Revizor – rozbor knihy (2)

 

   Kniha: Revizor

   Spisovatel(ka): Nikolaj Vasiljevič Gogol

   Přidal(a): nikol

 

Revizor (r.1836)

Téma a motiv

  • Téma: Ukázat divákovi korupci v ruské společnosti. V díle jsou vidět všechny nešvary a zločiny, kterých se ruští úředníci dopouštěli (úplatkářství,byrokracie)
  • Motiv: Očekávaný příjezd revizora z Petěrburgu

 

Časoprostor

-v malém ruském městečku, za doby cara Mikuláše (zač.19.st.)

 

Kompoziční výstaba

chronologický postup. Je to pětiaktová satirická komedie s typickými prvky realismu.

 

Literární druh a žánr

  • literární druh: drama (divadelní hra)
  • literární žánr: satirická komedie
  • literární směr/sloh –dílo je z roku 1836-což je období ruského realismu

 

Postavy

a)Chlestakov-(hlavní postava)mladý muž dříve pracující jako úředník v Petrohradu se vrací domů bez peněz. Rád se baví. Díky svému obleku je pokládán za revizora, který má přijet do malého ruského městečka. Využívá situace a plně se do role revizora vžívá.

b)hejtman Anton Antonovič Vichuroskij-(hlavní postava)městský hejtman. Postarší muž, který bere úplatky, k obyvatelům města se chová tvrdě. Nechá se napálit od Chlestakovova, když nepozná, že je to falešný revizor.

c)Anna Andrejevna-(vedlejší postava)-hejtmanova manželka. Vychytralá žena,hodně zvědavá a vychloubačná,pohrdá svým mužem,svou dceru zesměšňuje a nabízí se Chlestakovovi.

d)Soudce-(vedlejší p.)-snaží se dělat chytrého,je snadno uplatitelný vším co souvisí s lovem zvěře

e)Marie Antonovna-(epizodní postava)-dcera hejtmana

f)Uchověrtov-(vedlejší p.)-policejní inspektor

g)Bobčinskij a Dobčinskij-(vedlejší p.)-statkáři z města, kteří mají zálibu roznášet klepy,oba mluví překotně a kvapně.Bobčinskij trochu koktá.

-epizodické role-správce chudobince,školní inspektor.

h)Špelin-(vedlejší p.)-poštmistr-je naivní, prostoduchý,nesoustředěný.Tajně rozlepuje a čte cizí dopisy

ch.)Osip-(vedlejší p.)-Chlestakovův sluha,mazaný,drzý.Ke svému pánovi se nechová příliš uctivě,ale přesto ho má rád.

 

Vyprávěcí způsoby

-užívá se „přímá řeč“, která je uváděna bez uvozovek

 

Typy promluv

-dialogy mezi jednotlivými postavami

 

Jazykové prostředky a jejich funkce

-v dialozích je použit hovorový jazyk,místy až nespisovný. Používají se slova jak neutrální, tak stylově zabarvená (např.“křupan“,“huso“,“mizera“). Každá osoba ve hře má svůj charakteristický styl mluvy, který se mění podle toho s kým mluví (např.hejtman mluví v soukromí a hrubě, zatímco s Chlestakovem až příliš slušně a podlézavě. Chlestakov používá francouz.slovíčka-ne vždy správně. Jména hlavních postav vymyslel Gogol tak, aby odpovídali charakteru osoby, která se tak jmenuje (např.Chlestakov – od „chlestať“ = šlehat,mrskat).

Autor často používá vtip a nadsázku! Gogol používá „satirickou hyperbolu“, tj.přehánění charakterových rysů jednotlivých postav za účelem zesměšnění určité špatné vlastnosti.

 

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)

Kontext autorovy tvorby

-Gogolovo „Revizor“ byl poprvé uveden v r.1836. Patří k jeho vrcholným dílům a také k vrcholným dílům realismu. Revizor vynesl na světlo korupci v ruské společnosti, tj.braní úplatků úředníky,nevzdělanost, protěžování příbuzných,prospěchářství,donašečství→vzniklo tím věrné realistické dílo,které dodnes neztratilo nic na své aktuálnosti.

 

Literárně/obecně kulturní kontext

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)-prozaik a dramatik, vrcholná díla jsou psána v duchu „REALISMU“-směr 2.pol.19.st. Realismus vznikl ve Francii v letech 1856-1857.

Zásady realismu: umění by mělo odrážet skutečnost pravdivě a objektivně. Autor stojí nad dílem,tj.autor nehodnotí ,nezasahuje do díla. Zájem o skutečnost,o prostého člověka a sociální problémy. Kritika společnosti, hrdinou je většinou prostý člověk, který není ničím výjimečný. Realismus zobrazuje jedince nebo skupinu na pozadí nějaké situace. Do literatury se dostává nespisovný jazyk (městská mluva,argot). Hlavní žánry realismu:prozaické žánry: vyprávění,popis,charakteristika a dialog.

 

Světoví realisté:      

Francie:

Anglie:

Rusko:

  • F.M.Dostojevsky (dílo Chudí lidé)
  • A.P.Čechov (díla Tři sestry, Višňový sad)
  • L.N.Tolstoj (dílo Anna Kareninová)


Podobné rozbory děl: