Pýcha a předsudek – rozbor knihy (3)

 

   Kniha: Pýcha a předsudek

   Spisovatel(ka): Jane Austen

   Přidal(a): K. Fialová

 

 

Kontex autorovi tvorby:

  • Jane Austenová byla zakladatelka moderního rodinného románu v anglické literatuře.

Bibliograf. Údaje:

  • Nakladatelství Academia, Praha, 2007

Přeložil:

  • Eva Kondrýsová

Téma:

  • Láska

Časoprostor:

  • Viktoriánská Anglie, venkov, konec 18. století

Kompozice:

  • chronologická

Literární druh a žánr:

Hl. Myšlenka:

  • Autorka odmítá sňatky z rozumu a bez lásky a vysmívá se pošetilosti a marnotratnosti, což jsou typické rysy tehdejší společnosti.

Jazykové prostředky:

  • Spisovná čeština, Ich a er forma

 

Postavy, jméno + krátká charakteristika:

  • Elizabeth Bennetová – hlavní postava; upovídaná, chytrá, bystrá
  • pan Darcy – bohatý, na první pohled arogantní, rázný; přítel pana Bingleyho; hrdý, pyšný, uzavřený
  • pan Bingley – bohatý, milý; přítel pana Darcyho
  • pan Wickham – znal se dříve s panem Darcym, teď ho však nemůže vystát; lhář, pokrytecký
  • Jane Bennetová – půvabná, hodná, plachá, nemá o nikom špatné mínění, je důvěřivá a optimistická
  • Pan Bennet – tichý, rozvážný, chytrý, má ze svých dcer nejraději Elizabeth
  • Paní Bennetová – upovídaná, cílevědomá žena, která chce udělat vše pro to, aby se její dcery dobře vdaly

 

Úryvek

  • “Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.”

 

Vlastní hodnocení:

Při téhle knížce mi trvalo, než jsem se začetla a vžila do děje. Elizabeth je mi hodně sympatická jako postava. Prostředí, ve kterém se knížka nachází mi doteď nebylo tak známé, trvalo mi, než jsem pochopila některé situace, jelikož život na přelomu 18. a 19. stol. se značně liší od toho, který žijeme dnes.
Co ale zůstává stejné je láska. Příběh lásky Jane a pana Darcyho byl opravdu nádherný. Opravdu mě překvapilo, jak moc Darcy dokázal změnit své chování. Dokázal odstranit svou introvertní stránku, aby ukázal Elizabeth, že není tak špatný, jak si myslí.
Na druhou stranu jsem byla překvapená chováním Lydie, kdyby bylo pokračování, zajímalo by mě, kdy si konečně uvědomí svou chybu.
Hrozně se mi líbily chytré dialogy a smysl pro humor, který paní Austenová měla. Zvláště při reakci pana Benneta na žádost o ruku Elizabeth pana Collinse jsem se opravdu zasmála. Děj knihy je hodně předpověditelný. Celkově jsem však možná od knížky až moc očekávala, protože mi každý říkal, jak moc je úžasná, a proto asi nejsem z ní tak nadšená.


Podobné rozbory děl: