👤Viktor Dyk
Život ❤️
Byl klíčovou osobností české moderny ⯀ Jeho poezie se vyznačuje symbolikou a modernismem ⯀ Patří mezi nejvýznamnější české básníky 20. století ⯀ Jeho dílo se zabývá tématy národního uvědomění a hledání identity ⯀ Napsal významné romány jako „Měsíc nad řekou“ a „Tři řeky“ ⯀ Vynikal jako dramatik a jeho hry jsou dodnes uváděny ⯀ Aktivně se zapojil do českého politického života v meziválečném období ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Krysař ⯀ Zmoudření Dona Quijota ⯀ Milá sedmi loupežníků
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky), Jaroslav Seifert (Maminka, Město v slzách), Fráňa Šrámek (Stříbrný vítr, Podzimní víno), Petr Bezruč (Slezské písně), Alois Jirásek (Staré pověsti české, Havel), Josef Škvorecký (Zbabělci, Tankový prapor)
📖 Satiry a sarkasmy (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Sbírka Satiry a sarkasmy je literárním druhem lyrika, žánrem satirická a sarkastická poezie, s výrazovou formou verše.
Téma a motiv 💡
V Satirách a sarkasmech Dyk kritizuje tehdejší společenské poměry, zejména pokrytectví, maloměšťáctví, nacionalismus a militarismus, a hlavní myšlenkou je vyjádření odporu vůči těmto jevům a volání po svobodě a individualitě; motivy zahrnují revoltu, nonkonformismus, boj proti autoritám a oslavu života, přičemž námět básní vychází z autorových osobních zkušeností a pozorování okolního světa.
Zařazení díla 🕑
Satiry a sarkasmy se řadí k literárnímu směru moderna, konkrétně k jeho anarchistické a vitalistické fázi, a spadají do období autorova vrcholného tvůrčího období.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Satirách a sarkasmech není explicitně určen, spíše se jedná o obecnou reflexi doby a společnosti, v níž autor žil, s občasnými odkazy na konkrétní místa, avšak bez jasného časového ukotvení.
Kompozice 📝
Kompozice Satir a sarkasmy je cyklická, dílo se skládá z jednotlivých básní, které jsou tematicky propojeny, formálně je členěno na verše a strofy různé délky a rytmu.
Charakteristika díla 📜
Sbírka Satiry a sarkasmy je literárním druhem lyrika, žánrem satirická a sarkastická poezie, s výrazovou formou verše.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, který vyjadřuje autorovy vlastní názory a postoje, vyprávěcí forma je v první osobě singuláru, čímž se posiluje dojem osobní výpovědi.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Satirách a sarkasmech se objevují spíše v symbolické rovině: „občan“ reprezentuje konformní a pasivní část společnosti, proti které se lyrický subjekt vymezuje, „nepřítel“ symbolizuje vše, co ohrožuje svobodu a individualitu, ať už jde o společenské konvence nebo politické systémy, a „básník“ je ztělesněním revolty a nonkonformismu, který se staví na odpor proti stávajícím pořádkům a bojuje za svobodné vyjádření; postavy nemají propracovanou psychologickou charakteristiku, slouží spíše jako nositelé idejí a symbolů.
Jazyk a styl ✍️
Dyk používá spisovný jazyk s prvky hovorovosti, využívá přímou řeč, rétorické otázky, ironii, sarkasmus, hyperbolu, metafory, personifikaci a další básnické prostředky pro zdůraznění kritiky a zesílení satirického účinku, přičemž archaismy se v jeho textech vyskytují spíše výjimečně.
Stručný obsah 🏷
Sbírka Satiry a sarkasmy Viktora Dyka obsahuje řadu básní s kritickým a satirickým pohledem na společnost, politiku a lidské vlastnosti, kde autor s vtipem a ironií odhaluje pokrytectví, hloupost a nespravedlnost.
Podrobný obsah díla 🗒
V básni „Milý čtenáři“ Dyk sarkasticky oslovuje čtenáře a varuje ho před obsahem sbírky, který by mohl být pro něj příliš drsný a nepříjemný, a hned v úvodní básni „Lehká kavalerie“ ironizuje povrchnost a hloupost tehdejší smetánky, která se honí za módními trendy a nevnímá skutečné problémy světa, zatímco v básni „Krysař“ líčí příběh krysaře, který symbolizuje lživého politika, jenž slibuje lidem řešení jejich problémů, ale ve skutečnosti je jen zneužívá a vede je do záhuby, a v „Prokletém básníkovi“ Dyk reflektuje postavení umělce ve společnosti, který je často nepochopen a odsuzován za svou kritiku a nekonvenčnost, a v „Zákazníku“ satiricky zobrazuje konzumní společnost, kde se lidé ženou za materiálním bohatstvím a ztrácejí lidskost, přičemž v básni „Politika“ kritizuje politické intriky a machinace a varuje před zneužíváním moci, a v „Maloměšťákovi“ ironicky popisuje život maloměšťáka, který lpí na svých konvencích a předsudcích, a v básni „Válečná píseň“ sarkasticky zobrazuje válečné nadšení a nacionalistickou rétoriku, zatímco v „Modlitbě za nepřátele“ se autor modlí za nepřátele, ale zároveň je ironicky kritizuje za jejich hloupost a zlobu, a v „Poslední vůli“ Dyk sarkasticky odkazuje své tělo vědě k pitvě, aby se lékaři mohli poučit z jeho chyb, a v „Epitafu“ si autor s ironií a sarkasmem přeje, aby na jeho hrobě rostly kopřivy, a v dalších básních sbírky, jako například „Pesimistovi“, „Optimistovi“, „Svědomí“ či „Pravdě“, pokračuje v kritice společnosti, politiky, lidských slabostí a pokrytectví, a to s využitím široké škály satirických a sarkastických prostředků, které v kombinaci s brilantním jazykem a vtipem činí ze sbírky Satiry a sarkasmy nadčasové dílo, jež i dnes dokáže oslovit a provokovat čtenáře.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.