R.U.R. – rozbor knihy (2)

 

   Kniha: R.U.R.

   Spisovatel(ka): Karel Čapek

   Přidal(a): Andrea

 

Téma díla – varování před přetechnizovaným světem a před negativními důsledky tohoto pokroku, filozofické zamyšlení nad morálkou doby, nad snahou lidí zjednodušit si život, ulehčit práci (Čapkovi roboti bez citu se příliš podobají současným lidem)

 

Časoprostor

– kdy se děj odehrává – 20. století, technický rozvoj, civilizmus

– kde se děj odehrává – děj se odehrává na ostrově

 

Kompoziční výstavba

chronologická
– předehra (seznámení s chodem fabriky)

–  3 dějství ( děj má spád –roboti přebírají kontrolu v továrně, pak na světě, lidstvo je vyhubeno, nezabijí pouze Alquista, ten má objasnit tajemství výroby robotů, láska Prima a Heleny, požehnání od Alquista

 

Literární druh drama

Formapróza

Žánr – utopická činohra

 

Osoba vypravěče není, dílo je tvořeno promluvami a scénickými poznámkami

Forma – er

 

Postavy a jejich charakteristika –

Alquist, Harry Domin, Helena Gloryová, Gall

Dalšími postavami jsou zaměstnanci továrny R. U. R. dr. Hallemeier, Busman, ing. Fabry a mnozí roboti, mezi jinými robotka Helena a robot Primus. Žádná z těchto postav nemá propracovanou vnitřní charakteristiku.

 

Typy promluv – monology a dialogy

 

Jazykové prostředky – spisovný jazyk

Jazyk autora – scénické poznámky spisovně

Řeč postav – všechny postavy kromě obyčejné bohabojné Heleniny chůvy Nány mluví spisovně, jejich řeč je snadno srozumitelná (nejsou tu archaismy, knižní slova, odborné termíny)

postavy se rychle střídají v krátkých dialozích, delší je pouze Alquistův závěrečný monolog

Výjimečnost jazyka- v knize se poprvé objevuje neologismus ROBOT – slovo, které se stalo slovem mezinárodním, údajně ho vymyslel bratr autora Josef Čapek, Karel Čapek je nejprve nazýval „laboři“

 

Literárně- historický kontext   

zasazení díla do kontextu české /světové literatury

příslušnost autora ke generaci, směru – demokratický proud v meziválečné literatuře

 

Autor – Karel Čapek – život – 1890 – 1938 (meziválečná doba), narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře, měl bratra Josefa (malíř) a sestru Helenu, vystudoval filozofii, ve své vile na Vinohradech pořádal tzv. Pátky = schůzky elity národa (chodil sem prezident Masaryk – byli přátelé), celý život byl demokrat a humanista, varoval před fašismem

-spisovatel, novinář, dramatik, kritik, překladatel, prozaik, vystupoval proti fašismu, obhajoval prvorepublikovou demokracii, odmítl emigrovat do Anglie, pracoval v redakci Národních listů a v Lidových novinách, dramaturg a režisér ve Vinohradském divadle

 

– zasazení díla do další tvorby – další díla varující před přetechnizováním světa jsou Krakatit, Věc Makropulos

 

 – další díla – protiválečná díla jsou Matka, Bílá nemoc a Válka s Mloky

trilogie: Hordubal, Obyčejný život, Povětroň

pro děti: Devatero pohádek, Dášenka

povídkové soubory: Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Trapné povídky

vydal myšlenky prezidenta v díle Hovory s TGM

cestopisy: Anglické listy, Výlet do Španěl, Italské listy

 

Další autoři – díla

Karel Poláček -Bylo nás pět, Muži v ofsajdu

Eduard Bass -Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto

Vladislav Vančura – Rozmarné léto, Obrazy z dějin národa českého, Pekař Jan Marhoul, Markéta Lazarová

Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

 

Děj

Celý děj začíná objevením nové látky podobné živé hmotě. Vynález robotů se brzy stane obchodním artiklem – společnost Rossum’s Universal Robots začne vyrábět a prodávat roboty, levnou a nesmírně výkonnou pracovní sílu, ve velkém. Na ostrov, kde Rossumova továrna sídlí, přijíždí Helena Gloryová, která je rozhodnutá bojovat za práva robotů. Nicméně se do ní zamiluje ředitel fabriky, Harry Domin, a okouzlená Helena nakonec na ostrově zůstává.
Ze světa do této izolované krajiny přichází zprávy o stále častějších vzpourách robotů, kterých už je více než lidí. Roboti odmítají poslouchat. Dozvídáme se, že Helena s Gallem pozměnili roboty, aby byli jako lidé. Helena chtěla, aby nám rozuměli, aby k nám nechovali nenávist, ale nikdo nedokáže nenávidět člověka víc než robot.Helena spálí Rossumův rukopis i s opisem na výrobu robotů.
Po čase se roboti vzpouří a obsadí celý svět pod vedením robota Radiuse. Revoltující roboti začínají dokonce zabíjet samotné lidi. Zavraždí osazenstvo továrny a naživu nechávají pouze stavitele Alquista, který má civilizaci robotů vyzradit výrobní tajemství a zajistit tak příští generace, protože roboti se sami nemohou rozmnožovat. Helena ale ještě před svou smrtí stačila rukopisy starého vynálezce Rossuma spálit. Zoufalý Alquist nedokáže žádné nové roboty vyrobit  a na celém světě nezbývá ani jeden člověk, který by mu s jeho přetěžkým úkolem dokázal pomoci, roboti totiž vyhladili kompletně celé lidstvo.
V závěru hry se ale objevují dva roboti, Helena a Primus, kteří k sobě začnou pociťovat lásku a cit, jakého by žádný robot neměl být schopen (Alquist to pozná, když uvidí, že Heleně tečou slzy, že pláče). Když chtějí Helenu rozebrat, aby objevili mechanismus výroby nejnovějších robotů, Primus okamžitě řekne, že půjde místo ní. Jsou ochotni jeden pro druhého zemřít. Alquist pochopí toto znamení a pouští tyto dva roboty do světa jako Adama a Evu nové lidské populace a žehná jim jako Bůh požehnal prvním lidem. Lidstvo je zachráněno.


Podobné rozbory děl: