hráče, ochotného použít jakékoli prostředky k dosažení svého cíle, a Bayard, zpočátku skeptický policista, se nechává strhnout konspirační teorií a začíná věřit v existenci sedmé funkce jazyka, která by mohla změnit svět; román vrcholí dramatickou konfrontací mezi jednotlivými aktéry v opuštěném zámku, kde je konečně odhalena podstata sedmé funkce jazyka, která spočívá v schopnosti manipulovat s realitou skrze jazyk a vytvářet alternativní světy, a Herzog se ocitá před volbou, zda tuto moc využít pro dobro lidstva, nebo se nechat zkorumpovat a sloužit vlastním zájmům, nakonec se rozhoduje zničit veškeré poznatky o sedmé funkci jazyka, aby zabránil jejímu zneužití, a vrací se do akademického prostředí, navždy poznamenán prožitými událostmi, a Bayard, zbavený iluzí, pokračuje ve své policejní práci, s vědomím, že některá tajemství je lepší ponechat neodhalená.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.