Romeo a Julie – rozbor knihy (5)

 

   Kniha: Romeo a Julie

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Beb

 

 

Druh: drama (divadelní hra) – žánr: tragédie

  • 1591-1600- 1. období Shakespearovi tvorby
  • 5 dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa) – struktura dle Aristotela
  • +próza, psán nerýmovaným jambickým pětistopým veršem = blankvers
    • nedodržuje 3 zákony dramatu (času, místa a děje – z „Poetiky“) a není psán ve verších
  • začíná jako komedie (vtipný rozhovor 2 sluhů), tragédie = nenávist dvou rodů – Tybalt vyzve Monteka Merkucia na šermířský souboj, nenávidí ho, protože je Montek)
  • vynalezl svůj jazyk lásky – mluví s Benvoliem (mluví o lásce jako takové, schází milovaná osoba)
  • na plese Kapuletů – jazyk lásky použit při promluvách k Julii – EPIFANIE- náhlé zjevení pravdy (dokonalý sonet o 14 řádcích – ve formě dialogu)
  • paradoxy (láska je pírko z olova, vražedná lásko, něžná nenávisti)

 

Náměty: z antického Řecka (Sofokles), ze starověkých příběhů o lásce, vycházel z básní anglického básníka Arthura Brookea

 

Kompozice: chronologicky, na začátku prolog (formou sonetu)

=> znělka, 3 čtyřverší a dvojverší, (1. – teze, 2. – antiteze, 3. – syntéze)  (Michael Draiton)

 

Jazykové prostředky: spisovný jazyk, velmi bohatý a vytříbený, využívá prózu i poezii,časté užití metafor, hyperbol, přirovnání, oxymoróny, rétorické figury, citově zabarvená slova, jmenná přídavná jména, inverze, dlouhé dialogy

 

Hlavní postavy:

Milenci Romeo a Julie – Romeo je Montek, Julie je Kapuletová, nenávist těchto dvou rodů – není tam důvod proč, soupeření o moc ve Veroně. Jsou bráni jako poutníci lásky (Svaté poutě, Romeo – odvozeno od Říma, sakrální i smyslové),

Romeo – mladý, z počátku naivní, 17 let, vzdychá po lásce, potká Julii na plese Kapuletů, kam potají pronikne se svými přáteli (Benvolio a Merkucio) -> ihned se do ní zamiluje – EPIFANIE- náhlé zjevení pravdy (dokonalý sonet o 14 řádcích – ve formě dialogu), vůbec nevnímají okolní hluk, mají svůj vlastní svět, dále pěje ódy na jejich lásku v zahradě pod Juliinou ložnicí, po zabití Tybalta odchází do Mantovy

Julie – velmi mladá (14 let), poslušná, věrná svému rodu, krásná, statečná, nejdříve hledá důvody, proč Romea odmítnout, ale také se zamilovala na první pohled, začne bojovat o své právo na lásku

Paris- synovec paní Kapuletové, pohledný, vychovaný, měl se oženit s Julií, neopětovaná láska

Merkucio – příbuzný vévody Monteka, mluví o těle, materiální hodnotách, nejlepší přítel Romea, ale je úplně jiný než on, cynický, skeptický, Tybalt ho vyzve na souboj a zabije ho -> Romeo ho pomstí

Benvolio – vévodův synovec

Bratr Vavřinec – Otec Lorenzo – člen františkánské církve, chápavý, spravedlivý, ochranitelský, naslouchá, právě za ním chodí milenci pro rady (hlavně Romeo), nejdříve se zdráhá a oběma milencům jejich rozhodnutí vyvrací, ale zároveň s nimi soucítí a staví se proti nesmyslnosti obou řádů, nakonec je oddá tajně v kostele a podá Julii uspávací prostředek, aby se vyhnula svatbě s Paridem

Baltazar – Romeův sluha, když je Romeo vyhnán z Verony, právě on mu donese mylnou zprávu, že je Julie mrtvá

Juliina chůva – přestavuje mateřskou lásku, Julie není její dítě, ale ona nemůže snášet, jak trpí kvůli rodičům, Julie se jí se vším svěří, podporuje ji, zprostředkovává tajná setkání s Romeem či otcem Vavřincem

Chorus – seznamuje nás s dějem, místem konání a tím, jak to dopadne, obrací se k divákům, prosí je o schovívavost

 

Děj:  Odehrává se v italské Veroně, v 16. století- RENESANCE

– 14. – 17. st.

-ANTROPOCENTRISMUS – klade důraz na člověka, na rozum, člověk rozhoduje o svém osudu sám

-vznik v 15. st. v Itálii

-návrat k antice (já a Bůh)

-traktát, polemika, sonet

-vynález knihtisku (Johannes Gutenberg) – 1447

– Francesko Petrarca- 1.

-prudký rozvoj vědy (nové obory – chemie, fyzika, botanika, anatomie)

-kapitalismus

-velký rozvoj, vynálezy a objevné plavby (1492- objevení Ameriky, 1519 obeplutí Země – Magalhaes)

-touha po vědění

-HELIOCENTRISMUS, první pitva

 

Literatura: autoři sází na anonymitu

prosazování národních jazyků

 

Architektura: vyváženost kompozice, harmonie tvarů a rozměrů, účelnost

arkádová nádvoří

 

Malířství a sochařství: Zachycení dokonalosti lidského těla (Leonardo da Vinci, Michelangelo)

 

  Dějství

  1. dějství vyobrazuje souboje mezi Monteky a Kapulety (na náměstí – Eskalus ho ukončí)
  2. dějství – maškarní ples u Kapuletů, kam Romeo pronikne, Tybalt ho pozná, chce vyvolat rvačku, ale vévoda Kapulet ho zastaví, Romeo uvidí Julii a ihned se zamiluje, vedou spolu dlouhý dialog
  3. dějství – oba myslí jeden na druhého, Romeo přijde na zahradu k Julii a vyznává jí lásku („Romeo, Ach Romeo, proč jsi vlastně Romeo? Zřekni se otce, zavrhni své jméno, a nebo nechceš-li, zasvěť se mě a přestanu být Kapuletová“, „Co růží zvou, zváno jinak vonělo by stejně“), druhý den jsou sesdáni
  4. dějství – Tybalt nenávidí Romea, po zabití Merkucia, Romeo zabije Tybalta ->do Mantovy, před odjezdem vyznává Julii lásku. Druhý den ji Kapulet nutí ke svatbě s Paridem (buď to, nebo ať se klidí z jeho domu), dostane bylinkový prostředek od otce Vavřince, vypadá jako mrtvá. Koná se pohřeb.
  5. dějství – posel, kterého poslal otec Vavřinec se skutečnou zprávou k Romeovi, nedorazí, je zavražděn, Shodou náhod, Romeo pošle svého sluhu do Verony, aby zjistil, jak je Julii. On ji uvidí na marách. Romeo si koupí jed, a vydá se do hrobky Kapuletů, aby naposledy políbil Julii. Tam zabije Parise.

 

Vše končí smrtí obou, když Romeo vyzná lásku, políbí Julii a vezme si jed, ihned na to, se Julie probudí, vidí Romea mrtvého, rozloučí se s ním a probodne se jeho dýkou. Oba rody je společně pohřbí a s nimi zároveň i svůj svár.

HM: Každý má právo na lásku, štěstí a rozhodovat sám o svém osudu. Právo na sebeurčení, schopnost se vzepřít.

Román se může vztahovat na jakoukoli dobu, každá vyplodí nějakého Romea a Julii.


Podobné rozbory děl: