👤Jan Zahradníček
Život ❤️
Byl klíčovým představitelem české poezie druhé poloviny 20. století ⯀ Jeho dílo se vyznačuje lyrickou introspekcí a filozofickým zaměřením ⯀ Propojuje osobní prožitek s existenciálními otázkami ⯀ Vyniká originálním jazykem a hravou formou ⯀ Zaměřuje se na duchovní a náboženské témata ⯀ V jeho tvorbě se prolínají prvky surrealismu, existencialismu a křesťanské mystiky ⯀ Je autorem stále aktuálních a významných literárních děl ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
La Saletta ⯀ Jeřáby ⯀ Znamení moci
Současníci 👥
Jiří Orten (Píseň,Písně), Josef Kainar (Země,Básně), Bohuslav Reynek (Zpěvy,Píseň)
📖 Rouška Veroničina (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Rouška Veroničina patří k lyrickoepickému žánru, konkrétně jde o veršovaný epos s prvky lyriky, napsaný ve formě volného verše.
Téma a motiv 💡
Rouška Veroničiny tematizuje utrpení a bolest, symbolizovanou Veroničinou rouškou s otiskem Kristovy tváře, přičemž hlavní myšlenkou je vykoupení skrze utrpení a oběť, motivy zahrnují lásku, víru, naději, smrt, zmrtvýchvstání a Boží milosrdenství, a námětem je biblický příběh o Veronice, která podala Kristovi roušku na cestě na Golgotu, na níž se následně objevil otisk jeho tváře, propojený s autorovou osobní zkušeností s utrpením a hledáním smyslu života v kontextu víry.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Jan Zahradníček, autor Roušky Veroničiny, patří, je katolický modernismus, a jeho tvorba spadá do období 20. století, které je ovlivněno duchovním a existenciálním hledáním.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Roušky Veroničiny je ambivalentní, odehrává se jak v biblických dobách během Kristova utrpení, tak i v jakémsi nadčasovém prostoru duchovního prožitku, propojujícím minulost, přítomnost a budoucnost, čímž autor zdůrazňuje univerzálnost tématu lidského utrpení a vykoupení.
Kompozice 📝
Kompozice Roušky Veroničiny je cyklická, rozdělená do dvaceti zastavení, které odkazují na křížovou cestu, a formálně se text člení do volných veršů bez pravidelného rytmu a rýmu, což umocňuje dojem meditativního a reflexivního proudu myšlenek.
Charakteristika díla 📜
Rouška Veroničina patří k lyrickoepickému žánru, konkrétně jde o veršovaný epos s prvky lyriky, napsaný ve formě volného verše.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Roušky Veroničiny je lyrický subjekt, ztotožnitelný s autorem, který vypráví v ich-formě, čímž se prolíná osobní prožitek s univerzálním poselstvím o utrpení a vykoupení.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Roušce Veroničiny zahrnují především Veroniku, ženu s hlubokou vírou a soucitem, která se stává symbolem lidské lásky a obětavosti, dále Ježíše Krista, jehož utrpení a smrt jsou ústředním motivem, a symbolicky i samotného lyrického subjekta, tedy autora, který se s postavou Veroniky ztotožňuje a prožívá s ní její cestu víry a bolesti, reflektující vlastní existenciální úzkosti a hledání smyslu v kontextu křesťanské víry.
Jazyk a styl ✍️
Kniha je napsána spisovným jazykem s básnickými prvky, využívá metafory, symboly, biblické aluze a personifikace, pro dokreslení atmosféry a emocí postav je používána přímá řeč a vnitřní monology.
Stručný obsah 🏷
Rouška Veroničina vypráví příběh mladé dívky Veroniky, která se v době morové epidemie obětavě stará o nemocné a umírající, nachází útěchu ve víře a lásce k bližnímu, a sama nakonec podlehne onemocnění, zanechávajíc po sobě symbol naděje a obětavosti v podobě roušky, na níž se zázračně otiskl obraz její tváře.
Podrobný obsah díla 🗒
Příběh začíná líčením hrůz morové epidemie, která se šíří krajem a decimuje obyvatelstvo, Veronika, mladá a zbožná dívka, se s odvahou a láskou v srdci rozhodne pomáhat nemocným a umírajícím, navzdory strachu z nákazy a varováním svých blízkých se vydává do lazaretu a stará se o nakažené s nezměrnou oddaností a soucitem, s každým dnem sílí její víra a přesvědčení, že jejím posláním je ulehčit utrpení druhých, v lazaretu se setkává s lidskou bolestí, zoufalstvím, ale i s projevy statečnosti a naděje, během péče o nemocné se Veronika setkává s různými osudy a příběhy, které ji utvrzují v síle lidského ducha a v důležitosti víry, postupně si uvědomuje pomíjivost pozemského života a nachází smysl v oběti pro druhé, její obětavost a laskavost se stávají zdrojem útěchy a naděje pro umírající, sama Veronika se nakonec nakazí morem, i v těžkých chvílích neztrácí víru a lásku k bližnímu, její smrt je vnímána jako oběť za druhé a symbol křesťanské lásky, po její smrti se na roušce, kterou používala při péči o nemocné, zázračně objeví obraz její tváře, rouška se stává relikvií a symbolem naděje, víry a obětavosti, Veroničina oběť a zázračná rouška inspirují ostatní k pomoci a solidaritě, příběh končí líčením úcty a vděčnosti, kterou lidé projevují Veronice, a symbolickým vyobrazením roušky jako znamení naděje a vítězství nad smrtí, kniha Rouška Veroničina je alegorickým příběhem o síle víry, lásky a oběti v těžkých časech, zdůrazňuje důležitost lidské solidarity a naději na spásu skrze víru.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.