Romance pro křídlovku – rozbor knihy

 

   Kniha: Romance pro křídlovku

   Spisovatel(ka): František Hrubín

   Přidal(a): sombrero70

 

 

 

Děj

Hlavní postavou je dvacetiletý František (v Lešanech nebydlí, je tam na návštěvě u dědy), který se zamiluje do dívky od kolotoče, Teriny. Spolu s ní přijela do Lešan (ústřední místo básně) pouť. Viktor pracuje na střelnici a taky má velice rád Terinu. František zároveň zažívá fyzickou lásku s živelnou dívkou Tonkou. V porovnání se současným citem k Terině si ale uvědomuje, že Tonka byla pro něj pouhým chtíčem, nikoli však upřímnou láskou. Mezitím se musí také starat o svého nemocného dědečka, který je po mrtvici a vidí osoby, které jsou již dávno po smrti, a když jdou na procházku, tak František je předstírá a odpovídá za ně. Zmatený dědeček pořád chce jít domů, i přes to, že už doma je. Když František přijde domů z jedné krásné noci s Terinou, dědeček ho poznává. Krátce na to však umírá a František u něj drží stráž. (zevnitř chlad – chlad, venku – teplo) O tři roky později se František opět setká s Terinou a společně sní o tom, že by se mohli vzít. Když za Františkem přijde Terina ve Viktorově čepici, žárlí a tou čapkou ji dokonce uhodí. Tím končí jejich schůzky. Další rok František nedočkavě očekává příjezd kolotočářů. Uvidí však jenom Viktora, který mu sdělí, že Terina zemřela v zimě na záškrt. Po mnoha letech se náhodou setká František s Viktorem. Rozhodnou se společně znovu zavzpomínat na Terinu a navštívit její hrob (který už neexistuje). Viktor se ještě vrátí pro křídlovku, aby si naposled zahrál.

 

Rozbor –  Romance pro křídlovku (1961)

  • retrospektiva, prolínání časových rovin, přesně datované kapitoly, vzpomínky, technika střihu?
  • přirovnání (dvacet let, dvacet zlatoploutvých ryb)
  • nerýmované, volný verš, prozaizovaný verš, blíží se básni v próze
  • epitetony, personifikace
  • symboly – žiletka (symbol dospělosti), křídlovka (trumpeta Krtku! symbolizuje běh života, kolotočáři na ni hrají při křtinách i na pohřbu, provází je celý život)
  • Poema (rozsáhlejší lyrickoepická veršovaná skladba závažnějšího obsahu – zde láska a smrt), báseň má epické rysy, zároveň lyrika (citlivé vnímání přírody, popis Teriny – milostné okouzlení), lyrické metafory
  • František = alter ego, autobiografické rysy: místo, kde vyrůstal, děda také umřel na mrtvici
  • ich-forma
  • opakování některých úseků: Sedím v okně a bdím, musím bdít, sedím v okně s koleny u brady, bdím
  • Hrubín to nazval romancí, ačkoli romance má dobrý konec, romance baladického charakteru, žalostná romance, ale on je rád že to zažil
  • přímá řeč – obecná čeština
  • kontrasty: život x smrt, touha x skutečnost, fyzická láska x veliká platonická láska, očekávaná smrt starého člověka x nenadálá smrt mladého děvčete, prostředí přírody (klid) x poutě (zábava, ruch), Terina x Tonka
  • paralelismus (část sloky se s menší záměnou opakuje)
  • dialogy a monology
  • jednoduchý a významově srozumitelný jazyk
  • děj se odehrává v okolí řeky Sázavy v datech 27. -28. srpna 1930, 1933-1934 (dozví se o smrti Teriny) a 1961 (setkání s Viktorem)
  • atmosféra české venkovské krajiny
  • posmutnělé, melancholické, rytmické

 

Navždy mne bude víc o člověka, z něhož břímě lásky a smrti a břímě života vyrazí zpěv.

 

Postavy

František – autorovo alter ego, vypravěč; dvacetiletý student (budoucí vysokoškolák), citlivý, upřímný, romantický, bláznivě milující Terinu a pečlivě a zodpovědně se starající o starého nemocného dědečka

Terina – patnáctiletá dívka z maringotky od kolotoče, je velmi citlivá, upřímná, téměř dětsky naivní, bezprostřední, nevzdělaná, nevinná

Tonka – vyzývavá, svádějící Františka, prudká a vášnivá venkovská žena, zkušená, přívlastek prsatá, vytrysknou andělsky bílá stehna

Viktor – žárlivý kolotočář ze střelnice, má velké plány s Terinou, takže je Františkovým sokem, hraje na křídlovku

 

Témata

láska k Terině x chtíč (Tonka)

nevyhnutelnost smrti (dědeček)

žárlivost a smíření (Viktor)

přeměna chlapce v muže

pomíjivost lidské existence

touha nenaplněného

Zfilmováno 1966

 

Literární kontext:

– Romance pro křídlovku patří k pozdním dílům Fr. Hrubína – bilancování jednoho života, nešťastné lásky

– Jeden z velikánů českého básnictví 20.století, obecně se do žádného směru nezařazuje

-V roce 1956 na 2. sjezdu spisovatelů přednesl projev ve kterém kritizoval schematizmus tehdejší oficiální literatury a požadoval svobodu vyjadřování pro umělce

 

O autorovi:

F.H. (*17.09.1910 – †01.03.1971)

Narodil se v Praze, ale své mládí prožil v Lešanech v Posázaví. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě (1932) se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.

Roku 1939 se oženil, později měl dvě děti.

Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval.

Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky, zastali se zde nejen perzekuovaných, ale i zavřených spisovatelů. Toto vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání.

Zemřel krátce po operaci na zhoubnou chorobu v roce 1971.

 

Tvorba

Jeho tvorba je široká-od básní lyrických (Hirošima, Zpívání z dálky), přes lyricko-epické skladby (Proměna, Romance pro křídlovku), k dramatům (Srpnová neděle, Křišťálová noc) a prózám (Zlatá reneta).

Část jeho díla odrážela i dění ve společnosti (Jobova noc, Řeka zapomnění…). Považován za zakladatele moderní české poezie pro děti (Říkejte si se mnou, Špalíček pohádek (+TRNKA), Dvakrát 7 pohádek).

Hirošima – protiválečná skladba, obavy z opakující se války, sociálně laděné  

Srpnová neděle – divadelní hra, odehrává se na hrázi jihoičeského rybníka během jednoho srpnového dne , mezilidské vztahy, manželé nejsou schopni si navzájem porozumět a naslouchat si

Jobova noc – poema, vlastenectví, Ach Čechy krásné, Čechy mé

 

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

POLITICKÁ SITUACE

Od roku 1948, tedy komunistickým únorovým převratem se zdeformoval literární vývoj. Literatura byla chápana jako služka komunistické strany. Musela se podřizovat politice. Objevují se politické čistky, procesy a popravy. Avšak, 60. léta 20. století byla doba znatelného projevu svobody. Období tzv. demokratizace, vyrovnávání se z hříchy předešlých let, návrat spisovatelů do literatury, prolomená cenzura.

 

Vše vyvrcholilo na konci 60. let Pražským jarem, kdy v čele stál Alexandr Dubček, symbol liberalizace společnosti, a autor úsloví “Socialismus s lidskou tváří”. Mohutné přeměny a euforie v nové pořádky vyvrcholily ostrou kritikou dosavadního komunistického systému v manifestu všem občanům země „2000 slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem“ (Ludvík Vaculík)

 

KONTEXT LITERÁRNÍHO VÝVOJE

60. léta 20. století představovala pro českou literaturu částečnou rehabilitaci. V politice došlo k oslabení moci komunistické strany. V literatuře se tato situace projevila především prolomením cenzury. Vycházely díla do té doby zakázané, zakázaní autoři měli rozšířené publikační možnosti. Spisovatelé zdůrazňují osobní prožitek, hledají nový způsob vyjádření svých pocitů, reagují na schematismus a dogmatismus. Byly vydávány knihy i ze zahraničí. Mnozí básníci byli ovlivněni existencionalismem, jiní se vracejí k poezii před rokem 1948, zejména k meditativní poezii, přírodní lyriky.

 

VLIVY NA DANÉ LITERÁRNÍ DÍLO

V Romanci pro křídlovku odkazoval František Hrubín na Ovidiovy Proměny. (touha po neuskutečnitelném terina)

 

VLIVY NA JEHO TVORBU

Celoživotní inspirací se mu stala krajina lešanského okolí (Doušek života, U stolu, Romance pro křídlovku, Lešanské jesličky aj.). Druhým inspiračním zdrojem se mu stala pražská čtvrť Holešovice, kde bydlel od roku 1945 (Proměna, Až do konce lásky), třetím jihočeská krajina kolem Chlumu u Třeboně, kde pobýval (nakonec ve vlastním domě) od roku 1950 (Můj zpěv, Srpnová neděle aj.).


Podobné rozbory děl: